Jitka Pavlonová, prezidentka SPIS: lobujeme za e-vládu

Velkou zásluhu na prosazení zákona o elektronickém podpisu má Sdružení pro informační společnost. Podařilo se mu také otevřít dialog o e-governmentu mezi zástupci veřejné i komerční sféry. Hovořili jsme s prezidentkou sdružení Jitkou Pavlonovou.

Od založení SPIS uplynuly čtyři roky. Jak je vnímáte po stránce uplatňování principů e-governmentu?

Navenek se toho pro nezasvěcené mnoho nezměnilo, i když se podařila neuvěřitelná řada věcí. V mnoha ohledech jsme stále na počátku, je to opravdu běh na dlouhou trať. Konečně má vzniknout samostatné Ministerstvo informatiky, koordinační orgán, který bude záležitosti v této oblasti řešit na nadresortní úrovni. Byl vytvořen legislativní rámec díky přijetí zákona o elektronickém podpisu, zákona o informačních systémech veřejné správy, zákona o ochraně osobních údajů a telekomunikačního zákona. Základní struktura je tak vytvořena, i když řada legislativních opatření ještě chybí. Problematikou e-governmentu a informační společnosti se v minulém volebním období začala naštěstí zabývat i vláda, která v době zakládání SPISu nejevila o tuto problematiku velký zájem.

Fotografie:Jitka Pavlonová

Směrem k občanům se e-government zatím ještě neprojevil. Jediné, co se zde dá vyřizovat elektronicky, je žádost o přiznání sociálních dávek. Tato služba se však bohužel týká skupiny občanů, která nemá zřejmě přístup k internetu.

Ale aby to neznělo pesimisticky – všechny orgány veřejné správy poskytují informace prostřednictvím internetu, často velmi kvalitně.

Také certifikáty pro e-podpis jsou drahé. 1. CA je dceřinou společností PVT, který je členem SPIS. Prospěch členských firem a obecný prospěch se někdy mohou vylučovat.
Legislativa nastavila přísná kritéria, které musí certifikační autority splňovat. PVT byl zatím jedinou firmou, která o akreditaci zažádala, a tím pádem vzniká jakési monopolní prostředí. Předpokládám, že až bude podobných firem více, ceny certifikátů poklesnou. Nesmíme také zapomínat, že technologicky a tedy i finančně je činnost akreditačních autorit nesmírně náročná, což se v cenách certifikátů odráží. A spočítejte si, kolik stojí poštovné nebo doprava na úřady, bydlíte-li v menších městech. Investice do elektronické komunikace by se v dlouhodobém pohledu občanům určitě vyplatila.

Přiznávám ale otevřeně, že firmy sdružené ve SPIS pochopitelně motivuje především jejich prosperita, a to je naprosto v pořádku. Nicméně velký přínos sdružení vidím v tom, že na jeho půdě jsou firmy ochotny dívat se více dopředu a pomáhat státu tvořit koncepce budování informační společnosti. Členství ve SPIS firmám bezprostřední ekonomický zisk nepřináší.

Eduard Míka nedávno řekl, že není problém v e-governmentu, ale v governmentu bez „e“. Není snaha o informatizaci státní správy snahou učit dinosaura jíst příborem?

Nevidím to tak tragicky. Řada politiků si už kupodivu uvědomuje, že stát je jakousi firmou, která by měla poskytovat služby svým občanům, a to velmi efektivně a pružně. S názorem pana Míky souhlasím. Problém je ve státní správě samotné, s čímž se potýkají i ostatní země. Veřejná správa funguje v Evropě od dob Marie Terezie stále stejně, i v USA je to podobné. Všichni si zvykli na fungování určitých procesů a nikdo se už neptá, zda mají smysl.

Proces informatizace státní správy by měl mít čtyři stádia: informace – transakce – integrace – transformace. Mám pocit, že se zatím všichni (a netýká se to jen naší republiky) nacházíme v první fázi, kdy stát poskytuje informace elektronicky. Pomalu vstupujeme do fáze druhé, kdy se již dají provádět první elektronické transakce s veřejnou správou. Myslím, že e-government by měl vést až k onomu poslednímu stádiu – transformaci. Věřím, že informační a komunikační technologie pomohou fungování veřejné správy změnit. Ale jdeme proti staletým tradicím, které jde měnit velmi obtížně.

Nedávno jste měla možnost poznat USA prostřednictvím stáže; co vám dala?

V mnohém jsem byla uchvácena, někdy jsem měla pocit, že na tom nejsme až tak špatně. V jednotlivých státech federace je úroveň e-governmentu velmi různá. Velmi mě zaujalo řešení komunikace občana se státní správou v Utahu, kde mají k dispozici asi padesát elektronických aplikací. Občané i podnikatelé mohou vyřizovat se státem elektronicky, na co si vzpomenete: od daňového přiznání přes registraci firmy, placení rybářských legitimací až po vybírání a placení realit. Za některé služby se platí, což bylo prý předmětem dlouhých diskusí. Občané si ale zvykli, že jim tyto služby ve svém důsledku přináší úsporu času i peněz, takže jsou v určité míře ochotni platit. Stát tak má finanční prostředky na provozování těchto aktivit.

Kromě toho má v Utahu neuvěřitelných 74 % lidí přístup na internet, což mimo jiné sponzoruje i vláda. Snaží k internetu připojit i vzdálenější oblasti, které se pochopitelně také potýkají s nezaměstnaností. Vláda se věnuje rekvalifikaci nezaměstnaných v oblasti práce s internetem, jejich hodnota potom na trhu pracovních sil stoupá a firmy je zaměstnávají v režimu práce na dálku. Jen v loňském roce tak bylo vytvořeno 400 nových pracovních míst.

Proč to u nás nejde také?

V USA si politická špička uvědomuje, že informační technologie mají budoucnost a rozhodla se je podporovat. V Česku je to stále hudba budoucnosti. Zůstáváme na úrovni představ o podobě informačních systémů jednotlivých ministerstev a jejich integraci, ale zapomínáme na občana a podnikatele – na ty, pro něž tu stát je.

Navštívili jsme ve Washingtonu Federální úřad pro rozpočtování, který zodpovídá za nadresortní informatické projekty. Stejně jako v Česku se potýká s neochotou úředníků měnit zaběhané systémy či spolupracovat mezi resorty. Federální vláda funguje ne jako „firma“, ale jako asociace „firem“, které navzájem příliš nekomunikují. Na rozdíl od nás před spuštěním jednotlivých projektů provedli procesní analýzu. Určili procesy na úrovni státu a zjistili, že spousta úřadů dělá naprosto stejnou agendu. Začali řešit, které z procesů pomocí informatiky napřímit, a zákonitě narazili na odpor jednotlivých resortů, kterým začali zasahovat do dlouhodobých zvyklostí. Problémy jsou i v jiných zemích velmi podobné. Ačkoli třeba nám svítá na lepší časy – procesní analýzu slíbil nový ministr…

Co vám jako občanovi v oblasti e-governmentu nejvíce chybí?

Úplně všechno. Přiznám se, že jako občan se snažím kontaktu se státní administrativou co nejvíce vyhýbat. Se státem jsem ve styku v podstatě jen jednou za čtyři roky, když potřebuji odvolit. Trvalé bydliště mám vzdáleno pořád 220 km od Prahy. Za naprosto úžasnou věc bych považovala možnost volit elektronicky.

Nedávno SPIS na základě výzkumů veřejného mínění předložil vládě tři základní potřeby občanů v e-governmentu – levnější internet, možnost práce z domova a funkční e-podpis.

Tyto body jsou v obecnější rovině obsaženy v programovém prohlášení vlády. U internetu nejsou explicitně uvedeny daňové úlevy, ale vláda se zavázala udělat maximum pro zlevnění připojení. Podle mne má možnost ovlivnit ceny pouze v daňové rovině, což asi teď po povodních nebude možné.

V souvislosti s teleworkingem nyní zpracováváme analýzu našeho právního prostředí. Dospíváme k názoru, že nejsou nutné velké změny v legislativě. Stačila by jednotná metodika pro finanční úřady. Čekáme také na priority nového ministra, jehož snahy, budou-li smysluplné, chceme maximálně podpořit.

Mají vůbec opatření, jako jsou daňové úlevy na připojení k internetu, šanci prosadit se? Je dobré, aby stát do takových věcí zasahoval?

Pokud se bavíme o tom, co může vláda udělat pro zlevnění internetu, má v rukou jediný nástroj, a to jsou daně. V telekomunikacích už je liberální prostředí, takže vláda nemůže nařizovat poskytovatelům, jaké by měli mít ceny. V této oblasti je kompetentní nezávislý regulační orgán ČTÚ – a to jen v omezené rovině.

V telekomunikacích vládne liberální prostředí?Telekomunikační prostředí je opravdu liberální spíše de iure, což vyplývá z historických souvislostí. Infrastrukturu dlouhá léta budoval monopolní operátor, který investoval nemalé prostředky a logicky není ochoten vyklidit pole alternativním operátorům. Ale v tom není Česká republika specifická, s podobným problémem se potýkají i země, které liberalizaci zavedly daleko dříve. Jako občan bych si přála telefonovat co nejlevněji, jako člověk, který se v oboru pohybuje, chápu, že tento problém není jednoduché řešit a svůj kus pravdy mají „monopolisté“ i „alternativci“.

Co dělá SPIS v oblasti podpory drobných a středních podnikatelů?

Přiznávám, že v této oblasti máme dluh. V době zakládání sdružení jsme chtěli působit vůči veřejné správě i podnikatelům. Zjistili jsme, že na to kapacitně nestačíme a soustředili se tedy především na státní správu. V oblasti podpory drobných podnikatelů teprve začínáme. Poslední dobou organizujeme osvětové semináře pro malé a střední firmy, zaměřené na problematiku e-byznysu. V budoucnu budeme aktivnější i v tomto směru.

Jak se díváte na snahy o legislativní úpravu e-obchodu, tzv. „barevné knihy“?

Vznikla také úvaha o vzniku samostatného zákona o elektronickém obchodu, což považuji za naprostý nesmysl. E-obchod není v podstatě nic jiného než klasické obchodování. Využívá pouze jiné prostředky. Proč z něho dělat něco speciálního se speciálními zákony? Měly by se analyzovat stávající zákony, určit úzká místa, která brání e-obchodu, a zákony by měly být novelizovány. E-obchod funguje už dlouho a my se teprve zabýváme strategií toho, co by se mělo udělat. Parlament měl už dávno odhlasovat potřebné změny. Celý proces mi připadne hodně pomalý a zbytečný. Samozřejmě je třeba problémy související s e-obchodem pojmenovat, ale mělo to být rychleji a daleko dříve.

Co podle vás pomůže e-obchodu v současné situaci nejvíce?

Není to tolik problém legislativy. Myslím, že řadě firem nedochází, co jim e-obchod může přinést. Tím, že naše země ještě není součástí EU, vzniká dojem, že konkurence se vyskytuje pouze v rámci České republiky. Internet a e-obchod však konkurenci přináší doslova z celého světa na práh každé firmy. Až si to firmy uvědomí, budou nuceny aplikovat e-obchod, aby vůbec přežily. Ty rozumné by to měly udělat ihned.

Co jste se naučila jako manažerka veletrhu Invex?

Prakticky jsem se seznámila s oborem informatiky. Vzděláním jsem ekonom a informatika pro mě představovala zcela jiný svět. Zůstala jsem u něj právě proto, že jsem měla možnost organizovat Invex. Toto odvětví považuji za klíčové pro budoucnost a myslím, že řadě z nás nedochází, jaké změny přinese. Dnes se internet srovnává s vynálezem železnice nebo knihtisku, ale myslím, že dosah informačních a komunikačních technologií bude daleko zásadnější.

Co se vám líbí na vaší současné práci ve SPISu?

Možnost spolupracovat s výjimečnými lidmi. Lidé, kteří se pohybují v tomto oboru, jsou vzdělaní a inteligentní, a tím pádem velmi obohacující. Kromě toho se díky této různorodé práci dostávám i ke světu ekonomiky a politiky. Mohu tak vidět věci v širších souvislostech.


SPIS

V roce 1998 bylo založeno Sdružení pro informační společnost (SPIS), oborová organizace společností působících v oblasti informačních a telekomunikačních technologií (má 49 členů). Hlavním cílem SPIS (www.spis.cz) je prosazování informační společnosti. Kromě aktivit, jež se dotýkají informační politiky ve státní a veřejné správě, chce SPIS zaměřit svou působnost cíleně i směrem k propagaci ICT a jejich přínosů pro komerční sféru. Podporuje tak integraci České republiky do evropských struktur a vyšší konkurenceschopnost českých podniků.


Jitka Pavlonová

Vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Bratislavě, obor zahraniční obchod. Absolvovala také mezioborové studium Právo v mezinárodním obchodě na Univerzitě Komenského v Bratislavě. V letech 1988–1998 pracovala v akciové společnosti Brněnské veletrhy a výstavy – šest let jako manažerka veletrhu Invex. Ve SPISu působí od jeho založení v roce 1998 nejdříve jako výkonná ředitelka, v letošním roce byla zvolena jeho prezidentkou.

Ráda hraje tenis, lyžuje, cestuje nebo poslouchá hudbu od Hradišťanu přes Led Zeppelin až po Smashing Pumpkins. Neholduje příliš domácím pracím, nemá ráda hloupost, aroganci a netolerantnost.


Článek byl převzat z magazínu ebiz.

Diskuze (10) Další článek: Longhorn server? Zrušeno

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,