JVC GR-DVL107 - Funkce a vlastnosti

Kamera je silně lidově zaměřená, proto u ní nenajdeme žádné specialitky typu clonová nebo časové priorita. Natáčet lze buď v režimu plné automatiky, kdy je dovoleno pouze zoomování a tlačítko pro protisvětlo, nebo v režimu, který je na hlavním voliči popsaný jako „M“. Písmeno v označení však s opravdovým manuálním ovládáním má jen pramálo společného. Ale přesto: je možné ovlivňovat vyvážení bílé, rychlost závěrky, blokování clony a další veličiny pro kreativnější práci s kamerou. Jako celek nejsou tedy expoziční režimy špatně navržené, pouze to ovládání – viz. Konstrukce a ovládání.
Ke cti expoziční automatiky je také nutné přičíst korektní funkčnost, kdy i v plně automatickém režimu zvládá rozličné světelné situace vcelku bez zaváhání. Odezva je příjemně pomalá, čímž chci říci, že kamera nemá tendenci ke skokovým změnám expozice při měnících se světelných podmínkách, nýbrž reaguje pozvolna. Že se jedná o důležitou vlastnost pro ryze rodinné uživatele, kteří se s nějakým blokováním expozice nehodlají obtěžovat, to je jistě zřejmé.

Zvuková složka záznamu může být pořízená pouze pomocí interního mikrofonu. Konektor pro externí mikrofon této přístroj nemá a je to trochu škoda. Zvuk je v tichých pasážích rušený vlastním chodem kamery – viz. Obrazová a zvuková kvalita. Dostupné zvukové funkce jsou běžné: dvou nebo čtyřkanálové nahrávání, možnost dodatečného dabování (zde se absence konektoru pro mikrofon projevuje ještě citelněji), nebo větrný filtr.

Vyvážení bílé patří mezi excelentní vlastnosti JVC 107. K dispozici je jednak perfektně funkční automatika, která si vystačí v 90ti procentech situací a zvládá i hodně problematické osvětlení. Dále je možné uživatelsky přepnout na tři pevné předvolby: exteriér za jasného počasí, totéž při zatažené obloze a interiérové osvětlení nebo videoreflektor. Neuspokojí-li vás ani tyto volby, lze aktivovat uživatelskou kalibraci, přičemž zde je třeba pochválit manuál. V něm je velmi dobře popsané, jak se dá pomocí kalibrace na jinou než bílou nebo neutrálně šedou plochu měnit celkové zabarvení obrazové složky záznamu.

Zato autofocus a stabilizace jsou opakem vyvážení bílé. Automatické zaostřování je na tom ještě „jakž takž“. AF systém reaguje vcelku spolehlivě za denního světla a vůbec při kvalitním osvětlení. Neoplývá ale nijak zvláštní rychlostí a jakmile se sníží kontrast scény, trpí známým „pumpováním“. Dlužno dodat, že hovořím o malém kontrastu, který jiné kamery zvládají obstojně. Manuální zaostřování se provádí sdruženým točítkem a samozřejmě že se nevyrovná systémům přímo ovládaným na kroužku objektivu. To je ale problém téměř všech amatérských videokamer, tudíž jej ani nemohu hodnotit negativně.
Elektronická stabilizace obrazu mě zklamala. Obraz se viditelně chvěje už při delších optických ohniscích, o natáčení s digitálním zoomem ani nemluvě. Dle mého soudu je stabilizér využitelný zhruba do poloviny optického rozsahu objektivu a dál už je lépe kameru umístit na stativ.

Už jen vzhledem k velké citlivosti autofocusu, je videoreflektor přínosné zařízení. Jen má na můj vkus trochu úzký úhel svítivosti, což z něj dělá trošku „bodovku“. Velmi dobře jej ale lze využít i při denním světle, pro dosvětlení stinných partií, např. při natáčení v protisvětle. Protože nemůžeme očekávat světelný výkon srovnatelný s externími videosvětly, je třeba počítat s využitím spíše pro detaily a polocelky. Videoreflektor lze kromě polohy vypnuto používat ve dvou režimech: nuceně zapnutý a programově spínaný. Ve druhém režimu zapíná expoziční systém reflektor automaticky podle aktuálního nastavení snímacího režimu kamery.

Tak tohle je správná parketa JVC. Nechtějte po mě prosím, abych zde popisoval všechny dostupné prolínačky, stmívačky a podobné efekty. Omezím se jen na strohé konstatování, že v menu jich lze nalézt rovných osmnáct. A to jsme teprve na začátku. Pak tu máme tzv. P.A. efekty, které zajišťují např. imitaci trhavého natáčení filmovou kamerou, nezbytný černobílý tón a jiné zbytečnosti. Najdou se ale mezi nimi i použitelné funkce, čímž myslím možnost volby delších časů závěrky.

V této oblasti „stosedmička“ boduje. Nejen že je standardně vybavená DV vstupem, tedy konektorem důležitým pro nelineární počítačový střih, avšak nevyhýbá se ani uživatelům, kteří si vystačí s pouhým lineárním střihem na videorekordér. Pro tento účel je kamera vybavená střihovou pamětí pro osm scén, umístěných na libovolném místě kazety, tedy i „napřeskáčku“. Uživatel pomocí dálkového ovladače nejprve vytvoří střihovou soupisku, která posléze řídí kopírování jednotlivých sekvencí na připojený videorekordér. Samozřejmostí je podpora všech běžných značek a možnost seřízení prodlevy videorekordéru.

Jestliže budete používat barevný LCD monitor s rozmyslem, což znamená raději méně než více, nemusíte se obávat o výdrž akumulátoru. JVC 107 je přístroj, který se chová k energetické zásobě velmi ohleduplně a standardně dodávaný 800 mAh akumulátor pravděpodobně uspokojí většinu uživatelů. Ale pozor! Hodláte-li často natáčet se zapnutým videoreflektorem, připravte si minimálně několikanásobnou kapacitu akumulátorů. Reflektor je totiž velmi „žravý“.

Nejlepší na fotorežimu je možnost stahování statických snímků do počítače přes sériové rozhraní. Jak jsem již napsal v úvodní části této recenze, není bohužel sada pro propojení kamera/PC v základní výbavě, tudíž zájemci budou muset něco málo financí přidat. Osobně bych ale s touto investicí váhal. Prokládaný fotorežim totiž poskytuje snímky, které jsou srovnatelné jen s těmi nejjednoduššími digitálními fotoaparáty. Výsledky tak odpovídají spíše příležitostnému použití, když už není jiné volby.

Mrzí mě nešťastný autofocus a hlavně stabilizace. Naopak mě nadchlo vyvážení bílé. Ostatní parametry jsou spíše lepší, tudíž hodnotím o něco více než průměr.

Úvodní část recenze
Konstrukce a ovládání
Standardní vybavení
Obrazová a zvuková kvalita
Cena
Technické parametry