Křídou po zdi: tady někde ve vzduchu je Internet

Diskuze čtenářů k článku

Kuna  |  26. 07. 2002 07:58  | 

Nieco tu chyba ...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
rkvl  |  26. 07. 2002 08:32  | 

tiez si myslim :)

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
mekelle  |  26. 07. 2002 11:03  | 

Nebudte taki uzkoprsi) stava sa aj zenatym, aj v lepsich rodinach)

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Petr  |  29. 07. 2002 01:28  | 

1) o technologii 802.11 se toho vi hodne, vzdyt v CR ji pouzivaji ISP minimalne dva roky, mozna dele. ve meste, kde bydlim, jede na 802.11 90 procent Internetu do firem a uradu. V nekolika mestech existuji uz dlouhou dobu nadsenecke wi-fi site zalozene produktech Lucent Technologies (Wavelan, Orinoco).

2) s bezdratovymi sitemi ve firmach - neni to tak paradni, jak se muze na prvni pohled zdat. Jedna Wi-Fi kartice stoji minimalne 3000 Kc (v provedeni PCMCIA, takze jen pro notebooky, pro stolni PC jsou potreba adaptery za dalsi 3000 kc), pokud je jich nekolik na malem prostoru, docela se rusi ...

Jedna sitovka stoji 500 Kc + kabelaz, rozvody, huby, switche. Dosahne se ale rychlosti stokrat vyssi nez pres wi-fi.

3) anteny z pixel od čipsů nejsou rozhodne idealní, protoze jsou nekvalitni a brzdi celou bezdratovou sit (v pripade, ze se ostatni pripojuji pres access point)

4) v Praze uz existuji pokryta mista "wi-fi" Internetem, treba cast Male Strany vcetne kousku petrinskeho parku(!), pristup k Internetu je zdarma, byt ne vysokorychlostne, ale pouze 32 kbps (vice na www.czfree.net)

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Libor Vanek  |  29. 07. 2002 01:59  | 

k tem sitovkam - do PC bud muzes dokoupit PCI - PCMCIA adapter za 1200 Kc bez dane nebo nekteri vyrobci nabizeji sitovky i v PCI variante vetsinou za stejnou cenu.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Petr  |  29. 07. 2002 02:16  | 

Psal jsem, ze adapter lze zakoupit, podle mych informaci ale za cenu spis dvojnasobnou nez uvadis ty. Je to ale celkem jedno, tak jako tak, stejne prijde ta bezsnurova sitovka na cca 4 k kc, coz je podle meho nazoru pro indoor pouziti drahy spas. Nehlede na elektrosmog ...

Muzes prosim uvest presne typy + odkazy na ty produkty, o kteruch pises, prosim?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Libor Vanek  |  29. 07. 2002 02:32  | 

Ted fakt nevim - myslim ze mi cosi takoveho nabizelo Levi, ale na jejich webovskem obchode uz nic nenajdes - divny... Na normalni indoor je 4 kkc hodne, ale jsou mista, kde se bez toho neobejdes - je samozrejme blbost to rvat do normalni kancelare.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
alf  |  29. 07. 2002 06:05  | 

a mas vubec predstavu kolik prave to plus stoji ??? ta kabelaz, rozvody a akt. sitove prvky ????  pripada mi to jako bys rekl Skodovka neni draha. Sterace stoji 200 Kc + kola, motor, volant...

vem si kolik stoji metr twist pairu, kolik ho potrebojes na rozvody, na kolik te prijde prace firmy, pripocitej k tomu nejaky ten switch (huby uz se moc nenosi) a pak mi rekni vyslednou cenu.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jiří Hlavenka  |  29. 07. 2002 07:11  | 

Petře, díky za doplnění. O tom, že se u nás semtam s Wi-Fi experimentuje, jsem věděl, jenom ne, kde . Co se týká té ceny: mě připadají 3000 dnes, na to že wi-fi ještě není v masové výrobě ani v masovém používání, jako velmi dobrá cena. Znamená to, že až to bude masové, tj. za rok nebo za dva, to může být čip na tři stovky, a za tři roky součást čipsetu, tj. v ceně motherboardu. Síťovka sice je dnes za pakatel (ale to bude wi-fi brzy taky), ale kabeláž je příšerně drahá - rozvedení kabelů do velkého baráku jde do miliónů korun a je s tím dřina. Podívej se, jak vypadají racky ve velké firmě se stovkami kabelů a kolik stojí.

Rychlost 11 Mbps je vyhovující - stejně dnes computing vypadá jinak než před lety, kdy se po LANu pořád tahaly gigabajty sem a tam. Dnes na to nasadíš třeba tenkého klienta a taháš jenom ty kousky dat, které potřebuješ.

Ty antény tam byly spíš jako kuriozita - něco jako zavzpomínání na osmdesáté roky, kdy jsme se všichni nemohli dočkat dalšího čísla amára a hned jsme začali doma pájet a leptat.

Czfree - vím o nich, ale jsem zrovna k tomuto projektu skeptický. Ale je dobře, že tohle "podzemní bujení" existuje; pak se na tom snáze postaví pořádný projekt, možná se i sami časem v regulérní poskytovatelské podnikání přetvoří..

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Radomir Drapal  |  29. 07. 2002 09:19  | 

"Síťovka sice je dnes za pakatel (ale to bude wi-fi brzy taky), ale kabeláž je příšerně drahá - rozvedení kabelů do velkého baráku jde do miliónů korun a je s tím dřina. Podívej se, jak vypadají racky ve velké firmě se stovkami kabelů a kolik stojí. "

To je sice pravda, ale zkuste si ten velky barak bezdratove zasitovat. Budete stejne potrebovat paterni rozvody k accespointum, tech AP budete muset nasekat vedle sebe mraky, abyste dosahl potrebneho pokryti a dostatecneho pasma (a vic nez 4 DSSS zarizeni do stejneho prostoru nedate, protoze uz by se snizila propustnost). Jeden AP rozhodne nestoji jenom 3.000,- (ORINOCO cca 15000 nejlevnejsi). K tem AP stejen budete potrebovat aktivni prvky, jinak je mezi sebou nepropojite. Pokud budete mit jenom trochu clenitejsi prostory, navic velky barak bude mit taky silne (zelezobetonove?) zdi, budete potrebovat i ke stanicim jeste anteny (min. 1000,- Kc) Tohle vsechno musi instalovat nekdo, kdo se v tom vyzna (nahrazujete "racky ve velké firmě se stovkami kabelů"), patrne odborna firma - ovsem jeji hodina prace bude stat urcite znatelne vice, nez hodina prace "tahacu kabelu". Ve finale se mozna dostanete mirne pod cenu strukturovane kabelaze (o cemz pri tomhle rozsahu duvodne pochybuji), ovsem pri naprosto nesrovnatelne rychlosti, o spolehlivosti a odolnosti proti ruseni uz vubec nemluvim - jedna obycejna mikrovlnka vam tu sit spolehlive shodi. A co telefonni rozvody, pripadne dalsi komunikacni vedeni, ktera se normalne sdruzuji ve strukturovane kabelazi? Kdyz si to spocitate, zjistite, ze 802.11(b) neni ekonomicka ani v jedne kancelari pro par PC, protoze tohle vyresite jednim hubem na zdi (stole) a nekolika patch kabely po zemi, kde uz stejne vedou prodluzky k pocitacum. Zadna firma neinvestuje do site vic, nez musi. Bezdraty se skvele hodi na linkove spoje mezi budovami, popr. pro nadsenecke privatni site v ramci sidiste/mesta. Ale klasickou strukturovanou kabelaz rozhodne nikdy nenahradi, protoze jsou jeji casti, uzitecnym doplnkem.

Samozrejme existuji pripady, kdy je vhodnejsi pouzit bezdratove reseni, obvykle je to nejaky sber dat ve velkych skladech, na letistich, proste tam, kde je dulezita mobilita sitove stanice. Pokud pozadavek na mobilitu odpadne, vyjdou draty vyhodneji.

 

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Tomáš Kapler  |  29. 07. 2002 10:20  | 

Malé doplnění od autorizovaného distributora Agere Orinoco a Avaya Wireless.


  1. Nejlevnější přístupový bod (AP-200) stojí v koncovce okolo 9 tisíc

  2. Signál v rámci jednoho patra se šíří velmi dobře, prostor se běžně dělí do 3 skupin
    a) otevřený (open) - pole - pokrytí bez přídavných antén 100-500 metrů
    b) polootevřený (semi-open) - typické "západní" kanceláře - metr a půl příčky, nebo mobilní tenké zdi - 50-100 metrů
    c) uzavřený prostor - typické české kanceláře ve starých zástavbách - cihlové zdi - 20-50 metrů

  3. Některé přístupové body je možné propojit bezdrátově a nemusíte tahat žádnou infrastrukturu (AP-2000 aka AP-III)

  4. Běžnější je tedy zahusťovat přístupové body kvůli co nejlepší propustnosti. Propustnost jednoho přístupového bodu nebo klienta je cca 5 Mbit, jedná se ale vlastně o "sdílené pásmo", přirovnal bych to k "hubu". Počet klientů tedy závisí na využívání sítě, může to být jeden, nebo třeba dvacet, to určitě stojí za větší průzkum. Není problém ale přístupové body přidávat a zvyšovat propustnost (na rozdíl od kabelů ve zdi). Na bodech se dá zapnout velmi malé pokrytí a pak pokrývají jen území cca. 15 metrů (a tím se tolik nerušit s ostatními). Funguje také "vyrovnávání zátěže" - pakliže je některé místo pokryté více než jedním bodem, klient si vybere ten, který je nejméně obsazený (takže při pokrytí jednoho místa 4 AP máte čtyřnásobnou propustnost)
    Za pár měsíců ale budou produkty podle standardu IEEE 802.11g, tj. 54 Mbit v pásmu 2,4 GHz, které i tyto argumenty značně oslabí.

  5. V zahraničí je také velký podíl notebooků (někde i všechny PC kromě serverů) a tak je mobilita jednou z nejdůležitějších věcí. Další výhodou je možnost snadného přestěhování firmy, možnost pokrytí míst, kde je zakázáno nějak zasahovat do budov, využití bezdrátů pro rozšíření stávající "drátové" sítě, pokrytí velkých prostor, bez nutnosti mít zásuvku na každých pár metrech atd.

  6. Stejně jako do "drátů" i do bezdrátů je možné začlenit pokrytí telefony atd. Bezdrátové telefony na bázi Wi-Fi využívají stávající bezdrátovou infrastrukturu, umožňují i pokročilé funkce ala "SMS". Rád dodám podrobnosti, případně telefony.

Pro zajímavost - zatímco na západ od našich hranic jde 90% bezdrátů "indoor" a jen 10% ven, u nás je tomu přesně naopak. Jedním z hlavních důvodů je cena práce, která je tam řádově vyšší, a potom větší estetické cítění. Neexistuje tam snad nikdo, kdo by (jak píšete) si do malé kanceláře roztahal kabely, tahal je někde po zemi nebo dával na zdi lišty.

S poklesem cen se ale i u nás objevují bedrátové sítě vevnitř budov. Rozšíření u nás očekávám ale až v době, kdy se tady rozšíří notebooky či jiná zařízení (mobily, PDA, PC ...) s Wi-Fi čipem.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Radomir Drapal  |  29. 07. 2002 12:22  | 

Zdravim,

tak tomu rikate "male doplneni"? . Nemuzu s tim nesouhlasit, ja vim, ze uz je mozne skoro vsechno, ale take bych trochu doplnil.

1. Priznavam, ze AP 200 mi unikla , za ty penize je to dobry produkt. i kdyz velmi uzce cileny - da se pripojit externi antena?

2. Problem je v te "typicke ceske kancelari", krome cihel se bohuzel vyskytuje take kamen (a beton nebo zelezo) a sirka zdi je minimalne 30 cm, ale spis 45 - 60. Potom je uspech dostrelit pres 2 zdi . Ale zase v takovych budovach se signal dobre siri skrz drevene stropy.

3. Ja vim, ale snizite si tim propustnost site a vyplytvate velkou cast pouzitelneho pasma, ktere daleka ne vzdy mate k dipozici cele . Navrh jenom trochu vetsi beztratove site neni nijak trivialni zalezitost a v realu je potom stejne vsechno jinak .

4.   Ted nemam po ruce ty spravne datasheety, ale jestli si dobre vzpominam, tak tech 20 klientu (mozna i mene) na jeden AP je tak na hranici funkcniho maxima, kdy rezijni provoz jeste umozni prenaset take nejaka data, ale pruchodnost takove site je temer nulova.

5. Souhlasim, ale to je proste jiny svet, odlisne podminky i uvazovani managementu, to by asi vydalo na samostatny clanek.

6. Ja vim, ale tim si zase snizite propustnost dat, nehlede na cenu. Ono je to u nas vubec stale hlavne o penezich.

Obecne je u nas problem, ze kdyz uz by firma neco takoveho chtela, tak zasadne sidli v zelezobetonove budove, nebo stare zastavbe s min. sirkou zdi 60 cm a jeste k tomu v zarusenem prostredi. Pak je ta cena instalace dokonale uzemni .

BTW, esteticke hledisko  je jedna strana mice, ale treba v nemecku jsou zase velmi haklivi na elektromagneticky smog,  vite jak maly podil tam kvuli tomu maji nestinene kabelaze -- jestli opravnene, to uz je jina otazka.  Osobne si myslim, ze se spis rozsiri NB, PDA a mobily s bluetoth cipem, ten je primo navrzen na spolupraci velmi ruznych periferii na kratkou vzdalenost, ale rozhodne to jeste bude zajimave.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Tomáš Kapler  |  29. 07. 2002 13:23  | 

ad AP 200 - nedá, to by ostatně v takovýchto prostorech kde potřebujete vysokou hustotu (tj. malé pokrytí) bylo na škodu.

60 cm zeď jsem nikdy neviděl (krom obvodových). Obecně ale cihla problém není, tou se to šíří. Problém je železobeton, ale železobetonové příčky jsou málo časté. A když nejsou nosné (tj. 15 cm), tak to taky celkem projde. Musí se to zkusit. Je to práce jednoho zkušeného člověka na hodinu na patro, při jednodušších instalacích bez nějakých zdí se to dá udělat nad plánem budovy. 60 cm zdi bych viděl v nějaké prastaré zástavbě z předminulého století, ale tam mají zase výhodu bezdráty, protože pro zasíťování firmy nepotřebujete památkový úřad.

ad počet klientů - tuhle mi volal jeden Jugoslávec, že má velkou ztrátovost paketů, ptal jsem se kolik má klientů a on mi odpověděl 150. A na jednom slotu jednoho přístupového bodu!!!. Jasně že mu to jelo pár kilobit, ale on víc nepotřeboval. Je to opravdu o potřebách. Pro někoho je málo 1 klient na jednom access pointu.

BT je pro personal network - tj. připojení či propojení periferií, de-facto náhrada sériových, paralelních a USB kabelů. Není důležitá rychlost a dosah, ale spolehlivost, dosah je spíše negativem. BT nemá za cíl nahradit síťové kabely, ani se to tak nepoužívá. Připravují se čipy, které budou umět jak BT, tak Wi-Fi (velmi levné, protože vysílací a anténní část je stejná, je to stejné pásmo, liší se pouze modulační technika).

P.S.: rozhodně bezdráty NEJSOU náhrada kabelů. Rozhodně jsou ale vhodným doplněním. Montážní firmy by se to měly naučit, protože by mohli získat další peníze. O projektech totiž rozhodují šéfové a šéfové nosí notebook. A ten kdo má notebook, chce bezdrátovou síť. Nejlepší je to nakombinovat. a spojit výhody obou řešení.

Problém je, že hodně lidí nedokáže ocenit mobilitu. Oni si sice koupí notebook a jsou úžasně "mobilní", ale už vůbec si neuvědomí, že aby byli připojeni do sítě, tak musí svoji mobilitu ukončit a připojit se kabelem. To si rovnou mohli pořídit desktop PC. A zatímco ve světě jsou ochotni si za tuto mobilitu připlatit, u nás lidi srovnávají, jestli je to výhodnější než táhnout po zemi nějaký shit kabel. Ale notebooky už nyní mívají zabudovány wi-fi čip, do konce roku to bude 5-6x rychlejší, a postavit síť už bude opravdu jen to obligántní "postavit někam přístupový bod". Pak už snad i místní firmy přesvědčí řeč čísel. K tomu bude nehrávat i vzrůstající síť public hot-spotů na letištích, centrech měst atp.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Petr  |  29. 07. 2002 10:31  | 

No, experimentuje se všude. Kde bydlím víš, ale jinak používá W-Fi Conntactel, Aliatel (v menší míře jen pro "pomalé připojení"), dobrou síť po Prase má InWay, ...

Co se týče těch Wi-Fi sítí, já mám pocit, že 11 Mbps dnes už moc nestačí (nehledě na to, že ono to jede realně spíš na 5 Mbps nebo ještě méně). Ostatně pro příklad nemusím daleko, CP má propojené dbě budovy v Bystrci laserem, ne? A to jste "normalní IT" firma.

Czfree, jo má to mezery. Oni nabízejí třeba rychlost 32 kbps zdarma. To mnoho lidem stačí (na email, icq + občasné browsení) a pokud se najde takovýchto lidí 10, sežerou náhle 320 kbps (v případě, že to výtížej na sto procent - v Prase neni problem, staci par internetuchtivych duchodcu, kteri budou cely den chatovat ). Dale je otazka, kdo bude platit prvky urcene pro vybudovani jakesi patere po Prase, AP, ... Existuji ale i dalsi nadsenecke Wi-Fi site, mne prijde hodne sympaticka tato - http://www.starhill.org/, uz proto, ze je to nekdy na vesnici :). Jsou ale i dalsi site, tahle ale asi nejvykamanejsi.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jiří Hlavenka  |  29. 07. 2002 10:55  | 

Možná si v něčem nerozumíme: ne všechno, co je wireless, je wi-fi . To, že máme laser mezi budovami, jednak není wi-fi, jednak to bylo drahé jako potvora, jednak to za moc nestojí a jednak to bylo východisko z nouze. Bezdráty samozřejmě "jedou" už dlouho, viz před pár lety to všeobecné nadšení pro breezy, které záhy opadlo, když se zjistilo, jaké jsou s tím potíže. Ne že by nefungovalo, ale rozhodně to není to pravé - ten hlavní proud, který se ujme masově.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
V@sek  |  29. 07. 2002 08:18  | 

Ach ta cestina, pane Hlavenko...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Ondra  |  29. 07. 2002 08:27  | 

Nevite nahodou nekdo, jestli existuje neco jako seznam verejne dostupnych hotspotu v CR? Dik

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
master  |  29. 07. 2002 08:41  | 

Na co? Kde je huste pokryti jako treba v Brne, tak se dycky najde par otevrenych siti. A zjistit IP a masku a pak vyhledat branu uz neni takovy problem s notebookem a bezdratovou sitovkou.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Ondra  |  29. 07. 2002 08:49  | 

Jasne, ale ja myslel "verjne dostupne", tzn. ty, ktere jejich provozovatele otevreli /zamerne/ vsem. Nemyslim situaci, kdy nekomu vlezu do site.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Petr  |  29. 07. 2002 09:05  | 

Bojím se, že připojit se jen tak do cizí sítě standartu 802.11 bohužel není asi tak jenoduché, jak uvádí autor. Každé zařízení, které se připojuje do sítě WLAN se musí prokázat při navazování komunikace tzv. ESSID. To musí být na síťovce i přístupovém bodu (AP) stejné. Pokud se neshoduje přístupový bod žádost síťovky o přístup do síťe odmítne.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Roman  |  29. 07. 2002 09:28  | 

Horsie je to s kryptovanim, ale by si sa divil, ako je to malo pouzivane.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Tomáš Kapler  |  29. 07. 2002 10:40  | 

Problém je, že mnoho produktů neumožňuje tzv. Closed Wireless System, a pak je možné se připojit ke každému přístupovému bodu bez znalosti SSID (jako jméno buď nic, nebo "ANY"). A i tam, kde to možné zapnout je, to hodně lidí nezapne (a ještě nechá defaultní hesla, ale to už je jiná kapitola). Hodně lidí používá ad-hoc sítě bez přístupových bodů, kde žádné jméno sítě není. Dále hodně lidí nevyužívá šifrování, i když jej tam vždy má, případně nemá vyřešen problém s tzv. slabými klíči. A v neposlední řadě už to, že pokrývají prostory okolo bez dalšího zabezpečení je dost velký hazard - přístupové body se dají téměř vždy rozmístit tak, abyste signál nechytil ani těsně za oknem. Ale hlavně má být bezpečnost dána na vyšší úrovni - VPN by mělo být samozřejmostí i na drátových sítích, jinak vás může napadnout každý maskující se za návštěvníka kanceláře.

Bezdráty nejsou méně bezpečné než drátové sítě. Škála jejich standardního (rozuměj v ceně) zabezpečení je od zcela otevřené po zabezpečení vyšší než vyžaduje bankovní sektor. Problém je, že pro spoustu tzv. "administrátorů" končí práce s bezdráty tím, že připojí přístupový bod do zásuvky (IP adresu si vezme ze sítě, jméno sítě klienti mohou používat prázdné). Možná namítnete, že kdyby to výrobci dodávali defaultně zabezpečené ..., jenže pak by si to zase nikdo nekoupil. Člověk který tomu nerozumí by si to nenastavil, a člověk který ano, si to stejně zabezpečí sám. Takže někteří alespoň uveřejňují návody jak síť zabezpečit a případně jejich software i na některé možné bezpečnostní problémy upozorní.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
wlan  |  29. 07. 2002 18:53  | 

SSID? Hmm, to neni velky problem zjistit, SSID neni zadna ochrana. Jednak pouzivat WEP, a pak dobre zabezpecenou sit do ktere se je mozne bezdratem dostat, VPN je dobre reseni, take omezeni na konkretni MAC, ... Zebezpecit wlan jde, ale neni to uplne trivialni a firmy na to dost dlabou... Existuje nejaky seznam hotpsotu v CZ??

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Vit  |  29. 07. 2002 14:46  | 


window.open=NS_ActualOpen;
Máme tady malou síť (cca 20 PC) a jedeme na 100 Mbit Ethernetu a je to POOOOMMMMAAAALLLLLÝÝÝÝÝ jak prase . Samozřejmě přes switch, ne hub. Do některých stanic proto dávám 1 Gbit karty (server, retušovací prac. apod.)  aby se to trochu líp hýbalo . Nedovedu si představit 11 Mbit sdílené pásmo na WiFi.... To i Lantastik před 10ti lety na coaxu byl rychlejší .

P.S. Karta pro 1 Gbit (UTP) je už za 2.670,- bez DPH.

P.P.S. Pro někoho je i 1 Gbit málo a tak se vbrzku mají objevit 10 Gbit karty, čipy na to už jsou.

 

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Frn  |  30. 07. 2002 06:47  | 

To mě zajímá - kam se to strká ? Do klasického PCi slotu ? A jakou to má reálnou propustnost - např. při kopírování velkého souboru ?

Taktování PCI je běžně na 33 MHz, šířka sběrnice je 4B (32b). Čistě teoretická propustnost by byla 133MB/s ~ 1Gb/s. A opravdu si neokážu představit, jak by se "krmila" karta 10Gb/s.

P.S. Je pravda, že se někde vyskytují PCI časované na dvojnásobku a s dvojnásobnou šířkou, ale i tak je max. teoretická propustnost 4GB/s. Takže těch 10GB/s by IMHO mohlo mít šanci buď on-board (a obcházet úzké hrdlo PCI) nebo rovnou jiná koncepce než PC.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
4ad  |  30. 07. 2002 07:34  | 

... jak by se "krmila" karta 10Gb/s.

... max. teoretická propustnost 4GB/s. Takže těch 10GB/s by IMHO mohlo mít šanci buď on-board (a obcházet úzké hrdlo PCI) nebo rovnou jiná koncepce než PC.....

 

PS: neplet si Gb s GB - je to podstatny rozdiel

 

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
frn  |  30. 07. 2002 14:22  | 

Omlouvám se, při psaní jsem moc spěchal. Ale výsledek je stejný, tj. neuspokojivý :

To mě zajímá - kam se to strká ? Do klasického PCi slotu ? A jakou to má reálnou propustnost - např. při kopírování velkého souboru ?

Taktování PCI je běžně na 33 MHz, šířka sběrnice je 4B (32b). Čistě teoretická propustnost by byla 133Mb/s ~ 1Gb/s. A opravdu si neokážu představit, jak by se "krmila" karta 10Gb/s.

P.S. Je pravda, že se někde vyskytují PCI časované na dvojnásobku a s dvojnásobnou šířkou, ale i tak je max. teoretická propustnost 4Gb/s. Takže těch 10Gb/s by IMHO mohlo mít šanci buď on-board (a obcházet úzké hrdlo PCI) nebo rovnou jiná koncepce než PC.
Odpovědět

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Vit  |  30. 07. 2002 13:01  | 


window.open=NS_ActualOpen;
Je to PCI karta která umí 32 i 64 bit PCI. Já ji mám v 32bit módu, protože nemám speciální servrový MB s 64bit PCI (je to zbytečně drahé pro moje účely). Přesnou přenosovou rychlost jsem neměřil, to bych musel přijít v noci, když tu nikdo není... Třeba někdy . Na normálních stanicích je úzkým hrdlem 100 Mbit karta, dosahuji cca 8-9 MB/s. Podstatné je to, že takhle rychle jede najednou víc stanic . Dřív když začlo tahat víc kompičů, klesala rychlost až k 1 MB/s, teď si každý může dělat co chce a mne se to netýká.

Pak je samozřejmě důležitý disk na servru, aby to stíhal .

Já jsem zvolil lacinou variantu IDE RAID 5 k plné spokojenosti (Adaptec AAR 2400A, 4x Seagate Barracuda ATA IV 80 GB, tzn. pole má 240 GB). Systém mám zvlášť na mirroru 2x 80 GB. P4 1.6 GHz se celý den dost nudí (10-20%, RAM 1 GB), tak ho aspoň občas zahřeju ripováním DVD . Vyšlo to celé na pár kaček  a šlape perfektně. Akorát teď čekám na větší disky od Seagate..

 

 

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Ivan  |  31. 07. 2002 00:39  | 

- cim se zabyvate, ze vam 1 GBit nestaci?? (vzdyt to uz by melo byt podstatne rychlejsi nez harddisk)

- co vim, tak 10 GBit Ethernet je definovan jenom na optice - takze nejake masove rozsireni . . .

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
King036  |  29. 07. 2002 17:27  | 

...to byl jen test...vazne sis myslel ze je to pravda???...prag je faq...(:

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Dominik Adler  |  29. 07. 2002 20:52  | 

Nevím přesně, proč bych měl svoji WiFi činit přístupnou někomu jinému. Nedávno jsem zprovoznil WiFi síť (802.11b) na kartách EDIMAX (PCMCIA karta 4400,- a adaptér PCI 1800,- vč. DPH) a nastavoval jsem vždy přístupová "práva" a kód Pokud jsem se pokusil připojit další notebook, samozřejmě to nešlo jen tak... Při používání Firewallu a monitoringu ještě nevidím ani důvod šifrovat (128b) což také jde. Málo kdo má u nás neomezeně rychlé připojení k internetu a nevidím důvod, proč bych měl poskytovat svých 512kbps  někomu, kdo bude sedět na lavičce před firmou a stahovat si prasečinky do svého 266 Celerona s pasivním dislejem . NIc proti vám, ale dnes je internet tak levnou záležitostí, že kdo ho chce, ten ho má (CaTV, GPRS, etc...). Tahle zábava s WiFi je jen sport ....

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
marvin  |  29. 07. 2002 23:18  | 

NIc proti vám, ale dnes je internet tak levnou záležitostí, že kdo ho chce, ten ho má (CaTV, GPRS, etc...). Tahle zábava s WiFi je jen sport ....
A poradil byste me prosim, kde se tahle levna zalezitost da poridit? CaTV nemam a tezko to ovlivnim, GPRS- vam prijde 0.30 Kc/kB jako levna zalezitost?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Dominik Adler  |  30. 07. 2002 10:47  | 

Pokud používáte internet k práci (a k zábavě) a ne JEN k zábavě. Pak si na sebe samozřejmě vydělá, (alespoň u mě tomu tak je). Pokud jezdíte autem na chalupu a spátky, nemůžete čekat, že se vám vyplatí ....

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Dupree  |  29. 07. 2002 22:23  | 

Pane Hlavenko, mam jen jednu otazku... Zrejme nedisponuji dostatecnym obchodnickym vhledem a tudiz mi neni zrejme, kdo bude mit v budoucnu zajem a hlavne finance na nastoleni situace, kterou popisujete (hotspoty na kazdem rohu a kavarne - no budiz, tam snad... Ale e-cafe funguji uz ted, je celkem jedno, po cem privedou Internet k hostum...) To, ze ted firmy svym nedostatecnym zabezpecenim internich siti (ne)vedomky poskytuji pristupove body neznamena, ze tak budou cinit i dal a jeste snad tisknout nalepky "tady se muzete pripojit k nasi siti... Prosime, slozku Clients ponechte nepovsimnutou..."  Dobre, to prehanim. Ale security je myslim v posledni dobe dostatecne top-topic, aby se brzy jedna takova firma za druhou chytaly za nos. Neni to tak davno, co jsem o Pringles antenach cetl kdesi na UK Internetu... A uz tehdy tam psali, ze firmy si uvedomuji rizika s touto vlnou spojena a snazi se svoje site "zarezavat" u zdi svych budov. A konkretne plechovka od Pringles uz pry ve vetsich zapadnich mestech funguje skoro jako spolehlivy cerveny hadr pro potize :) Budiz, chopi-li se toho komercni poskytovatele... Ale kde a kdy se bude platit? A co ruseni? Uz ted je i u nas, ve vetsich mestech, docela nemaly problem s antenami presahujicimi limity proto, ze kdekdo si ji proste postavi kde ho napadne a vykon kvuli ostatnim jaksi nestaci...

 

Dupree

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jiří Hlavenka  |  29. 07. 2002 22:56  | 

Ale já s vámi souhlasím. To, co popisuji, je situace, která vznikla "zdola", takovým živelným růstem a šířením, a samozřejmě není dlouhodobě uživitelná. Je to spíš popis fenoménu, který roste jako z vody a zatím se vymyká kontrole: samozřejmě, otázka billingu je nevyřešená a rušení je zatím největší problém u wi-fi.

Jinak ale u hospod a kaváren si ten model právě představit dovedu. Internetová kavárna "není ono": provozovatele stojí hodně peněz tam nainstalovat počítače, k nim kabely, na všechno dohlížet, dávat rozdrbané stroje do kupy, doplňovat ukradené periferie a podobně. A z kavárny je internetová kavárna - už ne místo pro příjemné posezení, ale všude na stolech jsou jakési bílé škatule. S WI-Fi je to jiné kafé: přístroj si na handheldu nebo laptopu donese každý sám, zaplatí couvert, neruší, klapká si něco na klíně, objednává kávu, vedle si nikdo ničeho nevšímá, podnik v pohodě funguje jako normální restaurace nebo kavárna.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
MaLer  |  30. 07. 2002 00:16  | 

Zajimave, nikdo si nevsiml, ze prvni (?) ceska komercni verejna WiFi sit jiz je ohlasena - chysta ji VanCo.net. Clanek najdete na technetu
http://www.technet.cz/novinky/internetnews/wia020725.html

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
zipiik  |  30. 07. 2002 20:48  | 

zrovna jsem chtel poznamenat to same, clanek je i na lupe (25.7.) - http://www.lupa.cz/clanek.php3?show=2418 planovany je provoz od zari, pokryti pavlaku a vaclavaku. cena pry 50kc/100mb formou predplacenky. uz jsem se dival na webech na cf wi-fi kartu do ipaqa :c))))

krome toho, projekt czfree.net (http://www.czfree.net/) vypada vcelku zajimave, ikdyz jeho primarnim ucelem neni plosne pokryti prostor (to je spis vedlejsi efekt), ale sdileni nakladu na pripojeni k internetu. mam docela stesti, ze momentalne prebyvam na smichove.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
berusenka  |  05. 08. 2002 01:15  | 

mam moznost poskytnout nekomu velice ale velice kvalitni lajnu do inetu

takze kdo chce v OLOMOUCI pres WIFI na plnej kotel inet ZADARMO, tak at se ozve

na berusenka@seznam.cz.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Dennis Welt  |  12. 03. 2003 21:17  | 

Wlan pouzivam denne(asi 300km pod Aljaskou).Prenos 1800 stranek(zpravy bezne i technicke,stock atd )format  Avango pro iPAQ ,tez e-mail .Prenos trva prumerne 30 vterin.Rychlost prenosu 11 Mb/sec.Mozno tez jit i na Internet.

 

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Zasílat názory e-mailem: Zasílat názory Můj názor

Aktuální číslo časopisu Computer

Megatest 12 bezdrátových sluchátek

Vyplatí se Apple z bazaru?

Test batohů pro notebooky

Vybíráme nejlepší sportovní hodinky