Ježíšek letos přijde později, okolní svět nám zatím v ADSL stále utíká

Dříve než se v tomto článku dostaneme k ohlášenému termínu spuštění ADSL, jeho rychlosti a případnému limitu na objem přenesených dat, bych vám chtěl představit poslední studii společnosti Point Topic, abychom si udělali přesný obrázek o tom, jak daleko nám v této technologii utekly nejen vyspělé země světa, ale i kandidátské země střední a východní Evropy, které v roce 2004 hodlají spolu s námi vstoupit do EU. A proč vám tento přehled představujeme ve chvíli, kdy už je, řekl bych, na 90 procent jasný termín spuštění ADSL u nás? Je třeba si uvědomit, že ne samotné spuštění služby, ale především její cena, rychlost, datový limit a dostupnost i v menších městech rozhodnou o tom, jestli se propast mezi námi a vyspělým světem bude dále zvětšovat, nebo jestli se už konečně vydáme tou správnou cestou. První graf pochází z několik dní staré studie Point Topicu a zobrazuje prvních 10 zemí v počtu instalovaných ADSL linek.Graf zobrazuje rovněž přírůstek linek za časové období 3 měsíců, přesné údaje o počtu přípojek si můžete ověřit v následujících tabulkách.

Už několikrát jsem slyšel z úst zástupců Českého Telecomu, že služba ADSL bude prodělečná přesně tak, jak je prodělečná ve všech státech světa. Nedalo mi to a znovu jsem oslovil některé alternativní operátory s otázkou, jak to tedy vlastně je ze ziskovostí internetových služeb. Jejich odpověď mě nijak nepřekvapila a potvrdila můj názor, že Český Telecom se při svých kalkulacích ziskovosti jednotlivých služeb dopouští jedné základní chyby. Nelze totiž při výpočtech jako vstupní hodnotu použít všechny potřebné náklady na vybudování sítě a přitom zohledňovat zisk z jednotlivých služeb odděleně.Jestli jsem vše správně pochopil, při výpočtu ziskovosti ADSL se musí jako vstupní položka pro výpočet použít pouze náklady na zařízení spojené s touto službou, což mi připadá logické. Jestli se Telecom dopouští při výpočtech chyby, je spíše otázkou pro ekonomy. Pro uživatele je důležité, že ve všech státech Evropské unie, do které po úspěšných jednáních v Kodani vstoupíme společně s desítkou dalších kandidátských zemí, zaznamenává širokopásmový Internet neustálý nárůst. Pojďme se však nejdříve podívat jak jsou na tom země, které jsou nám řečeno slovy Čtc – „ekonomicky bližší“.

Tabulka zobrazující nárůst linek ADSL za období od 31.12.2001 do 30.9.2002 v zemích Střední a východní Evropy (zdroj,Point Topic)

Tabulka vypracovaná na základě tří za sebou následujících studií Point Topicu jasně ukazuje, že počty přípojek ADSL v zemích střední a východní Evropy skutečně nejsou tak oslnivé ve srovnání s ostatními státy světa. Pro vysvětlení však nemusíme chodit daleko. Ve všech zemích uváděných v tabulce se technologie ADSL začala opravdu masivně zavádět až počátkem tohoto roku, zatímco například v USA, Kanadě nebo v Jižní Koreji je tato technologie přístupná již několik let. I přesto některé státy v této tabulce zaznamenaly za prvních 9 měsíců tohoto roku pozoruhodný výsledek. Dovolím si připomenout, že jestli jsem dobře informován, tak v původním plánu pro tuto službu počítal ČTc se třemi tisíci nových uživatelů za celý rok. Nezbývá jen připomenout, že v době předpokládaného spuštění této služby u nás, při zachování současného tempa růstu u zobrazovaných zemí bude mít například Maďarsko víc než 40 tisíc uživatelů této služby, Estonsko 30 tisíc a Polsko téměř jistě překročí hranici 15 tisíc uživatelů.

Do následující tabulky jsem vybral jak země, které jsou svojí podporou ADSL přímo proslavené, tak státy, o kterých by někteří z vás ani nepředpokládali, že tam tato technologie vůbec existuje. Nebudu zde vyzdvihovat země jako USA, Kanadu, Jižní Koreu nebo Japonsko, kde se počet přípojek pohybuje v řádu milionů snad pouze Japonsko by si zasloužilo větší pozornost. Ne každý totiž ví, že zatímco v USA a Kanadě začaly telekomunikační firmy poskytovat ADSL již v roce 1997, v Koreji o 2 roky později, tak v Japonsku první operátor spustil tuto službu teprve na začátku roku 2000. Mojí pozornost zaujala např. Chile, která dokázala počet přípojek rozmnožit téměř čtyřnásobně. Jednoznačným skokanem roku je však Čína, která dokázala za 9 měsíců poskočit o téměř 900 procent. Dále je pro mne také zajímavá Austrálie vzhledem k tomu, že zde současně s ADSL existuje i velmi výhodný paušální program na obyčejný dial-up, který poskytuje tamní telefonní společnost Telstra za zhruba 18.95 australských dolarů měsíčně. Za tuto cenu dostane zákazník trvalé připojení na Internet s přerušením spojení po 4 hodinách, ovšem s možností okamžitého znovupřipojení. Jediný háček je v tom, že každé připojení (a rovněž neomezeně dlouhé hlasové volání) stojí 22 centů.

Vzal jsem teda kalkulačku do ruky a počítal podle aktuálního kurzu 17.39 korun za australský dolar.V případě, že bych strávil připojením k Internetu každý den 4 hodiny, by můj měsíční účet činil zhruba 445 Kč, v případě připojení dvakrát denně by se tato částka zvýšila o 115 Kč. Proč do článku o ADSL píšu cenu za dial-up? Z pohledu průměrného uživatele Internetu v Austrálii mě skoro nic nenutí přecházet na ADSL, přesto se zde počet přípojek víc než zdvojnásobil.

Tabulka zobrazující nárůst linek ADSL za období od 31.12.2001 do 30.9.2002 ve vybraných zemích světa (zdroj,Point Topic)

K celkovému přehledu situace ve světě by možná bylo vhodné uvést také čísla ve státech Evropské unie. Proto jsme pro vás na stránkách Internetu pro všechny připravili celkový přehled všech zemí EU zpracovaný do přehledné tabulky.

V úvodu tohoto článku jsem sliboval uvedení přesného termínu spuštění služby ADSL u nás. Hodně jsem přemýšlel nad tím, jestli vůbec takovou informaci zveřejňovat, protože každý z nás má asi stejnou zkušenost s tím, jak jsou ohlašované termíny ze strany ČTc dodržované. Proto jsem se nejdřív snažil zjistit, jestli už vyšla nebo vyjde velkoobchodní nabídka na tuto službu, protože ČTÚ uložil Českému Telecomu za povinnost zveřejnit tuto nabídku nejpozději v prosincovém telekomunikačním věstníku. ČTc opět „nezklamal“ a velkoobchodní nabídka na tuto službu nebyla zveřejněná ani na druhý pokus.

Snažil jsem se tedy zjistit u několika vysoce postavených osob u ČTc, jaké budou jejich další kroky a kdy se uživatelé můžou těšit na tolik očekávané ADSL. Jaké bylo moje překvapení, když mi skutečně potvrdili, že ADSL bude s největší pravděpodobností spuštěno 1.února 2003. Tento termín by však při dodržení všech nutných podmínek pro uvedení služby na trh (zveřejnění velkoobchodní nabídky a uzavření smlouvy s minimálně jedním AO) nemohl nikdo stihnout, další telekomunikační věstník totiž vychází 28.ledna, takže času pro případné vyjednávání není zrovna mnoho.

Je zde ovšem ještě jedna varianta. Jelikož ČTc soudně napadnul již několikáté rozhodnutí ČTÚ a i u služby ADSL veřejně zpochybňuje kompetenci ČTÚ cokoliv mu nařizovat, je docela dobře možné, že smlouvu neuzavře s nikým, napadne rozhodnutí ČTU a spustí ADSL ve výše zmiňovaném termínu. Co se týká ceny a rychlosti, nepodařilo se mi získat žádný konkrétní údaj, jediné co lze s určitostí říci, že cena základní varianty by se měla pohybovat v rozmezí 1300 až 1600 korun a také to, že limit na objem přenesených dat se bude vyskytovat a to minimálně u nejlevnější varianty. Tomu, že skutečně v těchto dnech zřejmě dochází ke změně politiky uvnitř Českého Telecomu svědčí i fakt, že jsem byl několikrát ubezpečen, že není v zájmu ČTc při jednáních o ADSL dělat problémy a ochota k různým ústupkům je daleko větší, než byla donedávna.

Autor Miloslav Sova je iniciátorem Výzvy k rozšíření Internetu v ČR a zakladatelem občanského sdružení Internet pro všechny.