Klávesnice prodělaly v posledních letech bouřlivý vývoj. Bez váhání už je můžeme rozdělit do několika kategorií. Povíme vám, nač si dát při výběru té správné pozor. Na vánoce se nejlépe hodí asi klávesnice herní, otestovali jsme dva modely - Logitech G15 a Zboard Merc. V závěrečném přehledu dostanete i pár tipů pro ostatní, kteří netráví čas u počítače jen hraním.
U klávesnice G15 přišel její výrobce, společnost Logitech, s jedním velmi neobvyklým prvkem, který je odklápěcí informační panel. K čemu že to má být takový panel při hraní dobrý? Původní myšlenka byla zřejmě zobrazovat různé informace, které se týkají hry, jako počet nábojů, zdravotní stav postavy. Podobné věci je však lepší nechat přece jen na obrazovce, málokomu se chce spouštět oči z dění na monitoru.
Díky knihovnám, které Logitech poskytl, může displej zobrazovat jakékoliv informace – tedy pokud si je dokážete naprogramovat, nebo seženete hotový prográmek, který s tímto displejem komunikovat umí. Těch po pravdě moc není. Ale ty, co jsou, už se určitě dají označit za užitečné.
Displej vás může během hraní například upozornit na příchozí mail i na to, o jaký mail se jedná, můžete jen s jeho pomocí díky pluginu (zásuvnému modulu, či v české verzi Mirandy doplňku) komunikovat přes oblíbený instant messenger. Může spolupracovat s programy pro přehrávání multimédií a zobrazovat informace o přehrávané skladbě. S displejem dokáží komunikovat i poslední verze programu Fraps sloužícího pro měření počtu snímků během hry.
Může taky plnit úlohu zobrazovače diagnostiky počítače – tedy zatížení procesoru, obsazení paměti, teploty apod. Displej také informuje o přepnutí na jiný uživatelský profil herních kláves. V ovladačích logitechu najdete i stopky či hodiny a kalendář.
Pod displejem je pětice tlačítek – kulatým se přepíná mód displeje, tedy to, od které aplikace s displejem spolupracující má zobrazovat infomace. Čtveřice rovných tlačítek pak slouží k interakci s displejem, podobně jako je tomu třeba u tlačítek pod displejem mobilního telefonu.
Vyrábí se i o pár stovek levnější varianta této klávesnice, která je právě o displej ochuzená. Logitech odlehčenou variantu označil jako G11. Možnost zobrazovat informace, které během hraní v celoobrazovkovém režimu nevidíte a musíte kvůli nim ze hry vyskakovat, asi za těch pár stovek navíc stojí.
A čím se ještě liší od běžných klávesnic? Především je to její velikost. Obyčejná klávesnice (i když, model na obrázku zase patří k těm nejmenším s klasickým rozlišením) je vedle G15 doslova drobek. A s vyklopeným displejem je třeba ještě více místa. Displej taky komplikuje umístění klávesnice na zasouvací šuplík, který některé počítačové stolky mají.
Výrobce se snažil klávesnici zmenšit, co to šlo, a to je zřejmě jeden z důvodů, proč si budete muset po přechodu z klasické klávesnice na tuto docela dlouho zvykat. I po třech dnech se mi stále dařilo dělat neuvěřitelné množství překlepů a nechtěně mačkat jiné klávesy. Namísto posunutého Escape totiž má ruka tendenci sáhnout spíše po tlačítku G3.
Nepříliš jistý je i stisk zmenšených kláves F1-F12. Stejný tvar má i osmnáct herních kláves. Po delší době si ale na klávesnici zvyknete. Od drtivé většiny lepších klávesnic od Logitechu se liší tím, že použil klasický blok navigačních kláves s malým Delete a Insertem. Osobně hodnotím velmi kladně, jedincům na velký Delete navyklým to může naopak vadit. Jinak se rozložení kláves G15 od běžných multimediálních klávesnic prakticky neliší.
Klávesnice je při pohledu zboku rovná, nemá tedy obvyklý klínový profil. Nožičky se vyklápějí netradičně do boku a jsou docela krátké, takže by někomu mohl vadit menší sklon.
Zespoda najdete ještě žlábky pro vedení šňůry. Naneštěstí byly na tlustý kabel až příliš úzké.
Klávesnice má modré podsvícení. Celá koncepce je tak trochu neštastná, protože bez podsvícení jsou popisky velmi špatně čitelné, za šera prakticky neviditelné. Takže bez modravého svitu nedáte ani ránu. Naštěstí je možné tlačítkem rychle volit mezi dvěma intenzitami podsvícení, nebo světlo úplně vypnout.
Efektní svítící modrá písmenka si vyžádala použítí netradičních materiálů – klávesy jsou z průhledného plastu, na povrchu je nanesena vrstva neprůhledného materiálu (či snad barvy, těžko říct), která se dle některých uživatelů po nějaké době intenzivního užívání stírá (jiní naopak hlásí dlouhodobé a bezproblémové používání). Dlužno dodat, že Logitech zřejmě vyráběl dvě varianty, první s „pogumovanými“ klávesami, později přešel na verzi s normálním plastem – otázka je, jestli to nebylo právě z tohoto důvodu.
Testovaná klávesnice měla americké rozložení (dlouhé shifty a backspace, jednořádkový enter), a scházely jí české popisky. Klávesnice se však dodává i s češtinou. Naštěstí výrobce nepoužil laciný trik s přetiskem, ale dal si více záležet a znaky jsou do kláves taktéž vyfrézované, takže také svítí. V této úpravě je klávesnice asi o stopadesát korun dražší.
Po instalaci ovladačů jsou herní klávesy asi to nejužitečnější, co na této klávesnici najdete. Jsou rozdělené do třech bloků po šesti klávesách a najdete je na levé straně klávesnice.
Čtveřice tlačítek M1, M2, M3 a MR slouží k rychlému přepínání tří módů (to, který je přepnutý, indikuje podsvícení tlačítka), s pomocí klávesy MR můžete rychle uložit pod zvolené tlačítko libovolnou sekvenci kláves.
Tato funkce je vynikající nejen na hry, ale hodí se i pro práci. Jedinému tlačítku tak můžete přiřadit ovládání čehokoliv, co se klávesnicí spouštět a ovládat dá, a to velmi rychle bez nutnosti prohrabovat se v nějakých aplikacích.
Ovladače klávesnice dokáží automaticky podle spuštěné aplikace volit profil, ve kterém jsou funkce klávesnice předprogramované. Vzhledem k tomu, že je čtyřiapadesát funkcí pro jedinou aplikaci dostatečné množství na to, aby měl člověk problémy si je všechny pamatovat, a každá aplikace může mít svých čtyřiapadesát nastavených kláves, přesahují možnosti klávesnice dalece to, co dokáže jeden člověk v hlavě udržet.
Programování pomocí profileru jde tak daleko, že dokáže zaznamenat i délku trvání stisku jednotlivých kláves a celou sekvenci přehrávat v přesných časových intervalech.
Velmi užitečnou a opravdu jednoduchou funkcí, kterou na jiných klávesnicích nepotkáte (a je to jistě škoda, protože nejde o nic složitého), je možnost vypnout klávesy Win. Ty vás totiž při nechtěném zmáčknutí pošlou ze hry přímo do Windows.
Dalším méně tradičním prvkem je kolečko pro ovládání hlasitosti, které nahrazuje jinde běžná dvě tlačítka. S jeho pomocí můžete docela rychle a určitě pohodlněji nastavit požadovanou hlasitost zvuku. Kolečko nemá krajní polohy, otáčí se volně s krokováním. Dále už na klávesnici najdete obvyklé drobnosti v podobě čtveřice tlačítek pro ovládání přehrávače multimedií, tlačítko mute a již zmiňované tlačítko pro změnu intenzity podsvícení.
Za zmínku ještě stojí vestavěný USB rozbočovač s dvojicí konektorů.
Samozřejmá je i plastová předložka, díky níž velikost klávesnice zase o nějaký ten kousek nabobtná.
