Přes tucet významných amerických a evropských médií dnes rozjely akci Facebook Papers. Ve společné investigativní práci novináři popisují, jak největší sociální síť světa (ne)funguje. Vycházejí přitom z uniklých interních dokumentů, které už mají k dispozici i americký kongres a tamní Komise pro kontrolu cenných papírů (SEC) a které by měly být přílohou budoucích stížností u FTC a Evropské komise.
Dokumenty vynesla Frances Haugen, bývalá produktová manažerka Facebooku, která vedla oddělení občanské integrity. Jejím úkolem bylo zamezit šíření dezinformací a udržet na síti klid v době voleb.
Jak ale sama přiznala v rozhovoru pro pořadu 60 Minutes (CBS), Facebook v těchto aktivitách selhával a firma vždy upřednostňovala zisk před zájmy – ale i zdravím – uživatelů. A že má s čím srovnávat, v minulosti totiž pracovala také na sociálních sítích v Googlu, Yelpu nebo Pinterestu.
Peníze, nebo život
Velký přehled publikovaných článků o Facebook Papers přinesl magazín Protocol, většina z nich se týká toho, jak firma nezvládá moderování obsahu, jak ji autoritářsky vede Mark Zuckerberg a jak manipuluje výsledky, aby ohromila inzerenty.
Už v září na základě Haugeniných podkladů vydal článek The Wall Street Journal. V něm stálo, že Facebook disponuje studiemi potvrzujícími, že používání Instagramu má špatný vliv na děti. Zejména dívky přiznávají, že kvůli používání této sítě mívají psychické problémy vedoucí k poruchám příjmu potravy či myšlenkám na sebevraždu. Jakmile se to provalilo veřejně, Facebook zrušil vývoj dětské verze Instagramu.
The Associated Press mluví o téměř diktátorském vedení Marka Zuckerberga, který je výkonným ředitelem společnosti, předsedou představenstva a mezi akcionáři má většinu hlasovacích práv. Chybí mu názorový oponent a ze své neotřesitelné pozice sám určuje, kam se firma vydá.
Vybraným politikům nebo celebritám promíjí porušování pravidel, která jinak platí pro ostatní, zmiňuje The Financial Times. Na ruku jde politikům také ve Vietnamu, kde podle listu The Washington Post cenzuruje protikomunistické disidenty, jinak by tam prý Facebooku hrozil zákaz činnosti. Naopak velkou pasivitu ukázal v tom, jak v počátcích covidové epidemie nezabránil šíření dezinformací.
Bloomberg píše, že podle interních dokumentů si firma neví rady s odlivem uživatelů. Základny v USA a Evropě stagnují, to Facebook přiznává i veřejně. Z interních studií ale vyplývá, že služba nedokáže oslovit mladé uživatele. Ubývá registrací, klesá jim aktivita a čísla prý ještě uměle nafukují duplicitní účty, které Facebook neumí dobře filtrovat. Frances Haugen explicitně uvádí, že Facebook manipuluje s metrikami tak, aby potěšil inzerenty a akcionáře.
Nefungující nebo neexistující moderátoři
Podle CNN pak Facebook věděl, že jej někteří zneužívají pro podněcování násilí, ale firma proti tomu nic neudělala. Zmiňuje například vyhrocené situace v Myanmaru a Etiopii, které jsou na pokraji občanských válek. Třídicí algoritmy Facebooku fungují tak, aby vzbuzovaly aktivitu, ale pokud nefunguje kontrola „hate speech“, na síti mají ohromný dopad příspěvky, které mohou vést k ubližování psychickému, ale také fyzickému.
Agentura AP ve stejné souvislosti zmiňuje, jak moderování obsahu nefunguje ani na Středním Východě, kde konflikt mezi Palestinou a Izraelem ovlivňuje život nejen v ulicích Jeruzaléma, ale také internetu.
A proč Facebook nefunguje? Kvůli jazykovým bariérám. Síť dle The Financial Times nemá přeloženy (nebo má, avšak špatně) nástroje pro hlášení závadného obsahu. Navíc nefunguje automatická detekce závadných příspěvků, protože si Facebook rozumí hlavně s angličtinou. Z uniklých dokumentů vyplývá, že 87 % nákladů na vývoj detekčních mechanismů zůstalo loni v USA, jen 13 % připadlo na zbytek světa, přestože uživatelská základna v celé Severní Americe činí jen desetinu z globálního počtu.
Ze zjištění The Verge pak vyplývá, že Facebook rozdělil svět do čtyř skupin, kterým věnuje různou míru péče v předvolebních obdobích. Nejvyšší prioritu mají USA, Brazílie a Indie, ve druhé skupině jsou Německo, Indonésie, Írán, Izrael a Itálie, ve třetí pak 22 dalších (neuvedených) zemí, ve čtvrté pak zbytek. Čím vyšší priorita, tím více moderátoři aktivně zasahují do dění na síti.
Facebook už se ke kauze Papers vyjádřil minulý týden. Řekl, že přes třicet novinářů koordinovaně přinese obraz toho, jak firma pracuje. K dispozici ale mají jen tisíce dokumentů z několika milionů, a to by mohlo zkreslovat realitu. Mj. tím ale potvrdil, že materiály, s nimiž média pracují, zná a nerozporuje jejich pravost.
