Konkurence se blíží zcela nevyhnutelně, tvrdí Microsoft

Z míst stále vyšších v Microsoftu zaznívají hlasy o konkurenční hrozbě volně šiřitelého software...
Paul Maritz je možná nejuznávanějším mužem v Microsoftu vůbec: jednak je v hierarchii třetím nejvýše postaveným (po Gatesovi a Ballmerovi) a jednak je známý jako nejvyšší guru firmy, zodpovědný za strategii vývoje a vize do budoucna. Maritz byl také nejvyšším manažerem firmy, který osobně vypovídal u soudu s Microsoftem a hovořil o tom, že existují dvě oblasti, které „znamenají vážnou hrozbu pro obchodní dominanci Microsoftu“). První je rostoucí oblast free softwarových produktů (též Open Source Software), kde je nejznámějším představitelem Linux; druhým je změna distribuce programů prostřednictvím downloadu přes Internet, která umožňuje vstup na trh každé firmě s velmi nízkými prvotními náklady, a která oslabí často napadané a z monopolismu obviňované postupy šíření programů Microsoftem prostřednictvím tzv. OEM smluv.

Maritz tvrdil, že tyto metody znamenají přímou hrozbu pro Microsoft a že na to musí firma odpovědět, jinak riskuje, že její OEM distribuce se může stát skoro bezvýznamnou. Maritz rovněž pochválil Linux, když tvrdil, že „Linux je velmi ucelený, sofistikovaný operační systém; ještě má před sebou spoustu nutných vylepšení, ale je a teprve bude vznikat velice mnoho aplikací pro Linux“.

Živě komentuje: můžeme samozřejmě polemizovat, do jaké míry bylo toto prohlášení upřímné a do jaké přibarvené právě povahou soudního procesu. Microsoft by totiž rád přesvědčil soud o tom, že je tak jako tak silně ohrožen ve svém monopolu a že má proto soud žalobu zamítnout.

To, že OSS i download znamenají pro Microsoft (ale také ostatní firmy, jako je Apple, Oracle, Lotus atd.!) hrozbu, není žádná novinka; jak je tato hrozba vážná, se už těžko hodnotí. Lidé z oblasti open source software totiž zatím značně nevědí, co chtějí, a zatím tvrdí, že jejich nabídka je „alternativou“ k ostatnímu světu, což je věru slabé vymezení. Budou ale chtít mít nabídku pro každou Anču od rybníka, jako má Microsoft? Budou schopni dát jasné, jednověté a pochopitelné sdělení obyčejnému, laickému zákazníkovi? Zatím ani omylem – odkážou vás na rozsáhlá filosofická pojednání o katedrálách a bazarech a na své ideologické vůdce; předpokládají, že pokud budete OSS programy chtít používat, musíte „pochopit“ jejich „filosofii“, jakože free software neznamená „software zdarma“, ale „svobodný software“ a podobně. Což je sice všechno pravda, ale je to nános, který zcela spolehlivě znepřístupní tyto programy každému běžnému uživateli, který přijde do krámu a řekne „dejte mě něco, v čem budu moct psát texty, kolik dlužím?“. A to, že naopak větší přístupnost a srozumitelnost nejen programů samotných (tj. v ovládání), ale i v jejich pozicování zákazníkům, tedy jakási „coca-colizace“, předkládání snadných receptů, je jasným a vítězným trendem, je naprosto zřejmé. Byť se nám to stokrát může nelíbit.

Zůstane-li OSS tam, kde je, tedy „alternativou“, může přesto softwarové giganty citelně zranit – přinutí je zejména v serverových aplikacích podstatně snížit ceny. V okamžiku, kdy má uživatel platit mnoho tisíc dolarů za víceuživatelské licence serverových aplikací a serverových operačních systémů (tj. i komerčních Unixů), nebo si zadarmo nainstalovat OSS, je to skutečná „rána pod žebra“. Typický případ ukazuje Apache – pokud by neexistoval volně šiřitelný serverový software, tak si všichni kupujeme podobný od Microsoftu, Netscape či Lotusu za mnoho desítek tisíc Kč. Ale zde je a má takovou pozici, že na to musí komerční výrobci sakramentsky cenově reagovat. Je samozřejmě dobré vědět, že „nic není zadarmo“, a že cena za technický support bývá třeba u nevlídného Linuxu dost mastná – kupříkladu Red Hat poskytuje deset servisních zásahů na svůj systém za docela ohromující 3000 dolarů.

Váš názor | Amazon.com chce letos provést „velkou expanzi“

Témata článku: Microsoft, Software, Guru, Obyčejný zákazník, Konkurence

Určitě si přečtěte


Aktuální číslo časopisu Computer

Zachraňte nefunkční Windows

Jak nakupovat a prodávat kryptoměny

Otestovali jsme konvertibilní notebooky

Velký test 14 herních myší