Občas je nutné přesunout systém. Klonování Windows Vista se ale od postupů známých ze starších verzí Windows liší.
Případová studie první – klonujeme na větší disk
V ideálním případě máte operační systém na jediném disku, a chcete jej naklonovat na disk nový. Pod staršími Windows platilo, že chcete-li se vyhnout problémům, není záhodno systému, který chcete klonovat, nový disk předem ukazovat. V opačném případě se mohlo stát, že takovému disku podle signatury přiřadil písmenko jednotky a po naklonování systému se do něj nedalo přihlásit. Existovaly i programy, které se s tím dokázaly vypořádat.
Při prvním pokusu jsem tedy pro jistotu k nainstalovanému systému připojil čistý disk a vytvořil na něm jeden oddíl. Důvod je jednoduchý – zjistit, jak se vše bude chovat.
Následoval restart a boot z CD.
Když DiscWizard nenajde disky
A další menší zrada – Acronis True Image nenašel žádné disky. Na zmínku, že může mít na některých řadičích problémy, jsem někde narazil, a dovtípil jsem se, že nerozeznal disky běžící v AHCI režimu na intelovském jižním můstku ICH8R. Pokud se vám něco podobného přihodí také, musíte do BIOSu a AHCI režim vypnout. Po naklonování disku je pak zapotřebí znova jej před startem systému zapnout.
Po nabootování z vytvořeného CD a spuštění klonování disku jsem ze zvědavosti vyzkoušel automatický režim. Při něm se mají kopírovat veškeré oddíly disku na druhý. Zajímavá je poznámka na závěr popisu – Nezapomeňte, že musíte odstranit starý pevný disk po dokončení přesunu dat. Pamatujte si ji.
Klonování začíná výběrem zdrojového a cílového disku. Po zvolení cílového disku následuje dotaz na smazání celého cílového disku. Nemáte moc na výběr, dál se dostanete, jen pokud je necháte smazat.
Systém v automatickém režimu nenabízí možnost úpravy velikosti oddílů, menší roztáhl rovnou na celý disk přes prázdné místo bez ohledu na to, zda tam bylo záměrně či nikoliv.
Po klepnutí na další se objeví sumarizace operací, které budou následovat. Až doposud byla nastavení nedestruktivní, v dalším kroku už ale dochází ke změnám na discích. Proto si pořádně zkontrolujte, co všechno se bude s disky dít, a až poté klepněte na pokračovat. Při prvním pokusu o klonování nemocného disku jsem si až tady všiml, že se díky dialogové slepotě chystám oddíly přesouvat, nikoliv klonovat.
Následující dialogové okno je předzvěstí problému. V systému se čtyřmi SATA disky v AHCI režimu budeme na discích jen sotva nastavovat master a slave.
Odlišnosti v zavádění systému ve Windows Vista
Jak jsme říkali, s Windows Vista došlo ke změnám ve způsobu zavádění systému. Podrobnější popis najdete v anglickém originálu, takže jen zjednodušeně a ve stručnosti:
Ve Windows 2000 a XP najdete v kořenovém adresáři primárního oddílu bootovacího disku soubory ntldr, Ntdetect.com a soubor boot.ini a v něm absolutní cesty k nainstalovaným operačním systémům – jeho obsah vypadá nějak takto:
[boot loader]
timeout=30
default=multi(0)disk(0)rdisk(0)partition(1)\WINDOWS
[operating systems]
multi(0)disk(0)rdisk(0)partition(1)\WINDOWS="Microsoft Windows XP
Home Edition" /noexecute=optin /fastdetect
Při bootování se zavaděč orientuje se podle pořadí disků a oddílů. Ve Windows Vista tyto soubory nahradil bootmgr, BCD a winload.exe. Bootmgr a BCD je v kořenovém adresáři bootovacího disku, winload.exe je v adresáři Windows\system32. Bootmgr a BCD by měl být nainstalován vždy na prvním oddílu prvního disku podle pořadí v BIOSu.
Vista rozeznává disky a oddíly podle identifikátoru – signatury disku a pozice na disku, ve které oddíl začíná. To má řadu výhod – přidání či odebrání disků nezamíchá s cestou k oddílům, a disk můžete přehodit na jiný konektor, bootmgr si jej najde a nastartuje z něj.
