Zase jeden clanek, kde se omyla totez, co uz bylo na ruznych mistech receno nepocitanekrat. No, mozna pokud nekdo neumi cesky nebo prehledl nektere clanky v casopisech, tak mu to k necemu bude. Jinak to cist je ztrata casu.
Nebylo by od věci, kdyby ses naučil česky. Nebo jsi chtěl říci "omývá"?
Rád si přečtu, kde se o tom, kdo podporuje OSS a kdo ne, psalo - dej mě pár linků (jestli teda jenom planě nežvaníš, což asi jo).
autor ma problemy rozpoznat co je proprietarni a co komercni, existuji totiz modely, kdy je neproprietarni software prodavan, neni tedy komercni?
Legrační je, že 99% OpenSource se používá pro výrobu ClosedSource řešení. Zdrojáky Web a databázových projektů vám nikdo neukáže, dokonce ani gnu.org ne. Takže - kecy v kleci, ale skutek utek.
Co vite o souboru archive3.jar-35271dfd-549fae47.zipv adresari <uživatel>\Data aplikací\Sun\Java\Deployment\cache\javapi\v1.0\jar\Avast na nej pravidelne nadava, ze obsahuje Dummy.class vira. Navic verze 1.0 nas nezajima, kdyz mame JDK 1.4.2_03.Nevite nekdo, o co jde?
sorry, to melo byt u dire v Java JVM
Kto mi poradi?? Mam i-net cez GPRS,IRD adapter a mobil Sony-Ericsson T300.Chcem browsovat cez Linux,ale SonyEricsson neudava ovladace na Linux,len WIN.Ani IRD adapter nema ovl.na Linux.Da sa to niekde stiahnut??Vdaka. caplaigo@orangemail.sk
kdyby ses laskave obtezoval zadat do google tento retezec: "sony ericsson t300 linux" tak ti hned na prvnim odkazu nabidne male HOWTO.(tento: http://www.physiol.usyd.edu.au/daved/linux/ericsson/t300.html)jinak na www.clubsonyericsson.com jsou taky nejake navody, dokonce software pro synchronizaci atd.podpora IRDA je primo v jadre, chova se jako std. seriovy modem a potom vytacis treba pres wvdial gprs
Zeby to bolo tym, ze ovladace na irda a gprs modem netreba? Mal som t68i rozchodeny v linuxe behom par minut.
Pan Hlavenka to ma trochu popletene, ale odpustme mu - je to jiz pouhy manager...K velkym firmam, ktere podporuji Open Source patri take Oracle. Ne, ze by dal k dispozici zdrojaky svych produktu, ale velmi aktivne je portuje na Linux a dokonce Linux pouziva ve sve vlastni infrastrukture a nijak se tim netaji. Muze mit Linux lepsi reklamu ? I toto je vyznamna podpora. Krome toho Oracle pouziva jako soucast casti svych produktu napr. WWW server Apache.....Takovych firem najdeme jiste vice...Myslite, ze Novell, se svymi cca 6-7 tisici zamestnanci je mala firma ?
Oracle podporuje Open SOurce? To se teda směju - potom ho podporuje i Microsoft. Oracle ho "podporuje" jenom tam, kde jde proti konkurentům, tj. kde nemá vlastní produkt. Oracle nemá vlastní webový server, proto podporuje Apache - nemůže přece podporovat IIS, když je od Microsoftu, že? Takže je to přesně ta vyčůraná podpora, o které je v článku řeč.
A Novell - Novell je dnes linuxová firma, to je jasný, z kategorie Red Hatu, Lindows či jak se teď jmenujou atd. A rozhodně mezi velké firmy už nepatří - bohužel.
Proboha !!!Proc by Oracle tak peclive portoval na Linux ? Podpora Linuxu je pro nej proste vyhodna a Linuxu to jen pomaha...Bez teto neprime podpory by Linux na serverech nebyl tam kde je - proste to, ze existuji produkty Oraclu pro Linux ma velkou vahu pri rozhodovani o tom, jaky OS se nasadi...Novell je velka firma. Nekolik tisic zamestnancu neni atributem male firmicky. Novell navic zrejme nikomu nic nedluzi, pravdepodobne je na tom financne porad dobre.
Novell je skor majstrom, ako pochovat dobre produkty.. napr. WordPerfect, Netware tiez uz nie je, co byvalo.. a o ich financnych problemoch sa tiez vela hovorilo!
Portování není podpora! Podpora znamená, že firma sama vyvíjí, spoluvyvíjí nebo financuje vývoj open source softwaru. Naportuji-li svou komerční databázi na open source podklad, tak to dělám proto, abych vydělal víc peněz a ne abych pomohl open source, proboha.
Velikost firmy se naštěstí neměří podle počtu zaměstnanců, ale především podle tržeb. Novell v tomto mezi giganty v IT určitě nepatří. Novell ale je jiný případ - firma poté, co už neměla žádnou budoucnost s komerčními produkty (Netware atd.) se v podstatě rozhodla stát "čist" Linuxovou společností.
Mluvim o neprime podpore. Oracle dela neprimo podporu tim, ze dela Linuxu dobre PR... To, ze Linux je jednou z hlavnich platforem, pro kterou dela svoji databazi, prece jen neco znamena a pusobi to velmi dobre na ty co rozhoduji - znam z vlastni zkusennosti. A ze na tom vydeleva ? Co je na tom spatneho ?Novel samozrejme trochu ztratil svuj byvaly vyznam, ale porad je to velmi znama spolecnost, o ktere kazdy vi. Pro spoustu zakazniku ma obrovsky vyznam stale.
Pro Oracle je linux jednou z HLAVNÍCH platforem? A na to jste přišel jak? Mezi slovy hlavní a podporovaná platforma je jistý rozdíl ...
No ja nevim, s trzbami pres 267 milionu dolaru za rok 2003 mi nepripada Novell jako mala firma
Po precteni mi nezbyva nez doporucit clanek o vztahu Linuxu a Open Source obecne ke komercnim vyrobcum - myslim v poslednim Reseller Magazinu. Ten je o hodne bliz skutecnosti.
1. Free software = SVOBODNÝ software, ne bezplatný, i když často bývá
2. Nepoužívejte slovo komerční, ale PROPRIETÁRNÍ! I komerční software může být svobodný, pokud je např. pod GNU GPL licencí! Je to prostě komerční svobodný software.
Aha, další z těch, který si myslí, že software má nožičky. Software může být stejně tak svobodný jako hovězí na smetaně, chlapče. Nepřidělávej neživým věcem přívlastky, které patří pouze živým bytostem. Je vidět, že jsi jim skočil na marketingovou mlhu celkem statečně.
svobodne mysleni, svobodna evropa, svobodne volby ani svobodne rozhodnuti nozicky take nemaji, puntickari!
A taky jsou to nesmysly, pane kolego. Jestli je vaše myšlení svobodné, jak můžete něco vymyslet? Svobodné myšlení si přece myslí, na co se mu zrovna zachce... Nene, myšlení musíte pěkně krotit.
A o té svobodné Evropě - to jste myslel rozhlasovou stanici Svobodná Evropa nebo ty milióny nesmyslných předpisů o velikosti kondomů a tvaru banánů?
Atribut svobodný se ve Vámi uváděném případě vztahuje na věci:
a) kterou jsou abstraktní pojmy, jejichž nositelem je ovšem člověk, pak předřečníkům argument o živosti nepostrádá smysl;
b) jsou přímo aktem lidských bytostí, pak platí totéž.
Osobně si myslím o pojmu svobodný software něco podobného - že je to marketengové bahno. Open source software je už daleko lepší pojem. A nikdo mi tu prosím nevysvětlujte, že to míchám
Podľa nadpisu by človek čakal článok o open source, ale vnútro je úplne o inom.
Živím sa programovaním dlhé roky a zásadne odovzdávam zákazky včetne zdrojáku, považujem to za slušné. Zneužitia sa nebojím, to rieši autorský zákon.
Keď si necháte postaviť dom na kľúč, tak tiež je samozrejmé, že k nemu dostanete plánek, statický výpočet a čo ja viem, čo ešte. Žiadna stavebná firma sa nebojí, že by podľa tých výkresov niekto staval. Ale až budem za 5 rokov robiť niekde do steny dieru, rád sa podívam, či tam nejdú dráty, vodovod alebo hlavný nosník.
A práca zadarmo? Výsledok môže byť zaujímavý a poučný, ale väčšinou nepoužiteľný. Lebo autor chce akurát ukázať, aký je borec, ale vôbec ho nezaujíma, čo potrebuje užívateľ.
ano som rad,ze poslednou vetou kritizujete diery v os,ktore zneuziva sasser,ze chyby su vsade?su ale ten pristup by aj vdaka open vyvojarom jednoducho nebol a ak poviem,ze routovanie bolo aj vo win95,ale koli marketingu z toho nic nebolo,tak to iste vravi o pristupe k zakaznikom,vyberte si iba to co my vam ponukame
Pane Hlavenka, budete se divit, ale ve většině věcí s vámi souhlasím Otevřený software je opravdu velice dobrý marketingový nástroj a jeho podpora značí inteligenci firmy.Navíc lze souhlasit i s těmi vývojáři, nekomerční vývojáři patří k těm nejlepším, protože se soustředí na kvaliu kódu a práce pro ně nekončí odbytím 16:00 odpoledne.Já si osobně myslím, že open source software sám o sobě je vynikající doplněk komerčního softwaru, kde je zaručena jistá úroveň kvality, kompatibility a technické podpory, což je u open source opravdu spíše vyjímkou. Třeba Linux není vůbec standardizovaný, v každé distribuci se dělá skoro vše jinak, i hloupá konfigurace IP adresy síťové karty či instalace nového produktu se liší distribuce od distribuce.Na druhou stranu open source dává vyjímečnou možnost vzkvétat prodůktům, které by za normální okolnosti neměli nikdy šanci vzniknout, protože manažeři co o počítačích nic neví by je nikdy nenechali prorazit.Ne vážně, tohle je jeden z mála vašich povedených článků, oproti ostatníám hovadinám co občas píšete jako seriózní názory. BTW vás baví vypoutávat flamewar, protože to zvyšuje čtenost, ře
"Třeba Linux není vůbec standardizovaný, v každé distribuci se dělá skoro vše jinak, i hloupá konfigurace IP adresy síťové karty či instalace nového produktu se liší distribuce od distribuce."Ale jděte. Linux je pořád jeden identický systém s jedněmi a týmiž aplikacemi, ať už jde o jakoukoliv distribuci. Každá může mít jiný klikací nástroj pro nastavení IP adresy, ale stejně každý z nich spustí bez rozdílu příkaz ifconfig s patřičnými parametry. Stejnětak instalace síťové karty nebo libovolného HW je otázka verze jádra a případného zavedení příslušného jaderného ovladače.
Linux je jen jadro, tak nevim co tu meles ....
A kde jsem tvrdil opak ?
ifconfig je starej, mel by byt nahrazen ip
jo to měl
konfigurace sitove karty je vsude jina?? ifconfig eth0..... se v kazde distribuci pise jinak? Snad jste chtel napsat ze propracovanejsi konfiguracni nastroje (pridana hodnota) jsou jine, ale porad je moznost udelat to klasickym spusobem (configure, make, make install) .
"Já si osobně myslím, že open source software sám o sobě je vynikající doplněk komerčního softwaru, kde je zaručena jistá úroveň kvality, kompatibility a technické podpory, což je u open source opravdu spíše vyjímkou."Jak ovlivnuje to, ze k necemu pridam zdrojove kody kvalitu software a jeho technickou podporu?S cim je kompatibilni treba Windows, nebo rekneme treba NTFS, kdyz do nej neulozite soubor ani z 98?Uvedl jste jeden nekvalitni (podle vas) open source software, a to linux. Mohl by jste uvect dalsi priklady nekvalitniho open source software, ktery jste pouzival. Nemuze to byt tak tezke, kdyz kvalitni open source je podle vas spise vyjimkou.(chci se jeste trochu pobavit)
Linux neni nekvalitni open source software Naopak je velmi kvalitni, nicmene je strasne roztristeny, to je nejvetsi problem Linuxu.Mnohem kvalitnejsi nez Linux jsou otevrene nastroje komercnich firem, ktery drzi jisty standard, treba PHP, MySQL. I nekomercni veci jako Apache maji jistou velice kvalitni hierchii. Linux neni nejlepsi ukazkou otevreneho softwaru, protoze samotny je v komercnim prostredi velmi spatne pouzitelny. Je treba nepredstavitelne, ze by clovek co byl na skoleni Suse Linux s jadrem 2.4 presel na Slackware Linux s jadrem 2.4, zatimco u Windows neni problem prejit z Windows XP na Windows 2000, protoze ovladani si je velmi podobne.Ohledne hadky konfigurace IP, je fakt ze soubory s nastavenim jsou na kazde distribuci jine. Ifconfig sice umoznuje jednotne nastaveni, ale to se uklada jinam. Rozdil mezi Debianem a Slackwarem je treba v tomto jasny.Zatimco treba Apache ma neustale stejne konfiguracni soubory, a vsichni pouzivaj jednu vetev Apache, nikoliv 20 vetvi, neni tedy problem se s tim naucit.Jsem dost prekvapen, ze hodne lidi zde ve foru vidi svet pouze dvou barevne. Open source je budto nejlepsi nebo nejhorsi. Tak to neni, Linux ma slabiny, to tak je, jeho konfigurace je slozita a mnohdy i nelogicka. Ono to bude asi videt investovana 1 mld USD do vyvoje grafickeho rozhrani, ze to v necem lepsi bude.V linuxovych distribucich je problem si nastavit na pozadi i tapetu z webove stranky. Linux proste zaostava ve vecech, ktere jsou ve Windows banalitou a naopak, Windows zaostava ve vecech, ktere jsou v Linuxu banalni (treba prace s packety na sitovych kartach a jejich smerovani).Ostatne pokud mi nekdo chce tvrdit, ze Linux je standardizovany, zkuste si najit ucebnici Linuxu, kde je popsany alespon 1 funkcni princip konfigurace neceho ve vsech beznych distribucich. Linux se tezko uci a to je jeho nejvetsi slabina.
Prvni rozumny nazor v tehle diskuzi :)
Velkou vyhodou i nevyhodou Linuxu zaroven je to, ze se rychle vyviji. Ale ten clanek byl o tom jak se k Linuxu stavi velke firmy jako IBM nebo Sun. Faktem je ze plati svoje inzenyry aby se podileli primo na vyvoji jadra i dalsich programu, nebo proste svoje technologie stavi na Linuxu cimz ho proste jednoznacne podporuji (a to i kdyz jsou to uzavrene technologie). Prinaseji do vyvoje nezanedbatelne penize (plati svoje zamestnance kteri do Linuxu prispivaji) a taky drive nebyvalou dynamiku vyvoje. Kdyby to nedelali byl by Linux uplne nekde jinde, a nemyslim ze zrovna vepredu. Ty penize nekde videt byt musi, zlepsuje to kvalitu produktu.
Co me ale fakt bavi je sledovat ty blaboly GNU fanatiku. To je proste cool, sledovat jak se vymezujou vuci vsemu a vsem, vcetne open-source ktery neni pod GPL. Porad potrebujou proti necemu bojovat, samozrejme za tu jedinou spravnou myslenku. Pripadaj mi vsichni takovy legracni :) Treba takovej Kysela, budem li se koukat do vlastniho rybnika :)
no ifconfig jedna nikam svoje parametry neuklada, to je na vas aby jste ho napsal na spravne misto, a uzivatelske konfigurace jsou ve velke vetsine distribuci umistene v /etc/rc.d/rc.local (minimalne Slackware, RH, Fedora). Resp celkova konfigurace byva malokdy mimo /etc/rc.d a /etc/sysconfig.
nechapu, i v linuxu (kde, gnome, xfce) proste kliknu pravym tlacitkem a zvolim "change background" nebo "změnit tapetu". Co je na tom tak tezke?
Tak já to vysvětlím, prohlížíte webovou stránku, líbí se vám obrázek, kliknete pravým tlačítkem a nemůžete to nastavit jako webovou tapetu, protože prohlížeč neví jestli používáte KDE, Gnome, BlackBOX či něco jiného.Není jednotný postup pro změnu pozadí, i když fakticky by bez problémů mohl být. Pusťte laika k linuxu a první co bude chtít je změnit tapetu tím, že otevře prohlížeč a zkusí ji nastavit hned v prohlížeči jako pozadí.Ať se Vám to líbí nebo ne, počítače by se v některých věcech měli spíše přizpůsobovat myšlení lidí, než naopak
To snad ani nemuzete myslet vazne!Prechod z Windows XP na Windows 2000 je prechod mezi dvema verzemi tehoz OS od teze firmy!! Je to jako precod z Debianu stable na Debian testing, jako z Mandrake 9 na Mandrake 10!Takzvana roztristenost je jen do urcite urovne. Kernel je stale ten samy (pominu konfiguraci) co mate nad nim, je vase vec! A heterogenni prostredi je ocividne proverene casem jako nejvhodnejsi usporadani pro preziti! Kazdej jsme jinej, kazdej mame k pocitaci jinej pristup, kazdej mame jine potreby! Ja bych nemohl poracovat s vasima XP, vy zase s mym Debianem. Spoluprace ma byt na urovni protokolu, ktere jsou dohodnute, protoze ke spolupraci muze dojit jen po dohode, ochote komunikovat.Pokud se mnou nesouhlasite, je to ciste vase vec. Odevzdejte sve sperma Microsoftu, mozna ho vyberou az budou seriove vyrabet MS-kompatibilni lidi stejneho typu, naroku a premysleni.
Jenomže i Windows jdou přizpůsobit a to víc než si většina lidí myslí Nicméně když vezmete realitu, jak se člověk učí, zjistíte, že každý chce nějaký stejný startovací základ, a potom něco měnit.Třeba když si nahraju PHP, mám defaultní instalaci, mohu si ji přizpůsobit, ale mám nějakou stejnou.Většina lidí vám na konec stejně položí u Linuxu otázku, jak se ho mám naučit? Ano, jak se lze Linux naučit? A jaká je reálná odpověď, pro pochopení Linuxu člověk musí znát funkci úplně do detailů, což třeba ve Windows není potřeba, tam to nakonfigurujete i když ani nevíte co konfigurujete.Pánové já nejsem odpůrce Linuxu, sám ho používám, ale není to spasitel. Uživatelské prostředí má lepší třeba MacOS, QNX i BeOS, a to není MS ku Linux, ale jiné OS ku Linux. Linux je na desktopu pro laické uživatele příliš složitý a v nějakém článku to uznal i Linus Tovards se slovy, že jeho nějaká příbuzná používá MacOS X a nikdy by ji nenutil používat Linux, protože ví, že pro uživatele je stále složitější.Hmm, slovo Linus snad vyřadí všechny další příspěvky
Debian a Slackware nejsou komercni distribuce.Da se ocekavat, ze komercne nasazeny budou vetsinou distribuce jako SuSE ci RedHat. Schvalne se podivejte, jak moc "odlisne" jsou...Nezlobte se na me, ale pokud povazujete za neprekonatelnou prekazku, ze se lisi na urovni klikacich konfiguracnich nastroju, mate uplne jine pojeti toho, co by mel vyskoleny admin znat.
Pan Konicek toho moc opravdu nevi...Konfigurace sitoveho rozhrani je ve vsech distribucich Linuxu naprosto stejna !!! Jestli to pan Konicek dokaze, mohl by si napsat nekdy u nejakeho Linuxoveho stroje na konzoli "man ifconfig" ... To, ze scripty, ktere ten prikaz pouzivaji se v jednotlivych distribucich lisi, to uz je ciste vec distribuci...Jeste jedna vec: zkratka LSB, zkuste si o tom neco zjistit...Samozrejme me nikdo nemuze nutit - udelam - li si svoji vlastni distribuci - abych pouzival nejaky standard... Dulezite distribuce ale jiz davno - ve vlastnim zajmu - k urcitemu standardu smeruji.Nesmyslnost tvrzeni pana Konicka dokladuji jeste na jine veci:Komercni (!!!) Unixy maji spoustu veci take zcela odlisnych - zkuste porovnat treba konfiguracni nastroje HP-UX s tim co najdete na Solarisu ci AIX...A porad je to Unix, jehoz chybou byla vzdy jista roztristenost...Linux se z toho - zda se - trochu poucil...a je nekomercni.
Posledni clanek pana Hlavenky, co jsem cetl, byl ten o prohlizecich. Rikal jsem si, jaka to je kopa kecu a zapamatoval si, ze clanky pana Hlavenky nema smysl cist. No, dnes jsem neodolal a dal panu Hlavenkovi druhou sanci, zacinam pochybovat, ze mu nekdy dam treti. Clanek nema smysl komentovat, jakmile nekdo micha software zdarma s OpenSource do jednoho, vychazi mu pochopitelne nesmyslne zavery....
Co Vám připad na závěrech v článku nesmyslné??? Odpovězte prosím konkrétně - jinak tu nesmysly plácáte leda sám.
Hned v prvnim odstavci "komerční, proprietární versus otevřený, free dopadne" - to je zcela zavadejici. A vy pak dale v tomto duchu stavite proti sobe komerci a existenci zdrojovych kodu, coz je nesmysl. Napr."k OSS hlásí: uvádí některé své produkty jako open source, obvykle v jeho kompromisních variantách, ve kterých si stále zachovávají nad kódem větší či menší kontrolu, nebo poskytují zdarma své hotové produkty." - to, ze neco poskytuji zdarma, s OpenSource nesouvisi. Pokud poskytuji v cene i zdrojove kody, tak proste podporuji OpenSource, co je k tomu vede, je z hlediska otazky, zda podporuji, ci nepodporuji, celkem fuk. Jedine, o cem jste mohl ve svem clanku meditovat ohledne toho, "kdo podporuje OpenSource", je ta skupina "open source v kompromisni variante". "Je proto výhodnější jej dát zdarma, klidně i včetně zdrojového kódu – s tím, že mu tento malý trik pomůže získat daleko významnější komerční trh. Dobrým příkladem je např. Adobe Acrobat Reader - čtečka zdarma pomůže vytvořit de facto standard, tvorba už je za peníze." - copak jsou k prohlizeci AAR zdrojaky ? Zase jste se spletl a soustredil se na cenu, nikoliv na to, je-li to OpenSource. Nebo jste myslel ten format ? Ale soubory ve formatu PDF je mozne vytvaret zdarma. Proste zcela matouci Osobne vnimam clanek spise jako hromadu nepodlozenych spekulaci. Myslim, ze jste zvolil velice lakave tema, doufal jsem, ze se dozvim vic faktickych informaci, ale myslim, ze tim, jak michate OpenSource a komercni software, jste to zazdil. Je to proste prilis komplikovane tema a podat v jednom clanku (nepoupravena) fakta i vlastni nazory bylo zrejme nad vase sily (ja bych to asi taky nedokazal, ale to s tim nesouvisi).No, zareagujte take tak pekne u tech, kteri dali jine konkretni priklady - je jich tu celkem dost.
Víte, já myslím, že pro stromy nevidíte les. Samozřejmě, že se tomu článku dá vytknout řada zjednodušení, ovšem jeho hlavní myšlenka nestojí na tom, jak se liší jednotlivé licence, ale na tom, jak v dnešní době halasně prosazovaných volných licencí (opět HODNĚ zjednodušený termín) firmy využívají různé triky, jak se dostat na tu chválenou stranu "Anči, Kuby a hajného", přičemž jde ovšem hlavně o image, protože něčím se prostě uživit musejí (Trautenberk inside).
Je to presne o tom ako v kazdom obchode. Ak su pre moj trh potrebne masy, musim si ich nejako ziskat. Potom mam z toho profit.Ale mam dojem, ze Dervis to adresoval Hlavenkovi a nie Havelkovi.
...Pokud poskytuji v cene i zdrojove kody, tak proste podporuji OpenSource... V tom případě by bylo OpenSource i SharedSource Microsoftu. Dokonce by se dal za OpenSource považovat každej produkt, kterej se dá dekompilovat na původní zdroják prakticky 1:1, což je jak Java, tak i celá platforma .NET a všechny produkty na nich založený, pokud nebyly protažený nějakým obfuskátorem.
copak jsou k prohlizeci AAR zdrojaky .. Acrobat Reader je příklad pronikání na trh dumpingem - v případě Acrobat Readeru cenovým, v případě OpenSource výprodejem intelektuálního vlastnictví. Přístup ke zdrojáku je přidaná hodnota, kterou se buduje marketing s cílem proniknout na nové trhy, stejně jako Acrobat Reader zdarma. Domnívám se, že Hlavenka svoji analogii myslel právě takhle.
clanek ma svoje chyby, ale jinak vcelku dobra prace, konstruktivni kritika je dobra vec, ale nenechte se znechutitbtw, priste to zahrajte na jistotu a napiste clanek na tohle tema v oslavnem duchu, uvidite, jak se reakce zmeni
Pochybuju, jen bude nadávat druhá strana, vždyť jsme na Živě
To ze se nejaky software chyti vic a nejaky mene, nezavisi na propagande prime ani neprime ani na nejakych zakulisnich mafiansko-obchodnickych pseudokalkulacich a „zamerech“, ale na nahode a taky na tom jak se uzivatelum program libi nebo nelibi. Na cene to taky nezavisi, protoze kdo nema penize si soft ukradne. Vypada to ze nektere firmy maji zmaknuty vyvazeny system, kdy davaji soft napul zdarma (trial,prohlizece atd.) a napul prodavaji - tim ziskaji obrovskou uzivatelkskou zakladnu (je jedno jestli legalnich nebo nelegalnich uzivatelu - feedback rekace na funkce programu jsou pro budouci vyvoj firmy velkym prinosem). Ale nikdo nemuze dopredu celou tuhle masinerii vymyslet a pak jet „presne podle planu“. Jestli se chce firma chytit na delsi dobu musi byt velmi flexibilni a nezkostnatela. Poustet trial verze zdarma, opravovat chyby, davat osekane verze zdarma, menit obchodni strategii za chodu atd. Neverim tomu ze lze vymyslet „system“ na to jak napr. s jednim programem vytlacit veskerou konkurenci. Kdyz se to nekdy podari je to dilo nahody a ne manazeru.
komecrnim firmam jde o ziskani kodu zadarmo od lidi a jeho nasledne drahe prodani firmam a podle toho taky tzv. podporuji open source projektyopen source je stejny nesmysl jako komunismus = v praktickem zivote nefunguje
komunizmus sa "nepredaval" na zaklade vlastneho rozhodnutia ale na natlak
lide v csr si po druhe svetove valce komunismus vybrali ve volbach naprosto demokratickynikdo je nenutil
Velky rozdil, priteli. Programatorovi nikdo nic nasilne neznarodnuje.
Chcel si povedat v cechach.. na slovensku si komunisti vo volbach nepomohli.. ze nam to bolo h**no platne, je druha vec.
Brno bylo jediný velký město v ČSR, kde komunisti nevyhráli volby...
Ano, komunisti v r.1948 sice vyhrali v demokratickych volbach, nicmene pak nasilim prebrali veskerou moc, coz podle me tak demokraticke nebylo.
Ajejejej, uz zase sahaji po slovech komunismus Himbajs lidi! Je veliky rozdil socialismus X komunismus !!! Oboji je uplne neco jineho!Proto je take rozdil mezi open source a free sw!!! Open source funguje nadherne, jinak by se "vyparil a nestekl by ani pes!"
Jinac, tady KOMUNISMUS NIKDY NEBYL!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!Tady byl pouze a jenom socialismus, kdo mi to chce vyvratit - ma SMULU! Penize zruseny nebyly; slavna veta: Vsichni za vykonanou praci si vezmou tolik odmeny, kolik potrebuji!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Kdyz jsem byl maly, tak jsem se tesil, ze budu mit ihned novou skodovku- -jenze nic takoveho se nedelo a zacinala revoluce
Kolik vám bylo, když jste si toto myslel? My jsme se to sice učili, ovšem nevzpomínám si na nikoho, kdo by tomu věřil.
"Ze všech významných komerčních firem je vcelku nezpochybnitelným podporovatelem otevřeného software (tj. Linuxu, ale ten je stejně jeho nejvýznamnějším zástupcem) pouze společnost IBM."Zásluhy IBM nezpochybňuji, ale přesto bych článek poněkud doplnil o důležité opensource zásluhy dalších velkých firem:Apple- Mac OS X Server (Darvin)- QuickTime Streeming Server- OpenPlay HP- podpora Linuxu pro servery, spolupráce s Intelem při portování Linuxu na Itanium- podpora Linuxu na handheldech (Compaq)Sun- podpora Linuxu pro malé servery- OpenOffice.org- NetBeans.org Java IDE- podpora projektu Mozilla.orgSGI- Samba- Linux na SGI/MIPS serverech- GLX (OpenGL rozšíření pro X11)- XFS file systemSharp- Linux na Zaurus PDACyclades- rackové servery, routery a spousta dalšího hardware s ovladači pro Linux a FreeBSDRed Hat Software- RedHatActive State- tooly pro Perl, Python, and Tcl/tkSleepycat Software, Inc.- BSDDB databázový systémCovalent Technologies- významná podpora Appache Software FoundantionZope Corporation- Zope EngineNemusím snad ani dodávat, že jakákoliv podpora opensource (třeba jenom portovaní Linuxu na nějaké zařízení) je pro komerční firmy významným rozhodnutí, protože je spojeno s velkými náklady a očekáváním do budoucnosti (není to prostě to samé, jako když si doma sami přeložíte jádro).
MySQLSuSEZend...
To je fakt, koukam na clanek a vidim:Vsichni jsou zli imperialisti, kteri podporuji opensource pouze s cernymi umysly. A jedine IBM "Velky Modry Bratr" to s nami mysli dobre a vsechny nas ochrani.
pixar
No to je bomba, ty firmy jako Sleepycat, Zope, Covalent, Active State, Cyclades. Jestli se nepletu, tak v článku se hovoří o významných firmách. IBM dala do free software dvě miliardy dolarů. Co ti ostatní? Leda tak plnou hubu řečí, aby to "vypadalo", že to podporují. Ostatně říci, že něco "podporuji", a dát to do tiskový zprávy, mě fakt nic nestojí. To umí každý komerčák, co má máslo na hlavě a chce vypadat že je hodnej.
"IBM dala do free software dvě miliardy dolarů" to je trochu zavadejici formulace. IBM hodne investovala do portacelinuxu na mainframy a tahle INVESTICE se jim uz vratila. Nikdo nikomu nic nedal. IBM podporuje vyvoj IDE Eclipseale zaroven prodava "Websphere application developer", ktery na na Eclipse postaveny.Jeste bych k seznamu firem "Podporujicim open-source" pridal Sun a JAVU. Java sice neni free software, ale protoze mate pristup ke zdrojakam tak je to open-source. Open source se neda podporovat nebo nepodporovat. Bud zpristupnujete zdrojove kody nebo ne. JE to na vas.
Haha, tak mi ukaz nejakej poradnej open-source produkt od IBM (krome Eclipse), kdyz tady meles o 2miliardach dolaru. Kdenic-tunic - fakt by me zajimalo kam ty 2 miliardy splachli ... Vic nez IBM podle me udelal pro open source Sun - OpenOffice, NetBeans, Grid Engine, a spoustu dalsich veci a mnoho dalsich firem.
Ehm, a co jfs, co upravy kernelu aby to skutecne mohlo behat ve virtualnich oddilech na mainfraimech, IBM Java,...mozna to neni tak viditelne jako OpenOffice.org, ale rozhodne to neni splachnute do zachodu!!!
No, filesystem je fajn, ale rozsahem prace neni zas az tak velky. Co se tyce virtualnich oddilu na mainframech, uvedomte si, ze jedinny kdo to potrebuje je IBM, takze je sice fajn ze to vyvijeji jako open source, ale vsem ostatnim je to k nicemu. A nakonec IBM Java - nejak nevim ze by ji open sourceovali. Jiste, plno projektu okolo Javu IBM opensourceuje (tusim Xerces ci Xalan), na druhou stranu Sun dela to same (treba Tomcat). Porad mi prijde, ze na to ze to byly 2 miliardy, tak je toho proste malo ...
Tady vidíte, že ta podpora je opravdu minoritní. Kromě toho, pro řadu těchto firem je Linux to poslední stébélko, kterého se chytají. Další věc je ta, že jakmile se dostane cokoliv z otevřeného software do konfliktu s jejich obchodními zájmy, dokážou být velmi tvrdé (viz Apple a styl Aqua do KDE).
Komercni SW 99% lidi nevadi. Mozna tak Risovi Stallmanovi a Kyselovi. Ve skutecnosti mame vsichni svobodu zvolit free variantu nebo komercni variantu produktu. No a kdyz neni free k dispozici zaplatpanbuh za tu komerci. Dekujme za VMWare, protoze s Bochsem se to neda. Dekujme za UltraEdit, SecureCRT. Budme ale take radi za VNC, Wine, OpenOffice.org, a nyni za ClamWin. Pokud neco potrebuji je jedno zdali je to free nebo komercni. Je jen otazka zda komerni/cena je lepsi nez free/zadarmiko. Neustale podsouvani nejakeho stretu je takova paranoia ala valka proti terorismu. Stret tu je, to ano, ale tyka se Microsoftu a jeho snaze udrzovat a rozsirovat si svuj monopol nestandardnimi kroky. Adobe ani Corelu nikdo nevycita, ze svuj soft prodavaji.
Bochs není opensource alternativa k VMWare ! Bochs je kompletní emulátor x86 PCčka a proto je výkonově někde jinde.
To je vsechno protoze je ten komercni soft closed source! Kdyby byly windows dulezite casti windows zdokumentovane, behal by i wine perfektne. Kdyby byl existoval otevreny popis standardniho textoveho formatu (ktery diky OpenOffice konecne mame!!), mohla by exitovat spusta zadarmikovych i komercnich editoru a prohlizecu!Adobe lidem nevadi, protoze format PDF mozna neni opensource ve smyslku GPL ale JE ZDOKUMENTOVANY a kazdy si smi vytvaret PDF cim chce obema smery. A Corel i Adobe jsou uznavane pro svoji nekutecne vysokou profesionalitu, jsou to prirozeni lidri sveho oboru, necpou se kam nepatrej a to co delaj, delaj OPRAVDU dobre! Nesnazi se vysachovat konkurenci nekalymi praktikami, pouze klasickymi postupy vyroby kvalitnejsiho produktu. Ja Microsoftu taky nevycitam ze prodava Windows, at si prodava co chce, ale nesmi mi je nutit!!"A vo tom to je."
Linuxové distribuce RedHat, SuSE (a myslím i Mandrake) jsou open-source a zadarmo určitě nejsou... Naopak 602 PC Suite je proprietární program, přestože je zdarma (do 3 instalací). Stallman komerční soft naopak podporuje, protože z něj žije. Neplést si prosím pojmy "svobodný software"/"open-source software" se "software zdarma" čili freeware. Svobodný software je svobodný podle zásady "free speech not free beer".Jinak souhlas
Prosím toho, kdo našel v článku odpověď na otázku v titulku ať napíše kde to je. Díky.
Dyslektik
Mozno autor chce, aby sme sa tu priznali, ze sme to my? Ale ja to fakt nie som !!!
Pane H.pouzivate ve svem clanku zhusta demagogii a na svych nesmyslnych dedukcich stavite jako Daniken. Co je to za kravina ,ze bez sourceforge by oss nebyl ??? oss je jedno z mist ,kde se podobne projekty soustreduji. Tak z fleku me napada napr apache found.Jak jste dospel k tvrzeni "pouze společnost IBM." ,ktere se vam tam najednou zjevilo a nicim to ve svem clanku nepodkladate."hání např. s kancelářským balíkem od Lotusu, kdysi výrazně lepším než Office od Microsoftu a dnes skoro pozapomenutým," ? kdy lotusy konkurovaly officum ? vzdyt ty produkty se miji... - navi zjevne nemate zkusenosti z vetsich firem. Dneska velka firma ,pokud se chce vyhnout virovych kolapsum(ktere na adminy nelze svadet vzdy - systemy nesmi byt zaplatovany bezhlave, specialne zaplaty z dilny MS obcas vedou ke kolapsu celeho systemu) tak produkty firmy MS na interni komunikaci(posta ,sdileni dokumentu ,workflow atd ) nepouzije
Vypada to, ze zakon neprime umery mezi kvalitou clanku a mnozstvim reklam na zive se potvrzuje.
p. Hlavenka myslel (domnívám se) Lotus SmartSuite (nebo jak se to jmenovalo, jednalo se o texťák, databázi, grafický editor a tabulkáč), nikoliv Lotus Notes, což je bezpochyby nejlepší groupware na světě, kterému Exchange/Outlook nesahá ani po kolena (ostatně, Outlook vždy úspěšně kopíruje funkce starších verzí LN ) O bezpečnosti, možnostech vývojových nástrojů v LN atd. je myslím zbytečné mluvit, dobré zboží se chválí samo...
keby si sledoval vývoj Exchange/Outlook vs LotusNotes od začiatku, pochopil by si...
Na úvod bol LotusNotes veľmi elegantný klient programovateľný (výlučne?) v C bez kvalitnej podpory vzdialených replikácií, čo bola nosná vlastnosť Exchange 4.0, hoci aj jeho klient bol jednoduchý a programy (/formuláre) pre prácu v skupine si musel písať vo FormsDesigner s podporou VB (/MAPI).
Teraz je LN síce dosť (sieťovo) vyspelý (hoci stále sa programuje v C - čo nemusí byť na škodu), chýba mu však lepšie prepojenie s inými programami Windows (ono, ťažko v tomto konkurovať M$ ) a Exchange už dorástol do veku, kedy sa na konkurenciu môže dívať z diaľky - ako podpora Messaging (LAN, WAN, IM, ActiveSync) pracuje a jeho výkon je stupňovateľný; na aplikácie v skupine už M$ smeruje iné produkty (SharePoint & IIS & SQL s podporou Exchange)
Vzdálené replikace (co si pamatuju) nebyly nikdy problém
programování LN: lotusscript, C, javascript, java,.. je to málo?
... tak pamatuješ málo!
Práve prvé verzie LN boli dôvodom, prečo napr. UNION FENOSA navrhla messaging riešenie na báze Exchnage 4.0.
Opakujem, pozri si zabezpečenie vzdialenej replikácie, jej plánovanie a opravy synchronizácie v (myslím) LN4x (lokálne resp. v rámci LAN to bolo OK)
Co sa tyka kancelarskeho balika od fy. Lotus, bol to Lotus AmiPro a v polovici 90-tych rokov bol prepracovanejsi a rozsirenejsi v nasich krajinach ako Office od Microsoftu. AmiPro bezal este na MS W3.X. Tento produkt mal pan Hlavenka na mysli a nie Lotus Notes, ktory nie je "office" produktom.
aha - nejake mam dneska uz zafixovany pod lotusy jen notesy... :) s amipro jsem delal ,ale nejak si neuvedomuji ,ze by byl od lotusu. Nicmene na lotus 1-2-3 si uz vzpominam :)
Lotus kupil Ami Pro od Samna zaciatkom 90. rokov.. preco asi mali Ami Pro dokumenty priponu .SAM? Je vsak pravda, ze Ami Pro 1.2 bol prvy win textovy editor lokalizovany do cz..
Neni to tak davno co sem cetl o tom, ze pristi rok by IBM chtel uvest linuxovou verzi Lotusu. Ad Adobe Acrobat Reader nebo OpenOffice.org. Rekl bych, ze tohle je ta spravna cesta pro budoucnost, uvolnit plnohodnoutnou verzi softu zdarma a zaroven mit i komercni verzi, ktera nabidne i neco "navic". ad Linux a Svobodny software - neni jen GNU/Linux, je i Free|Net|OpenBSD nebo BeOS.A na otazku v titulku clanku je jasna odpoved :). Uzivatele !
no, linux verze LN neznamená licenci LN zdarma, je to jenom sw klient. Licenci samozřejmě mít musíš za hrachy. Bo jak je známo neplatíš za sw ale právo jej užívat.
lotus server beha i na linuxu uz davno. Jina vec je klient ,kdy ibm planuje vypusteni klienta psaneho v jave ,takze...
samozrejme, ze sem mluvil o klientovi :), jen sem to tam neuvedl. vzhledem k tomu ze musim pouzivat klienta kvuli praci, tak na svem desktopu musim "trpet" win :). proto k teto aktivite ibm vzhlizim s optimismem :).
ajajaj..pane hlavenka, v jednom odstavci se v krkolomne pozici stretli Free Software, Open Source a vice mene i GPL, smichane do huste barevne kase, krome techto nejasnosti je to ovsem zajimavy clanek, vypichuje souvislosti, ktere nejsou na prvni pohled zrejme
Tohle jsem chtel taky namitnout. Autor zjevne naprosto nechape rozdil mezi open-source (coz muze byt klidne komercni obchodni model) a free software (ktery je nekomercni a navic samozrejme open-source). Ale to me neprekvapuje, zda se, ze na zive muze psat kdokoli a znalost problematiky je nepodstatna.
Nemusíte se mnou souhlasit, ale domnívám se, že rozdíl mezi různými licencemi "otevřeného" či "zdarma" software se dosti přeceňuje. Samozřejmě existuje, je velmi dobře popsatelný (po technické stránce), ale dopad těchto rozdílů na trh a jeho vývoj je dosti malý. V článku navíc na základní rozdíly (free software vs open source) upozorňuji. Hnidopišství je nepěkná vlastnost
Ja si zase myslim, ze neni pekne neznat zakladni fakta, kdyz o nich pisu. Navic osocit toho, kdo na nesrovnalosti upozorni, je uz opravdu vysmech.http://www.gnu.cz/freesoft.htmlhttp://www.gnu.org/philosophy/free-software-for-freedom.html
Fakta jsou něco jiného než prezentujete: ověřitelné, ověřené, všeobecně uznávané skutečnosti. Odkazy na gnu.org (.cz) jsou sebepropagací licence GNU, resp. cílů a poslání free software. Jinde najdete jiné texty. Nic z toho nejsou žádná nesporná, základní fakta, jak uvádíte - ostatně i text, na který odkazujete, jeho autor sám označuje za "esej". Mezi esejí a fakty je dosti hluboká propast.
Autoři textů o pravidlech používání různých druhů (otevřeného) software se velmi často halí do termínu "filosofie" - tj. že open software má filosofii, free software má filosofii. Svědčí to buď o nevzdělanosti autorů, kteří si řádně nenastudovali či nepochopili význam slova "filosofie", nebo o jejich arogantnosti, kterou označují pravidla užití jako "filosofie", případně se jedná o trik na hloupé, který se snaží prostý návod k užití zahalit do "čehosi vyššího". Software může mít filosofii právě tak jako ji může mít záchodové prkénko.
ty koxo,nerobili ste za komancov v mediach?
nejde ani tak o filosofii, spis o to, ze softwarova licence ma jistou pravni a obchodni hodnotu, a rozdily v pouzivani produktu FSF, OpenSource (zahrnujicich spoustu ruznych typu licenci (mezi nimi i GPL)), upravujicich zpusob pouziti softwaroveho produktu, prava a povinnosti z toho vyplyvajici, muzou byt velke (neco jako freeware vs. shareware))
Ano, to je velmi výstižně napsáno. Jinak je to velmi dobrý článek. Děkuji.
Kdyby byl TCP/IP stack pod GNU misto BSD, tak ho ve Windows nemame. Asi v tech free licencich nejaky rozdil bude.
Však my taky BSD IP stack ve windows nemáme. Ten byl součástí windows řady 3.x a byl produktem nezávislé firmy, která využila BSD licence. Minimálně řada NT jej má již kompletně napsaný znovu.
Mozne je, ze je to napsane znova, ale soubory winnt\system32\etc\hosts a dalsi duverne zname z UNIXovych systemu maji naprosto stejnou syntaxi s UNIX like systemy, pouze je nahore napsano # (C) Microsoft. Takze to s tim naprostym prepsanim asi nebude zas tak horke .
Jasně, a protože v textovém formátu a na disku, tak je to opsané z prvních operačních systémů, které uměly zapisovat v textovém formátu na disk.
no s dodrzovanim licenci to v MS neni tak horke jak zminujete.napriklad openssl, je to dost dlouho......byla objevena kriticka chyba. openssl je vsak striktne GPL2, proc vsak mely Windows tytez potize?takze jestli je TCP stack pod BSD ci cimkoli jinym, to je u MS uplne fuk.
Dobre, s fakty mate pravdu, ten vyraz jsem opravdu pouzil nevhodne, nicmene za zbytkem si stojim.
Jak už sem řekl, ten, kdo upozorňoval na nesrovnalosti je vnesl do diskuse sám - FreeSW může být stejně komerční SW (tedy za úplatu), jako kterékoliv jiný. GPL nebrání si vydělávat tvorbou SW (jiná otázka je, zda ty podmínky oproti komerčním licencím autorům SW výrazně neztěžuje).
Tak tak, pan Mach to nedávno na rootu přirovnal k levitaci: Levitovat je možné, žádný zákon to nezakazuje, ovšem prakticky ...
Ve skutečnosti si zastánce FreeSW, jmenovitě Stallman a spol) dávají hodně záležet na tom, aby se neodřízli od finančních zdrojů a investorů, takže neustále opakujou, že Free neznamená zdarma. To jen chytrolíni na živě tvrdí, že FreeSW na rozdíl od OpenSource není komerční - to by jim Stallmann dal !!
Jiná věc je, že FreeSW je samou svou podstatou protitržní záležitost a uplatňuje celou řadu mechanismu, který ve svém důsledku normální tržní vztahy negují. V tom má dotyčnej Hlavenkův kritik pravdu, jenže to tak určitě nemyslel.
neopakuje to koli tomu,ze "zadara" je tak trochu pomylene?
No nevim, precetl jsem clanek 3x a nikde jsem nic takovyho nenasel. Za to jsem tam nasel formulace, ktere citetele, neznaleho veci zmatou. Treba poskytovani software zdarma. Ale to neni open-source. Dale formulace "tedy jak dnešní souboj komerční, proprietární versus otevřený, free dopadne" jasne ukazuje na neznalost problematiky. komerční != proprietární , otevřený != free. komerční != free, proprietární != free, komerční muze byt otevřený, otevřený muze byt free, komerční muze byt proprietární ale nemusi. Close source nemusi byt proprietární . Dale bych si dovolil rict, ze model komercniho proprietárního softu, jako jej zname ted ve forme krabic je umelo vytvoreny a spatny od zacatku. Jelikoz je software dusevni vlastnictvi, nemuze byt prodavan jako rohliky. Pokud jej chceme takhle prodavat, musi byt prodavano se vsemi nalezitostmi jako rohliky. To jest - muzu si s tim delat co chci. Cili, pujcit, dekompilovat, atd. (zamerne nemluvim o kopirovani). A taky odpovednost vyrobce za problemy. Kdyz snim spatnou konzervu, muzu zalovat vyrobce za zdravotni obtize. Nic z toho mi ted licence neumozni, prave naopak. Pokud zustaneme u licenci, at se to neprodava jako rohliky. Ze jo.Co se tyce open-source programu, to taky neni nic novyho. Existuje to od pocatku pocitacu. Staci si uvedomit, ze hodne firem vyviji software na zakazku, a tam vetsinou plati, ze zdrojaky jsou dodane. Zakazni to sice (vetsinou) nemuze modifikovat, protoze o to se stara dodavatel, ale je chranen pred krachem dodavatele a zavrenym software. Navic, muze studovat kod, upozornit na problemy, nebo se naucit nektere postupy.
(...aby si pochopil?)
"ve forme krabic je umelo vytvoreny a spatny od zacatku"
Predaj kníh (ako taký) je umelo vytvorený a špatný od začiatku (veď sme mali bazárových rozprávačov, pocestných umelcov...)...Knihy si tiež nemôžeš (za peniaze) požičiavať, vyberať z nich úryvky (dekompilácia?) a pod. (nie je to síce najlepšie prirovnanie, ale ...). Keď dostaneš zlý výtlačok (zlé médium), vymenia Ti ho - keď sa Ti nepáči obsah - nemal si kupovať; ak z knihy zblbneš, asi to nie je iba chyba knihy . Že jo.
Open-source - na zakázku - je vhodný model pre veľkých zákazníkov, ktorí potrebujú čosi iné ako koncoví užívatelia; veľkého zákazníka aj ľahšie skontroluješ na "únik zdrojového kódu" - ako by si kontroloval masy? Je to vec peňazí - všetko, čo je ľahko kopírovateľné sa výrobca snaží nejako chrániť - vzorec na CocaCola, Pepsi, patentove vzory ...
Ako by si sa na mieste Microsoftu správal TY? Si si istý, že pri horde platených programátorov a (rovnako?) veľkej horde obchodníkov/ekonómov môžeš vyrábať a predávať OpenSource pre konzumentov, ktorí sa za pirátstvo vôbec nehanbia?
OpenSource aj Free modely majú svoje opodstatnenie - ale iba ako doplnok komerčného modelu (ako článok vraví - za účelom reklamy a pod). Programátorom pracujúcim z nadšenia závidím - komunizmus je pekná vec, iba ľudí na to nie je dosť - ale nedá sa to používať ako pracovný nástroj!
aaaaaaaaale co to trepes,tusim dalsi nevzdelanec,ktorych presne m$ potrebuje,nevie co je verejna kniznica
"co je verejna kniznica"
a ktorá verejná knižnica je NAOZAJ zdarma? Vždy ju niekto platí ...... a to isté je zrejme pravda aj o "programoch zdarma", vyvíjaných na účet nadšených dobrovoľníkov!
je napr.taka wikipedia?ved sam by si mohol mat taku kniznicu,s kompom a nejakym pausalom za pripojenie,ktore utiahnes aj zo svojho platu a ak tvoj server bude naozaj dobry,bude aj zarabat a pre uzivatelov bude "zadara"
to jste se velmi rychle dostal ze světa veřejných knihoven do velmi specifické oblasti
"bude 'zadara'"
ale na takejto (mojej) knižnici môžem zverejňovať iba SVOJE diela (ktoré som napísal z lásky k ostatným) alebo diela INÝCH napísaných Z LÁSKY k ostatným!
A sme tam kde predtým - komunizmus je dobrá vec, iba ju robí málo ľudí
A ozaj - z čoho by som prevádzkoval (energia, údržba) "zdarma knižnicu" a prečo (zrejme pre reklamu)?
lebo ked niekomu nieco nanutis,aj tak to odmietne ... preco je asi google zadarmo?
Google není zadarmo, je placen z inzerce. A inzerci platí zadavatelé. A na inzerci musí vydělat prodejem. A nakupují normální lidi. Je to už jasnější?
a ty konkretne zan platis?nie a o to ide
dovolil bych si připomenout Váš příspěvek, od kterého se tato debata odvíjí:aaaaaaaaale co to trepes,tusim dalsi nevzdelanec,ktorych presne m$ potrebuje,nevie co je verejna kniznicaTak mám ten dojem, že po té velmi slabé obhajobě Vašich argumentů by možná bylo dobré opět popřemýšlet, koho označit za nevzdělance
vo vseobecnosti informacne zdroje,to s googlom bol najblizsi priklad k IT,a ak v com to akoze nesedi?
Možná byste si mohl znovu v klidu přečíst celou debatu. Zjistíte, že vaše argumentace se od původní myšlenky _poněkud_ odchýlila.
rozdiel je,ze kola je hmatatelna pozivatina kdezto soft akosi nieje
kolu som uviedol ako príklad chráneného vzoru, nie ako analógiu sw
inak - čo sa koly týka - opäť: ak Ti nechutí, nepo(u)žívaj ju, to isté aj M$ - ak Ti ich programy "nesedia" vykašli sa na ne a používaj lepšie; iné páky na M$ nie sú "štandardné" (znežívanie protimonopolného zákona všelijakými firmičkami)
ale nie je standartny ani postup m$ ked si v presnesenom vyzname patentuje rozum,co vyrobcovia koly inym vyrobcom koly nepatentuju
Souhlasím víceméně s tím, co píšete. Článek ale nebyl zaměřen na vysvětlení rozdílů mezi jednotlivými druhy open/free software, ale na to, jak se komerční firmy stavějí k těmto fenoménům. Aby nebyl materiál příliš dlouhý, je nutně bohatý svět open/free programů poněkud zjednodušen, ale věřím, že čtenářům je v tomto věc jasná.
Samozrejme, že je to čtenářům jasné. To iba zástancovia free/open/gnu/... software musia mať x kategórií a každá sa podľa nich "v niečom" líši.
Pripomína mi to tanečnú scénu v hudbe - tiež má desiatky rôznych smerov (techno, t-house, house, d'n'b, trance, acid, ...), ktoré sa 100%ne líšia - ale ani sami DJi sa nevedia dohodnúť vlastne v čom. Stačí zvýšiť bpm o 1 a voilá - nový štýl :)
Tak to s Vami souhlasit rozhodne nebudu :). A dopad toho rozdilu na trh a jeho vyvoj nebude v budoucnu nezanedbatelny. Vize http://www.root.cz/clanek/2186 a hlavne diskuze pod clankem :)
Pane Havelka Vy máte zkreslené představy, a mlžíte tu !!K těm komerčním firmám nezapomněl jste na Red Hat, Novell ( SUSE ), Lindows OS a spousta jiných ??
FreeSW je podmnožina OpenSource. FreeSW může být klidně komerční, sám Stallmann uvádí příklady tohoto. Znalost problematiky chybí Vám.
FreeSW je podmnožina OpenSource.Ano, to jsem taky psal (free software je zaroven Open Source). Zkuste si precist clanek uz tady jednou uvedeny (http://www.root.cz/clanek/2186).
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.