V našich podmínkách a finančních možnostech nebudou TCO tak vysoké, nicméně náklady při nasazení NC jsou nižší už z principu.
V květnu roku 1996, přesněji 20.5.1996, se začala realizovat jedna z prvních vážnějších iniciativ kolem tzv. Network Computers - síťových počítačů ( dále jen NC ). Společníky byly významné společnosti na trhu IT - IBM, Oracle, Sun a Netscape. Důvod: spojení sil k prosazení NC na trhu. NC mají totiž vlastnosti, které by mohly výrazným způsobem zasáhnout do poměrů na trhu osobních počítačů i serverů a zamíchat kartami obratů. Celá záležitost se nevyvíjí překotným tempem, ale soudě podle frekvence nových zpráv na Internetu začíná nabírat rychlé obrátky.
Co je vlastně NC?
V reklamních prospektech se dočtete to správné marketingové: "Je to nové, jednoduše použitelné informační zařízení, které každému člověku umožňuje využívat výhod informačního věku. Je to nástroj, který každému umožní komunikovat přes e-mail a Internet, vstoupit do elektronického obchodu, spouštět aplikace a hry přes síť. NC je jednoduchý jako televize nebo telefon."
Princip NC
Hardwarový princip NC je jednoduchý: odlehčit PC o některé komponenty ( pevný disk, disketová mechanika, CD-ROM ), standardně přidat rychlou síťovou kartu, příp. modem, připojit jej na server a už se může pracovat. Server by měl být dostatečně dimenzovaný, aby zvládl obsloužení všech zapojených NC včetně běžného provozu - zvláště v exponované době. Stejné požadavky co se týká dimenzace jsou kladeny na síť. To jednoznačně přenáší počáteční náklady na společnosti, které síťové služby provozují. Lze si lehce představit neustálé investice do nových výkonnějších serverů z důvodů vysokého nárůstu uživatelů a problémy s propustností sítě.
Proč tedy NC?
Podívejme se na tuto problematiku nejprve ze strany firemních zákazníků.
Proč by si tedy měly firmy NC kupovat? Především z ekonomického hlediska. Nákupní cena NC je nižší než u klasického PC, ale hlavní úspory se projeví až při provozu. Udává se, že náklady na celoroční údržbu PC, tzv. TCO (Total Cost of Ownership) jsou asi 12 000$ ( zdroj: Gartner Group ). To zahrnuje nový software, výměnu překonaného hardware, školení uživatelů, platy IT pracovníků, ... V našich podmínkách a finančních možnostech nebudou TCO tak vysoké, nicméně náklady při nasazení NC jsou nižší už z principu - centrální údržba a upgrade software, správa na dálku, nižší výdaje na zabezpečení dat, potřeba menšího množství IT pracovníků, nižší výdaje na upgrade hardware.
Další velkou výhodu lze spatřovat v tom, že uživatel nemusí spravovat svá data výlučně z jednoho počítače, ale pokud se identifikuje na jiném NC připojeném k témuž serveru, dostane se ke svým datům stejně jako by seděl ve své kanceláři.
Značně klesají náklady na hardware. Jak říká p. Dies, šéf divize IBM pro NC: " Když se podívám na své PC, mám tam 11 MB osobních dat a 500 MB software. " Je efektivnější mít oněch zmíněných 500 MB pro 100 uživatelů někde centrálně než kupovat 100x500 MB diskového prostoru.
Pokud komunikujeme po vnitropodnikové síti, jsou data relativně dobře zabezpečena proti krádeži. U PC je lze zabezpečit také, ale zdá se, že stupeň bezpečnosti je u NC v tomto případě o něco vyšší. Důvod: centrálně uložená data jsou bezpečněji uložena ve srovnání s lokálním diskem ve skladě na periferii podniku. Nelze zřejmě tvrdit, že by zloději pomohl fakt, že na skladě podniku je nyní 5000 ks matic M10. V případě krádeže PC nebo NC samozřejmě vzniká škoda na hardware, ale u PC je ještě navíc nutno připočíst náklady na obnovu dat., které jako naschvál mají datum zálohy dva měsíce zpět. Existuje i možnost krádeže dat ze serveru, ale moderní databázové systémy ( např. Oracle ) jsou konstruovány tak, aby ani správce systému neměl možnost nahlédnout do dat, která jsou uložena v databázi.
Slabinou NC ale i PC je přenos dat po Internetu. Každá šifra je luštitelná, takže data mohou být kdykoliv zcizena. Zvláště dnes dokud platí staré normy pro šifru DES, pod kterou probíhá velké množství bankovních a jiných transakcí. Pro soukromé uživatele toto nebezpečí není až tak velké. Pokud si někdo nepovolaný přečte, že Honzík má rád Kačenku, nepřinese to onomu hackerovi téměř nic.
Další výhodu pro NC a nebezpečí pro svět PC skrývá krádež klasického notebooku s daty na HD. Některé složky naší bezpečnostní části státního aparátu to měly možnost poznat na vlastní kůži. Nepřítomnost dat v NC je i v tomto případě ochranou. Ledaže by někdo odcizil celý server... .
A propos server. Velmi špatně se při převádění firmy na informační systém odhaduje výkonnost a datová propustnost serveru(ů) s ohledem na budoucí rozšiřování. Jedno z řešení v současné době nabízí řada serverů Silicon Graphics Origin, u kterých lineárně roste výkon spolu s počtem přidávaných procesorových modulů. Není tak nutno kupovat nový server, ale jen jeho část. To ušetří poměrně velkou částku a umožňuje postupně zvedat výkon serveru při nižších nákladech.
Průzkum trhu je věc ošidná
NC mají pro podnik nesporné výhody. Co tedy brání masovějšímu nasazení těchto strojů ? Jeden důvod je protichůdná koncepce low-cost PC s pevným diskem - tzv. NetPC společností Microsoft a Intel. Dalším důvodem je většinou odmítavý postoj lidí, kteří jsou ve firmách odpovědní za nákup výpočetní techniky. Zone Research, zabývající se analýzou Internetu, udělala anketu mezi 137 osobami odpovědnými za nákup IT. Pouze 15 % z nich plánuje v nejbližších třech letech nákup techniky "odlehčeného" klienta. Dalších 44 % odmítá z důvodů zahlcení serveru a sítě množstvím dat. Zbytek je toho názoru, že NC není PC.
V protikladu s výzkumem Zone Research se ocitá výsledek průzkumu Bloor Research. Průzkum říká, že více než 50 % velkých podniků zkouší technologii NC, 18 % ji implementuje a 17 % ji zahrnuje do pilotních schémat. Andrew Hammet, ředitel Bloor Research říká: "Lidé si vytvořili představu, že návrat k centralizaci znamená nižší náklady, vyšší kvalitu služeb, lepší řízení a kontrolu." Studie Bloor Research dále uvádí, že do roku 1999 by mělo mít 40 % velkých podniků instalovány NC a do pěti let by NC měly přečíslit PC v poměru 2:1. Zdroj: Computer Business Review.
A co doma?
NC určené pro domácnost mají zatím jednu chybičku - svým připojením k serveru a absolutní závislostí na něm včetně bootování nejsou příliš vhodné pro běžného domácího uživatele z důvodů nízké přenosové rychlosti. Boot NC počítače po 10 Mb síti trvá něco kolem 30 sec. Jednoduchým propočtem zjistíme, že tatáž operace na 28.8 modemu trvá téměř tři hodiny !!! I v této oblasti se blýská na časy - společnost Rockwell nedávno ohlásila, že do roka bude mít technologii, která po běžných telefonních linkách přenese 1 Mbit/sec. To je desetina rychlosti dnešních Ethernet sítí. S touto rychlostí se už dá uvažovat o "natahování" aplikací ze serveru a rychlou komunikací. Jeden problém se tedy zdá být vyřešen v nejbližší budoucnosti. Další překážkou pro běžného domácího uživatele jsou telefonní poplatky. Ve Spojených státech přispěla k rychlému rozvoji Internetu svým malým dílem neexistence poplatků za místní hovor. Telefonní společnosti mají příjem z jiných svých služeb. Pokud by se něco takového zavedlo i u nás nebo se alespoň vrátil režim neexistence impulsů v průběhu místního hovoru, bezesporu by to kromě rozvoje povídání hospodyněk (při vší úctě k nim) přineslo i velký rozvoj nejprve připojení k Internetu a posléze i velký rozvoj NC. Otázka monopolu společnosti Telecom a její cenové politiky patří do jiného článku. Některé vlády dokonce regulují ceny místních telefonních hovorů za účelem rozvoje Internetu a potažmo dostupnosti informací veřejnosti. S tímto přístupem ostře kontrastuje formální projev p. Pitharta na Invexu a celkový postoj naší vlády k IT.
Výhody a nevýhody NC v kostce
životní závislost na síti
náročnost na server a tok dat
náročnost na zatížení a rychlost sítě
náročnost na zabezpečení dat tekoucích po veřejné síti
nižší pořizovací cena než PC
snazší a levnější údržba
jednodušší obsluha
nižší náklady na školení uživatelů
nižší náklady na distribuci nového software
nižší celkové náklady ( TCO )
vyšší bezpečnost systému z hlediska uložení a krádeže dat
odolnější proti virům
zabírá méně místa na psacím stole
menší výdaje na upgrade hardware
menší možnost krácení si dlouhé pracovní doby hrami na počítači
Situace na trhu
Pokračuje boj dvou strategií, NetPC a NC. NC a přístroje tohoto typu začíná vyrábět několik významných společností: IBM, Akai, Digital Equipment, Funai, Philips Taiwan, Uniden, Zenith, Acorn,...
Za vedoucí firmu v oblasti NC je považována IBM. Ta podporovala dříve obě strategie - NC i NetPC. Posléze se NC stala kolejí, po které v současné době vlak IBM jede.
Doposud se prodalo pod značkou IBM podle odhadů celosvětově kolem 100 000 počítačů NC. Evropa se podílí asi 1000 zákazníky. Významným a zřejmě rozumným počinem IBM je uvolnění licence na software NC server, což je klíčová komponenta softwarového systému NC.Důvodem je posílení skupiny kolem NC.
Dlužno poznamenat, že z dalších významných společností zabývajících se touto problematikou NC jsou Sun Microsystems Inc, Oracle Corp, Netscape Communications Corp, Corel Computer Corp, Neoware Systems Inc, Novera Inc, Santa Cruz Operation Inc a TriTeal Corp.
V naší republice má NC v nabídce kromě společnosti IBM i Autocont.
Populární závěr
Zavřete oči a zasněte se. Podívejte se do nedaleké budoucnosti, kdy vás ve městě na každém rohu potká nějaký přístroj na principu NC. Přijdete k němu, vytáhnete svoji flash kartu s oněmi 11 MB osbních údajů, identifikujete se a můžete hospodařit se svým bankovním účtem, sázet Sportku nebo jiné výdělečné hry, objednáte si domů video-on-demand, pošlete poštu, přečtete si nejnovější zprávy a poštu, kde Vám dcera píše z kolejí, že už zase nemá peníze. Nakonec zavoláte domů, že jste v pořádku a už jedete. Doma si sednete k NC a svoláte pracovní videokonferenci se svými podřízenými, kteří jsou různě roztroušeni po světě. Daleká budoucnost? Snad do již zmíněných pěti let. Proč tedy ne NC?
