Kam až pronikly počítače při vysílání televize

Svět televizní techniky vnímáte běžně jen jako diváci a co je skryto za výrobou byť jen jednoho regionálního zpravodajství, je pro vás velkou neznámou. Když s námi nahlédnete do této televizní kuchyně, rozevře se před vámi úchvatný svět, který změní váš pohled na zpracování videa na počítači.

Související odkazy

Slovník
ethernet
HDTV
MPEG
server

Počítače pronikají do televizní tvorby již řadu let, v těch posledních už ale pokročily potřebné technologie natolik kupředu, že lze provozovat plně počítači podporované televizní vysílání i při vysokých nárocích na kvalitu. Díky počítačům se digitální technologie podílí na celém procesu výroby televizního vysílání.

Co je přitom důležité, základní principy tvorby pořadů se nezměnily, nadále je při výrobě zpravodajství nutné plánovat reportáže, vyrážet do terénu pro pořízení záběrů, stříhat záznamy a chystat konečný bodový scénář vysílání s přesným pořadím jednotlivých bloků. Díky počítačům je ale vše jednodušší a rychleji hotové.

Pro televizní stanice existuje na trhu několik komplexních balíků schopných zajistit na počítači celé zpracování od počáteční přípravy po samotné vysílání pořadů. Všechny tyto programy mají víceméně společné vlastnosti, protože postup tvorby pořadů je také ve všech televizích v zásadě stejný. Řešení se liší detaily podle toho, jak které televizní stanici sednou do již nastavených pracovních procesů, a pochopitelně se odlišují i cenou a náklady na podporu.

Zpravodajství první na ráně

Počítače do televize pronikaly postupně a nejdříve se jejich vliv projevil ve zpravodajství. To je vždy prestižní záležitostí televizní stanice a klade nejvyšší nároky na rychlost zpracování a koordinaci všech, kteří se na televizním vysílání podílejí. Ve zpravodajství počítače ovládly plánování reportáží, přípravu textových podkladů pro titulky a moderátory, zajišťují přípravu bodového scénáře s přesným rozpisem pořadí reportáží, znělek a vstupů moderátorů. Například dnešní systémy dokáží s přesností na pár procent vypočítat, jak dlouho bude trvat přečtení určitého textu jednotlivým hlasatelům. Celé vysílání se tak může plánovat doslova na sekundy.

Tyto systémy plánování ale ještě nemusí mít přímou vazbu na zpracování a střih videa. I ty nejúspěšnější televize často stále pro střih videa pracují s kazetami a počítače na střihových pracovištích používají minimálně. Nemusí to ale nutně znamenat, že jsou pozadu, jen nemění to, co funguje, a k úplnému opuštění pásků jdou postupně. Přechod k plně počítačovému řešení se tak často děje postupně u různých částí řetězce televizní tvorby. Na konci je tak nutné spojit již vybudované digitální ostrůvky v ucelené řešení.

V České televizi se používá z velké části řešení od firmy Avid s navazujícími technologiemi dalších výrobců. Zajímavé je řešení na Nově, kde používají původní český systém Octopus, který slaví úspěchy i v zahraničí. Obecně se ale u televizních stanic jedná o heterogenní řešení, kde mezi sebou komunikují systémy různých výrobců, jak byly postupně vytvářeny digitální ostrůvky.

Plně počítačové studio

V oblasti plně počítačového zpracování televizního zpravodajství jsou velmi daleko v brněnském studiu České televize, kde je zhruba rok zpravodajství plně počítačové a pásky z videokamer jsou použity jen pro pořízení záběrů a ještě dříve, než se začne reportáž v redakci zpracovávat, jsou kompletně převedeny na počítačové servery.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Data se z pásek převedou do diskového pole s celkovou kapacitou 5 TB, na svých počítačích pak redaktoři připraví hrubou podobu reportáže

Díky tomu mohou redaktoři připravit reportáže téměř do konečné podoby na svém obyčejném kancelářském počítači. Mají k dispozici digitalizované video v podobě MPEG-1 pro základní náhled, mohou připravit text komentáře, nachystat titulky a rozvrhnout základní střih reportáže. Střihač pak již pracuje s videem v plném rozlišení ve formátu DV a doladí výslednou podobu podle hotových podkladů redaktora. Měli jsme možnost si prohlédnout všechna pracoviště zpravodajství od redaktorských počítačů po odbavovací servery a skutečně se jedná o úchvatné řešení.

Den v redakci zpravodajství v Televizním studiu Brno

8:33 – den začíná poradou, na které se v rychlosti zhodnotí stav a rozdělí se úkoly pro všechny pracovníky. Jeden z redaktorů dnes natáčí v Letovicích u Brna reportáž o soutěži učňů, mladých truhlářů. Dvoučlenný štáb (redaktor a kameraman) tedy vyráží do Letovic.
10:33 – ve Středním odborném učilišti natočí zhruba čtvrthodinu materiálu z prostředí soutěže školy, včetně dvou rozhovorů a malé ankety s učni. Závěr reportáže patří klasickému komentáři ve stoje před budovou školy.
13:27 – dalším úkolem je odpoledne ještě druhá reportáž z Blanska, která probíhá podobným způsobem. Po příjezdu do brněnské redakce zakládá redaktor svou kazetu z digitální videokamery do videorekordéru a usedá k počítači ve své kanceláři, kde spouští redakční systém Avid iNews. Nasnímaný materiál překopíruje na redakční server Unity od svého stolu přes program Avid MediaBrowse ve dvou variantách: v plné kvalitě pro konečné zpracování a současně v nízkém rozlišení, aby mohl s videem u sebe pracovat na počítači. V systému iNews má každý redaktor vlastní složku, do které založí svůj nový příspěvek a tím začíná zpracování reportáže. Následuje pozdní oběd.
14:12 – nyní čeká redaktora úkol písemně sestavit kostru sdělení reportáže a tento krátký text zpracovat do formy, jež bude slyšet na obrazovce. Dále prohlíží natočený záznam a vybírá použitelné záběry, které si řadí v iNews na časovou osu. Na videu v nízkém rozlišení tak udělá základní střih reportáže, kterou později střihač dočistí.
14:45 – ke grafickému popisu rozhovorů zvolí redaktor připravenou šablonu na titulky, vepíše jméno mluvčího a vše uloží. Současně s tím text kopíruje do titulkovací sekce iNews určené pro čtecí zařízení, kde ho využije moderátor. Samozřejmě nechá text zkontrolovat od vedoucí redakce.
15:03 – vzápětí odchází do střižny, která již pracuje s videem v plném rozlišení. Zde redaktor namluví svůj psaný komentář do mikrofonu. Střihač nyní načte přes Avid MediaManager redaktorem hrubě střiženou reportáž do střihacího systému Avid News Cutter.
15:30 – střihač za asistence redaktora přesně ořízne příspěvky, reportáž proloženou komentářem ještě doplní o další záběry. Přidá zvukový podkres z reportáže a celek upraví tak, aby se vešel do času přibližně jedné a půl minuty. Zbývá celková kontrola výsledku a je hotovo. Tím pro redaktora úkol pro dnešek končí.
15:57 – také ostatní redaktoři již přivezli materiál, tvoří a stříhají své příspěvky v několika střižnách. Vedoucí zpravodajství postupně získává celý obsah večerníku, naplňuje se celé vydání. Pokud je zpráv hodně, některé se vypouští, jako i druhá zmiňovaná reportáž z Blanska.
17:17 – již je v režii připraven tým, který postupně prohlíží příspěvky, připravuje se na vysílání. Ve studiu B se kameramani připravují s kamerovou technikou.
17:31 – zhruba půl hodiny před zprávami je už vše nachystáno, stále probíhají kontroly, připravuje se aktuální televizní grafika v titulkovači Inscriber autoCG, včetně map počasí a piktogramů. V aplikaci ControlAir je možné sledovat, jak se postupně plní vysílací fronta na odbavovacím serveru Omneon, kterou nakonec v režii odbaví.
18:00 – začíná Jihomoravský večerník. V průběhu vysílání je v režii přítomen několikačlenný tým, který se stará o přesný nástup příspěvků, o vkládání připravených podtitulků a pohyb čtecího zařízení pro moderátorku. Zvukař je k dispozici hned za proskleným oknem režie. V prostoru studia se plně soustředí hlasatelé (hlavní a sportovní) i obsluha televizních kamer.
18:30 – půlhodinové zpravodajství skončilo bezchybně a ze všech zaslouženě opadá napětí.

Po celý den se dozvídám spoustu zajímavých detailů kolem výroby zpravodajství. Prošel jsem technickou částí budovy, kde jsou pracoviště lineárních i nelineárních střižen, přípravy grafiky a serverového zázemí. Organismus redakce prostě funguje tak, aby zprávy vyšly včas. Systém iNews jim v tom pomáhá významnou měrou, protože redaktoři, vedoucí produkce i střihači mají dostatek času na přípravu materiálu i kontrolu, mohou kdykoli před vysíláním svou práci změnit nebo doplnit. Za jeden nabitý den tak zvládne jediný miništáb s podporou pracovníků televize připravit několik reportáží od vzniku až po vysílání.
Jiří Podhorecký, Visual Connection

Zajímavé je především kompletní provázání od základního redakčního systému po konečné vysílání. Úprava textů příspěvků či pořadí vysílaných reportáží v redakčním systému se automaticky promítne do odbavovací fronty pro vysílání. Při náhlé změně pořadí příspěvků tedy není nutné přestříhávat celý pořad na páskách, pořad se může měnit také již při vysílání, kdy lze upravovat ještě neodvysílané části.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Na prvním obrázku je stará pásková střižna, která se také ještě občas použije • Na dalším snímku je juž digitální nelineární střižna využívající výkonné servery • Laika jistě zaujme speciální střihačova klávesnice s barevně odlišenými funkčními tlačítky

Samozřejmě kompletně bezpásková výroba zpravodajství klade vyšší nároky na prostor pro ukládání dat. Datová kapacita diskových polí v brněnské televizi je tak úctyhodných 5 TB. Hlavní úkoly při stříhání a náročné práci s digitálním videem mají na starosti speciální jednoúčelová zařízení, celkový výpočetní výkon nasazených serverů se tak hůře určuje. Samozřejmostí je kvalitní propojení serverů, střižen, režií a odbavovacích pracovišť. Na důležitých spojích je gigabitový ethernet, případně fibre channel. Komunikace s pražskou centrálou probíhá přes ATM spoje a rychlé internetové linky.

Budoucnost patří HD

Samozřejmě pro televizní stanice není plně počítačové řešení výroby pořadů konečnou stanicí. Přechod na digitální pozemní vysílání sice nebude tak složitý, v podstatě je výroba digitální již teď, další velkou metou ale bude vysílání ve vysokém rozlišení. HDTV bude znamenat vyšší nároky na výkon počítačů, na prostor pro ukládání dat a i propojení jednotlivých částí studia. Pro zpravodajství sice nebude HDTV takovou prioritou, u ostatních pořadů to již aktuální bude a časem se přejde na HDTV úplně. Je to ale úkol zatím poměrně časově vzdálený.

Již dnes se televize díky počítačům dostává do nové fáze. Až si dnes večer zase zapnete Deník, Události či Televizní noviny, budete se už na ně dívat jinak. Budete vědět, kolik lidské práce a náročného výpočetního výkonu za tím je. Pak tu televizi třeba vypněte a přečtěte si knížku.

Článek vznikl
ve spolupráci
s časopisem
Computer
a čerpá
z čísla 9/05.

Diskuze (8) Další článek: Czech On Line nabízí ADSL bez nutnosti platit hlasový tarif

Témata článku: Televize, Ankety, Rychlý střih, Pořízený obrázek, Starý pořad, Příspěvek, Kameraman, Celý systém, Tel, Psaný komentář, Připravená šablona, Digitální televize, Počítačové zpracování, Celý den, Střih, Vysílání, Hotové video, Sportovní zpráva, Sportovní kamera, Nový příspěvek, Páska, Zajímavý detail, Základní střih, Televizní grafika, Program televize dnes


Určitě si přečtěte

Byli tam! Důkazy o přistání na Měsíci, Lunochody i čínská sonda jsou vidět z vesmíru

Byli tam! Důkazy o přistání na Měsíci, Lunochody i čínská sonda jsou vidět z vesmíru

** Sonda LRO pořídila z oběžné dráhy Měsíce zajímavé snímky ** Jsou na nich vidět artefakty všech misí programu Apolla, které přistály na povrchu Měsíce ** Jde například o části lunárních modulů, rovery a dokonce i vlajky

Petr Kubala | 18



Aktuální číslo časopisu Computer

Velký test Wi-Fi mesh

Nejlepší hodinky pro všechny aktivity

Důležité aplikace na cesty

Jak streamovat video na Twitch