V článku, který rozebíral strukturu zdrojů elektrické energie, jsme se podrobně zaměřili na charakteristiky zemí Evropské unie a vývoj jejich energetiky. Teď to uděláme jinak: Porovnáme země na mapě Evropy podle jednotlivých zdrojů elektřiny v roce 2020.
Obnovitelné zdroje
Patří sem především elektrická energie získaná z větru, vody, spalováním biomasy a ze Slunce. V EU jsou tyto zdroje zastoupeny přesně v toto pořadí, podíl ostatních tohoto typu je zanedbatelný.
V Evropě je rekordmanem s nejvyšším podílem elektrické energie z obnovitelných zdrojů Rakousko, které se dlouhodobě zaměřuje na ekologické způsoby výroby elektřiny. S bohatou zásobou vodních toků má také jednodušší situaci než jiné země. Silný je zde i vliv větrných elektráren a spalování biomasy.
Díky vodě a větru je vysoko také Švédsko. Dánsko silně spoléhá na vítr a biomasu. Portugalsku na čtvrté příčce pomáhá silný mix voda + vítr + biomasa.
Česká republika je se svými 12 % obnovitelných zdrojů v Evropě velmi nízko. Kromě malých zemí (Kypr, Lucembursko, Malta) je pod námi s 11 % už jen Maďarsko.
Podrobnosti k jednotlivým zemím najdete v odkazovaném článku.
Kdyby se mapy v článku nechtěly načíst, můžete si je zobrazit a prozkoumat v Tableau Public. U každé země tam navíc uvidíte vývoj podílu daného zdroje v posledních dvaceti letech.
Na dalším listu se podíváme na fosilní zdroje a postupně půjdeme do detailů.
Fosilní zdroje
Do fosilních zdrojů řadíme především spalování plynu, hnědého a černého uhlí. Ostatní zdroje tohoto typu jsou v EU znovu zanedbatelné. Ale zrovna u Kypru, který je na fosilních zdrojích závislý z 89 % a na prvním místě ze všech zemí, jde výhradně o spalování topných olejů.
Následuje Polsko, zejména kvůli černo- a hnědouhelným elektrárnám. Nizozemsko je ze 70 % závislé na plynu, stejně je na tom i Malta. Česká republika využívá fosilní zdroje z 51 %. U nás jde zejména o hnědé uhlí a plyn.
Nízkoemisní zdroje
Nízkoemisní zdroje jsou stejné jako obnovitelné, přidáváme k nim ale ještě elektřinu vzniknou v jaderných elektrárnách. Mapa pěkně zmodrala, protože energie z jádra má v Evropě vůbec nejvyšší podíl ze všech zdrojů (25 %).
Z mapy hodně vyčnívá Polsko, které nemá jadernou elektrárnu a stále spoléhá na uhlí, stejně tak Estonsko a Litva (ta musela jadernou elektrárnu před vstupem do EU vypnout). Česko je se svými 49 % mírně pod středem tabulky.
Proč v nízkoemisních zdrojích zůstává spalování biomasy, když produkuje oxid uhličitý? Je to kvůli tomu, že rostliny srovnatelné množství CO₂ vážou a biomasa je proto neutrální zdroj.
Import
Hodně zemí nedokáže elektrickou energii pro svoji vlastní spotřebu vyrobit a dováží ji ze zahraničí. V případě malého Lucemburska jde o 86 %, ale dvě třetiny nakupuje i Litva, něco přes třetinu Estonsko. Vysoko jsou také země jako Chorvatsko a Maďarsko. U importu v těchto datech nevidíme, z jakých zemí a zdrojů elektřina pochází.
Česká republika měla v roce 2020 elektřiny dostatek, prodávala ji do zahraničí.
Jádro
Evropským králem jaderné energetiky je Francie. Provozuje 56 jaderných reaktorů, které pro Francii vyrábějí 67 % energie. Velmi silný podíl má Slovensko (53 %) a Bulharsko (41 %). Vysoko je i Česká republika (37 %).
Plyn
Když pomineme malou Maltu se specifickou energetikou, na plyn v Evropě spoléhá řada velkých zemí. Nizozemsko z 60 %, Irsko má 52 %, Itálie 41 %. V Česku je spalování plynu na třetím místě, má ale podíl jen 7 %. Tady je dobře vidět, jak moc spoléháme na hnědé uhlí (38 %) a jádro (37 %).
Vítr
Vítr je v Evropské unii nejvíc rostoucí zdroj elektrické energie. Před dvaceti lety byl zastoupený necelým procentem, před deseti měl 5 %, loni ale už 14 %. Po jádru a plynu to je v EU třetí největší zdroj.
V České republice větrné elektrárny prakticky nemáme, vítr je až na posledním místě, má podíl necelé procento. Zato v Dánsku z něj vyrábějí 45 % elektřiny, v Irsku 35 %. V Německu, kde tvoří 24 % a silně roste, to byl v roce 2020 největší zdroj ze všech. Vítr je důležitý také v Portugalsku, Španělsku nebo Řecku.
Prostřednictvím větrných elektráren se svůj fosilní energetický mix snaží změnit i Polsko (9 %).
Voda
Kdo má vodu s vysokou kinetickou energií, ten je za vodou: Rakousko 61 %, Švédsko 45 %, Lotyšsko 35 %… Komu nebylo naděleno, nic s tím nenadělá: Česko 2,4 %.
Uhlí (hnědé i černé)
Česká republika je spolu s Polskem v tomto grafu spolehlivě nejtmavší. U nás spoléháme hlavně na hnědé uhlí, V Polsku je větší kapacita elektráren připravená na černé.
V Evropě je velmi silné i Německo, podíl uhlí u něj ale stále klesá. Před deseti lety mělo 42 %.
Hnědé uhlí
U využívání hnědého uhlí pro výrobu elektrické energie je Česko evropská jednička.
Černé uhlí
U spalování černého uhlí pro výrobu elektřiny má bezkonkurenční pozici Polsko.
Biomasa
Při spalování biomasy se organický materiál mění na hořlavé plyny a ty následně na energii, oxid uhličitý a vodu. V Evropě tento způsob výroby elektřiny nejvíc využívá Dánsko (14 %), Estonsko a Finsko (po 13 %).
Mapa je poměrně světlá, žádná země z ní nevyčnívá. U všech map jsme totiž zvolili stejné nastavení – stejný podíl je všude vyjádřený stejným odstínem.
Slunce
Hodně se na něj sází, ale v Evropě to byl v roce 2020 nejmenší ze samostatných zdrojů, které v tomto srovnání sledujeme. Ale roste: před deseti lety měla sluneční energie pouze procento, dnes je na 5 %.
V Německu a Itálii má Slunce podíl už 9 %, silné je i v dalších jižních zemích. Ale 5–6 % má také v Nizozemsku a Belgii. V Česku sluneční energie se 3 % už předstihla vodní elektrárny a vítr.
Zdrojem informací v tomto článku jsou data Mezinárodní energetické agentury (IEA) a statistického úřadu Eurostat. Ty aktuálně poskytují ověřená data do roku 2018, následně jsme proto navázali na zdroje analytické organizace Ember/Agora (PDF). Naše grafy jsme připravili z datasetu vytvořeného touto organizací.
Podívejte se také na úvodní článek z tohoto tématu, ve kterém podrobně ukazujeme, jak se mění struktura zdrojů elektrické energie v jednotlivých zemích Evropské unie:
Pokračování článku patří k prémiovému obsahu pro předplatitele
Chci Premium a Živě.cz bez reklam
Od 41 Kč měsíčně
