Kauza reklamních patiček

Páteční seminář k problematice nového zákona č. 480/2004, o některých službách informační společnosti, ukázal na některé jeho definiční neurčitosti. Doslova šlágrem se stává problematika tzv. reklamních patiček, vkládaných freemaily do odesílaných zpráv. Podle MI ČR nejsou ve sporu s novým zákonem, podle ÚOOÚ naopak jsou nevyžádaným obchodním sdělením.
Kapitoly článku

V pátek minulý týden uspořádalo Ministerstvo informatiky ČR seminář k novému zákonu č. 480/2004 Sb. o některých službách informační společnosti. Jeho cílem bylo seznámit širší odbornou veřejnost s problematikou tohoto zákona, a nejspíše také otevřít diskusi nad tím, jak by měl být tento zákon v praxi vykládán a interpretován. Jak se ukazuje, je řada věcí, které ze samotné dikce zákona moc jednoznačně nevyplývají a bude proto velmi záležet na tom, jakou "laťku" nasadí dozorový orgán (Úřad pro ochranu osobních údajů). Jeho zástupci se semináře aktivně zúčastnili a jak se ukázalo, na některé věci mají poněkud odlišný pohled oproti ministerstvu informatiky, které zákon připravilo. Celkově si dovolím zhodnotit přístup UOOÚ jako přísnější oproti přístupu MI ČR, které zákon připravilo. Jedním z konkrétních důsledků je i odlišný pohled na tzv. reklamní patičky ve freemailech. Nepředbíhejme ale, protože "kauza patičky" není zdaleka tím jediným, co je kolem nového zákona zajímavé.

Mlynář: jsme přísnější než požadovala EU

Nový zákon, který si na veřejnosti již vysloužil přívlastek "antispamový", zdaleka není jen o problematice spamu (a dokonce není ani o celé problematice spammingu, protože si všímá jen nevyžádaných obchodních sdělení). Na pátečním semináři se pochopitelně diskutovalo o zákonu jako celku, o způsobu jeho vzniku, o vazbě na požadavky EU a širších souvislostech jeho vzniku.

Ve svém úvodním exposé si ministr Mlynář postesknul nad tím, že diskuse nad novým zákonem se rozjíždí až nyní, zatímco ve fázi jeho přípravy byla veřejná diskuse nad průběžně zveřejňovanými verzemi minimální. Třeba právě kauza reklamních patiček se objevila až nyní, zatímco během přípravy zákona si na to nikdo nevzpomněl.

Zmínil také skutečnost, že náš zákon je přísnější oproti tomu, co od nás chtěla EU. Ta požadovala obecně aplikovat princip OPT-IN (vyžadující existenci předchozího souhlasu) v případě, kdy je příjemcem soukromá osoba. My jsme se rozhodli rozšířit ochranu skrze princip OPT-IN na všechny mailboxy, bez ohledu na to, zda patří soukromé či právnické osobě. Stejně tak jsme odmítli použití principu OPT-OUT v některých specifických situacích (například když někdo získá něčí adresu v souvislosti s prodejem apod.), a i zde požadujeme princip OPT-IN (příjemce nemusí ex-post vydávat svůj nesouhlas se zasíláním, ale naopak musí s ním předem vyslovit souhlas).

Bylo to prý politické rozhodnutí, motivované snahou o lepší ochranu příjemců. Ministr Mlynář současně s tím vyjádřil přesvědčení, že stejným (rozuměj: přísnějším) směrem se ubírá celkový vývoj a touto cestou jdou či půjdou i další země EU i USA.

Neuwirt: větší přísnost je na místě

Když posléze vystoupil se svým hodnocením nového zákona předseda Úřadu na ochranu osobních údajů Neuwirt, nebyl v tomto ohledu s jeho autory ve sporu: větší přísnost zákona a důsledné aplikování principu OPT-IN uvítal, s poukazem na to, že ochrana soukromí má být přísnější.

V narážce na skutečnost, že stávající zákon řeší pouze otázku nevyžádaných obchodních sdělení, dokonce předseda Neuwirt zmínil, že bude třeba přijmout regulační opatření i v jiných oblastech. EU prý již chystá omezení "politického marketingu" (tedy například spamů typu "volte stranu XY"). Stejně tak zmínil potřebu upravit náš právní řád tak, aby dokázal postihovat i nepodnikající fyzické osoby, které by rozesílaly spamy (protože stávající zákon 480/2004 Sb. postihuje pouze právnické osoby a podnikající fyzické osoby).

Snad nejdůležitější ale byla zmínka předsedy Neuwirta o tom, že ve spolupráci s MI ČR a také s veřejností bude nutné nejprve najít vhodnou "laťku", a upřesnit definici nevyžádaného obchodního sdělení.

Naznačil také, že zpočátku by měl jeho úřad aplikovat spíše liberálnější přístup, zaměřený hlavně "edukativně" - měl by upozorňovat, šířit osvětu, publikovat informace a svá stanoviska. Naznačil však také některé "tvrdší" postoje - například to, že nepřistoupí na žádné "aplikační hrátky" ohledně toho, co je vlastně princip OPT-IN a jak má vypadat souhlas subjektu údajů (tj. "vlastníka" osobních údajů). To je nyní přesněji definováno v novele zákona č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů z letošního června, která si na rozdíl od dosavadní úpravy více všímá také způsobu získání souhlasu - ten musí být "svobodným a vědomým projevem vůle subjektu údajů".

Tuto definici, z novelizovaného zákona o ochraně osobních údajů, hodlá úřad aplikovat i na problematiku spammingu. Zaznělo také, že tato definice nevyžaduje nutně písemnou formu souhlasu, a nevylučuje například elektronickou (on-line) formu udělování souhlasu. Podstatné ale bude, aby příslušný správce údajů byl schopen následně prokázat, že jím prezentovaný souhlas byl skutečně vědomým a svobodným souhlasem příslušného subjektu údajů. Jak konkrétně, to už nezaznělo.

Předseda Neuwirt zmínil i to, že jeho úřad pracuje na přípravě formuláře, skrze který by občané mohli podávat své stížnosti na nevyžádaná obchodní sdělení. V žádném případě prý nebude stačit pouhé přeposlání příslušného mailu. Kromě otázek ochrany proti virům a jinému "zlému kódu" je hře i to, že kromě ÚOOÚ mají své kompetence v oblasti spamu i profesní sdružení (která budou řešit prohřešky svých členů). Takže příslušný formulář by měl ošetřit i to, kdy řešení konkrétního spamu nespadá do kompetence ÚOOÚ.

Dobrou zprávou naopak byla zmínka o tom, že náš zákon sice "dosahuje" jen na rozesilatele, kteří sídlí či mají pobočku v ČR, ale Úřad by díky spolupráci s dozorovými orgány v jiných členských zemí mohl "dosáhnout" i do těchto zemí (zřejmě: předávat stížnosti k vyřízení svým partnerům). Počkejme tedy, jak to bude vyřešeno v rámci připravovaného formuláře, a zda bude možné podávat na jednom místě (skrze tento formulář) stížnost jak na "naše" spammery, k ÚOOÚ, tak i na ty zahraniční.

Témata článku: Byznys, Reklama, Volt, Osobní údaj, Veřejná diskuse, Vznik, Celkový vývoj, REK, Soukromá osoba, Svobodný přístup, Dobrý úmysl, Regulační opatření, Spamming, Odpovědný člověk, Zlatý důl, Kauza, Protiprávní jednání, Obsah, Nový zákon, Předchozí souhlas, Volta, Stížnost


Určitě si přečtěte

Filmové pirátství asi jen tak nezmizí. Když už musíte, stahujte bezpečně v Seedru

Filmové pirátství asi jen tak nezmizí. Když už musíte, stahujte bezpečně v Seedru

** Máme HBO Go, máme Netflix... ** Ale stejně krademe filmy a seriály ** Když už musíte, stahujte torrenty bezpečně v Seedru

Jakub Čížek | 141

Podívejte se, co dokáže vyrobit jedna z nejexotičtějších 3D tiskáren v Česku

Podívejte se, co dokáže vyrobit jedna z nejexotičtějších 3D tiskáren v Česku

** Na jaře tiskla unikátní české respirátory ** Používá ji třeba Škoda Auto, a.s. ** Zajeli jsme se podívat do pražského showroomu 3Dees

Jakub Čížek | 12

ATM jackpotting: Když hacker ovládne bankomat a stačí mu jen pár sekund

ATM jackpotting: Když hacker ovládne bankomat a stačí mu jen pár sekund

** Klasický malware pro PC už dnes nikoho nepřekvapí ** Bankomaty jsou ale také počítače ** Útočí se na ně dodnes

Jakub Čížek | 8

Nvidia představila grafické karty GeForce RTX 3090, RTX 3080 a RTX 3070. Známe české ceny

Nvidia představila grafické karty GeForce RTX 3090, RTX 3080 a RTX 3070. Známe české ceny

** Nvidia uvedla nové desktopové grafické karty GeForce RTX 3000 ** Jedná se o modely GeForce RTX 3070, 3080 a 3090 ** K výrobě se používá 8nm technologii od Samsungu

Karel Javůrek | 67

Co přijde po Netflixu a Amazonu? Tohle jsou streamovací služby, na které v Česku čekáme

Co přijde po Netflixu a Amazonu? Tohle jsou streamovací služby, na které v Česku čekáme

** Rozhodujete se mezi Netflixem a HBO Go? Věřte, bude hůř ** Na trhu je mnohem víc ambicióznějších streamovacích služeb ** Některé by mohly do ČR zamířit ještě letos

Lukáš Václavík | 45


Aktuální číslo časopisu Computer

Megatest mobilů do 8 000 Kč

Test bezdrátových headsetů

Linux i pro začátečníky

Jak surfovat anonymně