Kvantové počítače utopií?

Diskuze čtenářů k článku

Martin Vanek  |  06. 11. 2001 01:06  | 

Jmenovat chyby je zbytecne. Nevim jestli je autor vytvoril zamerne, aby laici meli alespon zcestny pohled na realitu, nebo tomu sam nerozumi, ale moc by potesil vypis zdroju ze kterych autor cerpal. Takhle vi clovek tolik jako po precteni Blesku.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Marty  |  06. 11. 2001 01:34  | 

No, napriklad ja nevim VUBEC nic  protoze jsem se touto problematikou do dneska vubec nezabyval, takze vetsina pojmu v clanku je mi zatim cizich .... Nevite nekdo, kde se ja, jakozto laik dozvim vic?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
tromas  |  06. 11. 2001 08:56  | 

skus napriklad www.scienceworld.cz tam je nieco aj o kvantovych pocitacoch pisane pre laikov

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Martin Vanek  |  06. 11. 2001 02:05  | 

Jo jo, jsem mimo. Mimon mimonskej mimonovitej zcelamimo. Mimoznejsi nez mimozemske mimino. Kratkodoba pamet v tahu. Jdu si ustrelit genitalie. Tohle se nesmi sirit dal.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Bohuslav Roztočil  |  06. 11. 2001 07:57  | 

Hypertextový odkaz - http://xxx.lanl.gov/abs/cond-mat/0110326 - na původní dokument je uveden hned za úvodní citací. Nebo jste chtěl něco víc?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Hynek Hanke  |  06. 11. 2001 15:33  | 

Ohledne chyb -- kdyz mi nepovite jake, tezko na to mohu reagovat. Opravdu jsem hodne zjednodusoval, aby pochopil aspon nekdo. Nechci to zase prehanet a uplne to zkreslovat, nekde tam mezi je asi spravna hranice. Mozna jsem ji az tak uplne neodhadl, nevim. Kazdopadne zdroje v clanku uvedeny jsou.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Marty  |  06. 11. 2001 23:33  | 

Podle me je ten clanek vybornej, jenom jsem napoprve nepochopil, v jake reci je napsany  

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Hurricane  |  06. 11. 2001 02:24  | 

Zdravim

Nez ja si koupim kvantovy pocitac, tak tento pan bude uz pod kytickama a misto nej tady bude jiny, ktery bude tvrdit, ze kvantove pocitace jsou budouci spasou sveta apod. Tudiz mi to muze byt uplne jedno.

Hurricane

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
x-rain  |  06. 11. 2001 07:38  | 

Lze použít Win XP jako OS u qantových počítačů , případně od kterého SP ?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
kubik  |  06. 11. 2001 13:30  | 

U kvantovych pocitacu lze nasadit i WinXP, ale pouzity kvantovy pocitac musi mit tlacitko reset.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Dan  |  06. 11. 2001 08:58  | 

Tohle jedna z možných cest dalšího vývoje. Pokud se někdo rozčilujě, že vědci dělají zbytečnou práci, můžu ho uklidnit. V jisté velké, mentálně zaostalé, zemi, si "vědci" dělají doktoráty na téma "Proč nemůže fungovat přenosové zařízení ve StrarTreku" nebo "Proč nelze dosáhnou nadsvětelné rychlosti" (v tomtéž scifi). No prostě Améérika .

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Ja  |  06. 11. 2001 09:36  | 

Pobavila me slova autora: Pokud to bude navždy jen obří monstrum někde v laboratoři, pak zřejmě nebude mít tolik možností využití.  Skoda ze ho nemohu nakopnouti do pozadi tak razantne, ze by odletel cca 55 let zpet v case a mohl se mrknout na elektronkove monstrum jmenem ENIAC  Pote bych ho rad nakopl jeste jednou a odeslal zpet do pritomnosti, abych mu ukazal treba Compaq Ipaq, ktery mam v kapse (a to by se jiste nasly i lepsi masinky, chci jen demonstrovat, ze PDA Ipaq je naprosto bezne dostupna zalezitost)  Je zajimave porovnat, kam se dostala velikost a vypocetni vykon za jedno pitome pulstoleti...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Ja  |  06. 11. 2001 10:42  | 

Poznamka: "Ja" bych do zadku nikoho nekopal, kdybych psal prispevek.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
ufca  |  06. 11. 2001 15:52  | 

Drobna poznamka, nebyl ENIAC nahodou jeste releovej?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Ja  |  06. 11. 2001 16:15  | 

Timto jsem ovsem nechtel autora nijak urazit, bylo to pratelske popichnuti nad jeho zjednodusujicimi uvahami

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Hynek Hanke  |  06. 11. 2001 17:51  | 

Jenze ja pouzil podminovaci zpusob prave proto, abych vyjadril ze to nemusi byt navzdy jen obrovske monstrum nekde v laboratori. Ten odstavec je preci o tom, ze az bude mensi, tak bude mit srtasne moc vyuziti. Jak jste ho pochopil vy???

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
pehy  |  06. 11. 2001 09:57  | 

Chcem len podotknut, ze sice mam 1 semesster a skusku z kvantovej fyziky (teda tak spred 10 rokov), ale len s obtiazami som dokazal sledovat o com sa v clanku vobec pise .

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Kamil  |  06. 11. 2001 10:45  | 

Zdravim,

je mi opravdu lito, ze prave z akademickeho prostredi vysel takovy clanek, nebot je za nim videt, jak neni pro autora dulezity pokrok a znalosti samy o sobe, ale hleda nejake "vyuziti". Copak prave pred temi 55 lety lide tusili k cemu to bude? Copak pred 55 lety nebyly dnesni cipy kolosalnimi objekty ohrivajici sve okoli? A copak prave pred 55 lety tusili, ze za ctyri roky se objevi polovodic, ktery zcela zmeni rad velikosti a funkcnosti tehdejsich pocitacu. A kdyz jsme u toho vyuziti, je snad malo, ze byl navrzen prave kvantovy algoritmus [Shor 95] rozkladajici prvocisla v polynomialnim case! Ano, v soucasnosti neumime sestavit rozumny kvantovy pocitac, ALE KSAKRU to snad ma byt vyzva se o to pokusit a ne od toho upustit?!  Skoda, ze autor (na lanl) nikdy neslysel nic o kvantovych opravnych kodech, ktere dokazi zmirnit narustajici chyby pri vypoctech a dalsich vychytavkach, ktere se postupne objevuji (teleportace, kryptografie, kvantove hry) A to, jak je v prispevku zminene, ze lze kv. pocitac realizovat pouze s linearnimi optickymi elementy, je fantasticky vysledek, posouvajici moznost konstrukce o notny kus dal.

Mozna by nebylo spatne pro ctenare Zive pripravit nejaky shrnujici prispevek prave o kvantovem pocitani..

K. Bradler

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Hynek Hanke  |  06. 11. 2001 15:36  | 

Ano sdilim s vami podobny nazor. O souhrnem clanku popremyslim, asi by se opravdu hodil. Dekuji.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
BlackRider  |  07. 11. 2001 15:16  | 

Copak pred 55 lety nebyly dnesni cipy kolosalnimi objekty ohrivajici sve okoli?

dnes zas clovek potrebuje kolosalni altivni chladice, aby ty mrnavy cipy uchladil. A take znatelne ohrivaji sve okoli :). Ale to je zase, ale to je spis problem prilisne prilisne honby za vykonem.

PS. Motorola rulez :)
PPS. Doufam ze pripravovanej grafickej chip Matroxu nebude potrebovat aktivni chlazeni jako jeho konkurenti (ATI, nVidia)

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Sosik  |  06. 11. 2001 11:45  | 

Zdravicko...
Chcem povedat len tolko, ze tento clanocek sa mi moc pacil...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
mmike  |  06. 11. 2001 13:13  | 

"Jedná  se např. o faktorizaci (rozklad) velkých čísel"

Vie mi niekto prosim vysvetlit co to je a vcom spociva problem... nejakym rozumnym sposobom bez toho aby som musel citat celu omacku okolo kryptovania.

Dakujem....

 

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Hynek Hanke  |  06. 11. 2001 15:29  | 

Je to velmi jednoduche. Mame dve obrovska prvocisla p a q. (vetsi nez cca. 10 na 130). Muzeme velmi lehce spocitat x=p*q (cili vynasobit je. Pokud to nasobeni nekdo ale udela za nas a predhodi nam pouze x, je extremne slozite (az neproveditelne spocitat p a q (rozlozit cislo x zpet na prvocisla).

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Libb  |  06. 11. 2001 15:41  | 

jde o to, ze kdyz mas hodne velke cislo (stovky mist), je temer nemozne ho v realnem case rozlozit na soucin prvocisel. V praxi se to pouziva tak, ze vezmes dve velka prvocisla a vynasobis je. No a to se pak nejak zverejni a tim se neco zakoduje a k dekodovani se pouziji jen ty prvocisla (chtels to laicky) no a nikdo kdo nezna ty prvocisla nema sanci to dekodovat

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Pavel Houser  |  06. 11. 2001 16:27  | 

Když už tedy reaguji na článek na konkurenčním serveru (= nejsem objektivní ), dělám to všechno samozřejmě výlučně v zájmu kvantových počítačů

Skutečně se toho více lze dozvědět na Science Worldu (konkrétně na rozcestníku Kvantové počítače). Problém však je zhruba v tom, že články o kvantových počítačích se zhruba dělí na ty zavádějící a na ty zřejmě správné, kterým ovšem bohužel rozumí pouze jejich autor (jmenovat lze např. Luboše Motla). V tomto smyslu bych se tedy zastal i autora článku zde uvedeného. Asi každý z nás, kdo jsme psali o kvantových počítačích, již vyrobil nějakou faktickou botu (a často o ní ani dosud nevíme )

Ta problematika má mnohem více rovin, než se na první pohled zdá. Roger Penrose a jeho představa kvantových počítačů v lidském mozku. Kvantová evoluční biologie (ano, vím, oboje je spíše zpochybňováno, ale minimálně je to zajímavé). Deterministické a nedeterministické stroje.

No, otázkou je, zda složitost stavby kvantového počítače vzrůstá opravdu exponenciálně dle počtu q-bitů. To by bylo skutečně legrační, protože právě ten exponenciální růst složitosti u těch různých NP problémů se kvantové počítače měly hodit. Tudíž by se ta neřešitelnost jen posunula - váš problém je řešitelný, ovšem není řešitelné postavit tak dobrý počítač...(?). Ještě bych podotkl, že (snad) lze ale stavět i kvantové počítače založené na něčem jiném než na spinu elektronů...

No a poněvadž zde byly po kvantových počítačích zmíněny i optické, sluší se doplnit to o počítače molekulární, konkrétně DNA (opět výlučně v jejich zájmu  přidávám link na rozcestník na Science Worldu - DNA počítače). U DNA počítačů je fascinující především to, že (IMHO na rozdíl od těch kvantových) jsou velmi elegantní a současně plně pochopitelné  (alespoň pro člověka, který něco ví o biochemii). No a také se při jejich studiu zorinetujete v genetice, což je jednak obor budoucnosti, mnohem perspektivnější než IT (  - jistě, půjde spíše o konvergenci), jednak zjistíte, jak všeobecná média mystifikují i v této oblasti (BSE, lidský genom apod.) a především - je to téma fascinující samo o sobě...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Karel Kolman  |  06. 11. 2001 22:56  | 

Dovoluji si pozvat (nejen) studenty na seminar kvantoveho pocitani poradany tydne na Matematickem ustavu AV.

mejte se

kk

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
-gt-  |  07. 11. 2001 11:41  | 

Citace:

" Einstein, který až do smrti nevěřil, že Bůh hraje v kostky, je jedním z důkazů. "

Autor, pokud chce psat o fyzice, by si mel ujasnit, co je to dukaz a co bonmot.

-gt-

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Robert Spalek  |  07. 11. 2001 13:24  | 

Trochu se o kvantove pocitace zajimam a studuji je. Proto se musim ohradit oproti chybam v predkladanem clanku.

1. Groveruv algoritmus neprohledava setridene databaze, ale obecne nestrukturovane. Nejlepsi pravdepodobnostni algoritmus hledani mezi N zaznamy zvladnout v prumernem case N/2. Groveruv algoritmus pro kvantovy pocitac naproti tomu zvladne prislusny zaznam najit v case maximalne O(n^(1/2)) za predpokladu, ze zname pocet reseni (zaznamu vyhovujicich podmince).

2. Neni pravda, ze jediny rozumne pouzitelny kvantovy pocitac je takovy, ktery pracuje mezi 1000 a 10000 bity. Naopak je/bude mozno kvantove pocitace pouzit ve velke skale velikosti pameti:

- vynikajici knizku od panu Michael A. Nielsen & Isaac L. Chuang: Quantum Computation & Quantum Information vydanou loni v Cambridge. stoji asi $45, nepredpoklada predchozi znalosti kvantove fyziky ani computer science, pouze rozumny nadhled nad vedou -- neni to popularni knizka.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Robert Spalek  |  07. 11. 2001 13:37  | 

sorry, sezralo mi to polovinu textu, protoze jsem misto &lt; napsal <:

- < 10 bitu: kvantova teleportace, superdense coding (prenos klasicky dat dvojnasobnou rychlosti po kvantovem kanale), kvantova kryptografie (mimochodem je prokazatelne nerozlusitelna za predpokladu, ze plati kvantova fyzika, coz neni pripad zadne jine existujici sifry krome Vernamova systemu, ktery je ale pro praxi nepouzitelny; dale musim zminit, ze kvantova kryptografie je uz nekolik let v komercnim provozu v nejake bance ve svycarsku).

- < 100 bitu: kvantova simulace. chovani dostatecne slozitych kvantovych systemu nejsme schopni simulovat, protoze je to daleko za schopnostmi pocitacovych pameti a jejich vykonu. takze nejsme schopni napr. odhadhnout chovani slozitych molekul, coz by se hodilo ve fyzice pevnych latek apod... na kvantovem pocitaci teto velikosti je podobna simulace hracka za predpokladu, ze Hamiltonian dane soustavy dokazeme rozumne upocitat kvantovym algoritmem, coz je skoro vzdy pravda. tady by podle mne QC pomohlo prozatim asi nejvic.

- < 10000 bitu: reseni problemu faktorizace cisel a diskretniho logaritmu, tedy i kraknuti sifer na nich zalozenych (jeste ze QC za ne rovnou nabizeji nahradu), kvadraticke zrychleni prohledavani obecneho stavoveho prostoru (pomuze napr. pri reseni NP-uplnych problemu).

3. dekoherence kvantoveho systemu je opravdu velky problem, proto QC nepostavime ted ani za 5 let. ale kdo vi, co bude za 30 let. a ohledne opravy chyb je uz vymyslena spousta krasnych kvantovych opravnych kodu.

Pokud nekoho problematika zajima, doporucuji vyse zminenou knizku.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Hynek Hanke  |  07. 11. 2001 14:54  | 

V zasade s vami souhlasim, za ty nepresnosti/chyby (prohladavani setridene databaze a slozitost) se omlouvam, ale prevzal jsem je ze zdroju.

Musim se ale ohradit proti tomu , co prohlasujete o sifrovani. Za prve, kvantova kryptografie neni skutecnou kryptografii a povazuji ten nazev za nestastny a velmi zavadejici. Kvantova kryptografie vam pouze zabezpeci, ze budete vedet kdy jste odposlouchavan a muzete okamzite prerusit prenos. Kdyz jste ale v kriticke situaci, tak vam preruseni prenosu a cekani az utocnik odejde moc nepomuze. Klasicke sifrovani se velmi casto pouziva v situacich, kdy utocnik zpravu uvidi, nesmi si ji precist, ale musime byt stale schopni komunikovat. Urcite se to da resit, ale v tom stavu ve kterem to je bych to oznacil za techniku bezpecneho prenosu dat, ne za sifrovani.
Vase poznamka k vernamove sifre je uplne mimo. Vernamova sifra ma svuj vyznam a pouziva se. Pokud chcete zkratkovite vysvetleni, pokud si muzete nekdy pred zapocetim sifrovani vymenit data pro budouci klicovani, tak jiz potom muzete do vycerpani dat sifrovat s absolutni bezpecnosti a to je obrovska vyhoda.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Robert Spalek  |  07. 11. 2001 17:26  | 

S tou kryptografii s vami naprosto souhlasim, technologie, ktera je navrhnuta, je opravdu o necem jinem.  Chtel bych jen podotknout, ze se nejenom dozvite, ze jste odposlouchavan, ale krome toho utocnik, ktery vas prave odposlouchava, neziska zadnou informaci - pouze vam znici prenos.  Je mozne ale, ze diky kvantovym vypoctum nalezneme casem algoritmus odpovidajici pouzivanym algoritmum verejneho klice. Vyuzijeme-li vetsi vypocetni sily QC, treba najdeme lepsi algoritmus nez dnes -- bohuzel zadny z dnes pouzivanych algoritmu neni prokazatelne bezpecny, dokonce ani tehdy, kdyz za "prokazatelnou bezpecnost" prohlasime to, ze cracknuti sifry je NP-uplny problem.  V takovem pripade bychom byli o mnoho klidnejsi, protoze kvantove pocitace NP-uplne ulohy zatim resit neumi.  O soucasnosti pouzivanych sifrach se ale predpoklada, ze jsou jeste slabsi.

Vernamovu sifru samozrejme znam, vim, proc je nerozlustitelna.  Zvolil jsem nestastnou formulaci "je nepouzitelna".  Minil jsem tim to, ze je nutne 100% bezpecne predem vymenit klic stejne delky jako zprava a pak ho znicit a nikdy vice nepouzit, coz mi pripada pro slabsi ucely nez napr. vojenske jako velice neprakticke.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Nakor  |  16. 02. 2006 10:18  | 

Až na to, že pošleš dvakrát tolik dat...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Zasílat názory e-mailem: Zasílat názory Můj názor
Aktuální číslo časopisu Computer

Megatest 20 procesorů

Srovnání 15 True Wireless sluchátek

Vyplatí se tisknout fotografie doma?

Vybíráme nejlepší základní desky