Nevím, jestli víte co je to assembler. Ale zkuste napsat program, který se musí vlézt do nějakých 16 kB, protože zbytek adresového prostoru je buď ROM nebo videopaměť a ještě vám musí zbýt něco na data. Zaručuju vám, že pokud se vám to do té paměti vleze, tak to bude téměř optimální, protože jinak si to nikdo nespustí.
Navíc assembler osmibiťáků se dost přeceňuje, obzvláš lidmi, kteří o tom - zřejmě jako vy -nemají páru. Tehdejší procesory a vůbec celá architektura, byly dost jednoduché. Procesor měl nějakých šest až osm registrů, z nichž operace mohl provádět jenom jeden a další tři sloužili k řízení vlastního běhu, takže se nedaly nějak rozumě využít. Instrukční sada taky dost limitovaná.
Člověk nemusel být žádný génius, aby za daných okolností psal "optimální" kód.