Škola

Kolik by stálo koupit každému žákovi vlastní notebook? Překvapivě málo!

Doplněno: V původní verzi článku nebyl následující úvod. Mnoha lidem ale možná chybí a pomůže jim lépe pochopit tento text a jeho cíl.

V posledních letech, kdykoliv se bavím s úředníky a ministry či s učiteli nebo lidmi o změně školství, vždy mezi pěti nejčastějšími důvody, proč české školství nejde vlastně změnit, figuruje nedostatek peněz na vybavení škol.

Tento argument se mi nezdál, proto jsem se na problematiku nutného vybavení škol IT technikou podíval podrobněji. Také proto, abych se tohoto argumentu zbavil pro další debaty.


V České republice jsme nyní, co se používání IT při výuce týká, mentálně i prakticky tam, kde byly USA v roce 1998. Připravované nové rámcové vzdělávací programy řeší, jak používat technologii k učení. Mentálně se pomalu blíží USA v roce 2007.

ISTE-plany-2.png

Není žádný důvod zůstávat stále pozadu, je nutné přeskočit rovnou do roku 2017. Bude to radikální, nové, pro mnohé učitele a celý vzdělávací systém náročné a možné i bolestivé, ale je to nutné. Dvacetileté zpozdění nedoženeme jinak než skokem.

V září 2017 uveřejnila Česká školní inspekce tématickou zprávu „Využívání digitálních technologií v MŠ, ZŠ, SŠ a VOŠ“. Zde je její čtivější a kratší shrnutí (PDF).

V tomto článku se budu zabývat specificky a pouze státními základními školami. Prvně několik citací ze zmiňované tématické zprávy:

Počítače jsou zastaralé a připojení je omezené

V 41 % malých ZŠ, 26 % velkých ZŠ nemá k dispozici počítač (nebo obdobné zařízení) ani každý druhý učitel. V 65 % MŠ, 24 % malých ZŠ, 11 % velkých ZŠ pak dokonce ani každý čtvrtý učitel.

80 % malých ZŠ a 89 % velkých ZŠ má k dispozici učebny, ve kterých je možné aktivně zapojit všechny žáky současně do práce na PC nebo jiném zařízení. 50 % škol může využít tuto učebnu pro vybrané předměty, jedna třetina škol pro všechny předměty.

Jednoznačně stále převažuje využití klasických počítačů a notebooků. Systémy pro řízení výuky a cloudové služby využívá podle výpovědí ředitelů necelá pětina malých ZŠ a více než třetina velkých ZŠ.

Podíl škol naplňujících zcela minimální standardy kvality podmínek pro využívání digitálních technologií je kriticky nízký, v segmentu malých ZŠ těmto podmínkám vyhovuje pouze 5 % škol. V segmentu velkých ZŠ je to méně než 10 % (oboje v rámci celé ČR a bez výraznějších regionálních rozdílů).

Co s tím? Kolik by stálo dovybavení ZŠ potřebnou technikou?

Celkový rozpočet Ministerstva školství a tělovýchovy na 2017 je 156 mld. Kč, z toho např. na sport jde 5,8 mld Kč. V roce 2015 byl rozpočet na sport zvýšen o 500 mil. Kč, na rok 2017 dokonce o 2,1 mld. Kč.

Pro vybavení škol a učitelů je nejvhodnější (provoz, skladování, atd.) notebook či tablet. Nákladově jsou obě položky srovnatelné. Z hlediska výuky potřebných znalostí je plně dostatečný Chromebook s připojením na internet s využitím Chromebook management console a cloudových služeb Google, Microsoft apod.

Takové vybavení škol by kupodivu nestálo mnoho peněz:

Tříd na 2. stupni 15 691
Žáků na 2. stupni 298 504
Prům. počet žáků / třídu 19,02
Kolik tříd by mělo být vybaveno IT technikou 50 % 7 846
Kolik tříd již vybaveno je (odhad) 10 % 1 569
Zbývá dovybavit tříd 6 276
Při počtu 1 PC na žáka je to celkem PC 119 402
Počet učitelů 2. stupně 58 000
Počet učitelů k dovybavení (cíl. stav PC pro 70 % učitelů, dnes vybaveno 30 %) 23 200
Cena za 1 PC (HW) – HP Chromebook, 4GB RAM, 16GB SSD $210
Cena za 1 PC (OS, SW) $0
Cena za 1 PC – Chrome edu mgmt fee za rok $30
CZK/USD 21,9 z 9. 11. 2017
Celkem HW 655 824 758 Kč
Rocne mgmt fee licence 93 689 251 Kč
Roční obnova HW 20 % 131 164 952 Kč

Pouze 750 milionů pro všechny státní základní školy

Je zřejmé, že dovybavení všech státních základních škol by stálo první rok 750 milionů korun za hardware a licence a následně ročně 220 mil. Kč za licence a obnovu hardwaru.

To je za první rok 13 % peněz dávaných na sport a další roky 3,7 % rozpočtu na sport. Nebo je to třetina peněz, o kterou byl rozpočet na sport letos navýšen. Dokonce je to méně peněz, než bylo rozkradeno při „slavném“ projektu Internet do škol.

50 % navíc a notebook dostane každý žák

Výše zmíněná kalkulace předpokládá pouze počítače umístěné trvale ve škole, sdílené více žáky. Řekněme, že bychom chtěli dát chromebook téměř každému žákovi i pro práci doma (předpokládejme, že 20 % žáků má vlastní počítač a školní nebude potřebovat).

V takovém případě předpokládejme také povinnou rodinnou pojistku odpovědnost za škody (pojistka na blbost), jejíž výše se pohybuje kolem 300 Kč ročně. To sníží náklady na obnovu hardwaru z 20 % pořizovací ceny na 10–15 %.

Krátké početní cvičení prozradí, že na zakoupení notebooku prakticky každému žákovi II. stupně základní školy stačí necelých 1,2 mld. Kč v prvním roce a 300 mil. Kč ročně v dalších letech. To je 20% peněz ministerstva školství na sport v roce 2017.

V roce 2015 byl rozpočet na sport zvýšen o 0,5 miliard Kč, v roce 2017 o další 2,1 mld Kč. Na rok 2018 chtějí poslanci ANO navýšit rozpočet na sport o další 1 mld Kč. Vzpomeňme na Peltu a nakupme za tyto peníze raději notebooky pro žáky a učitele.

Jen notebooky nestačí

Je zřejmé, že neexistuje žádný objektivní důvod, proč by stát nemohl do jednoho roku dovybavit školy potřebnou technikou a začít (online a vzdáleně) školit učitele v používání této techniky ve výuce. A krásně by se to spojilo se zavedením nových, moderních vzdělávacích plánů, které MŠMT odmítá schválit (s odkazem na vysoké náklady pořízení IT do škol).

Dodat jen notebooky samozřejmě nestačí. Je potřeba v některých školách modernizovat a jinde vytvořit kvalitní bezdrátovou síť ve školách. To je však tak jako tak nutná investice, která má udržitelnost 5-8 let bez nutnosti technologické změny. To vše jsou technologické problémy.

Je samozřejmě potřeba modernizovat vzdělávací plány, pochopit (na úrovni ministerstva i škol), že notebooky neslouží pouze k výuce IT, ale naopak jsou nedílnou součástí drtivé většiny předmětů, kde pomáhají vyučovat a mění celý model výuky k větší samostanosti, tvořivosti a týmové spolupráci. A samotný předmět IT se pak přirozeně zúží na algoritmizaci, IoT, robotiku, bezpečnost apod.

Je potřeba vyškolit a motivovat učitele k aktivnímu využívání počítačů při výuce a domácí přípravě. Tato školení je možné, nutné a efektivní dělat převážně online s využitím již hotových zahraničních kurzů. Je zcela zbytečné vytvářet vlastní, „lepší“ kurzy pro učitele, a to ze dvou důvodů.

  1. Vytvoření vlastních kurzů je výrazně dražší než otitulkování zahraničních kurzů.
  2. Je zřejmé, že zahraniční, již delší dobu existující, používané a ověřené kurzy, budou kvalitnější než nově vzniklé české kurzy bez reálné rozsáhlé zkušenosti. A historická zkušenost s českými kurzy od státu je strašlivá.


Autorem článku je Michal Bláha, provozovatel webu Hlídač státu. Byl zveřejněn po licencí Creative Commons CC BY 3.0. Původní text jsme jen mírně redakčně upravili.

Diskuze (98) Další článek: V prosincovém Computeru na vás čeká test reproduktorů, procesorů a spousta recenzí

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,