Jestli bude Mooreův zákon nadále platit, bude to asi díky IBM

Množství i význam zásadních technických inovací od IBM v poslední době je ohromující: nyní se zdá, že by se výkonnost počítačů mohla zdvojnásobovat každých 18 měsíců ještě příštích 15 let!
Poučka zakladatele Intelu Gordona Moora, která byla v začátcích míněna jistě i trošku jako marketingový slogan, se řadu let vyplňuje tak dokonale, že se už dnes označuje výhradně jako „zákon“: Moore tvrdil, že počet tranzistorů na čipu se bude zdvojnásobovat každé dva roky, a dnešní „verze“ jeho zákona – mírně upravená – praví, že se výkonnost (která nemusí vždy souviset s počtem tranzistorů) čipu zdvojnásobuje každých osmnáct měsíců.

Už skoro deset let se periodicky objevují „strašáci“ hrozící, že se konec platnosti Mooreova zákona už blíží. Zatím se ale vždycky podařilo objevit další technickou či technologickou fintu, která platnost zákona prodloužila – a zdá se, že se to při dalším ohrožení platnosti zákona podařilo i nyní. Je to díky IBM a jejímu už známému prohlášení, že firma odhalila další možnosti miniaturizace čipů, a to na zhruba desetinásobně vyšší míru, než jakou známe dnes a jaká už byla považována za technologickou hranici. Vynález se jmenuje V-Groove a údajně umožní tvorbu vodivých drah v tranzistorech až o rozměru 0,01 mikronu (dnešní maximum, či vlastně „minimum“, sahá k 0,18 mikronu a odhadovalo se, že nepřekročitelnou hranicí bude 0,10 mikronu). Na tvorbu obvodů se dnes používá litografie (fotolitografie) a IBM hodlá překonat existující hranice spíše chemickými metodami. Vynález IBM je tedy spíše technologického rázu, byl vyvinut ve spolupráci se slavným Massachusetským technologickým institutem a firma tvrdí, že je už schopna tyto tranzistory laboratorně vyrábět.

Je to jeden z dalších vynikajících příkladů výsledků základního výzkumu, který IBM po desítky let podporuje a mohutně financuje. Bez těchto výsledků bychom byli v computingu o pěkný kousek pozadu – vzpomeňme z posledních let jenom na magnetorezistivní hlavy pevných disků nebo na měděnou technologii výroby čipů. IBM sice získává dost financí z licencí těchto svých vynálezů a patentů, nicméně se zdá, že licencující společnosti na tom zpravidla vydělají mnohem více.

O tom, že základní výzkum je u IBM skutečně „základní“, a tedy důsledně oddělen od jakékoli praxe, svědčí i slova vědců, kteří V-Groove vyvinuli: říkají, že to vytvořili kvůli „studiu limitů při miniaturizaci tranzistorů“, a „případné komerční využití rádi nechají inženýrům“. Odhaduje se ale, že případné uvedení těchto čipů do masové produkce je ještě hodně let vzdáleno.

IBM – ale i některé další firmy – intenzivně zkoumají další možnosti zvyšování výkonnosti čipu, jak bližší, tak i vzdálenější (např. nanotechnologie). Podle dosažených pokroků se mikroprocesoroví analytici shodují v tom, že Mooreův zákon by docela dobře mohl platit ještě 25 let – pokud si to spočítáme (zdvojnásobení výkonu každých 18 měsíců), vychází nám, že se během této doby zvýší výkonnost běžného počítače více než stotisíckrát! I když je to ohromující číslo, zejména softwaroví vývojáři upozorňují, že je zoufale nedostatečné: že potřeby zejména internetových aplikací (video, rozpoznávání hlasů, 3D vizualizace v reálném čase a vysoké kvalitě atd.) kladou vyšší nároky, než jsou pokroky ve výkonu počítačů schopny zvládnout. Navíc nejde jenom o zvyšování výkonu čipu, tak jako výkonnost automobilu nespočívá jenom ve zvyšování výkonu motoru: objevují se další úzká hrdla, je potřeba zvyšovat výkonnost paměti, rychlost sběrnice, výkon grafiky, kapacitu disku apod. A speciálně u Internetu existuje hrdlo nepoměrně užší než cokoli ostatního: kapacita připojení.

Diskuze (77) Další článek: StarOffice si prorazila cestu i k významným assemblerům pécéček

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , ,