Úložiště | Plasty

Kostička Lega by mohla být superúložištěm zítřka, bajty lze totiž ukládat i do umělé hmoty

A máme tady dalšího bizarního adepta na nezničitelné úložiště budoucnosti. Po experimentech s vypalováním bitů femtosekundovým laserem do nejrůznějších čirých hranolů a po snaze kódovat tytéž bity jako sekvenci umělé DNA přicházejí na řadu další makromolekuly. Konkrétně polymery a umělá hmota.

Tým výzkumníků z Texaské univerzity v Austinu a laboratoře Erisyon uložil do polymeru zprvu jen obecnou hlášku „Hello, World!“ a poté i složitější větu z románu Jane Austenové Mansfieldské panství:

if one scheme of happiness fails, human nature turns to another; if the first calculation is wrong, we make a second better: we find comfort somewhere

S výsledkem se pochlubil v odborném časopisu Cell Reports Physical Science.

9346eef7-fb38-4b8b-9b21-8c069d2ab8d8
Věta výše jako několik složitých makromolekul – oligomerů

No dobrá, ale proč proboha ukládat písmena do složité molekuly? Jednou z výhod by měla být ohromná informační hustota, která převyšuje i zmíněnou DNA, no a tou druhou pak trvanlivost. Vhodně zvolená umělá hmota by totiž mohla odolat nepřízni osudu mnohem lépe než DNA.

Místo bitů osmičkové monomery

Polymerová molekula se skládá z hromady stavebních bloků – monomerů. Jejich kombinací a propojováním pak můžeme kódovat libovolnou informaci – autoři studie zvolili osmičkovou soustavu, tedy ukládání čísel 0-7.

57287a04-a929-4317-ac79-8007de2dcc1e63237c31-53fb-4a81-bf65-e4e969aa5a97d5a79f2e-ed29-4611-adf0-39937adb4298
Monomery reprezentující čísla osmičkové soustavy, oligomer se zprávou „Hello, World!“ a jeho překlad zpět do osmičkové soustavy a na sekvence bitů reprezentující znaky ASCII

Jako chemický stavební kámen použil tým z Texasu šestnáct různých aminoalkoholů, ze kterých sestavil osmnáct složitých molekul – oligomerů, ve kterých byly konečně zakódované ASCII znaky ve formě čísel osmičkové soustavy. Každá chemická struktura odpovídala jednomu. Co je však zdaleka nejdůležitější, zakódovanou informaci se autorům také podařilo přečíst.

Zatím se pochopitelně jedná jen o klasický proof-of-concept a vědci teprve teď budou zkoumat, zdali by šlo do molekul uložit i něco přece jen praktičtějšího; třeba Týden Živě. Výzvou bude také rychlost zápisu a čtení, která momentálně odpovídá spíše PCR testu na koronavirus v poněkud ospalé laboratoři.

V dohledné době tedy asi ještě nebudeme archivovat sbírku fotografií z dovolené do plastového kelímku – a ke všemu rychlostí USB 3.x, nicméně za dalších sto let už by to mohlo být jiné. Dlouhodobých archivačním technologiím totiž dodnes vládnou principiálně vlastně relativně staré magnetické pásky.

Diskuze (6) Další článek: Twitter začne na mobilu ukazovat box o vakcínách. Zabere většinu obrazovky

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,