Kdo dal počítačům okna, kurzor a myš: Douglas Carl Engelbart

  • Douglas Engelbart je opomíjenou osobností počítačové historie
  • Věděl, jak bude pohodlné ovládat počítače, i když k tomu ještě neměly výkon
  • Za vynálezem myši a systému s okny nestojí Steve Jobs a Apple
Douglas Carl Engelbart
Kapitoly článku

Jen málokdo z hrdinů revoluce v počítačích, která zcela změnila naše životy, má „na triku“ tolik originálních nápadů a konceptů, z nichž se posléze vyvinulo to, co v souvislosti s ovládáním počítačů považujeme za samozřejmé. Zároveň je velice zajímavé, že jakkoliv šlo o nesmírně unikátní průkopnické dílo, Douglas Engelbart v jistém smyslu připomíná Járu Cimrmana jako „sopku, která zasypala sama sebe“.

Vše v podstatě pouze načrtl, nic pořádně nedotáhl do použitelného konce. Ve chvíli, kdy se mikropočítače staly relativně dostupnými pro obyčejné (bohatší) lidi, zažil Engelbart ústup ze slávy a další pokračování mikropočítačové revoluce již sledoval jen jako zanícený divák. Ba dokonce byl téměř zapomenut. Dnes se to pokusíme napravit.

Víc hlav víc ví

Narodil se v roce 1925 v Portlandu v Oregonu, kde také vyrostl a vystudoval základní a střední školu. Jeho dětská léta nám historie zastírá mlčením. Nevíme, zda se jako mladý po vzoru jiných průkopníků pouštěl do stavby různých elektronických přístrojů, zda udivoval okolí svými studijními výsledky, stavěl vejce na špičku...

Douglas Engelbart

Inženýr a vynálezce, který se zabýval možnostmi pohodlnější interakce lidí a počítačů. Vynalezl počítačovou myš a operační systém s okny.

  • narození: 30. ledna, 1925
  • úmrtí: 2. července, 2013
  • původ: USA

A tak lze pouze konstatovat, že vystudoval základní a střední školu, načež do jeho osudů zasáhla válka. Sice stále ještě studoval (nijak významnou Oregon State College), ale ani to jej neuchránilo před náborem do armády. Na dva roky skončil jako radarový operátor na jednom z malých filipínských ostrovů. A tam si v jakési slaměné chatrči na kůlech přečetl vizionářský článek Vannevara Bushe „As We May Thing“, který jej zásadně popostrčil vstříc experimentům s počítači.

Po válce univerzitu dokončil, pracoval v NACA (předchůdce NASA) a seznámil se se svou budoucí ženou Ballard, kterou si vzal v květnu roku 1951. Ovlivněn nadcházejícím sňatkem se rozhodl, že je nutné učinit svět lepším. V tom věku a situaci se podobné nadšení tak nějak dá očekávat.

Engelbart soudil, že to hlavní, na čem je třeba zapracovat, je mezilidská komunikace. Věřil, že stroje nám mohou pomoci, abychom dali hlavy dohromady a dílo se podařilo lépe a radostněji. Prostě, jak říká lapidární lidová moudrost, víc hlav víc ví. Engelbart si kromě toho jako první uvědomil, že by to mohly být právě počítače, kdo by s tou kolektivní moudrostí mohly lidstvu helfnout. Ale k tomu bude potřeba, aby se snadněji ovládaly, byly přístupnější a používalo je více lidí.

Za lepší ovládání počítačů

Věren svému předsevzetí pokračoval ve studiu na univerzitě v Berkeley, kde získal postupně inženýrský diplom i titul Ph.D. Stal se členem týmu, konstruující počítač CALDIC a po doktorátu i nějaký čas učil, nicméně tato práce jej nebavila, protože se neměl čas věnovat své vizi na vylepšení používání počítačů.

Klepněte pro větší obrázek
Douglas Carl Engelbart

Z tohoto důvodu přešel do Stanfordu, kde v rámci Stanford Research Institute postupně počátkem šedesátých let založil výzkumné centrum nazvané „Augmentation Research Center”. Jeho výzkumný program byl stále stejný. Vylepšit ovládání počítačů a možnosti komunikace.

Po celá šedesátá a sedmdesátá léta zkoumal a zkoumal a od roku 1964 mu významnou měrou přispívala státní agentura DARPA, která podnítila vznik internetu a mnohého dalšího. S přibývajícími léty a dotacemi ovšem mnozí z tehdejší vědecké komunity vyjadřovali podiv nad tím, co to tam ten Engelbart vlastně pořád vymýšlí. Ne snad, že by vůbec nic netušili, protože své myšlenky představil v několika článcích. Přesto se to nechápání pomalu vzmáhalo.

Abychom tento fakt pochopili, musíme se podívat na tehdejší ovládání počítačů. Předně se jednalo o mamutí sálové stroje, případně o sice menší (velikosti ledničky), ale stále ještě mohutné minipočítače. Vzhledem k jejich ceně se počátkem šedesátých let (taktéž i díky sponzoringu DARPy) objevil nový koncept – sdílení strojového času.

Aby byl takový velký a drahý počítač smysluplně využit, připojilo se k němu více terminálů a zároveň na něm pracovalo mnoho různých uživatelů. Tento způsob práce byl mnohem pokročilejší, než dosavadní dávkové zpracování výpočetních úloh. Konečně bylo možné počítačovou techniku dát demokraticky k dispozici mnohem většímu okruhu zájemců.

Je třeba si ovšem uvědomit, že ani ty terminály tak nějak nebyly zrovna tím, co bychom dnes očekávali. Zprvu šlo o klávesnice podobné většímu psacímu stroji (neboť byly často používány klasické dálnopisy), na nichž jste naťukali příkaz, který byl terminálem vytištěn na papír, no a po obdržení reakce od počítače byla tato vytištěna rovněž. Luxusnější verze nabízely tisk dvěma různými barvami, abyste na první pohled rozlišili svůj příkaz od dat z počítače.

Témata článku: Historie, Okna, Osobnosti počítačové historie, IT Osobnosti, Bůh, Počítačový svět, První prototyp, Přežitek, Mother, Douglas, Omezená možnost, Psací stroje, Nepřeberné množství, Nový koncept, State College, Moudrost, Závažný problém, English, Liga, Hledisko, Počítač, Demos, Ovládání, Předchůdce, Textový terminál

29 komentářů

Nejnovější komentáře

  • ehlo 5. 6. 2017 15:57:33
    Děkuji za pěkný článek, mám jen jednu technickou k "Tolik kombinací bohatě...
  • Rudidlo 18. 5. 2017 10:09:15
    Já jsem měl za to, že kuličku do myši přidali až v Apple, alespoň dle...
  • Karel Dvořák 17. 5. 2017 23:54:57
    Zemřel v 88 letech? Tak to mohl být rád, že nebyl odsouzen za propagaci...
Určitě si přečtěte

Země se jenom o vlásek vyhnula věčnému zmrznutí

Země se jenom o vlásek vyhnula věčnému zmrznutí

** Země po většinu doby své existence zmrzlá rozhodně nebyla ** Podle nového výzkumu tomu však unikla jen o vlásek ** Kdyby totiž byla jenom o 15 procent dále od Slunce, tak by prý kompletně celá zamrzla

20.  9.  2017 | Stanislav Mihulka | 9

CCleaner obsahuje softwarovou havěť! Tvůrcům se do kódu dostali hackeři

CCleaner obsahuje softwarovou havěť! Tvůrcům se do kódu dostali hackeři

** Masově oblíbený program pro softwarovou očistu Windows ovládli hackeři ** Narušení se podařilo zavčas odhalit, unikla jen data o počítačích uživatelů ** Je paradoxní, že CCleaner byl slabě zabezpečen, když jej letos koupil Avast

18.  9.  2017 | David Polesný | 45

Hacknutý CCleaner je mnohem zákeřnější, než se zdálo. Update na novou verzi nestačí, proveďte obnovu systému

Hacknutý CCleaner je mnohem zákeřnější, než se zdálo. Update na novou verzi nestačí, proveďte obnovu systému

** Chyba v CCleaneru je závažnější, než se zdálo ** Update na novou verzi nemusí stačit ** Přinášíme detaily

21.  9.  2017 | Stanislav Janů | 55

Noční strana Venuše vydala další tajemství

Noční strana Venuše vydala další tajemství

18.  9.  2017 | Jiří Černý

Jak tankují bombardéry: Z létající benzinky šest kilometrů nad Českem

Jak tankují bombardéry: Z létající benzinky šest kilometrů nad Českem

** Bombardéry tankují z létající benzinky Boeing KC-135 Stratotanker ** Tu americké letectvo pro doplňování paliva jiných letounů ve vzduchu využívá už více jak půlstoletí ** Tankování probíhá přes speciální výsuvné čerpací rameno na zádi

17.  9.  2017 | Natoaktual.cz


Aktuální číslo časopisu Computer

Vyplatí se ještě těžit kryptoměny?

Velký test studentských notebooků

Test pěti levných soundbarů

Nejlepší chytré hodinky