Softwarová firma se ohrazuje proti špatné metodice, proti špatnému výběru příliš malého počtu zákazníků.
Do návratnosti investic vynaložených do podnikových informačních systémů se analytickým společnostem příliš nechce: kromě obtížnosti zpracování takovéhoto zadání zde nepochybně hraje zásada nekousej do ruky, která tě krmí – značná část analytických firem je závislá právě na příjmech od velkých IT korporací i jejich zákazníků. Džina z láhve ale nedávno vypustila firma Nucleus Research, mladá firma, která si nicméně získala slušný respekt týkající se nezávislosti svých výzkumů (zdroj: FT). Firma se dotazovala 21 zákazníků firmy SAP, které softwarový výrobce sám prezentuje na svých stránkách jako referenční a zjistila, že 57 % z nich „považuje přínosy dosažené instalováním podnikového softwaru za menší než náklady na implementaci, customizaci, podporu a vybudování infrastruktury“. Firma dále v průzkumu zjistila, že necelých 18 % celkových nákladů na podnikový software pokrývá nákup vlastní licence, zatímco 73 % jsou náklady na školení, konzultace, obslužný personál, podporu atd. Nucleus uvedl, že nejvyššími náklady jsou výdaje na konzultace, které činí průměrně 3,6 mil. dolarů (!) na jednoho zákazníka; licence a implementace činí průměrně 5,4 mil dolarů, vše za dobu tří let od pořízení.
SAP AG se ohrazuje, že průzkum byl proveden na „mikrovzorku“, pouhých 21 zákazníků z celkového počtu 19 000, a že byl „nevědecký“; neoddělil velké zákazníky od malých (u velkých zákazníků je dle SAPu návratnost logicky delší než u malých). SAP dále dodal, že firma sama nyní pracuje na metodologii, která má měřit návratnost investice zákazníků, a že je to hlavní starost firmy. Mluvčí dále napadl výzkumníky z Nucleusu, že provedli výzkum proto, aby získali publicitu.
Ke komentování uvedené zprávy (výsledků výzkumu i reakce SAPu) se necítíme být dostatečně kompetentní, takže jen pár poznámek. Zatímco náklady jsou v těchto případech zcela jasné, neboť visí v účetnictví, s přínosy je to podstatně horší – náklady jsou přesným číslem, benefity jsou názorem, úvahou. U dobře implementovaného ERP systému se rozprostírají po celém podniku a pokud se výzkum dotáže několika pracovníků ve firmě, získá opět jen částečné odpovědi, tj. „co to přineslo mně“ – což pochopitelně těžko vyváží celkové obří investice (stručná metodologie průzkumu je uvedena na webu firmy Nucleus Research). Stará pravda rovněž tvrdí, že záleží na zákazníkovi, jestli bude mít z implementace ERP přínos nebo ne: na to, jak aktivní je při implementaci a aktivní při využívání možností, které systém přináší. Už to, že se některým firmám podle jejich vlastního sdělení ERP systém vyplácí a jiným ne, klade logickou otázku, zda tedy není zakopaný pes ve firmách samotných místo v dodavateli. Vulgárně řečeno: pokud zemědělské družstvo prohlásí, že se jim nevyplácí traktor, není zřejmě vinen Zetor.