Každý říká jiná čísla

O tom, kolik nás vlastně na tom Internetu je, se mezi internetovými podnikateli diskutuje odjakživa a docela intenzivně. Zcela rozdílné názory na počty uživatelů českého Internetu škodí podnikání.
O tom, kolik nás vlastně na tom Internetu je, se mezi internetovými podnikateli diskutuje odjakživa a docela intenzivně. Občas spatří světlo světa i výsledky různých výzkumů, které je možná dobré oživit. Již v roce 1997 se prováděl rozsáhlý dotazníkový průzkum, který dospěl k číslu okolo 400 000. V loňském roce se, pokud vím, žádné velké průzkumy neprováděly, zatímco v letošním roce jich bylo hned několik. Na jaře se během akce Březen – měsíc Internetu zkoumala návštěvnost významných českých serverů a výsledkem bylo číslo mezi 600–700 tisíci uživatelů; průzkum zveřejněný v televizi později letošního roku dokonce tvrdil, že Internet používá zhruba každý osmý Čech (tj. výsledné číslo 1,2 milionu) a jedno další veřejné číslo praví, že počet registrací ve free-mailové službě post.cz dosahuje 360 000. V polovině podzimu však zveřejnila organizace, která se na podobné průzkumy specializuje, číslo mířící pod tři sta tisíc uživatelů Internetu v ČR – jednalo se o firmu IDC (International Data Corporation), která má samozřejmě ze všech průzkumníků zdaleka nejvyšší renomé, především proto, že tržní analýzy provádí všude na světě a patří spolu s Dataquestem/Gartner Group mezi nejcitovanější.

IDC přitom používá poměrně měkké kritérium – stačí, když osoba použije Internet jednou za půl roku; musí samozřejmě být z ČR.

Při zveřejnění tohoto čísla se objevilo mnoho dramaticky nesouhlasných stanovisek, ale také některé argumenty, které s ním souhlasily. Výsledkem jsou pak dva protipóly – jeden staví reálný počet uživatelů někam mezi čísla 650 a 800 tisíc, druhým je pak oněch cca 292 000 od IDC. Domnívám se, že platí ono číslo vyšší, ale zkusím uvést především hrst argumentů, které pro ten – nebo i opačný názor lze přinést.

Pokud se příliš nemýlím, vychází IDC hlavně ze dvou zdrojů, které lze jakž takž kvantifikovat. Prvním je akademická obec (studenti i učitelé – IDC tvrdí, že studenti dnes tvoří skoro polovinu uživatelů českého Internetu), druhým pak počet uživatelů jednotlivých připojení k Internetu (v drtivé míře dial-up uživatelé). Zřejmě vůbec nebere v potaz zjištěné počty počítačů podle IP adres nebo cookies (ať již Auditem DCCI nebo službami, jako je třeba Mr.Lin(x)), což odůvodňuje hned dvakrát a) nikdo nezjišťuje, kolik přistupujících IP adres je ze zahraničí, b) nikdo neví, jaký je skutečný poměr jedné IP adresy a člověka, kolik lidí připadá na jednu IP adresu, popřípadě naopak.

Akademická obec přispívá zhruba 150 000 lidmi, přičemž jen velmi málo z nich nepoužívá Internet (možná 10–20%). Počty dial-upových připojení u nás pak mohou být rovněž okolo 150 000, dnes má zcela jistě dominanci Czech OnLine (volny.cz), za ním SPT Telecom s IOLem, pak už s odstupem skupina menších providerů. Přičtěte těžko zjistitelné číslo z podnikové sféry a odečtěte nějaký průnik – a vyjde ona pesimistická suma okolo tří set tisíc uživatelů.

Hlavní nedostatek – a hlavní důvod propasti mezi oběma typy průzkumů – je podle mého názoru ve firemní sféře, od maličkých firem po giganty typu SPT Telecom. Právě zde se nalézá valná většina počítačů, které jsou instalovány v ČR, a také – podle našeho mínění – větší polovina internetových uživatelů. Firmy dnes většinou používají LAN připojení, tj. do firmy vede jeden drát (ať již dial-up nebo pevná linka), a její konektivita je pak rozdistribuována po firmě. Samozřejmě je zde velmi mnoho uživatelů latentních, kteří Internet „mají“, ale nepoužívají jej, nevědí o tom, neumějí to – ty pochopitelně nepočítáme. Takováto firma je pak před vnějším světem a různými průzkumníky reprezentována jako jeden uživatel, někdy dokonce jako jediná IP adresa. Jenomže renomovaná analytická firma musí z principu své činnosti a reputace hodnotit všechno, co je „exaktně nespočitatelné“, velmi konzervativně, zjednodušeně nevím a neumím zjistit, kolik toho je, tak raději napíši nula.

Záhadou samou o sobě jsou ony IP adresy. Jedna IP adresa znamená (zjednodušeně) jeden počítač připojený k Internetu. Lze si těžko představit počítač pracující s Internetem bez toho, aby za ním seděl člověk, a IP adresy lze spočítat velice přesně – protože každý uživatel Internetu při své práci s ním zanechává na všech stránkách, které navštíví, stopu v podobě jeho IP adresy (existují skutečně stroje, za nimiž člověk nesedí a které tyto stopy také zanechávají, ale jde opět o zanedbatelné procento). Mezi českými internetovými profíky vesměs panuje shoda, že jedné IP adrese odpovídá něco mezi dvěma až třemi lidmi. To je podpořeno následujícími argumenty (číslo „+“ koeficient zvyšuje, číslo „-„ jej snižuje):

  • firma za firewallem se na veřejnost tváří jako jedna IP adresa bez ohledu, kolik lidí v ní používá Internet (+)

  • jeden počítač používá více než jeden člověk, zvláště v domácnostech a na školách (+)

  • jeden člověk může používat více počítačů, například jeden v práci a jeden doma (-)

  • některé služby připojování k Internetu používají dynamické generování IP adres, zjednodušeně řečeno pro každé připojení jiná IP adresa (-)

  • řada IP adres může pocházet z ciziny (cizinci přistupující na naše weby); při troše práce a s dobrou přesností se dá zjistit návštěvník mimo adresní prostor českého Internetu, ale – pokud se nepletu – nikdo to nedělá (-)

    I z tohoto výčtu je vidět, že přes IP adresy se k hodnověrnému číslu dostaneme těžko, a jsem toho názoru, že díky nemožnosti dobré kvantifikace těchto faktorů musíme s lítostí měření přes IP adresy asi opustit, použít je jen jako určité relativní, poměrové vodítko.

    Pravý opak ale platí o jiné měřicí metodě, a to pomocí cookies. Většina webů ukládá na počítač svou identifikační značku, malý soubor. Ten je vždy jeden na danou webovou službu a velmi obvykle i jeden na daný počítač, přičemž:

  • pokud na počítači pracuje více uživatelů a mají zapnuté tzv. uživatelské profily, dostane každý jedno cookie (tedy příspěvek k přesné identifikaci)

  • pokud člověk pracuje na více počítačích, má samozřejmě na každém svoje cookie (-)

  • pokud člověk kompletně přeinstaluje prohlížeč či operační systém, cookie obvykle smaže a při další návštěvě webu dostane nové, tj. ve statistikách se může objevit jako nový uživatel (-).

    Bezpochyby nejvíce uživatelů českého Internetu zasahují výměnné bannerové služby, jmenujme Mr.Lin(x) na linx.cz a Billboard.cz. Linx například obsluhuje asi 1 500 serverů – tj. každý návštěvník každého z těchto serverů (opět mírně zjednodušeno) dostane cookie od Linxe. V současnosti Linx obsluhuje podle tohoto měření okolo 600 000 „cookies“ měsíčně, a to je podle mého názoru číslo velmi blízké skutečnému počtu lidí, kterým se jednou za měsíc zobrazil banner služby Mr.Lin(x). Pokud budeme hledat onen celkový počet uživatelů českého Internetu, pak toto číslo:

  • zmenšeme o počet lidí pracující s více než s jedním počítačem (nemyslím, že by jich bylo víc než 15 %; nepočítám totiž uživatele notebooků, kteří se k Internetu nepřipojují)

  • zmenšeme je o počet lidí, kteří si za měsíc vymazali cookie a použili této služby předtím i potom (pár procent)

  • zmenšeme je o počet lidí přistupujících zpoza hranic ČR (může to být okolo 20%, většinu dělá Slovensko)

  • zvětšeme je o počet lidí, kteří nepoužili služby Linxe, nepřišli během jediného měřeného měsíce na žádný web, který linx obsluhuje (zcela jistě minimálně 40 % lidí)

  • zvětšeme je o počet lidí, kteří sdílejí jeden počítač i jeden uživatelský profil (min. 5 %, zejména v domácnostech)

  • a vůbec obecně připočtěme uživatele, kteří nepoužívají služby webu, tj. užívají pouze „první stupeň Internetu“, a to e-mail (min. 20 %).
Výsledkem je číslo okolo 700 000 lidí na českém Internetu, které je podle mého názoru blízké skutečnosti.

Závěrem snad ještě jedno číslo „do kříže“. Podle poměrně relevantních výsledků Mediaprojektu je souhrnná čtenost českých počítačových časopisů cca 400 000 čtenářů měsíčně; podle výzkumů našeho Computeru (řádově několik tisíc respondentů) z nich používá Internet asi 75 % a i toto číslo poukazuje na mnohem vyšší počet uživatelů českého Internetu.

Velmi přivítám jakékoli další názory k tomuto tématu, nejlépe zde do diskusního fóra. Domnívám se totiž, že stanovení co nejpřesnějšího počtu lidí užívajících Internet velice přispěje ke zlepšení internetového podnikatelského ovzduší, jak na straně internetové reklamy („kolik lidí vlastně oslovuji?“), tak v oblasti e-komerce („jak velký počet lidí by si mohl koupit moje produkty“?).

Diskuze (7) Další článek: ADI G710: plochá skutečnost

Témata článku: Internet, Zanedbatelné procento, Vnější svět, Dobrý výsledek, Rozsáhlý audit, Adresa, Reálný počet, Počet registrací, Akademická obec, Cookies, Tisíc uživatelů, Hlavní nedostatek



Tohle nejsou Jedenáctky, ale Linux. Windowsfx 11 opisuje opravdu důkladně
Lukáš Václavík
Windows 11Operační systémyLinux
Recenze Windows 11. Microsoft nás opíjí rohlíkem a omezuje použitelnost

Recenze Windows 11. Microsoft nás opíjí rohlíkem a omezuje použitelnost

** Oproti Desítkám významně stouply hardwarové požadavky ** Windows 11 mají nový vzhled, ale výrazně narušují workflow. ** Potěší vyhledávání, multitasking i rychlejší aktualizace

Petr Urban
Windows 11Testy
40 ženských erotických symbolů osmdesátých let

40 ženských erotických symbolů osmdesátých let

Vyzývavá krása, rafinovanost, nevinnost i perverzní voyeurské fantazie. Filmaři už se sexu ve filmu nebáli, a tak dala 80. léta vzniknout řadě kultovních ženských erotických symbolů.

Marek Čech
Filmy a seriály
Jak rozmazat dům, aby vás sousedi nemohli šmírovat. Jde to v Mapách Google i na Mapy.cz

Jak rozmazat dům, aby vás sousedi nemohli šmírovat. Jde to v Mapách Google i na Mapy.cz

** Nelibí se vám, když cizí lidé okukují váš dům? ** Všechny mapové aplikace nabízejí možnost rozmazání snímku ** Máme návod pro Apple Maps, Bing Maps, Mapy Google a Mapy.cz

Karel Kilián
SoukromíNávodyMapy