Jaroslav Winter, prezident sdružení BMI, které organizuje akci Březen měsíc Internetu, reaguje na dřívější komentář používání Internetu ve firmách a upřesňuje jej výsledky agentury DEMA. Uvádí mimo jiné zajímavé závislosti mezi velikostí firmy a zakazováním Internetu.
Internet mají skoro všichni. Kde jsou tedy uživatelé? Tak se ptá v titulku článku na Živě Jiří Hlavenka. Na otázku, kterou vyprovokovaly zveřejněné výsledky výzkumu agentury TNSFi, hned nato nabízí odpověď. V tomto článku se pokusím ukázat na podkladě výsledků průzkumu připravenosti na elektronické obchodování, který pro TELE2 a BMI sdružení provedla v 900 malých a středních firmách společnost DEMA, že pravdu mohou mít oba – TNSFi i Hlavenka.
Podle citované zprávy TNSFi, která se týkala telefonického průzkumu v 500 firmách, je na Internet připojeno téměř 95 procent firem s počtem zaměstnanců větším než dvacet. Do průzkumu společnosti DEMA se zapojilo od května 2001 do ledna 2002 celkem 900 firem o velikosti do 100 zaměstnanců. Z nich 39,2 % mělo do 10 zaměstnanců, 33,7 % 11 až 50 osob a 27,1 % firem 51 až 100 zaměstnanců. Podíl firem s připojením k Internetu byl za celý soubor 78 procent, z toho u nejmenších firem do 10 zaměstnanců 62 %, u středně malých s 11 až 50 zaměstnanci 82 %. A pozor – u skupiny firem s 51 až 100 zaměstnanci 95 procent, tedy výsledek prakticky shodný se závěry průzkumu TNSFi! Vzorek firem sledovaných TNSFi sice začínal u velikosti 20 zaměstnanců, ale nebyl omezen stovkou jako u vzorku agentury DEMA, takže rozdíly bychom mohli pokládat za zhruba srovnané.
Je-li tedy naprostá většina tuzemských firem připojena k Internetu, jak tvrdí nejen tyto dva, ale i další průzkumy z poslední doby, kde jsou uživatelé? Jiří Hlavenka uvádí, že provozovatelé internetových služeb a provideři jich nenacházejí více než něco mezi dvěma a třemi miliony. Vedle toho, že náklady na vybavení i připojení jsou pro domácnosti stále ještě relativně drahé, vidí autor jako hlavní důvod nižšího počtu uživatelů, než by se dalo podle těchto statistik očekávat, ještě něco jiného. Firmy neposkytují svým zaměstnancům připojení k Internetu hromadně či bez omezení.
K tomuto závěru dochází Hlavenka zřejmě spíše intuitivně, avšak správně. Průzkum pro TELE2 a BMI sdružení se totiž zajímal také o to, jaký podíl zaměstnanců využívá Internet ve firmě. A výsledky potvrdily, že míra využívání Internetu zaměstnanci je poměrně dost nízká. Vezmeme-li za základ všech 900 sledovaných firem, pak téměř ve čtvrtině z nich (23,5 %) nemá nikdo možnost používat Internet - v naprosté většině proto, že firma není připojena. V plné třetině firem (33 %) může využívat Internet od 1 do 25 % zaměstnanců, v 16,2 % firem může používat Internet více než čtvrtina (přesněji 26 až 50 %) zaměstnanců a více než polovina zaměstnanců (tedy 51 – 100 %) má přístup k Internetu ve 27,4 % firem.
Přitom čím větší firma, tím menší je míra využívání, a naopak. Jestliže v nejmenších firmách do 10 zaměstnanců jen v 11 % využívá Internet méně než jedna čtvrtina a ve 33 % více než polovina zaměstnanců, ve skupině firem od 51 do 100 zaměstnanců je tento podíl 56 % u minimálního a 21 % u maximálního využívání. Značné rozdíly jsou také v závislosti na oblasti zaměření. Nejvíce se Internet využívá v oblasti IT a telekomunikací, kde má větší polovina zaměstnanců přístup k Internetu v 88 % firem, dále ve finančnictví a bankovnictví (73 %), v oblasti vědy a kultury (70 %) a komerčních služeb (65 %), na opačném konci žebříčku je odvětví průmyslu (15 %), zemědělství a lesnictví (13 %) a potravinářského průmyslu (13 %).
Kolik procent zaměstnanců využívá Internet ve firmě 
Zdroj: DEMA pro BMI a TELE2, 2002, soubor 900 firem
Téměř shodné jsou i podíly zaměstnanců využívajících elektronickou poštu. Ve větší polovině firem (54 %) mají stanovena nějaká interní pravidla používání elektronické pošty, v každé osmé (13,5 %) také pravidla pro používání elektronického podpisu.
Výzkum se zabýval rovněž tím, jak používají Internet které typy pracovníků. Nejčastěji s ním pracují řídící pracovníci, následováni odbornými pracovníky, administrativními pracovníky a s velkým odstupem ostatními pracovníky. V šestistupňové škále, kde nula představuje nevyužívání a pětka maximální využívání, bylo kvalifikováno pětkou 40 % řídících pracovníků, 29 % odborných pracovníků a 22 % administrativních pracovníků. U tohoto parametru však neplatí nepřímá úměra ve vztahu k velikosti firmy, naopak největší podíl manažerů, odborných i administrativních pracovníků maximálně využívajících Internet byl ve skupině firem od 51 do 100 zaměstnanců.
Také odpovědi na další z více než 30 otázek výzkumu potvrdily, že tuzemské firmy jsou ve využívání Internetu na začátku. Většina už sice dospěla k závěru, že je nezbytné (či se to nosí) mít alespoň připojení k Internetu, ne-li i vlastní webové stránky, ale k efektivnímu využívání všech možností tohoto mocného marketingového, komunikačního a obchodního nástroje má dosud až na výjimky daleko. Výsledky tohoto výzkumu nyní BMI sdružení zpracovává pro tým, který připravuje Bílou knihu o elektronickém obchodu. Měly by posloužit jako podpůrný argument pro návrhy takových opatření, která by měla usnadnit zejména malým a středním firmám zavádění elektronického obchodování.