Jste spokojení se svým internetovým připojením? Náročný uživatel zpravidla není nikdy, dobře si totiž uvědomuje teoretické možnosti sítě, kterým se však ta jeho domácí přibližuje jen vzdáleně. Není se čemu divit. Pokud člověk čte o pozvolném šíření gigabitového Google Fiber a podobných službách především v jihovýchodní Asii, nejspíše se jen krátce zasní a rychle se vrátí do středoevropské reality, kde je cenově dostupné a rychlé domácí připojení s kvalitou optiky stále exotickou výsadou.
Chceme lepší internet
Kvalitu internetového připojení dnes přitom už ani zdaleka nedefinuje pouze rychlost stahování. Ostatně právě tento především marketingový údaj docela symbolicky připomíná hon za megapixely u levných digitálních kompaktů před několika lety: nabídneme zákazníkovi obří číslo, které ho zaujme, aniž bychom mu řekli i to B, tedy že snímek pořídí laciný malý čip, takže fotografie sice bude velká, ale stále průměrná.
Symetrické připojení je klíčové pro další rozvoj internetu. Spouštění operačního systému přímo ze serveru? Používání internetového úložiště jako další diskové jednotky? Ani jeden z těchto scénářů zítřka se neobejde bez rychlého uploadu.
V případě internetového připojení jsme tak svědky velmi atraktivních rychlostí stahování, které však často doplňuje naprosto tragický upload, tedy směr vzhůru do internetu. Tento údaj byl ještě před několika málo lety opravdu nepodstatný, jenže pak se objevil YouTube a levné HD kamery, Facebook a především cloud, tedy rodina služeb, které umožňují ukládat data kamsi na server, kde budou archivovaná a „navždy“ dostupná.
Zkuste si ale při rychlosti několika megabitů za sekundu nahrávat na YouTube krátké 1080p video z dovolené, které zabírá pár set megabajtů. U většiny standardních tarifů to bude horor. V tomto světle je tedy pro leckoho mnohem přijatelnější symetrický poměr 30/30 Mb/s než třeba na první pohled velmi atraktivní nabídka stomegabitového internetu, za kterou se ale ve skutečnosti skrývá asymetrický poměr 100/10. Kdybych si měl mezi těmito nabídkami vybírat já, bez otálení zvolím tu první.
SamKnows po dvou letech
Každá země by měla mít svoji internetovou strategii, poněvadž z internetu se začíná stávat stejně klíčová infrastruktura jako třeba elektřina. Modelovým případem je Jižní Korea, která chce v relativně brzké době propojit domácnosti gigabitovým internetem. Podobnou strategii mají také v USA, Velké Británii a pokouší se o ni koneckonců i Evropská unie jako celek, i když to pochopitelně vzhledem k její velikosti poněkud vázne.
Unie a potažmo její Komise tak alespoň sonduje trh a hlavně uživatele a teprve pořádně zjišťuje, v jakém stavu vlastně evropský internet skutečně je. Poslední dva roky tak třeba probíhá dobrovolné měření, které na zakázku realizuje britská společnost SamKnows Limited. Zájemci ze všech členských zemí si mohou zažádat o speciální měřící router a SamKnows vám zase bude na oplátku zasílat docela zajímavé grafy vašeho vlastního připojení.
Měření evropského internetu podle SamKnows
Měřící router jsem necelé dva roky používal i já a dozvěděl jsem se, že můj poskytovatel podle SamKnows v dlouhodobém měřítku víceméně plní to, co slibuje i ve svém ceníku. Podle aktuálních hromadných výsledků je však realita přeci jen trošku složitější, skutečná změřená rychlost prý totiž dosahuje pouze na 74 %. Za tento nesoulad ale automaticky nemusí být vinen operátor, ten totiž pochopitelně může garantovat pouze rychlost ve své vlastní páteřní síti, ale těžko může být zodpovědný za to, že stejnou rychlostí nekomunikujete i s měřícím serverem, který se nachází v jiné podsíti internetu.
Každý, kdo se zapojí do projektu SamKnows, má přístup k osobním statistikám
Suma sumárum jsou ale průběžné výsledky celoevropského měření asi takové, že je toho ještě hodně co zlepšovat.
Závěrečné výsledky měření představí Evropská komise letos v září.
Eurobarometr: Co si myslí evropský surfař?
Snad všichni zasvěcení ví, že kvalita internetového připojení by se měla nadále zlepšovat, poněvadž je to jeden z pilířů ekonomiky. Díky rychlému internetu s nízkou latencí mohou vznikat nové služby, které budou dávat práci dalším lidem, a my za tyto služby budeme utrácet.
Jenže co si skutečně myslí běžný surfař? Opravdu po večerech zlostně buší hlavou o monitor, kope do modemu, okusuje CD-ROMy a proklíná svého operátora, že mu není schopen dopřát symetrického rychlého internetu?
Na tuto otázku se pokusil odpovědět před pár dny zveřejněný celoevropský průzkum s poetickým názvem Special Eurobarometer 396 (PDF), tedy E-communications household survey. Průzkum se skládá z několika desítek otázek, k dispozici je ale také rychlý souhrn včetně českého překladu.
Lepší internet za stejnou cenu? Děkujeme, nechceme
V dotazníku přišla řada i na otázku 12, ve které se statistici zeptali respondentů, jestli by změnili svého poskytovatele v případě, kdyby jim konkurence nabídla vyšší rychlost a to za stejnou cenu. Kladně odpovědělo 40 %, což Komise považuje za skvělé číslo. Na stranu druhou to ale zároveň znamená, že dalších 45 % dotázaných je s připojením za každou cenu spokojeno, podle 7 % by byl takový přechod dokonce příliš náročný a vnesl by do života zbytečný rozruch a ostatní našli ještě další důvody, třeba případné vyšší zřizovací náklady, sic jednorázové.
Přešli byste k jinému operátorovi, kdyby vám za stejnou cenu nabídl vyšší rychlost? Ano – 40 %, Ne – 60 %. Jinými slovy, Evropané jsou naprosto spokojení s tím, co mají.
Pakliže jsou odpovědi na otázku 12 dostatečně reprezentativní, znamená to, že přes všechny nářky v diskuzích je většina Evropanů se svým internetem vlastně spokojená a to natolik, že odmítne i změnu k lepšímu, což je už opravdu na pováženou. Nevím, jak vy, ale já bych si při vidině lepšího internetu za stejný peníz klidně vzal na ten půlden dovolenou.
VoIP prý není žádné terno
Dotazník nicméně odkrývá ještě další mylná přesvědčení. Jedním z nich je údajná vysoká popularita VoIP telefonie. Služby jako Skype, Viber a další jsou jistě oblíbené, podle průzkumu je však používá pouze třetina evropských domácností (otázka 7). K lacinějším hovorům na klasická telefonní čísla pak VoIP používá zanedbatelné množství domácností – podle průzkumu pouze 4 %. A proč vlastně Evropané masivně netelefonují přes internet? Poněvadž to nepotřebují – to je nejčastější odpověď.
Pevné linky prý nepotřebujeme
Z dotazníku plyne ještě hromada statistických údajů. Češi jsou například hned po Finech národ, který už k životu nepotřebuje pevné telefonní linky, kladně totiž odpovědělo pouze 19 % dotázaných. Opakem je třeba Malta (92 %) a Francie (89 %).
Kolik domácností má pevnou telefonní linku
Pevný telefon je už technologie minulosti, kterou vystřídala mobilní telefonie, a podobně je na tom očividně i televize. Televizor má sice podle dotazníku 97 % evropských domácností (Česko 98 %), nicméně u většiny členských zemí platí, že televizor mají především starší generace, zatímco mladí jednotlivci se bez ní obejdou. V případě Česka je to podle dotazníku dokonce rozdíl 15 %.
Kolik domácností má televizor
Konečně počítač má 72 % evropských domácností a 65 % těch českých. Z hlediska věku zde dochází k pravému opaku; mezi důchodci je PC skoro samozřejmostí snad jen ve Švédsku (81 %).
Kolik domácností má počítač
A širokopásmové připojení? V Evropě jej prý má 61 % domácností, v Česku pak 52 %. S kvalitou připojení je většina z nás spokojená, respektive rychlost odpovídá ceníkovým hodnotám.
Širokopásmový vs. starý vytáčený internet v EU
Širokopásmový internet je však nicméně další archaický termín, který je dnes už dávno přežitý a tak trochu pozbývá význam. Opakem broadbandu je totiž narrowband, který v drtivé většině případů představuje staré vytáčené připojení. To dnes přitom v Evropě prakticky neexistuje. Podle dotazníku jej používají 4 % domácností v EU, v Česku pak 1 % domácností. Evropský průměr paradoxně tak trochu kazí jinak hospodářsky vysoce nadprůměrné země typu Německa a Lucemburska.
Není to ale nic překvapujícího. Souvisí to s tím, že chudší země, které začaly budovat internetovou infrastrukturu později, na tom mohou být místy mnohem lépe. Podle dotazníku se tedy třeba ve Francii připojuje 85 % domácností přes různé varianty DSL, zatímco třeba v Rumunsku skoro polovina těch, kteří mají nějaké připojení, využívá služeb kabelového operátora a 23 % disponuje optickou linkou. České domácnosti se podle průzkumu připojují ze čtvrtiny skrze DSL, z druhé čtvrtiny metalickým kabelem a z 12 % pak optikou. Poslední údaj však tato čísla poněkud znehodnocuje, podle průzkumu se totiž také celých 12 % českých domácností připojuje skrze velmi drahé satelitní připojení, což je údaj přinejmenším poněkud diskutabilní.
Dotazník v každém případě pro úřady Evropské unie zpracovala marketingová síť TNS (v Česku TNS Aisa), která vyzpovídala bezmála 28 tisíc respondentů. V České republice se průzkumu účastnilo rovných tisíc lidí.
A co vy? Jste spokojeni se svým internetovým připojením? Hlasujte v anketě a podělte se se svým názorem v diskuzi pod článkem.