Legální hudba z Internetu už je kousek od našich hranic

Překonat hraniční hory by nemělo být už tak těžké. A komu za to vděčíme? Microsoftu.
Věci se dávají do pohybu rychlostí před rokem ještě nepředstavitelnou. Hudební průmysl, který nebyl schopen se k legální hudbě prodávané přes Internet několik let ani srozumitelně vyjádřit a pouze posílal svou prodlouženou ruku RIAA k dalším křižáckým výpravám proti pirátům, nečekaně kývl na návrh Steva Jobse z Applu a nechal jej spustit službu iTunes, platnou ovšem pouze v USA. Ta, i když v celosvětovém prodeji hudby stále mnoho neznamená, okamžitě po spuštění prokázala mnohem lepší prostředky než nepovedené „cesty-necesty“ k legální downloadované hudbě realizované hlavními vydavateli (Rhapsody atd.). Pro nás je ovšem nepříjemné to, že iTunes je k dispozici pouze v USA a plán dobýt v Evropu je zatím pro firmu vzdálený.

Proč se počítačové firmě povedlo to, co se nezdařilo hudebním vydavatelům? Prvním důvodem je, že na rozdíl od hudebních vydavatelů, kteří stále chtějí hájit své zájmy v kamenných prodejnách, se počítačová firma usilovala zákazníkům nakupování a používání této hudby maxiálně zjednodušit, nikoli ztížit – výsledkem je jednoduché stahování, práce s katalogem, tvorba poslechových sad a podobně, ale především ne tak paranoidní ochrana autorských práv u skladeb (zjednodušený přenos na jiná zařízení, umožnění vypálení atd.).

Druhým důvodem, jak se zdá, je to, že výrobce počítače a operačního systému má k zákazníkovi-uživateli Internetu blíže než kamenný vydavatel. Zatímco každý, kdo používá počítač, ví, co je to firma Apple (má-li počítač Apple) nebo Microsoft (používá-li Windows), protože je v jakémsi „styku“ s touto firmou každičkou vteřinu, kdy za počítačem sedí, a několikrát ročně s ní dokonce uzavírá jakési smlouvy při update systému, aplikací nebo záplátování, vztah lidí k hudebnímu vydavateli je zcela jiný. U většiny osob zřejmě dokonce nulový – kdo, když poslouchá svou oblíbenou kapelu nebo interpreta, si je vědom, že mu tuto hudbu „přináší“ firma, která se jmenuje například Universal nebo BMG? Přímo od těchto firem totiž zákazník hudbu nikdy nekupuje, a různých nálepek a log je na CD stejně dost, takže mezi EMI a Dolby většina lidí příliš nerozeznává: „asi jsou to nějaký firmy“. Proto uživatel kývne na nabídku dodavatele „svého“ operačního systému a aplikací daleko snáze než na službu, kterou mu přináší firma, se kterou přímo neměl nikdy nic do činění.

Protože v Americe byla první firma Apple, Evropu si jako své bojiště, kde chce rychle zvítězit, vybral Microsoft. Před několika dny službu podobnou iTunes firma spustila ve Velké Británii a v září má být spuštěna v dalších západoevropských zemích. Microsoft nespouští tuto službu sám, ale s partnery, kterými jsou velcí internetoví poskytovatelé – zatím prostřednictvím Tiscali, a to kromě Velké Británie ve Francii, Německu, Itálii, Španělsku a Belgii. Protože Tiscali máme i doma, je zde naděje, že se podobné služby dočkáme brzy také.

Cenová úroveň je o něco vyšší než co má iTunes v USA (0.99 dolaru za skladbu); je to 1,21 dolaru za skladbu nebo 12,75 dolaru za celé CD bez ohledu na počet skladeb. To odpovídá cenám nahrané hudby v západoevropských zemích, které jsou výrazně vyšší než v USA (o více než oněch 20%). Zatím ale není znám zásadní parametr těchto služeb, a to, zda bude zákazníkům umožněno (technicky i smluvně) skladby přenášet dál, na jiná zařízení a vypalovat je na cédéčko. Tedy tak, jak jsou zvyklí a jak jim ostatně autorský zákon většinou povoluje u hudby nahrané na CD-Audio discích.

Protože službu organizuje Microsoft, budou skladby samozřejmě nabízeny ve formátu Windows Media, tj. pro Windows Media Player 9. To by nebylo nic špatného – WMA je formát kvalitnější než MP3 a dnes jej přehraje jakýkoli softwarový přehrávač a dokonce i řada hardwarových „empémanů“. Problém ale může nastat s evropským antimonopolním úřadem v čele s komisařem Montim, který svou přísností nahání světovým korporacím doslova hrůzu. Zatímco antimonopolní spory s Microsoftem jsou na americkém kontinentu už téměř zažehnány (občas se něco objeví, ale nejde o velká finanční či jiná rizika pro Microsoft), evropská komise před několika dny vyhlásila, že může Microsoft pokutovat částkou ve výši až 10% globálních (!) tržeb, pokud bude Microsoft v konkurenčním boji používat „stále stejnou taktiku“. A jedním z „jablk sváru“ mezi Microsoftem a evropskou komisí je právě obavy z monopolistického chování ve věci mediálních přehrávačů, tj. Windows Media Playeru. To se zdá poněkud odporovat logice věci: Microsoft přece v této oblasti není dominantní, ba ani ne velmi silný (oproti WinAmpu, PowerDVD, Real Playeru atd.), a navíc díky technologii kodeků a jednoznačně vítězným standardům MPEG (MPEG-2, MPEG-4) je to stejně víceméně jedno, protože stejně všechny přehrávače umějí přehrávat všechno a hlavní motor (kodek) je postaven na MPEGu; jaká je nad tím obálka, není důležité. Trestat Microsoft za dominanci v jiných oblastech ale je už pozdě, a tak evropská komise připomíná české policisty, kteří sice nechytnou pachatele za pětimiliardový „tunel“, ale zavřou jej pak za to, že neproclil zboží za pár tisíc.

Diskuze (107) | W32.Sobig.F: další červ útočí, tentokrát poštou

Témata článku: Microsoft, Velký vydavatel, První firma, Kousek, Velká naděje, Firma, Špatná logika, Legální hudba, Počítačová firma, Cenová úroveň, Velká Británie, Hudební služba, Evropský zákazník

Určitě si přečtěte


Aktuální číslo časopisu Computer

Zachraňte nefunkční Windows

Jak nakupovat a prodávat kryptoměny

Otestovali jsme konvertibilní notebooky

Velký test 14 herních myší