Kauza Theranos. Hrála si na Steva Jobse, pobláznila Silicon Valley, oklamala investory a teď půjde do vězení

V roce 2014 stála Elizabeth Holmes na vrcholu kariéry. Vystudovala Stanford a založila firmu, jejíž hodnota se vyšplhala na 9 miliard dolarů. Podle časopisu Forbes se stala „nejmladší miliardářkou na světě“. Ale celé to byl jeden obrovský podvod. Holmes skončila před soudem, kde jí porota uznala vinnou z několika trestných činů. Hrozí jí až 20 let vězení.

Odhalený genový doping? Němečtí biochemici hlásí první krok k dopadení hříšníků

Podívejme se na příběh vzestupu a pádu, jež spojuje biomedicínu, moderní technologie, revoluční myšlenky, zkušené investory a podvody. Kauzu Theranos dnes můžeme označit za jeden z největších neúspěchů na poli zdravotnických technologií.

Elizabeth Holmes

Elizabeth Holmes se narodila 3. února 1984 ve Washingtonu, D.C. Její otec Christian Rasmus Holmes byl viceprezidentem velké energetické společnosti Enron, která později zkrachovala po skandálu s účetními podvody. Následně zastával vedoucí funkce ve vládních agenturách. Matka Noel Anne pracovala jako zaměstnankyně výboru Kongresu.

Holmes navštěvovala školu svatého Jana v Houstonu. Během střední školy se začala zajímat o programování a o její podnikavosti svědčí, že v té době začala prodávat kompilátor jazyka C++ čínským univerzitám. Rodiče jí proto zajistili domácí doučování mandarínské čínštiny a v polovině střední školy začala Holmes navštěvovat letní program mandarínské čínštiny na Stanfordově univerzitě.

 Elizabeth Holmes

V osmnácti letech nastoupila na Stanfordovu univerzitu, kde studovala chemické inženýrství a pracovala jako výzkumná pracovnice a laboratorní asistentka. Po dokončení prvního ročníku byla na stáži v laboratoři Genome Institute of Singapore, kde se mimo jiné podílela na testování koronaviru SARS-CoV-1.

Ambiciózní Elizabeth v roce 2003 podala svou první patentovou přihlášku. Jednalo se o náplast pro podávání léků. Poté zanechala studia a peníze na školné použila jako počáteční investici do společnosti zabývající se technologiemi pro zdravotnictví.

Theranos

Holmes založila v kalifornském Palo Altu firmu Real-Time Cures, jejímž cílem bylo „demokratizovat zdravotní péči“. Jednou z motivací byl její strach z jehel – proto hodlala přijít se způsobem, jak provádět krevní testy pouze s použitím malého množství krve.

Když Holmes na Stanfordu přednesla svůj nápad získat „obrovské množství dat z několika kapek krve odebraných ze špičky prstu“ své profesorce medicíny Phyllis Gardner, odpověděla jí: „Nemyslím si, že váš nápad bude fungovat.“ Totéž jí řeklo i několik dalších profesorů medicíny. Elizabeth však neustoupila a podařilo se jí přimět děkana technické fakulty Channinga Robertsona, aby její nápad podpořil.

 V roce 2003 Holmes přejmenovala firmu na Theranos

V roce 2003 Holmes přejmenovala firmu na Theranos – jednalo se o spojení slov „therapy“ (terapie) a „diagnosis“ (diagnostika). Channing Robertson se stal prvním členem představenstva společnosti a seznámil v té době 19letou Elizabeth s investory rizikového kapitálu.

Holmes byla velkou obdivovatelkou Steva Jobse a záměrně kopírovala jeho styl. Například se oblékala do černého rolákového svetru, stejně jako Jobs. Během většiny veřejných vystoupení mluvila hlubokým barytonovým hlasem, ačkoli jeden z bývalých kolegů později tvrdil, že ji slyšel mluvit hlasem typickým pro ženy jejího věku.

Shánění investorů

Charismatická Holmes dokázala zajistit finance nezbytné pro chod Theranosu i další vývoj. Do prosince 2004 získala na financování firmy 6 milionů dolarů. Koncem roku 2010 měl už Theranos rizikový kapitál ve výši více než 92 milionů dolarů.

Dařilo se jí i na jiných frontách – například v získávání zvučných jmen. V červenci 2011 byla představena bývalému ministru zahraničí Spojených států Georgi Shultzovi. Po dvouhodinové schůzce se stal členem správní rady její společnosti. Do správní rady získala i další významná jména – například bývalého ministra zahraničí Henryho Kissingera či bývalého ministra obrany Jamese Mattise.

 Holmes byla velkou obdivovatelkou zakladatele Applu Steva Jobse

Holmes poněkud nepochopitelně provozovala Theranos v „utajeném režimu“ – firma nevydávala tiskové zprávy a neměla ani webové stránky. Až v září 2013 oznámila partnerství se druhým největším americkým řetězcem lékáren Walgreens. V jeho rámci chtěla na pobočkách lékáren provozovat centra pro odběr krevních vzorků.

V roce 2014 se sebevědomá Elizabeth začala stále častěji angažovat v médiích – její fotografie se například objevila na titulních stránkách časopisů Fortune, Forbes, The New York Times Style Magazine a mnoha dalších. Magazín Forbes ji vyhlásil za nejmladší miliardářku na světě a v roce 2014 ji zařadil na 110. místo v žebříčku Forbes 400. V té době byla považována za ikonu ženského vedení a úspěchu.

Rok 2014 byl pro Holmes i Theranos velmi úspěšný – firma byla oceněna na 9 miliard dolarů a získala více než 400 milionů dolarů rizikového kapitálu. Jméno Elizabeth Holmes se objevilo na 18 amerických a 66 zahraničních patentech. V následujícím roce uzavřela dohody s klinikami Cleveland Clinic, Capital BlueCross a AmeriHealth Caritas, které měly zájem využívat technologie Theranos.

Kouzelný přístroj Edison

Hlavním produktem firmy Theranos měl být přístroj pro automatickou laboratorní analýzu krve. Zařízení neslo název Edison po slavném vynálezci, který se kromě svých vynálezů proslavil citátem: „Není to tak, že bych neuspěl. Jen jsem našel 10 000 způsobů, které nefungují.“

Vzorek krve měl být odebírán vpichem do prstu, následně bylo několik kapek přeneseno do miniaturní zkumavky – takzvaného „nanotaineru“, vysokého jen 12,9 milimetrů. Ten byl poté umístěn do přístroje, jež měl provést podrobnou analýzu.

 K testu měla stačit jedna kapka krve

Jeden z patentů popisoval systém, který mohl komunikovat přes síť a přijímat pokyny, jaké krevní testy mají být provedeny, a poté sdělovat zpět výsledky. Výsledky by pak byly porovnány s lékařskými údaji a Edison měl na základě porovnání provádět cílenější doplňkové krevní testy.

Již tehdy byla použitá technologie ve vědeckých kruzích kritizována za to, že nebyla odborně recenzována. Značné nejasnosti vyvolávaly i patenty, ve kterých se na jednom místě psalo, že k analýze je potřeba asi deset kapek krve, kdežto v jiné části téhož dokumentu byla uváděna „necelá kapka“.

 Laboratorní přístroj Edison

Theranos tvrdil, že má k dispozici údaje ověřující přesnost a spolehlivost prováděných testů, které budou zveřejněny. To už se ale začaly ozývat kritické hlasy odborníků. V únoru 2015 napsal profesor John Ioannidis ze Stanfordovy univerzity v časopise Journal of the American Medical Association, že v lékařské literatuře nebyl publikován žádný recenzovaný výzkum společnosti Theranos.

V květnu 2015 profesor Eleftherios Diamandis z Torontské univerzity analyzoval technologii Theranosu a dospěl k závěru, že „většina tvrzení je přehnaná“. V březnu 2016 se v časopise Journal of Clinical Investigation objevila studie, která zpochybňovala validitu výsledků poskytovaných přístrojem Edison.

Potěmkinova vesnice

Ve snaze zvýšit důvěryhodnost firmy pozvala Holmes tehdejšího viceprezidenta USA Joea Bidena na prohlídku zařízení. Aby utajili skutečné provozní podmínky laboratoře, vytvořili Holmes a Balwani pro viceprezidentovu návštěvu falešnou laboratoř.

Zoufalou situaci dokresluje svědectví biochemika Douglase Matje, který později popsal, jak firma přesvědčovala investory o funkčnosti zařízení Edison. „Když byla předváděčka, přivedli investory nebo představitele nějaké firmy do místnosti s jiným typem Edisonu, než zrovna testovali. Vzali těm lidem z prstu krev. Vložili tu krev do nádobky a tu nádobku vložili do Edisonu.“

„Pak odvedli hosty z té místnosti na prohlídku nebo na oběd. V tu chvíli tam vběhl technik, který odnesl tu nádobku do laboratoře, kde můj tým provedl testy. Byli jsme v pohotovosti, zvládali jsme to za hodinu. A když jsme měli výsledky, technik s nimi běžel do té místnosti. Ti lidé se vrátili zpátky a oni řekli: "Tady jsou vaše výsledky testů."“

 Elizabeth Holmes

Zásadní rána přišla v říjnu 2015, kdy novinář John Carreyrou z deníku The Wall Street Journal uvedl, že Theranos používá k provádění testů místo přístrojů Edison tradiční zařízení na testování krve a že přístroje Edison mohou poskytovat nepřesné výsledky.

Tyto informace vzbudily nedůvěru firem, které do té doby měly zájem o spolupráci. Theranos se proti vyšetřování deníku bránil právní cestou, a dokonce si najal firmu, jejímž úkolem bylo diskrétně vymazat zmínky o reportáži The Wall Street Journal ze článku na Wikipedii.

Elizabeth Holmes všechna tvrzení popřela, označila deník za „bulvár“ a slíbila, že zveřejní údaje o přesnosti testů. V pořadu Mad Money na televizní stanici CNBC pak řekla: „Takhle to dopadá, když se snažíte něco změnit – nejdřív si myslí, že jste blázen, pak s vámi bojují, a pak najednou změníte svět.“

Domeček z karet se začal bortit

V lednu 2016 zaslalo Centrum pro zdravotní péči a lékařské služby (CMS) Theranosu varovný dopis poté, co inspekce v laboratoři v kalifornském Newarku odhalila nesrovnalosti v odbornosti personálu, postupech a vybavení. Regulátoři poté, co do března 2016 vytýkané problémy neodstranila, navrhli Holmes dvouletý zákaz vlastnit nebo provozovat certifikovanou klinickou laboratoř.

V červenci 2016 CMS oficiálně zakázala Holmes vlastnit, provozovat nebo řídit po dobu dvou let službu pro testování krve. Theranos se proti tomuto rozhodnutí odvolal ke komisi amerického ministerstva zdravotnictví a sociálních služeb.

Nežádoucí pozornost nezůstala bez následků – krátce poté řetězec Walgreens ukončil spolupráci s Theranos a uzavřel centra pro odběr krve ve svých pobočkách. Další ránu zasadil americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv, který společnosti nařídil, aby přestala používat Capillary Tube Nanotainer, jež je jedním z jejích klíčových vynálezů.

Situace se pomalu ale jistě stávala neudržitelnou. V roce 2017 podal stát Arizona na Theranos žalobu s tím, že prodala lidem 1,5 milionu krevních testů, přičemž zatajila nebo zkreslila důležité skutečnosti. Spor se vyřešil urovnáním, kdy firma souhlasila s tím, že zákazníkům vrátí peníze a zaplatí 225 000 dolarů na pokutách a poplatcích za právní zastoupení – celkem se jednalo o 4,65 milionu dolarů.

Začátek konce

V březnu 2018 obvinila americká Komise pro cenné papíry Elizabeth Holmes a bývalého prezidenta firmy Rameshe Balwaniho z podvodu, protože od investorů vybrali více než 700 milionů dolarů, přičemž inzerovali falešný produkt. Obvinění bazírovalo i na nepravdivém tvrzení, že technologii Theranos používá americké ministerstvo obrany v bojových situacích.

Dle obvinění se Holmes a Balwani dopustili „promyšleného, roky trvajícího podvodu“, při kterém „oklamali investory, aby uvěřili, že klíčový produkt – přenosný krevní analyzátor – dokáže provádět komplexní krevní testy z kapky krve odebrané z prstu.“

Firma také lhala, když v roce 2014 tvrdila, že má příjmy ve výši 100 milionů dolarů, ačkoli ve skutečnosti v tomto roce vydělala pouze 100 000 dolarů. Pozice Elizabeth se značně otřásla – v rámci urovnání se musela vzdát svých hlasovacích práv, dostala zákaz zastávat vedoucí pozici ve veřejné společnosti po dobu 10 let a pokutu ve výši 500 000 dolarů.

 Blížil se konec firmy

Blížil se konec firmy. Zatímco v době svého největšího rozmachu v roce 2015 zaměstnával Theranos více než 800 zaměstnanců, v říjnu 2016 firma propustila 340 lidí a v lednu 2017 dalších 155. V dubnu 2018 oznámil Theranos státu Kalifornie, že plánuje propustit dalších 105 zaměstnanců, čímž se jejich počet zredukoval na méně než dvě desítky. Většina zbývajících pracovníků byla propuštěna v srpnu 2018.

4. září 2018 firma e-mailem investorům oznámila, že zahájila proces formálního zániku, přičemž zbývající hotovost a majetek budou rozděleny mezi věřitele. Deník Wall Street Journal v té době uvedl, že veškeré kapitálové investice se v důsledku ukončení činnosti staly bezcennými.

Obvinění z podvodů

Po více než dvouletém vyšetřování obvinil úřad státního zástupce pro severní okres Kalifornie v San Francisku 15. června 2018 Elizabeth Holmes a bývalého provozního ředitele a prezidenta Rameshe Balwaniho z devíti trestných činů podvodu a dvou trestných činů spiknutí za účelem spáchání podvodu. Prokuratura postavila svá obvinění na tom, že se Holmes a Balwani zapojili do dvou zločinných plánů, z nichž jeden měl podvést investory a druhý lékaře a pacienty.

Holmes a Balwani zvažovali možnou strategii obhajoby. Jedna z možností spočívala v obvinění médií z pádu Theranosu s tím, že reportáž Johna Carreyroua s cílem napsat pro The Wall Street Journal senzační příběh způsobila nepatřičné ovlivnění vládních regulačních orgánů.

Později odtajněné dokumenty naznačily, že Holmes plánovala obvinit Balwaniho, který byl i jejím partnerem, že ji „ovládal“ do takové míry, že nebyla schopna činit samostatná rozhodnutí. „Holmes plánuje předložit důkazy o tom, že ji Balwani slovně znevažoval a odnímal jí 'náklonnost, pokud se mu znelíbila'; kontroloval, co jí, jak se obléká, kolik peněz může utratit, s kým může komunikovat – v podstatě ji ovládal a vymazal její schopnost rozhodovat se.“

V únoru 2020 požádala obhajoba federální soud, aby stáhl všechna obvinění. Soudce obvinění přezkoumal a rozhodl, že některá z nich by skutečně měla být stažena, jelikož krevní testy Theranos byly hrazeny zdravotními pojišťovnami a pacienti tak nebyli připraveni o žádné peníze ani majetek.

Skvělý dokument od HBO

Pokud by vás dění kolem firmy Theranos zajímalo podrobněji, doporučujeme zhlédnout dokumentární film HBO Europe Vynálezkyně: Z kapky krve (The Inventor: Out for Blood in Silicon Valley).

Trailer k filmu:

Zvětšit video

Soudní proces

Trestní řízení s Holmes se konalo u okresního soudu Spojených států pro severní okres Kalifornie. Začalo 31. srpna 2021 poté, co bylo o více než rok odloženo kvůli pandemii covidu-19 a těhotenství obžalované. Holmes obhajovala přední advokátní společnost Williams & Connolly zabývající se „kriminalitou bílých límečků“.

Holmes vypovídala dlouhých sedm dní a mimo jiné tvrdila, že byla svými zaměstnanci uvedena v omyl ohledně technologie a že ji ovlivňoval bývalý milenec a partner Ramesh Balwani natolik, že nebyla schopna samostatného rozhodování.

V pondělí 4. ledna 2022 vydala porota verdikt, podle kterého je Holmes vinna ve čtyřech bodech obžaloby. Zásadními prohřešky byly nepravdivé informace o tom, co přístroje na testování krve dokážou, kolik peněz může firma vydělat a jak široce se přístroje používají.

Holmes hrozí za každé obvinění až 20 let vězení. Datum vynesení rozsudku by mohlo být stanoveno během slyšení plánovaného na příští týden. Vzhledem k tomu, že se jedná o její první zločin, je poměrně nepravděpodobné, že by Holmes dostala trest na horní hranici. Může jí být také uložena pokuta a povinnost nahradit škodu svým bývalým investorům.

Z celkem 11 obvinění byla Holmes zproštěna viny ve všech případech, které se týkaly podvodu na pacientech, a v jednom případě spiknutí. Porota se neshodla ve třech bodech obžaloby týkajících se podvodu na investorech. Částky za podvody v těchto bodech obžaloby se pohybovaly od 99 tisíc do 5,3 milionu dolarů. Celkem byla Holmes shledána vinnou z podvodu na investorech ve výši téměř 145 milionů dolarů.