Kyberšikana má zásadní negativní dopady na mentální zdraví dětí. Pomoci může podpora a včasná intervence ze strany rodičů a učitelů. Poslední období světem otřásají děsivé zprávy o tom, jak stále více dětí a mladých lidí trpí depresí či jinými mentálními obtížemi v důsledku kyberšikany. Mnohé studie dokonce upozorňují, že může vést i k sebevražedným myšlenkám.
Šikana na internetu má většinou podobu zastrašování, vydírání či hanlivých komentářů k příspěvkům. Děti jsou často nepoměrně krutější v online prostoru než naživo, protože oběť nekonfrontují přímo. Na rozdíl od tradiční formy šikany však o té v kyberprostoru a jejích důsledcích víme dosud poměrně málo.
V USA téměř polovina teenagerů uvádí, že zažila kyberšikanu. Až 60 % Francouzů ve věku 18 až 25 let si prošlo šikanou na internetu.
Děti nejedí a bojí se, že přiberou
Nový výzkum poukazuje na další závažný důsledek šikany dětí v kybernetickém prostoru. Je jím zvýšení předpoklad poruchy příjmu potravy. Děti, které zažily kyberšikanu, totiž měly dvakrát větší pravděpodobnost rozvinutí symptomů této poruchy v porovnání s nešikanovanými dětmi. Stejným problémům se stravou však čelí i násilníci, nejen oběti.
Oběti projevovaly několik příznaků, jako například nadměrné kontrolování své váhy či snahu upřednostňovat nízkokalorická jídla. Zajímavým zjištěním je i fakt, že pravděpodobnost šikany teenagerů z LGBTI+ komunity byla třikrát vyšší než u jiných mladých lidí.
Anorexi, bulimii a jiné poruchy také zhoršuje využívání umělé inteligence. Ta lidem bez problémů vygeneruje návody k nezdravému hubnutí. AI je totiž například schopna poskytnout jídelníček složený ze 600 kalorií na den, což je téměř čtvrtina doporučeného denního příjmu dospělého jedince.
Děti využívají novou technologii pro tvorbu explicitního obsahu
Portál Cybernews navíc upozornil na skutečnost, že děti ve Velké Británii používají AI ke generování explicitních obrázků svých spolužáků. Jedná se přitom o nezákonné chování, neboť vytváření obrázků se sexuálním podtextem je zakázáno.
Problém se dostal na veřejnost díky nahlášením učitelů o podobných praktikách jejich studentů. Motivací měly být právě obavy z protizákonnosti aktivit a možných negativních důsledků. Dětem je třeba vysvětlit všechna rizika a nebezpečí, která při vytváření explicitních materiálů vznikají. Žáci si totiž často neuvědomují důsledky svého chování a podobné věci dělají jen z legrace.
Jejich činy jsou nejen protizákonné, ale mohou poškodit reputaci dotyčné osoby v případě, že se dostanou na veřejnost. Sdílené explicitní obrázky by mohly být navíc zneužity k vydírání oběti.
Ředitelka Marie Collins Foundation Victoria Greenová hovoří také o tom, že podobný materiál by mohl být užitečný i pro skutečné sexuální predátory. Ti by jej totiž mohli využít k již zmiňovanému vydírání či umlčení oběti.
Je důležité podotknout, že dosud nejde o široce rozšířenou praktiku. Podle ředitele britského centra pro bezpečnější internet (UKSIC) je však třeba přijmout okamžitá opatření, aby se problém nezačal dramaticky zhoršovat.