Sorry, ale "tím více jsou kapaliny hustší", to opravdu není česky. Zdvojený komparativ nedává smysl. Buď jsou "více husté", nebo jsou prostě hustší.
"Zjistili jsme, že to, co způsobuje, že se voda" 😀😀
Autor clanku, takove zklamani. Spousta technickych pojmu, spousta reklamnich obrazku. Ale ani jeden, ktery by ukazoval, jak to usporadani ma vypadat. A cely clanek je ukoncen vlastne tim nejdulezitejsim. Po te bych cekal nejaky zaver nebo teorie nebo tak. Ty jsou pro zmenu na zacatku.
Omlouvám se, ale nějak mi dělá problém zorientovat se v tom, co přesně vlastně řešíte. Tak třeba na začátku žádné "teorie" podle mě nejsou - celý začátek je o konkrétních neobvyklých vlastnostech vody (hustota, povrchové napětí...). Nevím, co je to podle vás za "teorie"...? A článek je ukončen stejně jako oficiální zpráva University of Bristol, vynechal jsem pouze toto:"We think this work provides a simple explanation of the anomalies and highlights the exceptional nature of water, which makes it so special compared with any other substance."Podle mě ten závěr je vcelku jasný, ale asi byste si představoval jiný...
Názor byl 1× upraven, naposled 6. 4. 2018 17:16
závěr je že je to uspořádáním molekul, that's all. děkuji teď už vím o vodě vše co potřebuji (napadá mě že bych tento objev prodal čínským či severokorejským soudruhům abych jim ušetřil roky výzkumů)
Jen aby se také podařilo takové poznatky prakticky využít nějakým "novým" způsobem. Pokud by při kontaktu s vodou šlo dočasně pozměnit to uspořádání molekul, možná by to umožnilo chodit suchou nohou po hladině, což prý už tady v pradávné minulosti někdo předváděl? 😉
Na to ti staci igelitovy pytel. Pripadne zorb koule.
Nicméně v Janově evangeliu asi není nic o tom, že by zmiňovaný jedinec tenkrát používal k chůzi po vodě právě tyhle prostředky. Co když už tenkrát uměl k takové chůzi prakticky využít nějaké ty anomálie molekul popisované v článku? 😉
Pokiaľ ma pamäť neklame, čítal som to už najmenej pred štyridsiatimi rokmi a odvtedy opakovanie z rôznych zdrojov.😝
Neklame. Tohle je už dost dlouho známá věc... Jen redaktor vzal pind váženého vědce, který pravděpodobně jen narychlo něco jemně vysvětloval, jako senzační, všeosvětlující novinku.
Mě je ale úplně jasné, že zdejší Brouci Pytlíci to všechno vědí už dávno - že jim to bylo známo dlouho předtím, než tu studii publikovali v PNAS (kde jsou tak strašně pozadu, že k tomu došlo teprve před několika týdny). To tu nemusíte zbytečně připomínat, to už jsem se dozvěděl z diskusí pod jinými články. 😁
Akorát závěrém té studie, předpokládám, není to, že konečně víme, proč je voda divná, že...
Spíš byste si měl položit otázku, proč to vlastně někdo v dnešní době ještě zkoumá (a ještě navíc na superpočítačích), když už podle vás vlastně dávno není co zkoumat...
Aha, kde píšu, že není, co zkoumat? To ani omylem. Ale recyklovat desítky let staré objevy a představovat to jako novinky, to se mi jako zbytečnost zdá.
Přesně tak. Že má voda výjimečné vlastnosti, to se ví dlouho, a že to pramení z těch vazeb s vodíkem a kyslíkem, je taky jasné.Důsledkem je pak krystalická mřížka, a pak zase něco nad, a nad, a nad. Článek lze tak libovolně recyklovat.
Možná je to podle starého české přísloví: "Opakování je matka moudrosti".Anebo že by podle jeho přesmyčky: "Matka je opakování moudrostí"? 😉
To ještě nic není, až se naučíme přímo ty molekuly uspořádávat cíleně (vč. atomární / subatomární struktury), pak si vyrobíme prvek, materiál, látku, jakou chceme. Jedna bude neskutečně pevná a přece tenká, druhá odolá i masivnímu tvrdému gama záření při zanedbatelné hmotnosti, třetí bude supravodivá za pokojové teploty a našlo by se toho mnohem víc. Lidstvo je zatím ve fázi objevování, zajímavější bude fáze duplikování / replikování a nejzajímavější poslední, výroba všeho co si usmyslíme.
Tohle už přece dávno umíme. Například u uhlíku se díky tomu už poměrně dlouhou dobu vyrábějí materiály, které lidstvo dříve neznalo. Také u vody umíme vytvořit různé druhy, hustoty a pevnosti ledu.
Narazis na uhlikova vlakna, grafen a podobne? Tyhle materialy zna lidstvo v podstate od valky. Ale spatne se rozkladaji v prirode, tak se nesmeli vyrabet. Ted se jaksi ten zakaz ignoruje. Coz je dost smutne.
Ano, však píšu "poměrně dlouhou dobu". Co se toho zákazu týká, to bychom v podstatě nemohli vyrábět nic, každý nový segment výroby či znalostí lidstva zatěžuje okolí. Pokud se najde náhrada, určitě se k ní časem přikloníme, viz azbest, sklolaminát apod. Vždy když se objeví něco, co nahradí něco známého staršího, tak se tam lidstvo posune. IMHO problémem planety není naše míra znečišťování, problémem je míra přelidnění. Pokud bychom při současné znalosti vědy měli planetu zalidněnou jako před 2 tisící lety, neměli bychom žádný problém se znečištěním ani se zdroji 😉
Problém planety opravdu není míra přelidnění. Naopak by pak nefungovala současná civilizace, pokud by planeta byla zalidněná tak jako před dvěma tisíci lety. Prostě by nebyl dostatek lidí na to, aby něco efektivně vymysleli, vybudovali, někam lidstvo posunuli. Naprostá většina moderních objevů je postavená na práci velkého týmu lidí, kteří jsou v rámci populace vysoce nadprůměrně vzdělaní a inteligentní. A tedy musí být dostatečně velká populace, aby bylo z čeho vybírat.Co se týká znečištění, nebo spíše obecněji negativního ovlivňování člověkem, tak už před těma dvěma tisíci lety například člověk v relativně malé hustotě zalidnění dokázal naprosto zlikvidovat lesy v oblasti středomoří (Řecko, Libanon atd.). Tam vzhledem k velmi omezené schopnosti obnovy (sucho, málo půdy) došlo k tomu, že i ta trochu úrodné půdy byla zničena erozí (zejména vítr v kombinaci se suchem) a tohle se pak projevuje další stovky let na růstu pouští v dané oblasti (ano, velkou vinu na tom nese lidská aktivita stará dva tisíce let).Podobné odlesnění proběhlo například i na našem území ve středověku, kdy na území Čech žilo maximálně půl milionu obyvatel. Rozvoj těžby a sklářské výroby znamenal úbytek lesů z 80 % celkové plochy na méně než 40 % (v 19. století dokonce pouhých 29 %, v poslední době podíl lesů naopak roste).Průser je opravdu znečištění a nevratné zásahy do krajiny a to i v malém počtu lidí. Planeta Země má dostatečně výkonný ekosystém na to, aby uživila třeba i pětinásobek současného počtu obyvatel (o zdrojích na výrobu, energetiku apod. ani nemluvě). Znamená to ale dosáhnout úrovně, která je obvyklá alespoň jako v současné západní Evropě (dobrý příkladem je Německo, Rakousko, Nizozemsko), tedy intenzivní, ale nikoli devastující zemědělství na menších plochách s vhodnými plodinami (ne jako ty obří lány řepky, která nedrží vodu a musí se masivně hnojit), přirozené (nebo obnovené) členění krajiny s vodními plochami, lesy, mezemi apod., recyklace odpadu, ale zejména vody (čističky) atd. Například Afrika by v tomto ohledu měla obrovskou výhodu v tom, že umožňuje sklizeň až třikrát do roka, polovina území je tam stále velmi úrodná a má dostatek vody (ne celá Afrika je Sahara). Pokud by se pracovalo na obnovení lesů na území právě té Sahary a na Blízkém Východě, nebyl by takový problém s vodou ani tam.Vyšší hustota obyvatel by dále zrychlila pokrok, protože by bylo možné, aby se více lidí věnovalo studiu a dále pak vědě. Jenže to by znamenalo mimo jiné věnovat se skutečné ekologii a ne ekologickému aktivismu, neprovozovat falešný humanismus ve formě rozdávání potravin zdarma (a tím ničit místní hospodářství) atd. atd. atd.
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.