Kabelový internet v ČR: zrychlování jako slepá ulička?

Kabelový internet v ČR: zrychlování jako slepá ulička?

Oba velcí poskytovatelé služeb kabelového internetu v poslední době zvýšili rychlost poskytovaného připojení bez změny ceny. Má ale megabit nebo dva megabity pro domácnost smysl, když na našem trhu stále chybí služby? Co vlastně znamená, mít doma "megabit"?

Související odkazy

Slovník
ADSL
demo
IP adresa
ISDN
ISP
kbps
megabit
modem
MP3
online
server

Databáze znalostí
Nevýhody ISDN
Problémy se zpomalováním
internetu

Zrychlování služeb kabelového internetu bez změny ceny je oblíbeným sportem společností UPC a Karneval už nějakou dobu. Toto léto bylo obzvláště vydařené, obě společnosti zvýšily rychlost stahování u služeb pro domácnosti až na 2 megabity za sekundu. Karneval k tomuto kroku sáhl v červenci, společnosti UPC zrychlování služeb trvalo déle, oficiální zrychlení plánuje na příští týden, ale řada uživatelů už si rychlejší připojení užívá nyní. Zatímco první vlna zrychlování, která kabelový internet jednoznačně oddělila od modemového připojení a ISDN, současná honba za rychlostmi vyvolává smíšené reakce, i když velká čísla stále výborně fungují v marketingové komunikaci těchto služeb.

Co si můžete pořídit?

Současná nabídka Karnevalu a UPC si je velice podobná, i když UPC uvedení pomalé verze připojení s nižší cenou v České republice teprve chystá a vyhodnocuje výsledky testovacího provozu. Obě firmy nabízejí dvě úrovně rychlého internetu pro domácnosti. Připojení rychlostí 1 Mbit v případě Karnevalu a 1,5 Mbit u UPC přijde v obou případech na necelých třináct set, připojení rychlostí 2 Mbit stojí u obou poskytovatelů přibližně o pět set korun více. Reálnou cenu lze u obou operátorů snížit pořízením balíčku služeb kabelové televize a internetu. Rozdíl v poskytovaných službách je ve veřejné IP adrese, kterou mají uživatelé chella v ceně, zatímco u Karnevalu je za tuto vymoženost nutné platit měsíčně 100 korun.

Internet pro méně náročné uživatele v podání Karnevalu stojí 690 korun při rychlosti 150/50 kb/s (přibližně čtyřnásobek rychlosti připojení přes modem). Služba nabízená UPC by měla nabízet rychlost 128/64 za obdobnou cenu, uvidíme, zda se současné zvyšování rychlostí dotkne i tohoto levného tarifu.

Tabulka připojení pro domácí uživatele chello:

 Název služby  Rychlost  Cena s DPH 
 chello plus  2048/256 kb/s  1678 Kč
 UPC Mix plus s TV  2048/256 kb/s  1950 Kč
 chello classic  1024/128 kb/s  1224 Kč
 UPC Mix classic s TV   1024/128 kb/s   1550 Kč

Tabulka připojení pro domácí uživatele Karneval:

 Název služby  Rychlost  Cena s DPH 
 Premium Turbo  2000/150 kb/s   1790 Kč
 Premium Turbo Plus TV   2000/150 kb/s  2089 Kč
 Turbo  1000/150 kb/s  1290 Kč
 Turbo Plus TV  1000/150 kb/s  1589 Kč
 Light  150/50 kb/s  690 Kč
 Light Plus TV  150/50 kb/s  1089 Kč

Za rychlost se platí

Rychlost připojení je u obou firem vykoupena, stejně jako u ADSL a některých bezdrátových sítí, zavedením FUP – fair usage policy, která v praxi znamená, že po přenesení určitého množství dat dojde k dramatickému snížení rychlosti linky. Ve srovnání s ADSL jsou limity u kabelových připojení mnohem vyšší. U Karnevalu dojde ke zpomalení linky po přenesení 40 GB na nejrychlejší variantě připojení, po dvaceti u připojení rychlostí 1000 kb/s, ale pouhého 1 GB u nejlevnější služby.

UPC s oznámením zvýšení rychlosti také zvýšilo doporučené objemy přenesených dat na 20 GB u služby chello classic a na 40 GB u chella plus. Otázkou zůstává, zda nová čísla budou sloužit jako limity nebo zda zůstane zachována dosavadní praxe, kdy zpomalení linky nastalo až po výrazném překročení doporučených objemů dat.

Nabídka služeb pro firmy se liší mnohem více. UPC nabízí tarif chello professional s rychlostí 3 Mbit/s za 4 533 korun, Karneval nabízí službu ProfiNET ve čtyřech variantách od rychlosti 350/150 kb/s až po 1000/350 s cenami od 2900 do 7500 korun. U Karnevalu nejsou uživatelé omezeni co do přenesených dat, UPC nově zavedlo doporučený objem přenesených dat ve výši 80 GB.

K čemu to je?

Téměř kacířská otázka ve chvíli, kdy drtivá většina českých uživatelů používá dial-up, ale přesto. K čemu je internet s rychlostí dva megabity za sekundu? Nejlepší odpovědí je pohodlí a úspora času. Velké objemy dat většina uživatelů jednorázově nestahuje, Service Pack 2 je se svou velikostí výjimkou, na které je ale znát výhoda rychlého internetu. Namísto stahování "přes noc" na modemu je na lince s rychlostí jeden megabit soubor "doma" za 35 minut. Se zvýšením rychlosti na dva megabity se čekání zkracuje na polovinu, což je v tomto případě výrazný rozdíl. Čím větší soubory uživatel stahuje, tím více vysokou rychlost ocení, za předpokladu, že server, ze kterého stahuje, má dostatečnou kapacitu a linky je plně využita.

Ale Service packy pro Windows nevychází každý den, dokonce ani kvalitní demoverze her, které stojí za stažení, vycházejí spíše několikrát do měsíce. K poslechu online rádia stačí pomalejší připojení a video on demand je u nás v plenkách. Televize sice nabízejí archivy svých pořadů, ale pouze v nízké kvalitě, na kterou pomalejší linky také stačí. Až se skutečně rozjedou služby placeného obsahu, na které jsou čeští uživatelé už dávno zvyklí od mobilních operátorů, bude mít velice rychlý internet rozhodně větší smysl. Kabelový internet u nás tak trochu předběhl svou dobu.

Tabulka: jak dlouho trvá stažení různě velkých souborů při 100% vytížení linky:

   56 kb/s modem  256 kb/s ADSL  512 kb/s ADSL  1024 kb/s kabel  2048 kb/s kabel
 Definiční soubory Avast! 2,48 MB   5 minut  1 minuta 5 sekund  32 sekund  16 sekund  8 sekund
 Ovladače karet nVidia 21 MB  52 minut 25 sekund   11 minut 28 sekund   5 minut 44 sekund   2 minuty 52 sekund   1 minuta 26 sekund 
 Demoverze hry Juiced 136 MB  5 hodin 39 minut  1 hodina 14 minut  37 minut  18 minut 30 sekund  9 minut 15 sekund
 Trial Rubies of Eventide 493 MB  20 hodin 31 minut  4 hodiny 30 minut  2 hodiny 15 minut  1 hodina 8 minut  34 minut
 Mandrake Linux 9.2 2,14 GB  3 dny 13 hodin  18 hodin 38 minut  9 hodin 19 minut  4 hodiny 40 minut  2 hodiny 20 minut

Rychlost a stahovači

Problematika uživatelů, kteří své "neomezené" připojení k internetu využívají "nadoraz" aktivním stahováním dat z výměnných sítí, byla diskutována již mnohokrát. O tom, že jde o stále aktuální problém, ukazují i diskuse nejen pod články na Živě. Když ponecháme stranou morálku a zákony, zjistíme, že stahování software a filmů či hudby z internetu je ideální způsob, jak využít velice rychlý internet. Protože je ale taková činnost nežádoucí, snaží se ji ISP omezit zavedením Fair Usage Policy. Ta v drtivé většině případů spočívá v omezení objemu dat, které je možné přenést.

Z toho pramení rozladění stahovačů ze zrychlování připojení, na kterém jsou uplatňovány datové limity. Rychlou linku si totiž užijí jen velice krátce. Linka s rychlostí 2 Mbit dokáže limit 40 GB vyčerpat za dva dny nepřetržitého stahování, zbytek měsíce pro člověka, který limit přesáhne, potom znamená připojení srovnatelné s ISDN. To jistě není nic příjemného. Na druhou stranu takový objem znamená 40 filmů ve vysoké kvalitě nebo desítky her a aplikací, o počtu skladeb ve formátu MP3 nemluvě. Normální člověk nemá ani dost času na to, aby měsíčně shlédl 40 filmů, byť v klidu domova, o dohrání desítek her ani nemluvě.

Tím nechci říct, že se takový objem dat nedá za měsíc stáhnout a smysluplně využít, nějaký teoretický scénář by se najít dal. Třeba člověk, který při práci poslouchá internetové rádio. Ta většinou vysílají v kvalitě 64 kbps a nižší, ale existují i stanice s datovým tokem 128 kbps. Poslech takové stanice 6 hodin denně (třeba při práci) znamená při dvacetidenním pracovním měsíci přibližně 6,5 GB. Připočtěme jedno stažení linuxové distribuce na vyzkoušení 1,5 GB, trial verzi nějaké online hry o velikosti 2 GB, denní prohlížení webu 6 GB (200 MB na den) a zbývají nám 4 gigabajty do limitu na levnější variantě služby, které se dají spotřebovat například stažením video ukázek nebo stáhnutím filmů a hudby z některé u nás podporovaných služeb. Pro limit 40 GB dat u domácího uživatele se způsob, jak takový limit naplnit jinak než stahování z výměnných sítí, už dá vymyslet jen velice těžko.

Proč nezlevní?

Obyčejný zákazník se může zeptat, proč firmy nabízejí stále rychlejší připojení za stejnou cenu, namísto, aby cenu za připojení snížily. Takový přístup by zpřístupnil internet i lidem, pro které je cena přesahující 1000 korun měsíčně příliš vysoká.

Odpověď je jednoduchá. Nevyplatilo by se jim to. Náklady na připojení k internetu zdaleka netvoří jen ona bájná levná konektivita do zahraničí, ale také výdaje na vybudování a udržování infrastruktury, náklady na zaměstnance, správu zákaznických účtů i na hardware, který je uživatelům narozdíl od ADSL poskytován v podstatě zdarma (kabelový modem).

I proto jsou nejlevnější nabídky připojení od Karnevalu nebo poskytovatelů ADSL tak omezené. Nízká rychlost a malé objemy přenesených dat slouží k tomu, aby si uživatel zvykl na trvalé připojení k internetu. Tyto služby firmy často poskytují dokonce pod svými náklady a doufají, že až se uživatel naučí využívat služby internetu a narazí na omezení, pořídí si dražší verzi služby.

Plošného zlevňování internetu se tak dočkáme možná za několik let, do té doby se můžeme spíše těšit na rozšiřování nabídky doplňkových služeb a snad i na služby nabízející kvalitní placený obsah, který nabídne smysluplné využití vysokorychlostního internetu.

Určitě si přečtěte

Články odjinud