Klíčové rozhodnutí o softwarových patentech v EU již tuto středu!

Jak už to v této kauze bývá, oficiální představitelé orgánů EU vyprávějí veřejnosti své pohádky, zatímco konají něco úplně jiného. Navzdory všemu, co bylo tento měsíc z oficiálních kanálů slyšet, v pátek vyšlo najevo, že zásadní rozhodnutí o softwarových patentech padne tuto středu.
Klíčové rozhodnutí o softwarových patentech v EU již tuto středu!

Na začátku prosince vydala Rada dokument, v němž otevřeně píše, že směrnice má opravdu být vykládána v jedné ze svých nejčernějších verzí. Polský diplomat tvrdí, že není důvod hlasovat proti.

Spory v EU a dramatické obraty

V pondělí 13. a ve středu 15. prosince se sejde v Evropské unii COREPER (Comission of Representatives), aby mimo jiné vyřešil otázku, jak naložit se směrnicí o patentovatelnosti vynálezů na počítači. Právě zde se rozhodne, zda bude návrh, o němž už Rada přijala ,,dohodu o společné pozici``, předložen některému z nejbližších jednání Rady ministrů jako A-item k odkývání společně s mnoha jinými body, nebo jako B-item k diskuzi.

Pokud bude rozhodnuto o A-item, je nepravděpodobné, že by směrnici Rada nakonec nepřijala. Pak bude následovat druhé čtení v Evropském parlamentu. Odpůrci patentů se však obávají, že nutnost získat pro každou změnu absolutní většinu hlasů již nedovolí provést ve směrnici dostatečné úpravy.

Dle nepotvrzených informací, byť z několika stran, COREPER věří, že dojde ke shodě na A-item, tedy Polsko nebude protestovat, a směrnici se chystá předložit Radě ke schválení ještě letos. To je velmi zvláštní, protože skupina, která tuto záležitost dosud řešila (tzv. Competitiveness Council), se už letos neplánuje sejít. Jedinou možností by tak bylo zařadit směrnici na program jednání nějaké úplně jiné skupiny (např. pro životní prostředí nebo pro zemědělství). Nebyl by to první poněkud drsný trik v této záležitosti. Holandské předsednictví velmi intenzivně tlačí na schválení směrnice, její odpůrci neméně intenzivně lobují proti.

Připomeňme, že 18. května 2004 přijala Rada ministrů EU za pochybných okolností o směrnici tzv. "dohodu na společné pozici", která nemá sice žádnou právní závaznost, nicméně historicky v EU vždy vedla po přeložení textu návrhu do všech jazyků k jeho formálnímu přijetí. Toto formální přijetí bylo ale díky velkým vnitřním neshodám opakovaně odkládáno. A to především poté, co Polsko prohlásilo, že návrh nepodporuje, a jeho hlas byl na předchozím jednání započítán chybně, což spolu se změnou počtu hlasů jednotlivých zemí připravilo směrnici o podporu kvalifikované většiny. Neexistenci kvalifikované většiny v oficiálním prohlášení potvrdil minulý týden i belgický ministr hospodářství Marc Verwilghen.

Polsko je ale pod velmi silným tlakem, aby ,,dohodu o společné pozici`` dodrželo. A je už jedno, že se na dohodě nijak nepodílelo, protože jeho zástupci vůbec nebyli v době hlasování v jednací místnosti – návrh se totiž velmi podstatně změnil asi půl hodiny před hlasováním a oni nevěděli, co mají dělat. Tlak na Polsko vychází především z toho, že v Evropské unii mnoho věcí funguje spíš na základě dohody a zaběhnuté praxe, a tak nikdo nechce tyto postupy porušovat, protože by tím vytvořil precedent do budoucna. Je tedy dost dobře možné, že některé země toto hlasování prostě "obětují" v zájmu zachování stávající praxe.

Prohlášení belgického ministra, že směrnice se odkládá na příští rok a přechází tak pod lucemburské předsednictví, porůznu potvrzovaném i diplomaty z jiných zemí, citovalo mnoho listů včetně IT News, IDG a EE Times. Plán vložit směrnici v COREPERu na program některého z nejbližších jednání k formálnímu odkývání již toto pondělí či středu vyšel najevo až v pátek. Je to náhoda, že jediné dva dny před začátkem jednání od prvotní informace o něm jsou víkendové?

Pozice Polska v otázce, zda vznést námitku proti jejich chybně započtenému hlasu, je nyní poněkud zmatená. Zástupce z COREPERu tvrdí, že Polsko je pro a není důvod věc zdržovat. Zato polský ministr donedávna prohlašoval, že Polsko návrh nepodporuje, ačkoliv v poslední době také svá prohlášení zmírnil. Existují spekulace, že by snad o přepočítání hlasů mohlo požádat Rakousko, ale to pouze s podmínkou, že jej podpoří i další vlády. Je s podivem, jaké šaškárny se musí v Evropské unii dělat, aby se zamítl návrh, který prokazatelně nemá dostatečnou podporu.

IDG píše, že Evropská komise ve čtvrtek prohlásila: ,,Očekáváme, že politická dohoda z 18. května bude schválena na nejbližší schůzi Rady. Žádný členský stát nám neoznámil změnu své pozice.``

Co vlastně směrnice znamená? Praxi EPO!

24. ledna byl zveřejněn návrh dokumentu, který má zdůvodňovat, proč Rada přijala směrnici v takovém znění, v jakém se ji chystá přijmout, a proč do textu zakomponovala nebo naopak nezakomponovala různé dodatky Evropského parlamentu či samotné Rady. Foundation for Free Information Infrastructure se už od vzniku této verze směrnice obává, že připouští jistý výklad, který by vedl k praktické patentovatelnosti software, tak jak ji praktikuje Evropský patentový úřad.

Ten, jak je dobře známo, již udělil více než 30 tisíc softwarových patentů, které jsou však zatím nevymahatelné, protože nemají oporu v zákonech. Evropská komise a holandské předsednictví v Radě tvrdí, že směrnice širokou patentovatelnost software nezavádí (stejně jako to tvrdí i ministři Urban a Mlynář). Přesto konají opak.

Ve zdůvodnění se píše:,,Odstavec 2 [článku 4] byl přidán s cílem vyjasnit, že v určitých případech a za přísných pravidel se patent může vztahovat i na počítačové programy, samy o sobě nebo na nějakém nosiči. Rada se domnívá, že to zajistí, aby směrnice souhlasila se současnou standardní praxí na Evropském patentovém úřadě a v jednotlivých členských státech.`` Není zde však ani slovo o nějakém usměrnění Evropského patentového úřadu, který se v poslední době doslova utrhl ze řetězu. Naopak, ve zdůvodnění se píše, že z takové praxe směrnice vychází!

Na jiném místě čteme: ,,Rada však vložila slova ,ať již je reprezentovaný jako zdrojový kód, objektový kód nebo v jakékoliv jiné formě`, aby ozřejmila, co se míní vynálezem zahrnujícím počítačové programy.`` Přesně takto si dodatek dosud vykládali odpůrci patentů ve svých nejčernějších představách. Spojení ,,program jako takový`` totiž dává význam něčeho, co si ani nikdo patentovat nechce. Dnes se patentují obecné postupy použité v programech, nikoliv konkrétní programy ve formě zdrojového nebo objektového kódu.

Pokud má tento dodatek opravdu interpretovat termín ,,program jako takový``, pak jsou veškeré výjimky z patentovatelnosti v Evropské patentové úmluvě a samotné směrnici naprosto bezcenné. Že by tato věta uprostřed jednoho z článků měla opravdu interpretovat termín samotný, zdaleka nebylo zřejmé, protože stejně tak se dalo tvrdit, že se vztahuje jen k samotnému odstavci. Teď je to ale z EU potvrzeno! Jestliže bude návrh tohoto vysvětlujícího dokumentu přijat, ať již spolu se směrnicí nebo zvlášť, pravděpodobně je pro konečnou interpretaci nejednoznačného textu směrnice poměrně významný.

Může zasáhnout Evropský parlament?

Část poslanců v Evropském parlamentu je stávajícím děním velmi znepokojena. Nelíbí se jim, že Rada ignorovala všechny jejich významné dodatky z prvního čtení, a jsou otevřeni snahám nějakým způsobem proces v Radě zablokovat nebo zneplatnit. Toho využila Foundation for Free Information Infrastructure, když zjistila, že v Rules of procedure pro schvalování zákonů v Evropské unii se vyskytuje jakýsi, zatím snad ani nikdy nevyužitý odstavec, podle kterého může Evropský parlament požádat komisi o nové nastartování celého legislativního procesu a vrácení směrnice zpět do prvního čtení.

Odpůrci patentů nyní velmi intenzivně v Evropském parlamentu lobují za takový krok a shánějí potřebnou podporu. Není však jasné, zda je takové pravidlo vůbec v současné situaci použitelné, a nemají v tom jasno ani samotní europoslanci. To jen znovu podtrhuje, jak je veškeré jednání v Evropské unii nepřehledné a zmatené. Podobná situace letos nastala již jednou, když holandský ministr před jednáním 18. května desinformoval holandský parlament, a ten pak potřeboval právnickou analýzu, aby zjistil, zda je vůbec možné na následujícím jednání hlasovat jinak. (Jelikož to možné bylo, vyzval ministra, aby to udělal. Ministr to neudělal.)

Diskuze (69) Další článek: Nová verze Kerio WinRoute Firewallu řeší chybu v DNS cache

Témata článku: Software, Evropská unie, Patenty, Prvotní informace, Dohoda, Poslední věta, Urban, Epo, Item, Evropský parlament, Precedent, Str, EE times, Parlament, Silný tlak, Vynález, Klíč, Softwarový patent, Rado, Diplomat, Ministry, Nejbližší doba, Rozhodnutí, Jediný důvod, Klíčové rozhodnutí


Určitě si přečtěte

10 mýtů a polopravd o bateriích, kterým možná ještě věříte

10 mýtů a polopravd o bateriích, kterým možná ještě věříte

** Kolem baterií a akumulátorů koluje řada mýtů, nepravd a polopravd ** Dnes vám devět z nich zkusíme vyvrátit na základě faktů ** Většina z nich totiž neplatí pro moderní lithiové baterie

Karel Kilián, David Polesný | 102

Jak funguje kontroverzní program, který ženám krade plavky. Mají se čeho bát?

Jak funguje kontroverzní program, který ženám krade plavky. Mají se čeho bát?

** Strojové učení ještě nepřitáhlo takový zájem jako na začátku prázdnin ** Ne, umělá inteligence nenašla lék na rakovinu ** Naučila se svlékat ženy nejen z plavek

Jakub Čížek | 35

Pojďme programovat elektroniku: Rádiový čip, který má skoro každá bezdrátová myš

Pojďme programovat elektroniku: Rádiový čip, který má skoro každá bezdrátová myš

** Bezdrátové myši řídí čip od Nordic Semiconductors ** Jeho rádiové vysílače si před lety oblíbila i komunita kutilů ** Dnes si je vyzkoušíme v praxi

Jakub Čížek | 9

Nejlepší notebooky do 20 000 Kč. Tipy, co se dnes vyplatí koupit

Nejlepší notebooky do 20 000 Kč. Tipy, co se dnes vyplatí koupit

** S cenou do 20 tisíc lze vybrat solidní notebook na práci i hry ** Přenosné notebooky nabídnou i kovová těla a rychlý hardware ** Na hraní se hodí více peněz, ale na použitelný základ dvacet tisíc stačí

Tomáš Holčík, David Polesný | 49



Aktuální číslo časopisu Computer

Test 9 bezdrátových reproduktorů

Jak ovládnout Instagram

Test levných 27" herních monitorů

Jak se zbavit nepotřebných věcí na internetu