Konečně gen „člověčenství“? Dlouholeté pátrání možná přineslo své ovoce

Proč si pořád lidi musí dokazovat že jsou něco víc, mezi námi a zvířaty i sami mezi sebou? Odpovím si sám, proto aby si mohli nějak odůvodnit že mají právo se mít líp než ta zvířata a ostatní lidé a využívat je k tomuto účelu, (chov zvířat, otroctví). Naposled si kdosi vymyslel že jistá árijská rasa je nadřazená ostatním lidem, jak to dopadlo asi každý ví.

Chovat opice s lidskými geny, hotová Planeta opic. Já si myslím a ze článku jsem pochopil, že člověk byl svým nepohodlím (rozhodl se opustit bezpečné území, na které se dobře přizpůsobil) nucen více přemýšlet, snažit se o přežití své i potomků. Důsledek byly mutace (ne jedna nebo dvě, možná jich budou nakonec miliony), a tím, že proběhly v poměrně krátké době (300 - 400.000 let, starší člověk dle poznatků není) nejsou jak by se dnes řeklo vychytané. Vždy se jedná o něco za něco, staré organismy jsou odolnější (krokodýl, slon), ale zase za tento dar platí stagnací ve vývoji, třeba žralok je parybou už velmi dlouho a ke hvězdám se nepodívá, tedy nezachrání se, až Země přestane existovat, člověk tuto jedinou možnost na přežití stále má. Vzpomenu si klidně na příklad, kdy Afričané mají genetickou ochranu, aby lépe zvládali malárii, nicméně platí za ni občas daň, když dítě dostane patřičné geny od matky i otce, pak mu uškodí než pomohou, bylo to nějak tak, že krevní buňky mají špatný tvar a hromadí se ve svalech za hrozných bolestí. Kdo zná lépe opraví mě.

A co kdyz klicem k uspechu byla zmena podminek. Velke skupiny puvodne na stromech zijicich primatu, byly po ztrate vegetace nuceny prezit v savane, bez moznosti ukrytu pro kazdeho clena, nutnym zdrojem potravy byl lov. Bez stromu se jejich moznost uniku po vsech 4 koncetinach drasticky redukovala, silne a otocene paze pro splhani prestaly byt vyhodou, ale zase umoznovaly dokonaly uchop a vyuziti nastroju. Bylozravci byli rychlejsi a schopni zrat travu, selmy byly rychlejsi a neschopni zrat co rostlo na zemi nebo zbyvajicich par stromech.Tak se primati na savane proste naucili spolupracovat ve velkych skupinach (stadech), ukladat se ke spanku spolecne a rozdelit si praci (nekdo musel hlidat) a potravu (rostlinnou i ulovenou), coz spolecne s vetsim poctem jedincu vedlo k nutnosti komunikovat.Prirozena velka stada vytvari bylozravci, ale nemuseji lovit, to znamena kooperovat. Museji byt rychli, coz znamena 4 rovnocenne koncetiny neschopne uchopu. Selmy jsou v malych skupinkach, protoze se snazi nekonkurovat si, a musi byt bud stejne rychli nebo rychlejsi nez bylozravci, coz zase znamena 4 koncetiny bez moznosti uchopu.Stromovi vsezravci ve skupine na zemi jsou unikat, musi si bud vybrat a specializovat (zmenit se v neco jineho), nebo se stridat a spolupracovat, coz znamena zvysenou komunikaci, coz vede k inteligenci.Hluchoneme lidske mlade bez specialni pece nebude zaostale proto, ze neni inteligentni, ale proto, ze nemuze komunikovat.

Klíčem možná bude právě toto: Neurony s poškozeným genem PLEKHG6 se „toulají“ a nemají jasný cíl. Přitom právě migrace buněk ve vyvíjejícím se mozku je klíčová pro vznik složitých nervových obvodů, jimž vděčíme za své schopnosti.Čili domnívám se, že příčina naší vysoké inteligence se může skrývat přímo v samotných neuronech. Myslím to tak, že neurony nacházející se v našem mozku mohou být "chytřejší" než neurony v mozcích ostatních savců. Dokáží se lépe organizovat a snáze vytváří složité nervové obvody. A při jejich vysokém počtu (v lidském mozku je jich 50 - 100 miliard) i malé zvýšení chytrosti neuronu může mít obrovský vliv na výkonnost celého systému.

Žádný gen člověčenství není a z principu ani být nemůže, evoluce je velice pozvolný proces a jeden gen nový druh nedělá, vždy jde o kombinaci drobných změn mnoha genů a větších změn mála genů, výjimečně se chromozomy třeba rozpadnou nebo naopak spojí a to vytvoří silnou genetickou bariéru aniž by se dva druhy od sebe výrazně lišily.Jinak od šimpanzů se zase tak moc nelišíme, hlavní rozdíly jsou vzpřímená chůze (které je poměrně efektivní), málo chlupů a hodně potních žláz, což nám dává neuvěřitelnou vytrvalost proti ostatním živočichům, výrazně horší krátkodobá paměť a o něco lepší dlouhodobá paměť a složitější řeč. Ten rozdíl v inteligenci je dost špatně měřitelný, šimpanzi jsou v některých ohledech výrazně chytřejší, ale na druhou stranu nejsou zrovna motivovaní vyplňovat IQ testy.Prostě je třeba se smířit s tím, že zas tak výjimeční nejsme, podle mě zdaleka nejvýznamnější rozdíl je písmo, což nám umožňuje předávat a uchovávat vědomosti mnohem efektivněji než řeč, která ovšem byla také důležitá. Jenže písmo ani řeč není nikde v genetickém kódu. Nechte člověka vyrůstat v divočině a bude o hodně podobnější zvířeti.

skutečná pravda proč se člověk vyvíjel k větší inteligenci je proto, že pračlověk byl ve skutečnosti příliš nedokonalý k přežití a co hůř, těch závažných nedostatků bylo tolik že je evoluce nemohla vyřešit lokální úpravou vlastností jako u jiných živočichů ale pouze globálním posílením inteligence. Už z principu evoluce, musel předchůdce člověka trpět extrémní úmrtností na samotné hranici vyhynutí druhu, aby docházelo k tak radikální selekci která vedla až k vývoji vysoké inteligence která člověku vykompenzovala naráz všechny nedostatky a umožnila přežití druhu. Stačí si u člověka odmyslet vyspělý mozek a rázem je z něj tvor neschopný přežití ve volné přírodě.

zo zvedavosti to nakoniec niekto na nejakom simpanzovi skusi (cinania), a coskoro tu mame planetu opic

z clanku moc mudry niesom, ale kazdopadne ta zmena proti opicam nebude velmi komplexna, pretoze skok medzi nami je neopakovatelne velky. nikde inde taky velky rozdiel u pribuznych zivocichov nieje. takze to bude mala zmena v genoch ktore vyvolali velky skok