Kuba surfuje rychlostí 256 Kb/s, važte si svého ISP

Akamai po čase přispěchal s další analýzou State of the Internet. Té se na Živě.cz věnujeme dlouhodobě, takže i tentokrát jsme se podívali, kdo má vlastně nejrychlejší internet a jak je na tom Česká republika.

Co je to Akamai

Přesto na úvod připomenu, oč se vlastně jedná. Akamai je největší internetová distribuční síť světa. Nabízí tři základní typy služeb: přenos multimédií, aplikací a dynamického obsahu stránek. Ten první případ je celkem jasný, takto služeb Akamai využívá třeba videoportál Metacafe, Apple, MySpace a skoro všechny americké kabelové sítě (a britská BBC), které nabízí nějaké to domácí streamování videa i skrze internet.

Přenos aplikací – těch cloudových, webových – zase používají partneři z oblasti byznysu a služeb počínaje firmou SAP, Salesforce a konče třeba Microsoftem nebo Amazonem. Pokud tedy ve firmě používáte nějaký globální informační systém/SaaS, službu možná provozovatel dodává právě skrze datová centra Akamai. Třetím typem dat přenášených skrze Akamai jsou dynamické i statické weby. Zde nabídky využívá třeba britský meteorologický MetOffice.

Hlavní velín Akamai – na jeho internetovou verzi se můžete podívat zde

Ve všech třech případech jde o dostupnost dat. MetOffice chce, aby jeho radarové snímky viděli i surfaři v Argentině, Microsoft chce dodat záplatu na Windows Update i zákazníkům na Novém Zélandě a Apple nebo Metacafe chtějí, abyste se stejně tak mohli ve všech zmíněných lokalitách podívat na streamované video, které bude plynulé i v HD rozlišení.

Akamai v podstatě funguje jako Google, který v seznamu zákazníků chybí, po světě má totiž dostatek vlastních datových center. U vyjímečných akcí – třeba u živých přenosů koncertů na YouTube, si ale konektivitu od Akamai kupuje i on. Stejně tak zde chybí Facebook, ale jinak je to seznam skoro kompletní – alespoň tedy u těch hráčů, kteří se neomezují pouze na americký trh (Hulu, Netflix aj.), ale chtějí zacílit na globálního surfaře, uživatele a zákazníka.

Zrádná číslovka 445

Po obsáhlém úvodu se konečně dostávám k podstatě věci. Jelikož přes servery Akamai teče podstatná část každodenního internetového provozu, získává ohromné množství statistických dat počínaje unikátností IP adres v dané zemi až po průměrnou rychlost připojení až na úroveň města. Výsledkem toho všeho je pak ucelená analýza plná čísel v PDF – State of the Internet.

Začnu čísly bezpečnostními. Většina internetových útoků stále začíná v USA (12 %), následuje Rusko (8,9 %) a Čína (8,2 %). Nejčastěji se pak stále utočí na port 445 (56 %), na kterém v microsoftích systémech běží sdílení dat. I proto je tento port mnohdy blokován operátory.

584 000 000 unikátních IP adres

Relevance – kvalita – těchto statistik může být vyjádřená třeba počtem unikátních IP adres, které Akamai zaznamenal. Pokud by tedy započítal pouze 100 000 amerických IP adres, o jeho analýzách bychom na Živě.cz snad ani nepsali, znamenalo by to totiž, že o tom větším zbytku surfařů nemá ani páru. Akamai ovšem ve třetím čtvrtletí 2010 napočítal na 534 milionů unikátních IP adres. Počet skutečných surfařů je ale díky NATům/proxy serverům mnohem vyšší, za jednou IP adresou totiž může být schovaná celá armáda třeba firemních nebo školních počítačů. Nejvíce IP adres pochází stále z USA (141 mil.), na druhém místě ale roste Čína (64 mil.). Pozice Číny je pozice problematická, tamní uzavřený trh se totiž orientuje především na vlastní lokální služby, které k životu nepotřebují Akamai. Kdyby se tedy Čína více otevřela, pravděpodobně by se okamžitě stala neohroženou jedničkou. Ostatně i optikou Akamai Čína meziročně povyrostla o pohádkových 31 % – o celou třetinu.

Kolik unikátních IP adres zaznamenal Akamai?

V ČR surfujeme skoro nejrychleji

A teď už k samotnému internetu a jeho rychlosti. Tabulka zemí s nejvyšší průměrnou rychlostí internetu by vás měla náramně potěšit, Česká republika se totiž s 5,4 Mb/s drží na skvělém 7. místě. Jedničkou je stále Jižní Korea (14 Mb/s), USA jsou naopak až na 12. místě (5 Mb/s). A globální průměr? Není vůbec špatný, bezmála dva megabity za sekundu (1,9 Mb/s). Otázkou ovšem zůstává, jestli surfaři z těch nejpomalejších zemí skutečně využívají služeb Akamai a jestli se tedy vůbec započítají do statistik.

Země s nejvyšší průměrnou rychlostí internetu

Možná vás překvapí pozice Rumunska, to ale figuruje prakticky ve všech podobných statistikách. Jsou tedy Rumun ina technologické špici? Jak se to vezme. Díky mladší telekomunikační infrastruktuře zde skutečně je relativně rychlý internet, přístup k němu je ale pochopitelně menšíc než v České republice s mnohem vyšší penetrací. Výsledek? Do statistik Akamai se započítaly rumunské počítače se slušným připojením.

89 % surfařů v ČR surfuje rychleji než 2 Mb/s

No dobrá, průměrná rychlost spojení z České republiky je sice 5 Mb/s, ale jak jsme na tom s těmi nižšími rychlostmi?Na to může odpovědět žebříček zemí seřazený podle dostupnosti internetu o rychlosti alespoň 2 Mb/s. Tato hladina se vám může zdát nízká, berte ale v potaz to, že servery Akamai jsou mimo území ČR, data tedy musí letět do zahraničních páteřních sítí a podobné statistiky tedy vypovídají i o tom, jak dobře jsou národní operátoři napojení do skutečného mezinárodního internetu. Pokud si totiž u lokálního operátora zaplatíte konektivitu 100 Mb/s, tu vám bude garantovat leda tak na své vlastní síti a velmi slušného skóre dosáhnete i v českém národním okruhu NIX (laicky řečeno v malém českém internetu propojených tuzemských operátorů a webových hosterů).

V tomto žebříčku kralují spíše menší země

Takže konečně k věci – alespoň dva mezinárodní megabity za sekundu má v globálním měřítku 60 % surfařů, tedy pouze každý druhý. Česká republika je na 10. místě – takto rychlé spojení k serverům Akamai zde má totiž 89 % surfařů. V této statistice se také projeví charakter internetové struktury v USA. Ačkoliv ta největší města disponují velmi rychlým internetem, je to přeci jen velká země, zbytek „divočiny“ tedy trpí.Spojené státy se umístily až na 39. místě a dvoumegabitový internet zde mají pouze ¾ surfařů (74 %).

Nejpomalejší z pomalých

Nedávno světovými deníky proběhla informace, podle které Venezuela utužuje svazky s Kubou i v oblasti internetových sítí a Karibské moře brzy protne nový optický kabel. Do té doby ovšem bude komunistický „Castristán“ díky sankcím téměř nadobro odstřihnutý od globálního internetu. Akamai v tomto případě zaznamenal skutečně velmi nízké přenosové rychlosti, 93 % komunikace Akamai–Kuba se totiž pohybovalo pod úrovní 256 Kb/s. Z těch nejbližších zemí najdete na seznamu internetových šneků třeba Uzbekistán (83 % spojení pod 256 Kb/s) a pak africké země.

Nejpomalejší z pomalých v praxi

Nakonec ještě jedna statistika. Internet už není pouze satelitní, optický, kabelový, bezdrátový, vytáčený nebo telefonní, ale samozřejmě je také ten mobilní. V poslední době začali své sítě výrazně vylepšovat i čeští operátoři, a tak ačkoliv se občas objeví nějaká ta mapka s nelichotivými výsledky, z pohledu Akamai na tom nejsme vůbec špatně. State of the Internet neudává přesné názvy operátorů, pouze je dělí podle kódů. V případě České republiky zaznamenal tři operátory CZ-1, CZ-2 a CZ-3.Ti ve třetím čtvrtletí 2010 disponovali průměrnou zaznamenanou rychlostí postupně 1,1 Mb/s, 0,5 Mb/s a 2,7 Mb/s. Zvláště ten poslední nám skóre ve srovnání s ostatními výrazně vylepšil. Tipněte si, kdo „z nich“ to asi byl.

Takhle tedy vypadá další State of the Internet. Najdete v něm hromadu dalších zajímavých údajů, to by ale vydalo na několik obsáhlých článků. Celá zpráva o 32 stranách je k dispozici a po registraci volně ke stažení na stránkách Akamai ve formátu PDF. Jelikož máte v průměru rychlost připojení 5 Mb/s, jistě to pro vás nebude problém.