Zdá se vám to jako nesmysl? Proč by ten, kdo má třeba tiskárnu Hewlett-Packard měl kupovat něco od Canonu? Protože můžete ušetřit!
Velké množství náhradních dílů i spotřebního materiálu různých značek totiž pochází od stejných výrobců. Pochopitelně, že rozsah kompatibility mezi jednotlivými obchodními značkami je limitován řadou faktorů. I přesto pro vás může být zajímavé zjistit, zda náhodou právě vaše počítačová periferie není totožná s modelem jiného prodejce, který prodává náhradní díly i spotřební materiál levněji.
Kde můžete zjistit případné ekvivalent svého zařízení? Míst je bezpochyby více, ale doporučuji vyzkoušet internetové stránky společnosti KATUN, kde můžete rovnocenný model své kopírky, tiskárny a několika dalších zařízení zjistit dostatečně rychle, jednoduše a přehledně. Jediné, co potřebujete znát, je přesné označení výrobku, který vlastníte.
Jak postupovat
Dejme tomu, že vlastníte například tiskárnu HP 5000 C30:
- Klikněte na položku Printer, která vás přenese do položky Printer Equivalency List.
- Z číselníku Manufacturers vyberte značku tiskárny, tedy v našem případě Hewlett-Packard.
Zobrazí se seznam modelů s následujícími údaji:
číslo modelu |
oblast prodeje |
tentýž model jak je prodáván pod jinými obchodními značkami |
číslo modelu ekvivalentních značek |
oblast prodeje |
Buď podle číselníku Models nebo s pomocí vyhledávání Ctrl+F najdete model, který vlastníte a rychle zjistíte, že jeho ekvivalentem v podobě jiných značek jsou tyto stroje:
|
Genicom |
7930 S |
WW |
. |
IBM |
3930 |
WW |
. |
Kentek |
K 30 |
WW |
. |
Oce |
2030 |
EU NA |
. |
Siemens-Nixdorf |
2030 |
WW |
. |
Tally |
T 9030 |
WW |
To znamená, že až budete kupovat náplň do své tiskárny HP, a „konkurence“ třeba z prodejny OCE bude náplň do své 2030 prodávat levněji, vězte, že náplň – ač je prodávána pod dvěma či více obchodními značkami a čísly – je identická. Takže od koho ji koupíte? Podobné je to i s náhradními díly. Pokud vám třeba provádí servisní údržbu firma, která se vám zdá podezřele drahá, vyzkoušejte prostě „konkurenci“ od jiné značky.
V případě Hewlett-Packard na webu KATUNu bezpochyby určité ekvivalenty najdete, ačkoli v případě tohoto prodejce jich možná nebude mnoho. Pokud však vlastníte třeba Ricoh, Mitu nebo některé další značky, máte se opravdu na co těšit. Pokud vás zajímá proč to takhle funguje, pokračujte ve čtení.
Provozovatel databáze na svých stránkách trochu překvapivě upozorňuje, že neručí za vzájemnou kompatibilitu jednotlivých značek, což je dáno kromě jiného tím, že mnohé údaje pouze přebírá. V rámci přípravy tohoto článku byla přesnost online databáze testována na více než sedmdesáti (!) u nás běžně prodávaných strojích především značek Ricoh a Canon. U všech se stoprocentní úspěšností! Je vsak na každém osobně, zda podstoupí (po případné konzultaci s někým zkušenějším) "riziko" a najde pro databázi své využití. Vaše zkušenosti budou zajímat i ostatní, takže je sem určitě napište.
Jak je to možné?
Důvodů je více a vzájemně se mohou prolínat. Současný obchodní svět již především dávno není postaven na klasických principech z počátku dvacátého století, kdy někdo vyráběl určitý výrobek, který pak nesl jeho jméno. Na skutečné výrobě se již dnes podílí málokdo a tak i například obuvník Baťa (to jen pro názornost) většinu tenisek pouze prodává, ale nešije. To také v některých případech může znamenat, že si někde na této planetě možná můžete koupit tytéž boty z téže továrny, jen obchodní nášivka bude jiná. Sama Bata Shoe Organization se charakterizuje jako „prodejce, výrobce a distributor obuvi“. Ostatně, všichni přece víme, kde se vyrábí většina komponent z našich PC, ačkoli má každé jinou značku. Známe také „velké“ rozdíly mezi některými typy Škodovky a Volkswagenu… Říká se tomu myslím marketingový trik. Zákazník má pocit, že si koupil „něco lepšího“, ale možná koupil totéž co prodává údajná konkurence. – Ačkoli pozor, tento příměr určitě nelze uplatnit bez výjimky na cokoli!
Existence identických modelů je rovněž jedním z důsledků globalizace a narůstání velkého kapitálů, kdy je celá řada „národních“ podniků pohlcována velkými nadnárodními giganty. Pokud však měl menší podnik zajímavou značku, není výjimkou, když je i po změně majitele dále využívána. Příklad: Koupili jste si někdy na dovolené ve Španělsku Algidu? Všimli jste si možná, že chuť, obal i logo (srdce nebo dříve vrtulka) jsou stejné, jen název trochu jiný (ještě nedávno to tuším bylo Olé). Kupovali jste si někdy v Londýně drogerii Dove? Úplně stejná jako u nás, jenom se jmenovala Sure, že?! Důvodem je v tomto případě růst gigantu jménem Unilever (Knorr, Rama, Lipton, Hellmanns, Rexona aj.), který po ovládnutí některých tradičních značek dále využíval to, nač byli místní zákazníci zvyklí. Tradiční původní značku, která však obalovala globálně prodávaný výrobek.
Pochopitelně, že ani svět IT komponent není v tomto ohledu výjimkou. Příkladem za všechny je celosvětová společnost RICOH. Začínala v roce 1936 jako kterákoli jiná japonská továrnička. Dnes je však předním celosvětovým výrobcem a distributorem kancelářské a výpočetní techniky. Postupně také převzala kontrolu nad jinými renomovanými značkami, jako např. Gestener, Nashuatec, Lanier aj., z nichž vytvořila celosvětovou síť. Protože řada takto získaných značek má svou hodnotu a zákazník je na ně zvyklý, využívá je společnost dál (běžný zákazník stejně neví, kde se nitky sbíhají) a většinu z nich si proto můžete pořídit i v ČR nebo jinde v EU.
V takové situaci už ale nejde o značky výrobní, ale pouze o distribuční! Kterékoli celosvětové obchodní skupině s IT komponenty totiž přijde levnější, když dá jednou za rok na trh jeden typ stroje, který na různých místech světa označí různými nálepkami, než aby si platila několik samostatných vývojových středisek. V praxi to znamená, že si třeba na jednom místě Brna, Prahy, republiky nebo Evropy můžete zakoupit stroj třeba Gestetner určitého modelového čísla, jen o pár ulic dál budou prodávat stroj Lanier jiného modelového čísla, ale oba modely budou zcela shodné. Možná se bude mírně lišit cena, trochu nabídka servisu, ale modely jako takové budou zcela identické. Budou? Ne, vlastně jsou.
Co si o tom myslíte? Máte osobní zkušenost s podobnými záměnami?