Kazí monitor oči? A jak při práci s počítačem eliminovat jejich únavu?

  • Koukání do monitoru oči nepoškodí, ale může je to značně unavit
  • Únavu očí a z toho vyplývající bolesti lze celkem snadno eliminovat
  • I běžné léky mohou negativně ovlivnit vaše oči

U počítače sedáváme mnozí většinu dne. V práci, poté ještě i doma. Naše oči přitom dlouhé hodiny upřeně koukají do obrazovky monitoru a občas o sobě dají vědět pálením či jinou formou bolesti. Samotný monitor přesto pro oči nepředstavuje žádné velké nebezpečí, a když se o ně budete dobře starat, nebude mít ani dlouhodobá práce u počítače pro oči nějaké fatální následky.

Monitor oči nekazí, ale unavuje

Oko je senzor, který snímá světelné podmínky okolí a umožňuje nám tím vidění. Aby ho nějaké světlo mohlo vyloženě poškodit, musel by to být mimořádně silný zdroj, což počítačové monitory nejsou. Samotným svým zářením tedy monitory naše oči neohrožují.

„Dnešní kvalitní monitory nijak nepoškozují zrak,“ potvrzuje i primářka oční kliniky Lexum v Brně MUDr. Věra Kalandrová, ale vzápětí dodává: „Můžete si však koukáním do monitoru zrak natolik unavit, že vám to znemožní další práci.“ A právě únava očí má pak za následek jejich bolest, která postoupí v bolest hlavy a další obtíže.

Odborné informace nám poskytla MUDr. Věra Kalandrová, primářka Evropské oční kliniky Lexum v Brně

586348265

Jednou z hlavních příčin, proč se oči při práci s počítačem unavují, je stále stejná a přitom relativně blízká vzdálenost monitoru od očí. Při koukání do blízké vzdálenosti totiž aktivně používáme zaostřovací sval, který se pak po několika hodinách aktivity pochopitelně unaví.

Při intenzivním vypětí může dojít i k tomu, že je sval zajišťující ostření strnulý a neumožní vám pohodlně zaostřit na bližší vzdálenost, ale není schopen se ani rychle uvolnit a zaostřit oko na vzdálenost delší. „Zaostřovací svaly můžete dokonce natolik unavit, že se vám oči takzvaně rozjedou a začnete vidět dvojitě,“ upozorňuje na možné krajní důsledky MUDr. Kalandrová.

Očním svalům ale můžeme celkem snadno ulevit. Základem je dělat pravidelné přestávky, během kterých oku dopřejete koukání do daleka. Měl by to být pohled dál než po místnosti, ideálně z okna a „do zeleného“. To vám bezesporu prospěje i psychicky. „Někdy se vám ani nebude chtít do dálky koukat. Oko je už tak unavené, že je pohled do dálky chvilku až nepříjemný,“ upozorňuje lékařka s tím, že v ideálním případě by oko mělo během dne koukat v průměru stejnou dobu na krátkou vzdálenost a stejně dlouho dobu na vzdálenost delší (více než 2 m).

Na oční přestávky a koukání do dálky by měli myslet především ti, kteří trpí krátkozrakostí, protože vada by se jim mohla trvalým koukáním do blízké vzdálenosti ještě zhoršit. Prospěje ale samozřejmě i zdravému oku.

Únavu očí mohou ovlivnit i běžné léky

Dalším zásadním problémem je vysušování oka. K tomu dochází jednoduše proto, že při strnulém koukání do obrazovky počítače člověk až 14krát méně mrká. Oční lékařka nám objasnila, jaké to může mít důsledky: „Povrch oka musí být pořád vlhký, aby byl dokonale průhledný. Pokud není vlhký, snižuje se průhlednost a můžete hůř vidět. Na optotypech může špatný slzný film zhoršit vidění o dva až tři řádky.“

Vysušování oka nejenže zhoršuje vidění, což může vést k vyšší únavě očních svalů a jejích bolesti, navíc ho doprovází i typické pálení očí.

Kromě samotného strnulého koukání je často v kancelářích problém i okolní vzduch, protože intenzivní topení nebo naopak klimatizace vysušování oči ještě urychlí. A urychlit jej mohou také léky, od kterých byste to možná ani nečekali. „Řada léků v těle zajišťuje snížení základní sekrece, tedy zvlhčování, přitom ale ovlivní i snížení slzivosti oka. Patří mezi ně naprosto běžné léky typu antihistaminik na rýmy, antihypertenziva na léčbu vysokého tlaku, antidepresiva či hormonální antikoncepce,“ upozorňuje MUDr. Kalandrová.

Co do oka a co do těla

Nejen na léky je dobré dávat pozor, ale i na samotné oční kapky, od kterých bychom očekávali, že nám mohou být jen ku prospěchu. Obzvlášť u těch specializovaných, které jsou označeny jako kapky pro unavené oči. Oční lékařka ale upozorňuje: „Většinou je nezbytné oči pouze zvlhčit, ale zároveň nepřidávat nic jiného. Právě v kapkách pro unavené oči bývají často látky, které vám zužují cévy. A když vás lékárník neupozorní, že si takové kapky můžete aplikovat jen třeba třikrát denně, můžete si častější aplikací způsobit, že bude oko trpět špatnou výživou.“  

Rovněž si dejte pozor na konzervační látky, nově vytvořený slzný film na oku totiž mohou paradoxně porušit. Je tedy vhodné volit kapky, či chcete-li umělé slzy, zcela bez konzervačních látek, anebo s takovými konzervačními látkami, které se rozloží.  

 

Desatero proti únavě očí při práci u PC

1. Dělejte přestávky. 5 minut po jedné hodině nebo 15 minut po dvou hodinách a koukejte při nich do dálky.

2. Dbejte na důkladné zvlhčování očí, případně aplikujte umělé slzy

3. Mějte monitor vzdálený alespoň na délku natažené paže. Menší obrazovky mohou být blíže, ale nehodí se na celodenní práci.

4. Vyhněte se monitorům s PWM a zkontrolujte i na další možné zdroje mihotavého světla, například zářivky

5. Eliminujte odlesky nejen na monitoru, ale v celém zorném poli

6. Jas okolí vyrovnejte s jasem obrazovky

7. Nastavte si dostatečně velké písmo

8. Zajistěte si správný posez a nenaklánějte se hlavou k monitoru

9. Jezte vyváženou stravu

10. Dopřejte si dostatečný spánek, ideálně alespoň 7-8 hodin denně

 

Jakmile přijde na přetřes zdraví očí, řada lidí si vzpomene na poučku, že „na oči je dobrá mrkev“. Chroupáním zeleniny s vysokým podílem vitamínu A svému tělu bezesporu prospějete, ale jak nám potvrdila i oslovená lékařka, u zdravého oka nemůžete po konzumaci mrkve pozorovat nějaké zlepšení vidění či snížení únavy oka. V podstatě ani vyšší dávky vitamínu formou tablet toto neovlivní a ke zdravé výživě oka stačí vyvážená, pestrá strava.  

Leckdy ale za bolest hlavy nemohou oči, ačkoli si to podle příznaků myslíme. Platí to zejména o bolesti vnímané jakoby za očima. Zpravidla je to důsledek špatného sezení s předsunutou hlavou, což výrazně zatěžuje krční páteř. Bolest je sice leckdy vnímána jakoby od očí a lidé tak často skončí u očního lékaře. Po vyšetření pak ale odchází na fyzioterapii k rehabilitaci.

Jaký vybrat monitor a kam ho postavit

Únavu očí samozřejmě můžeme ovlivnit i samotným monitorem, do kterého koukáme, a světelnými podmínkami v okolí. „Oko nejlépe funguje, když máte jas obrazovky a jas okolí přibližně stejný. Pokud máte rozdíl jasů velký, oko se při přechodu z jednoho prostředí na druhé musí adaptovat, což ho opět zatěžuje a unavuje,“ vysvětluje MUDr. Kalandrová.

Monitor byste měli mít umístěný tak aby jeho horní hrana byla ve výšce očí. Tím eliminujete náchylnost k překlánění hlavy, přetěžování krční páteře a bolesti v oblasti za očima, kterou byste později mohli mylně považovat jako důsledek špatného vidění.

iiyama XB2481HS-4.jpg
Lepší monitory mají dostatešně vysoký stojan, díky kterému nemusíte do optimální polohy monitor podkládat

Dále je vhodné eliminovat veškeré odlesky, které způsobují lokální zvýšení jasu a tím i nutnost adaptace oka. Nadto narušují pozornost při práci. Na odlesky si dejte pozor také u svých brýlí, pokud nějaké nosíte. Měly by mít kvalitní antireflexní skla.

U monitorů dbejte na možnost nastavení nejen dostatečného maximálního jasu, ale také dostatečně nízkého minimálního podsvícení, které se vám bude hodit při večerní práci. Přes den se pokuste zajistit co nejlepší osvětlení rozptýleným denním světlem. Monitor umístěte ideálně bokem k oknu, ale tak, abyste eliminovali jakékoli odlesky a osvícení plochy monitoru přímým slunečným světlem.

Večer pak zajistěte rovnoměrné osvětlené v okolí svého pracoviště a především kolem monitoru. V zorném poli byste však neměli mít žádný ostrý zdroj světla.

Zelené Windows vás nespasí

U monitorů se vyhněte nejlevnějším TN panelům s extrémně špatnými pozorovacími úhly. Změna jasu obrazovky při vychýlení hlavy opět vyvolává proces adaptace oka a tím jeho únavu. Dále pochopitelně oku více prospěte matný povrch obrazovky, na kterém nehrozí odlesky.

Důležité je dbát na absenci vnímatelného problikávání obrazu, na které trpěly starší CRT monitory s nízkou obnovovací frekvencí, ale setkat se s ním můžete i u nových LCD panelů s LED podsvícením řízeným pulsní šířkovou modulací (PWM). Tyto už naštěstí z trhu mizí a většina výrobců se aktuálně chlubí jeho absencí, zpravidla poznámkou „flicker free“ ve specifikaci.

S možnostmi nastavení jasu by vás možná napadlo, zda naši oční pohodu může ovlivnit i zobrazovaná barva. Sice se říká, že je lidské oko citlivější na zelenou, ale při soustředěném pohledu na blízkou vzdálenost se to nijak neprojeví. Windows si tedy do zeleného tématu přepínat nemusíte.

První monitorová generace

V současné generaci třicátníků už nejsou výjimkou lidé, kteří koukáním do obrazovky počítače tráví hodiny denně už od své puberty do současného produktivního věku. Hranice se přitom dále snižuje a dnes už i některé děti předškolního věku koukají několik hodin denně do displejů tabletů.

Mají tedy dnešní třicátníci větší problémy se zrakem kvůli počítačům? „To si netroufám potvrdit,“ říká MUDr. Kalandrová s tím, že k tomuto neexistují adekvátní statistiky, nicméně dodává: „V dnešní době ale velmi vzrostly nároky lidí na zrak. Dnes k nám přijde osmdesátiletý člověk na operaci šedého zákalu, který si přeje hlavně to, aby po operaci dobře viděl na obrazovku počítače.“

Nějaká vážná poškození zraku nám podle všeho monitory nezpůsobují, spíše se jen dříve objevují projevy oční únavy. Trvalé koukání do počítače nám neurychlí ani nástup vetchozrakosti, která nás potká tak jako tak kolem 45 roku života. Přesto teď najdeme u očních lékařů více pacientů a souvislost s displeji tomu můžeme alespoň částečně přiřknout – stouply totiž nároky lidí na kvalitu zraku a snaží se napravit i dříve přehlížené, méně závažné oční vady. 

Diskuze (60) Další článek: Lidé v nouzi více důvěřují robotovi, než zdravému rozumu

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,