Jsou placená vyhledávání finančně úspěšná?

Podle průzkumu v USA se jim daří lépe než těm webům, které spoléhají jenom na příjmy z inzerce.
K závěru, který je – domnívám se – značně překvapivý, dospěl nedávný průzkum známé firmy Jupiter Media Metrix. Stručně: vyhledávací služby, které jsou placené, prokazují v současné době lepší ekonomické výsledky než služby otevřené, žijící pouze z reklamy, a rovněž prokazují, že jsou kvalitní – údajně svým uživatelům šetří zhruba polovinu času strávenou vyhledáváním, neboť poskytují podstatně relevantnější výsledky.

S druhou částí tvrzení se dá samozřejmě nekonečně polemizovat, už údaj „o padesát procent lépe“ se podezřele podobá reklamním kampaním typu „třicet procent zdarma navíc“: v tak giganticky mnohotvárném oboru, jako je vyhledávání, nelze jednoznačně stanovit, že jeden vyhledávač je lepší než druhý, notabene ještě vyčíslit přesné procento o kolik. Vyhledávání je navíc nesmírně subjektivní – je to, jako se ptát, zda je „lepší“ (a „o kolik procent!“) pečená kachna nebo zajíc na smetaně, džíny nebo manšestráky. K uvedeným 50 % však analytici skutečně došli na základě jakéhosi výpočtu: podle jejich výzkumů stráví uživatel na vyhledávacím enginu Yahoo průměrně měsíčně 106 minut, zatímco na placeném enginu GoTo.com (zřejmě nejvýznamnější z těchto placených webů) 56 minut. Ejhle, padesátiprocentní úspora je na světě. Jenomže lze okamžitě kontrovat: ti, kteří si zaplatí prohledávací engine, jsou neporovnatelně větší internetoví profíci, neporovnatelně zběhlejší uživatelé než začátečníci, kteří považují Yahoo za pupek Internetu a dál se ještě nedostali. A známá pravda říká, že neexistují špatné nebo dobré vyhledávače, ale špatně či dobře zadané vyhledávací dotazy... Pod nánosem těchto sporných argumentů ale nesmí zmizet důležitý fakt: placené enginy (typ GoTo.com) jsou podrobovány daleko větší a pečlivější personální obsluze a kontrole, tedy „ručnímu vylepšování“ nedokonalé umělé inteligence vyhledávacích algoritmů. Jinak řečeno: z desítek nebo stovek tisíc dotazů denně lze dobře vystopovat, co lidé v daných dotazech hledají (co svými „algoritmicky nedokonalými“ dotazy míní), a protože se dotazy neustále opakují, předpřipravit jim relevantní odpovědi. Jinak tabulka časů, které uživatelé stráví měsíčně na jednotlivých vyhledávacích enginech, je mimořádně zajímavá:

  • Google 269 minut (!!)
  • AskJeeves 190 minut
  • MSN 140 minut
  • Yahoo! 106 minut
  • GoTo 56 minut
Jak je to tedy s onou finanční úspěšností? Jupiter srovnává přímé příjmy z vyhledávacích webů, které jsou založeny na placených odkazech při hledání klíčových slov – například firma Ford si koupí slovo „automobil“, takže pokaždé, když kdokoli zadá toto slovo do vyhledávače, vyběhne jako první (obvykle v oddělené sekci) odkaz na stránky Fordu určené pro zákazníky. Tento koncept jistě vypadá logicky a i například české portály se jej snaží se střídavou úspěšností svým zákazníkům prodávat, ale Jupiter tvrdí, že v USA inzerenti tuto metodu spíše opouštějí jako neúspěšnou (lze tedy očekávat, že podobně tomu bude časem i u nás). Důvody jsou: - skutečně zajímavých, často zadávaných, pro danou firmu relevantních klíčových slov není mnoho, trh je malý. Čili: pro výrobce nebo prodejce automobilů může být zajímavé si vyblokovat slovo Automobil, ale co dál – motor, kolo, volant, silnice, benzín, řidič? To už asi ne.
  • procento uživatelů, kteří směřují na stránky firmy nebo obchodu tímto způsobem přes vyhledávací centrálu, není velké. Například tzv. „obchodní kanály“ (naše obdoba je obchody.centrum.cz, kupříkladu) používá k vyhledání produktu 5 % uživatelů – naproti tomu přímo na URL obchodu jde 23 % z nich
Zpráva tedy přidává další argument k už poměrně dlouhé řádce těch, které tvrdí: nechť Internet zaplatí jeho uživatelé, nikoli inzerenti. Představa života zadarmo, placeného inzerenty a „sponzory“, je právě tak lákavá jako nesmyslná – v běžném životě to, co do vás inzerent vrazí (např. různé dárečky, zboží „navíc zdarma“ atd.), si trojnásobně vybere v ceně. V Internetu se tomu zatím trošku vzpíráme věřit – Internet tu je, protože je zdarma, a pokud by se významné stránky staly placenými, nebude to znamenat jeho konec? Dnes to nikdo neví, i když se o tom často a intenzivně diskutuje.

Závěrem domácí úvaha: kdyby vznikl na českém Internetu placený portál, obecný vyhledávač (jakkoli kvalitní) zpřístupněný jenom předplatitelům, měl by podnikatelský úspěch? Domnívám se, že ne.

Diskuze (7) Další článek: Tým iPaqu k pronajmutí

Témata článku: , , , , , , , , , , , ,