Kolmý zápis - budoucnost pevných disků?

Diskuze čtenářů k článku

ZhulenyKun  |  18. 08. 2005 04:48  | 

kouknete na tu animaci .... uuuuuulet :)

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Milan Prokes  |  18. 08. 2005 07:17  | 

tak to animace je fakt maso.... "get perpendiculaaaaar tralala" :)

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
john.don  |  18. 08. 2005 07:42  | 

Tak ta animačka je fakt úlet

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
mato  |  18. 08. 2005 08:15  | 

1t's fuck1ng P3rfect!!!

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
AstorLights, AstorLights  |  19. 08. 2005 12:22  | 

PARÁDA !!!

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Joker, Joker  |  18. 08. 2005 10:47  | 

Ale už jsem ji viděl asi před dvěma měsíci nebo tak nějak.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
admxx  |  18. 08. 2005 12:54  | 

az po shlednuti animace jsem zjistil co se deje na mojem disku...a zhroutil se mi cely zebricek hodnot)

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
CZ...Pop  |  18. 08. 2005 17:51  | 

jj hoodne drsny....celkem narez...az tam sem poznal "vo co go"....

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
jaa  |  18. 08. 2005 20:31  | 

KDE JE TA ANIMACE? nikde ji nemuzu najit hodte sem pls link...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Hu  |  18. 08. 2005 22:29  | 

Ten link je schovany v textu clanku pod nic titernym a absolutne nic nerikajicim sluvkem "zde"

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
jaa  |  19. 08. 2005 10:34  | 

Ahaa diky ja ten clanek totiz necetl...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
kuli  |  18. 08. 2005 05:47  | 

Moc pekny clanek.
Rad bych se podelil o nekolik informaci, ktere mi prijdou zajimave:

1) prvni HDD (hard-disk) se objevil roku 1955 (RAMAC od IBM). Tedy letos slavi technoligie HDD 50 let (to ten cas leti)...

2) Hustota zaznamu na plochu media se udava v GB/inch2. Protoze pro nasince to je trochu neprakticka jednotka, tady je prevodni tabulka. Pripominam, ze
* 1 nm (jeden nanometer) = 10-9 m = 0.001 mikrometru
* vzdalenost mezi atomy (v kovu) je 0.2nm. Neboli 5 atomu na 1nm.


1GB/inch2 = 1.5 MB/mm2 => 1 bit zabira plochu 300nm x 300nm
10GB/inch2 = 15 MB/mm2 => 1 bit zabira plochu 90nm x 90nm, tedy asi 450 atomu x 450 atomu
100GB/inch2 = 150 MB/mm2 => 1 bit zabira plochu 30nm x 30nm, tedy asi 150 atomu x 150 atomu
1TB/inch2 = 1.5G MB/mm2 => 1 bit zabira plochu 9nm x 9nm, tedy asi 45 atomu x 45 atomu
10TB/inch2 = 15G MB/mm2 => 1 bit zabira plochu 3nm x 3nm, tedy asi 15 atomu x 15 atomu

Soucastne disky maji asi 100GB/inch2. Neboli plocha 1 bitu zabira jen plochu, ktera ma velikost 150 atomu na 150 atomu! Pro me to je neuveritelne malicke. Jak se na to hlava na takto tenkou stopu muze trefit a udrzet se na ni se me neptejte. Taky to ukazuje, proc bude tezke jit za 10tB/inch2. Proste to uz je na atomovem rozliseni.

3) v soucastnych HDD, hlava HDD leti ve vzdalenosti jen 10nm nad povrchem disku (tj. ve vzdalenosti 50 atomovych vzdalenosti nad povrchem disku). Nekdy se to prirovnava jako kdyby JamboJet letel 1cm nad povrchem zeme.

4) existuji i jine techniky jak prekonat paramagneticky limit. Napr. heat-assisted magnetic recording (HAMR) (magneticky zaznam za pouziti tepla). Myslenka je, ze muzete mit bit, ktery je hodne stabilni, a tedy na nej 'neplati' supraparamagenticky limit. Ale pak musite mit obrovske magneticke pole, aby jste tento bit prepnuli. No, a aby jste bit mohli prepnout, tak ho pred prepnutim zahrejete pomoci laseroveho paprsku. Zahrejete, prepnete, bit vystydne a drzi.

5) dalsi problem, ktery se moc nediskutuje je relativne nizka kvalita zaznamu. Protoze bity jsou tak malicke, obcas se spatne prectou, obcas se spatne zapiseou, nekdy se sami prepnou atd. Chybovost bitu je nyni asi 0.1-0.01% (myslim, nejsem si jisty). Aby toto uzivatel nevidel, pouzivaji se tzv. kontrolni soucty. Tzn. na disk se zapise vice informace. Pokud se nejaka informace ztrati, pak se zrekonstruuje z te informace, ktera se zapsala navic. A v soucastne dobe roste chybovost a tedy se uplatnuji brutalnejsi a brutalnejsi kontrolni soucty.




Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jarda.abc, Jarda.abc  |  18. 08. 2005 07:12  | 

Stabilita
je až neuvěřitelné, že mohou být tak stabilní součástky vytvořené technologií s přesností pod 100 atomů. Již dnes je tato přesnost dosažena i při výrobě čipů.
Kde ta stabilita končí, na 10 atomech? Ale když se má uplatnit nanotechnologie, tak to bude ještě méně.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
john.don  |  18. 08. 2005 07:44  | 

Máš pocit že Atom je nejmenší částice hmoty?
no kdysi se to v ČSSR učilo.
Ale buď v klidu. Jsou subatomární částice.
Časem do nich bude třeba možné ukládat data.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
melkor, melkor  |  18. 08. 2005 08:38  | 

Pokud nejmenovany john.don zvlada ukladani dat na kvarky (a prenos pomoci tachyonu ), tak at se prihlasi, zamestname ho

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
john.don  |  18. 08. 2005 09:21  | 

A ty si myslíš že to(jednou) nepůjde?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
john.don  |  18. 08. 2005 09:23  | 

A už v první reakci jsem psal časem, prde ČASEM.
No a jinak to samozřejmě už jde teď.
Resp. je prý možné měnit počet kvarků.
Nějakým američanům se to v laboratoři pokusně povedlo.

Zaměstnejte je

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
David  |  18. 08. 2005 11:17  | 

Zapisování na subatomární částice je podle mě stejná pitomost jako supravodivost při pokojové teplotě, průmyslové využití palivových článků v automobilech nebo třeba Kámen mudrců.
 
Podobných vědeckých objevů, kdy se američanům v laboratoři něco povedlo je spousta. Tak třeba bylo v roce 2001 velké hogo-fogo ohledně toho, že hoši z IBM sestrojili 7-qubitový kvantový počítač a Shorovým algoritmem provedli rozklad čísla 15 na 5 a 3. Hned se objevili články typu "Konec roku 2001 přinesl i konec současné kryptografie!" a člověk by skoro i věřil, že kvantový počítač bude mít na stole každá selka z Horní Dolní, pročež bude faktorizovat jako pilná včelka. Jenže od té doby se nic zásadního neodehrálo a je ticho po pěšině.
 
Dtto zápis dat do subatomárních částic....

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
john.don  |  18. 08. 2005 13:05  | 

No někteří lidé by ještě před 10ti lety řekli to samé o kolmém zápisu.
A vidíš, je tu. A brzo disky s kolmým zápisem bude mít každá selka z Horní Dolní.
Může pokročit doba a z Horní Dolní bude Praha 8346546464, městská část Brno 0.
A v té době bude mít každá selka pevný disk se zápisem na subatomární částice.

Mimochodem o teleportování fotonů jsi asi taky neslyšel a že už jede pokusný spoj.
No nic. :)) Tak fajn, země je placatá...co bych se hádal

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
David  |  18. 08. 2005 13:21  | 

Tak já nevím, ale postavit něco na kolmo místo na placato je tak zhruba prašť jak uhoď. Zápis na subatomární částice je trochu jiné kafe, co?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
wessan  |  18. 08. 2005 21:10  | 

no ony se driv pouzivali treba derne stitky asi ne kazdy vedel, ze prijdou magneticka media ... takze mluvit o tom, ze neco nejde nebo nebude je dost zcestne pokud clovek nema v ruce fyzikalni zakon, ktery by to konstatoval ... i kdyz i v nekterych z nich se muzeme mylit

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
David  |  18. 08. 2005 21:49  | 

Zatímco o tom, že přijde supravodivost, nebo efektivní palivové články se ví už desítky let a pořád nic...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
BoodOk  |  18. 08. 2005 13:24  | 

Doufam, ze nez se Brno stane mestskou casti Prahy tak opravi D1 (pardon, asi to potom bude R1). Ja vedel, ze si mam chalupu poridit na vychod od Brna

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
CZ...Popi  |  18. 08. 2005 17:55  | 

mno teda doufam ze brno nikdy nebude se Svedama jeden town...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
JaJa  |  18. 01. 2006 15:57  | 

No, někteří možná, ale já byl před těmi 10 lety u toho, když se tím jedna skupina něměckých fyziků úspěšně zabývala (myslím, že v Goettingen). Pouze mě překvapilo, že to bylo dotažené do konce (lépe řečeno uvedené do výroby) až teď. Mám z toho všeho pocit, že to skončilo v šuplíku a jak rostou požadavky, tahají si ty starší vynálezy a snaží se ohromit neznalou veřejnost. Tím nechci říct, že to nemohlo být jinak

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Milan Prokes  |  18. 08. 2005 07:34  | 

A zkoušel jste si někdy počítat, jak rychle se šíří elektrický signál v procesoru při současných frekvencích?

2GHz - 2 000 000 000 změn mezi 0 a 1 za sekundu
rychlost světla - 300 000 000 metrů za sekundu

tj. v jednom taktu uletí v ideálním případě signál jen 0,15 m! Při frekvenci 20GHz by to už bylo jen 0,015 m. To znamená, že blíže k zdroji taktu by se dělo něco jiného než 1,5 cm dál (teď je to 15 cm). To je naprosto šílené.

Laik možná jenom mávne rukou, ale kdo si někdy zkoušel navrhnout nějaké jednoduché zařízení, nebo dokonce třeba jednoduchý řadič, pro toho je tohle na hranici zázraku. A to nemluvíme třeba o laserových tiskárnách, DVD-R, LCD monitorech atd atd. Naprosto titěrné věci vyrobené s úžasnou přesností a masově dostupné za slušné ceny.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
David  |  18. 08. 2005 09:04  | 

Však taky na 20GHz nic nejede a asi ani nepojede ... Je totiž potřeba uvažovat tak, že tu vzdálenost, kterou uletí světlo, je v skutečnosti nutné vynásobit ještě tak 10, aby ty elektronické obvody fungovali tak, jak mají. Vezmem-li v úvahu, že současné čipy mají velikost tak zhruba 1x1cm, tak se tomu limitu docela blížíme.
 
Navíc vzniká otázka, k čemu budou dobré procesory, které nevidí na své nejbližší okolí a nemají tedy ani možnost odkud brát data

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Frn  |  18. 08. 2005 09:41  | 

Tu vzdálenot je nutné _podělit_ dielektricko konstantou, která udává, kolikrát pomaleji se v materiálu šíří el-mg vlnění oproti vakuu (analogie indexu lomu u světla). Jinak ale s vašimi údaji celkem souhlasím.

Akorát nesouhlasím se závěrem - není nutné, aby celý čip pracoval synchronně. Už teď se instrukce dělají "postupně" (pipeling), takže je teoreticky možné jednotku rozdělit na menší úseky, které vnitřně musí komunikovat synchronně a mezi nimi zavést asynchronní komunikaci. Pak se ty limity posouvají zase o něco dál ...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
David  |  18. 08. 2005 11:03  | 

Teda já nejsem žádný odborník na integráče, ale obávám se, že ten čip synchronně pracovat musí.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Globac  |  18. 08. 2005 12:55  | 

Samozrejme, ze nemusi. Opravdu staci zavest asynchronne oddelene casti. Pipelining ale neni dobry priklad. Lepe treba uvest vicejaderne procesory, nebo jiz dlouho pouzivany zpusob pristupu do pameti s cache.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
David  |  18. 08. 2005 14:10  | 

Výsledkem čehož bude, že procesor bude kvůli čekání na data zařazovat stále více NOP instrukcí...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
ofr  |  18. 08. 2005 14:20  | 

takže výsledkem pokroku je, že se procesor bude víc a víc flákat...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
PaJaSoft  |  18. 08. 2005 14:32  | 

Napovim Vam - FPU, asynchronni prace jiz od dob 8086 a 8087... tomu uz bude takovych 30 let pokud dobre pocitam... (za 2 roky).

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
David  |  18. 08. 2005 17:06  | 

No jo, jenže FPU 8087 vykonával i FNOP nějakých 10 taktů. Od dnešních CPU se ovšem očekává, že to zvládnou v jednom a to včetně přístupu k L1 Cache. Takže nějaké dělení CPU na asynchronní funkční bloky, když veškerá funkčnost se spíš nabaluje na jeden - nevím nevím
 
Navíc s tou frekvencí je to zřejmě tak, že musí být přístupná ve všech částech procesoru stejně. Určitě není problém zpomalit určité části CPU, ale je to jen na základě všudypřítomného taktovacího signálu. V případě, že takt už nebude v důsledku konečné rychlosti světla dosažitelný v ostatních částech procesoru, tak nebude možné koordinovat spolupráci jednotlivých obvodů...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Martin  |  19. 08. 2005 09:24  | 

Mno, strejda říkával: Myslet znamená hovno vědět (bez urážky). On ten čip OPRAVDU nemusí CELÝ pracovat synchronně. Analogicky nemusí pracovat synchronně počítač jako celek ...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
David  |  19. 08. 2005 22:41  | 

Ono se to tak možná laikovy nezdá, ale on ten počítač docela synchronně pracuje. Akorát se prostě čeká na pomalejší komponenty, ale třeba přenos dat mezi CPU a RAM je synchronizován poměrně silně.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Liq  |  20. 04. 2006 13:00  | 

Souhlasim s tim, ze synchronni zpracovani v celem cipu najednou - napriklad s nabeznou hranou hodinoveho pulzu - neni nutne. Pipelining neni priklad, ktery s danym efektem primo souvisi. Pokud jde o synchronnost, tak je tohle otazka spise pro navrhare cipu, pro ktere je dulezite, aby dana data (napr. signal na sbernici) meli v urcitem dalsim zpracovatelskem obvodu ve stejny cas a stejne tak muzou zpozdit i synchronizacni signal. Popr. si nekde na cipu vyrobi jiny sunchronizacni signal, ktery bude zpozden o dany propagation delay dane signalove cesty. Vse je jen v navrhu cipu.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
juvi  |  18. 08. 2005 07:28  | 

Technologie to je hezká, mám však z uvedených nákresů dojem, že pro tento disk bude dost obtížné ustát zapsaná data. Zápis dat bude poškozovat okolní data - bude čas od času provádět samoopravné zápisy?. Inu poznámka výše. Je s podivem, že i ta dnešní technologie chodí, ty počty atomů jsou kouzelné.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
john.don  |  18. 08. 2005 07:52  | 

Ahoj.
Zrovna jsem to chtěl napsat.
Také si myslím, že nejméně první generace těchto disků nebudou zrovna nejvíce spolehlivé.

A) plocha zápisu je daleko menší
B) el.mag. pole obtéká el.magnet a i když proudí 1 směrem, tak musí proudit i zpět.
A není možné zcela zamezit byť mírnému zmagnetizování předchozích ploch.

Pokdu máte částice 12345678 a chcete dejme tomu zapsat 1 na pozici 5,6,7,8.
Pak pokud bude druhá část hlavy větší, aby nezmagnetizovávala jedno místo.

To bude vypadat nějak takle.
------ <-hlava
***--|
123456789
....X

Jak bude el.magnetické pole postupně ovlivňovat pozice 5.6.7.8
Bude zadek hlavy zároveň ovlivňovat předchozí místa po delší dobu.
A i když celá situace není tak jednoduchá, protože je použito nějaké modulace,
tak stejně z dluhodobého hlediska bych těm diskům moc nevěřil.

I když za 2-3 roky tu technologii nejspíš docela dobře zvládnou.
No ze začátku bych se do těchto disků určitě nehnal a zálohování není paranoia ani na domácím compu.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
kuli  |  18. 08. 2005 08:29  | 

Ja myslim, ze perpendicularni disky budou dobre.
Ty problemy, o kterych jsem psal, ty se tykaji jak disku s perpendicularnim tak longitudinalnim zapisem. Spis bych neveril diskum, ktere budou mit obrovskou hustotu zapisu (nad 150GB/inch2) a budou porad longitudinalni.

To ze magneticke pole pri perpendikularnim zapisu je mozno aplikovat na mensi plochu je prave vyhoda. Kdyz magnetujete 'seshora' na longitudinalni zapis, tak minimalni plocha zapisu je vetsi a mate problemy zapsat presne.

Vase poznamka, ze magneticke pole take musi prodit zpet je spravna. Ale toto pole neposkozuje data na jinych mistech, protoze zpet k hlave prodi mnohem vetsi plochou nez magneticke pole od hlavy k prepisovanemu bitu. To na obrazku neni moc videt, ale ve skutecnosti ta plocha je cca 100 vetsi -- tzn. magneticke pole cestou zpet je cca 100 mensi a nestaci na to aby prepsalo data.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
john.don  |  18. 08. 2005 08:33  | 

Sice přes větší polochu, ale zase za určitých podmínek delší čas.
APP. já si o nich také nemyslím nic špatného.
Jen mi je jasné, že ze začátku, má každá nová technologie mouchy.
A i tady bude trvat 2-3 roky, než se jim podaří vychytat chyby.

Ovšem pak se dočkáme kapacit třeba i 10x větších kapacit, takže třeba 1 600gb, 4000gb a podobně.
Což bylo od začátku jasné.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Kryspin  |  18. 08. 2005 13:33  | 

Když je pole 100x slabší, způsobí minimální změny, i když působí 100x déle. To je kouzlo hysterezní smyčky :)

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
tadam  |  19. 08. 2005 10:51  | 

Hysterezni smycka? To je ten obrazek co mi pripomina desne ozralyho tucnaka??

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
AstorLights, AstorLights  |  19. 08. 2005 12:31  | 

HAHA  to by mě nenapadlo .... každá vypadá jinak podle materiálu.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
_PeP, _PeP  |  19. 01. 2006 01:06  | 

LOL, dobrej postreh. taky mne to nikdy nenapadlo

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Q  |  18. 08. 2005 08:36  | 

Nevidel bych to tak cerne. Magnetismus je spjat se spinem a spin jak znamo nelze "polohovat" libovolne. Uplatni se kvantovka: pokud nedodam dost energie na to, abych zmenil stav na pripustny, tak ho nezmenim vubec => jestli bude to "zpetne" pole dost slabe, proste nedojde k "male" zmene, ale k zadne, system energii neprijme. Ale kdo vi ...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
john.don  |  18. 08. 2005 09:28  | 

Ok. To je prava.
A právě na tom principu to velice pravděpodobně funguje už teď.
Otázka je, co ta technologie bude dělat za několik let.
Myslím, co bude dělat ten disk třeba po 3 letech.

Pravděpodobně bude docházet k realokaci některých vadných sekcí.
Jiné sekce nejspíš přijdou o spolehlivost.

Já ti nevím, teoreticky to funguje skvěle.
Ale ta plotna bude také X náročnější na výrobu.
Protože musí být 10x přesnější.

Ale větší kapacity mě samozřejmě zajímají a jsem pro.
OK, když to bude fungovat tak bezva.
Ale z dřívějška vím, že nové technologie mají své mouchy.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Pate  |  18. 08. 2005 11:10  | 

Pochybuji, že by se někdy zapisoval jeden bit. Vždy půjde celý blok (sektor) a na jeho konci neni problém nechat kousek prázdného místa.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Pichi  |  18. 08. 2005 14:29  | 

Dobrej postřech Jenže to by ti brouci pytlíci výše museli používat mozek

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
AstorLights, AstorLights  |  19. 08. 2005 12:37  | 

Každý sektor má jakýsi zaváděcí záznam. Na ZXSpectru to bylo to pískání při nahrávání ("píííí-kchr  pííííííííííííkchrrrr..." )

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Krystof, Krystof  |  18. 08. 2005 07:54  | 

bude z toho něco ? Až uvedou finální produkt, tak teprve pak mě přesvědčí - zatím tomu moc nevěřím.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
john.don  |  18. 08. 2005 08:34  | 

Už to mají v nějakém přehrávači.
Už jim to funguje.
Ale já osobně budu v klidu a uvidím, počkám až vychytají mochy.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
2ge  |  18. 08. 2005 09:25  | 

na co mi je 500 gb disk, ked mi za rok odide. Ja by som tymto vedcom navrhol, aby sa zacali zaoberat stabilitou, ako kapacitou, sucasne disky (200 GB) su celkom postacujuce, ale nie stabilne. Vydrzia mozno rok a potom "odidu".
Dajme si ruku na srdce a nech sa kazdy zamysli nad tym, co sa mu v pocitaci pokazilo.
hardisky su jedny z najakzovejsich komponentov v PC, tak preto by sa s tym nieco malo robit a nie vymyslat hluposti. Nech to zaznamenava laser, magneticky zaznam je 100 rokov za opicami (resp 50 rokov:)
just my 5 cents...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
john.don  |  18. 08. 2005 09:30  | 

Na Seagaty je záruka 5 let.
Kdyby to bylo tak hrozné, nikdo by ti 5letou záruku nikdy nedal.
Není to tak černé.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
2ge  |  18. 08. 2005 10:33  | 

jedna vec je zaruka dana vyrobcom, dalsia vec je zaruka dana predajcom a dalsia vec je na co mi je zaruka, ked mi data odidu do vecnych lovist ?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
john.don  |  18. 08. 2005 13:07  | 

Ježiš ty jsi jak jatej.
V obchodě dostaneš záruku na Seagate 5 let.
U nás ne, ale v USA by zákazníci Seagate roztrhali, kdyby jim všechny disky odešli do věčných lovišť po roce.
Disky 160gb dávám už přes rok. Prodalo se jich asi 800-1000.

Reklamace 3% což je báječný.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
BoodOk  |  18. 08. 2005 13:33  | 

Pokud disk bezi 24h (napr. v zalohovaci masine) v kuse vydrzi stezi 2 roky. Je mozne poridit SCSI disky (pripadne SATA Raptor), ale dostanes se na podstatne nizsi kapacity a podstatne vyssi ceny. Vyrobci timto rozdilem mezi kapacitou a cenou SCSI a ATA davaji za pravdu tem, kteri tvrdi, ze dnesni disky nejsou prilis spolehlive. Neni vubec neobvykle, ze reklamujeme 1 disk behem jeho zivotnosti 2x behem 2 let. Nedovedu si predstavit, ze by bezel 5 let.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
PaJaSoft  |  18. 08. 2005 14:35  | 

A co byste rekl IDE disku, ktery bezi 24/7/365 (a neni tu jen jeden kousek) a to jiz uspesne nekolik let? Dnesni rozdil IDE (resp. ATA), SCSI, SATA, iSCSI, aSATA atd. je pouze v interface, vnitrek je stejny... doby kdy byl Conner panem v technlogiich jsou bohuzel pryc a on neexistuje...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
BoodOk  |  18. 08. 2005 17:02  | 

Ale jiste ze vam IDE bezi nekolik let. Hovorime o novych seriich disku. Srat se to zaclo nekdo okolo 20/30/40GB. A samozrejme, ze rozhrani jednoznacne nedeterminuje provedeni mechaniky. Nicmene, jestli jste presvedcen, ze disky jsou uvnitr stejne, tak mi prosim vysvetlete, pro ma Raptor/SATA/73G stejnou geometrii jako SCSI/73GB a proc se se SCSI rozhranim nedelaji 250G disky, proc 73G SATA Raptor stoji 4500, kdyz 160GB SATA bezneho typu stoji 2500? Povim Vam proc. Protoze vnitrnosti nejsou stejne. Jen si zkuste vzit do ruky 73G SCSI disk a 160G PATA. Rozdil v robustnosti provedeni je zrejmy na prvni pohled.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Izak  |  18. 08. 2005 20:45  | 

Takze
1) ryckle disky (10.000 a 15.000 Ot) maji POLOVICNI PLOTNU bo odstrediva sila atd.
2) FibraChanell (FC) a SCSI disky se dnes delaji 120,180,200 GB a maji 1/2 plotny ... to je co.

SCSI/FC disky odchazi uplne stejne jako ATA/SATA vyjimkou jsou ATA 200GB a vetsi maxtory ty v polich odchazi tak 30%, vetsina vyrobcu uz od nich odstoupila (kazdopadne kdyz preziji zacatek tak je vse uz OK je doporuceno je 3-5 dni zatezovat a pak je vse OK), ted zase nekteri dodavaji SATA Hitachy tak uvidime (400GB)

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
BoodOk  |  19. 08. 2005 07:57  | 

1) Diky za potvrzeni toho, ze disky uvnitr nejsou stejne
2) Nepsal jsem, ze se SCSI disky nedelaji s vyssimi kapacitami nez 73G, psal jsem o tom, ze se nedelaji v kapacitach pres 200G (konkretne 250G).
3) Pokud tvrdis, ze disky s polovicnimi plotnamy, kvalitnejsimi lozisky a rychlejsimi pristupovymi dobami odchazi stejne jako 7200rpm ide, tak mi to nehraje.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
BoodOk  |  18. 08. 2005 17:02  | 

Ale jiste ze vam IDE bezi nekolik let. Hovorime o novych seriich disku. Srat se to zaclo nekdo okolo 20/30/40GB. A samozrejme, ze rozhrani jednoznacne nedeterminuje provedeni mechaniky. Nicmene, jestli jste presvedcen, ze disky jsou uvnitr stejne, tak mi prosim vysvetlete, pro ma Raptor/SATA/73G stejnou geometrii jako SCSI/73GB a proc se se SCSI rozhranim nedelaji 250G disky, proc 73G SATA Raptor stoji 4500, kdyz 160GB SATA bezneho typu stoji 2500? Povim Vam proc. Protoze vnitrnosti nejsou stejne. Jen si zkuste vzit do ruky 73G SCSI disk a 160G PATA. Rozdil v robustnosti provedeni je zrejmy na prvni pohled.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Hu  |  18. 08. 2005 22:23  | 

Na prvni pohled ? To si snad z nas delate soufky , jakoupak kvalitu zpracovani jste schopen na prvni pohled u disku posoudit ? kvalitu potisku etikety ?

btw, rozdilne ceny casto nemaji nic spolecneho s vyspelejsi technologii. Vzpomente na mnohem levnejsi procesory intelu 386 udajne bez mat. koprocesoru, ktere byly prodavany za mnohem nizsi cenu nez ty ktere jej meli k dispozici, presto ze byly oba prakticky identicke jen na tom levnejsim byl koprocesor dodatecne deaktivovan. Stejna situace plati i dnes u mnoha IT produktu. Cena se zkratka urcuje podle platebni schopnosti/vule cilove skupiny pro ktere je dany model urcen a technologicke otazky hraji pri urcovani ceny jen podradnou roli.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
BoodOk  |  19. 08. 2005 07:53  | 

Proc bych si delal soufky. Na prvni pohled skutecne poznas robustnost konstrukce. I kovovy obal napovi, co za vnitrnosti skryva. Stejne jako na BMW na prvni pohled vidis, ze to bude jina trida nez Daewoo. Jeste jednou. Vem si do ruky 73G SCSI disk s 10krpm a 300G SATA s 7.2krpm.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
BoodOk  |  18. 08. 2005 17:04  | 

Jo a jeste neco. Vy jste nekde videl disk s iSCSI rozhranim? Predpokladam, ze pouziva konektor RJ45. Prosim o link.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Fido  |  18. 08. 2005 14:42  | 

Ma pravdu. Mam zkusenost, ze pri provozu 24 h. denne odejde do roka kazdy dvacaty disk. Do tri let pak z toho zbytku kazdy desaty. To opravdu neni spolehlivost, jakou bych si predstavoval.

SCSI disky jsou podstatne spolehlivejsi (ale take drazsi a s mensimi kapacitami) a ani u nich uz neni spolehlivost jaka byvala driv. Konkretne 18 GB seagate cheetah odesel po 2 letech (zaruka 5 let), vymenen a po dalsich 2,5 letech odesel znova. Starsi 9 GB disky jedou bez problemu 6-tym rokem.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
BoodOk  |  18. 08. 2005 17:13  | 

Jak jsem jiz psal, intenzivni provoz disku (nejen toceni, ale cteni/zapis - cca 16h denne s prutokem okolo 100MB/s tam a zpet do 8-diskoveho pole) spolehlive do 2 let odrovna kazdy mi znamy IDE disk. Jenze naskladejte tohle pole (560G Raid1) z SCSI. To uz radeji poridite drahe backup solution od HP. Zacnete ale tak na 10000 USD za podobnout kapacitu. Takze ... reklamujeme.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Adam  |  18. 08. 2005 13:49  | 

Clovece, ja ti kaslu na nejakou zaruku, kdyz pridu o data!

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
PaJaSoft  |  18. 08. 2005 14:36  | 

O procesu zalohovani jste hadam pocul, jo ze na to kaslete - si nestezujte...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Frn  |  18. 08. 2005 09:41  | 

Další fyzikální limit bude na úrovni 1 atomu - když bude špičkou nahoře, je to 1, když špičkou dole, je to 0 :)

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Gofry, Gofry  |  18. 08. 2005 10:05  | 

http://colossalstorage.net/home_diskdrive.htm

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Caleb, Caleb  |  18. 08. 2005 11:17  | 

Hmm, teoreticky to vypada lakave. Chci ale videt, jak dlouho vydrzi svitit ty UV LEDky, ktere tam slibuji. No ale treba za par let...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
cb  |  19. 08. 2005 16:33  | 

A to je snad problem do toho atomu neco vyryt?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Agent  |  18. 08. 2005 18:03  | 

Podle meho je spise budoucnost az se zacnou vyrabet HDD ktere budou vyuzivat Flash pamet. Nic se nebude hejbat ani tocit.
To bude to prave.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Karel Kahovec, Karel Kahovec  |  19. 08. 2005 07:03  | 

Ty se dávno vyrábějí, používají se např. pro vojenské účely. Jak to tak vypadá, mají už dnes menší hustotu zápisu, než magnetické.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Fido  |  19. 08. 2005 15:26  | 

A taky jsou asi tak 400x drazsi.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Patrik Chrz  |  20. 08. 2005 15:03  | 

A taky mají omezený počet přepsání, uvádí se cca 5 000 000 zápisů. A dají se běžně koupit i u nás.
A jsou taky pomalejší (Rychlost čtení je 57 MB/s a zápisu 32 MB/s).
A dražší - a to moc
Samozřejmě není problém připojit třeba CF kartu přes redukci přímo na IDE.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
me  |  18. 08. 2005 18:24  | 

"Zároveň s magnetickými médii se vyvíjí i technologie magnetických čtecích/záznamových hlav. Od feritových monolitických hlav prvních disků Winchester pokračoval vývoj přes minimonolitické, kompozitní a minikompozitní až po nejmodernejší tenkovrstvé hlavy(obr.3) a hlavy pro kolmý záznam(obr.4)." - Ročenka výpočetní techniky 1 (vydalo SNTL v roce 1989)
(obrazek 4 v teto knize ukazuje a popisuje velice podobny obrazek jako je v clanku)

Tak hersoft ze kdy je ta technologie kolmeho zapisu?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
R  |  19. 08. 2005 21:22  | 

Dost stara, pretoze sa pouzivala v 2.88MB floppy mechanikach. Boli do toho aj specialne diskety, ale mne to bez problemov naformatovalo obycajnu 1.44MB disketu na 2.88MB - aj zapis a citanie bez problemov.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
RedArmy  |  19. 08. 2005 13:22  | 

Tak tomuto je mozne verit... lebo rozvoj IT dost brzdi aj armada, ktora musi mat vzdy o min. generaciu lepsie ako ostatni.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
iohen  |  21. 08. 2005 22:11  | 

Strašně by mě zajímalo, kam se poděla ta cca 2-3 roky stará technologie holografického zápisu. Měli to být průhledná media velikosti klasickeho CD, měl to být multi-layer (tedy více vrství) zápis s modulovanou frekvencí laseru ovlivňující prostupnost do jednotlivých vrstev.

Byla okolo toho před lety velká bublina a potom nic. Přestal sem to sledovat, ale vim, že všude na světě otevírali továrny, spolupracovali s taiwanem, rusáky i USA. Nevíte někdo co s tim je? Měli to být kapacity cca 250 GB na jedno CD, takže to stojí za povšimnutí.

Dykes, iohen

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
iohen  |  21. 08. 2005 22:17  | 

http://www.pcstats.com/articleview.cfm?articleID=286

myslim, že to stojí za to sledovat

iohen

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Zasílat názory e-mailem: Zasílat názory Můj názor
Aktuální číslo časopisu Computer

Megatest SSD s kapacitou 1 TB

Srovnávací test robotických vysavačů

Vybíráme nejlepší telefony na trhu

Jak zlepšit zvuk televize