A přitom stačí začínat apostrofem, na anglické klávesnici je přímo, na české je je jako levý_alt + §, dělám to tak běžně a to ani nezapisuju názvy genů. Alternativně se dá sloupec (řádek, buňka) označit jako textový, čímž k takovému vyhodnocování nedochází.Prostě tabulkový kalkulátor se snaří převést co může na číslo. A většinou je to v pořádku.Ono v libre office by se také našla řada podobných problémů, i když jiných než v m$ excelu, ale tomu se dá lehce přizpůsobit.
Nečetl jsem celou diskuzi, ale ověřil jsem si jednu premisu - protože sem píší muži, je v převaze snah vymýšlet nějaké řešení problémů (být třeba složité, špatné funkční apod.). Pokud by přispívaly ženy, notovaly by si, jaký je to problem, případně psaly návody step-by-step na řešení co už se jim jednou povedlo...V žádném případě to nemyslím jako snižování té či oné skupiny. Jen mě to tak zaujalo pro porovnání (a samozřejmě, že výjimky se naleznou všude).
Takze je to o tom, ze export a import CSV dat v Excelu funguje chybne (stringove bunky do uvozovek), coz je vec stara kupu let.Its not a bug, its a feature. Bravo.
Pokud jde o export a import csv, tam mi vadí jiná věc. (S uvozovkama jsem se vždy nějak popasoval.)Představte si, že máte naměřená data, exportovaná z nějakého přístroje do csv. Protože angličtina vládne světu, bývají oddělená čárkami nebo tabelátory (což není problém) a obsahují desetinné tečky, což problém je. Člověk musí furt jako idiot při každém importu to nastavovat znova. Když jsme s kolegou chtěli na toto udělat makro, zjistili jsme ovšem, jaká je zde nekonzistence. Pokud prostřednictvím makra naimportujete data, tak desetinné tečky jsou v pořádku (šli jsme na to krok za krokem, tedy nejdřív zprovoznit ten import a pak teprve se pohrabat v jeho nastavení, což nebylo nakonec potřeba, ale kdyby člověk potřeboval desetinné čárky, má ten samý problém naopak). No nicméně se ukázalo, že daleko lepší je na to jít v Matlabu (takže zatímco já jsem se několik dnů patlal v excelu, kolega to v matlabu naprogramoval za odpoledne a jeho kód po nějakých úpravách používám prakticky dodnes), ostatně na skoro cokoliv kolem výpočtů a zpracování dat je Matlab lepší než excel (včetně věcí, které by se ani v excelu provést nedaly, i bez speciálních toolboxů dokáže pracovat s bitmapami i zvuky, respektive dokáže je načíst, práce je pak na uživateli). Excel je spíš na nějaké menší tabulky s výpočty, prostě to, co nejde udělat ve wordu. Je pravda, že excel nebo něco podobného máme všichni, Matlab je přecejenom specifický program, který ani není ani zrovna nejlevnější, takže mají ho vědci, mají ho školy, ale domu si ho těžko bude někdo pořizovat (i verze hobby je dost drahá).
LibreOffice si s oddělovači a podobnými srandami celkem hravě poradí. Možná stačilo využít ho jako mezičlánek. A nebo Excel vyhodit úplně. Teď to už padá stejně jako opensource varianty...
Tohle rozhodně není specifický případ. Zkuste si překopírovat do Excelu seznam ean kódů. Budete úplně stejně v prdeli.
Jak tady někdo psal, snad stačí před text psát apostrof, ten se pak nezobrazuje, ale excelu určuje že jde jen o text a ne o nějakou hodnotu. Opčas je potřeba ho psát i když nejde o geny a datumy.
"Vzhledem k tomu, že kancelářský program Microsoftu neumožňuje vypnout automatické formátování,"A ja mam pocit, ze presne tohle jsem u sebe vypinal. A to kvuli zobrazovani csv souboru, kdy mi jednak konvertuje datum a soucasne odbourava nuly z cisel, kde je nutne potrebuji mit, treba 6 mistny kod :)000010 v csv si to excel prevede na 10. Coz je samozrejme uplne spatne. Kdyz otevira csv v excelovem formatu, tak si tam musi dat string misto cislo, pro sloupec. To preci neni tak obtizne zkontrolovat cely sloupec a zda tam muzu dat cislo, ze? Ale nekdo excel predelaval a pridal tam bozi karticky. Ten stary, excel 5, to umi a dela spravne.
Toto je problem CSV, resp. jeho autora, ze nevi, ze text patri do uvozovek; a ne excelu.MP
Proč by Microsoft měl znepříjemňovat život miliónům lidí, když je to ryze problém amerických idiotů, kteří musí hledat "přiléhavý" akronym snad i na větu "Jdu se vysrat".Z toho uvedeného akronymu ani genetičtí vědci nerozklíčují co se pod tím skrývá, pokud předtím neviděli celý název. V takovém případě však postrádá akronym význam a stejně tak dobře poslouží jen prosté katalogizační číslo.
Teda až do teď jsem si myslel že na to mají vědci nějakou spešl aplikaci, ale voni to píšou do excelu?
Ale normálka, prostě bulvární článek, jakých je tu plno.
Co jsem videl ja, tak spesl aplikace jim vytvorila par desitek tisic radku na vzorek. Kdyz jsi tech vzorku mel vic, tak jsi mel problem to dostat i do jednoho listu Excelu. A pak se nad temi daty provadelo ruzne filtrovani dat, preskakovani viditelnych nesmyslu...a na to uz nastoj nemeli a delali to v Excelu. Problem je, ze s tim casto pracuji i lide, kteri neumi ani zakladni praci s Office.
Při ručním zápisu tohle problém není, stačí nastavit typ buňky na text. Kde to je problém je při importech.Ale spíš bych viděl problém v tom, že se Excel používá na věci, na které není určen. Mnohokrát jsem viděl, jak někdo řeší pomocí Excelu věci, na které je určen Access, velké tabulky, relace, grupování, různé součty... Spousta i vzdělaných lidí a odborníků ve své profesi zamrzla u Excelu a používají ho na všechno, ve stylu "když mám v ruce kladivo, všechno je hřebík".
Naprosty souhlas, hlavne, ze kazde oddeleni, instituce apod. maji IT oddeleni.Na co si to pak plati.Stacilo by se tam zeptat a neco by jim poradily. Klasika: Microsoft mysli, ze tohle presne uzivatel chce. Omlatit o hlavu a jeste si za to clovek plati.
Treba nemocnice s laboratori maji sve IT oddeleni? Mozna tak na vymenu chcipleho disku, instalaci noveho PC. Ale rozhodne na na nejaky SW vyvoj.
Na to nepotřebují IT oddělení, umět pracovat s Office patří víceméně k základnímu vzdělání. Je ostuda, když vysokoškolsky vzdělaný člověk nejen že používá místo Accessu Excel, protože Access nezná, ale nezná ani pořádně ten Excel. Oni neovládají ani Word, párkrát se mi dostalo do ruky dílo nějakého akademicky vzdělaného člověka s hromadou titulů, ale neuměl používat nadpisy, odsazení dělal řadou mezer, novou stránku entrama...
Ne, bohužel nestačí. Jak bylo řečeno, automatické formátování nelze vypnout.
Při ručním zápisu stačí, když je buňka typu 'text' tak se zádné automatické formátování nedělá.
Tohle s pitomým Excelem řešíme pořád. Stačí obyčejné zlomky např. 1/2 a už začne vymýšlet kraviny.
Excel má pravda s datumy problémy, zejména při kopírování odjinud, ale tohle mi přijde od vědců jako mimořádně pitomé. Asi nikdy neslyšeli o formátování buňky nebo o apostrofu na začátku textu.
Měl by se dát vydefinovat i vlastní datový typ/formát, který by tyhle podobnosti podchytil a přijal je za vlastní a zacházel s nimi jak je žádoucí. Čímž by doufám předběhl datový formát "datum" které by to nezmrvilo. Dokonce by je mohl i převádět mezi zkratkovýmu zápisy a plnohodnotnými. Jen by si to museli naimportovat všichni, kdo s takvými daty pracují.Kdysi jsem si takto chtěl buď najít už hotové, nebo nadefinovat sám, formát pro IP adresu. Pak jsem zjistil, že je to složitější než by se mi s tím chtělo dělat. Možná to dneska už jde jednoduššeji, ale zkoušel jsem to před 15 lety a od té doby jsem to neřešil.
On je tady problém v tom, že někdo z něčeho (laboratorních zařízení) získá data a pak je zracovává (dá do excelu a provádí s nimi cokoliv). Tady problém asi není, dá se nastavit typ buněk, i když pokaždé znovu může být otrava.Jenže s daty se dále pracuje - něco z toho se někam vyexportuje (pořád žádný problém), a někdo jiný tato data zase naimportuje (třeba z tabulky na webu publikace) a chce je dál zpracovat nebo něco ověřit. A problém je tu znovu.Nadefinování typu by moc nepomohlo, protože by to musel udělat každý, kdo s tím chce pracovat (zdaleka ne jediná instituce). A nedělají to ajťáci, dělají s tím přírodovědci, kteří rozumí svému oboru a k tomu mají potřebné znalosti statistiky. Tohle je jen otravuje a vyrábí jim zbytečné chyby.
Velké a komplikované analýzy se nedělají v Excelu, ale do Excelu se ukládají průběžné výsledky a přehledy, z kterých se dá jednoduše vykouzlit graf do prezentace nebo se vyfiltruje určitá skupina proteinů k další analýze. A změna názvů působí nemalé potíže. A problém je, že s daty postupně pracuje velké množství lidí, těch převodů do a z Excelu bude několik a každý by musel podchytit tyhle automatické opravy včas a je to zbytečné místo pro chyby.Ono bohatě stačí že vzorce se jmenují jinak v různých datových lokalizacích a oddělovač tisícovek a desetinná čárka/tečka dokáží divy. Z principu by bylo nejlepší Excel vůbec nepoužívat k podobným účelům, ale lidé jsou na něj zvyklí.
Zrovna nedávno jsem pracoval s výborným Excelovým souborem, v jednom sloupci byly data, roky, nebo měsíc a rok. Chtěl jsem vše převést na text, ale z některých dat vylezla ošklivá čísla podle počtu dní od 1.1.1900 nebo jak to funguje, obráceně mi to zase roky 1980 apod měnilo na datum v roce 1905...A druhý problém byla identifikační čísla, problém byl, že i když byla naformátována jako text, Excel jen některá viděl jako text...takže filtrování nefungovalo, kdovíproč se třeba číslo 500 zobrazí i když mám pravidlo "nemá na konci 0"... F2 a Enter ale buňku zauktalizovalo a převedla se na text, takže jsem musel asi tisíc řádků projít F2 a Enter, protože jsem vzdal hledání jiného řešení...Excel mám rád, ale některé jeho vlastnosti, zejména, když si myslí, že je chytřejší než uživatel a ví lépe než on, který datový typ v buňce je, mě přivádějí k šílenství.Na druhou stranu mě k šílenství přivádějí uživatelé, co místo jednotlivých buněk vyplní řádek a odsadí to mezerami, aby to tak nějak pasovalo :p
To odsazeni mi zase pripomnelo, jak kdysi nekdo ve wordu pokracovani textu na dalsi strance vyresil tak, ze asi 20x stiskl enter. Po zvetseni pisma nebo zmene textu se zacnou dit veci 🙂
Jinak k te aktualizaci - da se prepocitat cely list nebo sesit, treba klavesou (Ctrl-Shift-)F9
Určitě vyzkouším, já měl za to, že když označím sloupec a změním datový typ na text, že se to přepočítá samo, ale nefunguje to, ani vložení do nového sloupce textu pouhých hodnot mi nepomohlo. Z nějakého důvodu si Excel pamatoval, že některé buňky jsou text a jiné čísla a až F2 nebo dvojklik mi pomohl.Ale věřím, že existuje i jednodušší způsob.
Když chci číslo na text, tak přidám další sloupec a do něj dám =""&A1 (třeba), tím se to převede na text. Pokud mám někde zase čísla jako text tak tam dám =A1+0. Pak dám zkopírovat, vložit jako hodnoty a původní sloupec smažu.
Oznacit cely stlpec, Copy, Paste do Notepadu. Oznacit v Notepade cely text Copy, paste do stlpca v Exceli.Takto som normalizoval data ja, ked toho bolo vela na F2 a Enter. Na moje to zafungovalo.
Názor byl 1× upraven, naposled 9. 8. 2020 07:37
Data - text do sloupcuMP
Nojo, no, bug-to-bug compatibility, v MS světě bohužel normální :-/
Jaký bug? Když tam vědci vloží název genu, který odpovídá nějaké vnitřní funkci Excelu a nijak ho uvozovkama neoznačí tak si ho prostě Excel přebere jako zápis svojí funkce. To je jako říkat, že je kalkulačka rozbitá, protože na 1+1 vrací 2.
Já jsem si říkal, co to muselo být za divné názvy. A ono tohle.Ano, to je docela problém - když to někdo dává do excelu, tak si může buňky naformátovat, a to se neztratí. Ovšem když data předáváte (na web, do CSV nebo jiného formátu) a pak zase importujete do excelu pro další zpracování, formátování jde do háje.Vynutí automatické detekce obsahu by ani moc nepomohlo, protože to naopak většinou chcete a pak, museli by si to vypnout všichni, a nikdy nezapomenout. To by problém moc neřešilo.
No a jeden by si rekl ze pridat neco jako "meta: disable-format" (tedy informaci v dokumentu ze nema byt formatovan, prave kvuli prenositelnosti) by bylo moc narocne 😀
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.