Již několik dní plní titulní stránky českých médií lesní požár v národním parku České Švýcarsko. Riziko podobných událostí však hrozí i v jiných lokalitách a dá se poměrně přesně vyjádřit. Do hry přitom vstupuje celá řada faktorů, jako je teplota a vlhkost vzduchu, nasycenost půdy vodou, rychlost větru, srážky a další vlivy.
Webová aplikace FireRisk se zaměřuje na vyjádření rizika požáru v jednotlivých oblastech naší republiky snadno pochopitelnou formou. Interaktivní mapa poskytuje údaj o stupni rizika pro následujících sedm dní prostřednictvím pětistupňové barevné škály – od zelené (zanedbatelné riziko), přes žlutou, oranžovou a červenou, až po fialovou (vysoké riziko).
Předpověď rizika požárů
Na unikátním projektu pracují vědci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd (CzechGlobe) a Českého hydrometeorologického ústavu. Jeho hlavním cílem je usnadnit práci státní správě i samosprávám, které vyhlašují preventivní opatření.
Po klepnutí na vybranou oblast se zobrazí grafy, vyjadřující vývoj míry rizika v čase, relativního nasycení půdy, očekávaných teplot, rychlosti větru a stability atmosféry. Na základě těchto údajů lze odhadnout předpokládané riziko, že v dané oblasti vypukne přírodní požár.
Dle návodu pro použití webu lze v rámci aplikace „Získat informaci o míře rizika na úrovni katastrálního území. Informace na portálu jsou denně aktualizovány, a kromě popisu situace pro vybraný den, je informace dostupná také jeden den zpětně a ve formě předpovědi i na 7 dní dopředu.“
Jak se předpovídá riziko požáru?
Autoři poměrně zevrubně popisují, jak vlastně předpovědi vznikají. Zásadní jsou v tomto směru zejména hodnoty indexů požárního počasí Fire Weather Index (odhad rizika lesních požárů, který vypočítává Météo France a Kanadská meteorologická služba) a Forest Fire Danger Index (index požárního nebezpečí v lesích, vyvinutý v 60. letech 20. století vědcem A. G. McArthurem).
Prognóza se opírá o pět předpovědních meteorologických modelů: IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď, GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry, GEM Kanadského meteorologického centra, UK Global britské meteorologické služby a ARPEGE francouzské meteorologické služby.
Jednotlivé modely pochopitelně mohou poskytovat (často i značně) odlišné výsledky, které je nutné korigovat a interpolovat. Odborníci na základě zpětného vyhodnocování znají slabiny i silné stránky každého z používaných modelů a dokážou je v dalších předpovědích zohledňovat.
