Zatím se nestačí stavět továrny, aby se vyhovělo poptávce; po roce 2002 se má situace zlomit.
Světové konsorcium pro sledování produkce čipů WSTS (World Semiconductor Trade Statistics) vydalo zajímavé odhady týkající se budoucí produkce nejrůznějších čipů, obecně polovodičových prvků používaných v moderní elektronice, komunikačních a výpočetních technologiích.
Podle WSTS se jedná o obrovský trh: jenom letos má dosáhnout obratu skoro 200 miliard dolarů (což znamená, že Intel v tomto celkovém trhu není zdaleka dominantním hráčem). Tento trh má růst až do roku 2003, zejména díky vzrůstající poptávce o čipy do mobilních telefonů a různých malých zařízení; v obratu ale má mít vrchol už v roce 2002 a pak má začít klesat. Důvodem je, že výroba továren na polovodičové prvky nestíhá poptávku; zatímco firmy dovedou velmi rychle navrhovat nové čipy a výrobky, které je používají, trvá stavba fabriky minimálně několik let. To současně přinese setrvačný efekt – v roce 2002 už bude továren nadbytek a poprvé vznikne velká převaha nabídky nad poptávkou; přestože se čipů bude na světě používat víc a víc, jejich ceny prudce poklesnou.
To současně znamená, že až do roku 2002 mohou nastat různá období nedostatku – například jako nyní už nejméně rok trvající nedostatek LCD displejů, který zoufale cenově znepřístupňuje stolní LCD displeje a zdražuje notebooky.
Silný růst v příštích letech má přinést paměť RAM, přesněji DRAM: v dolarových cenách o více než 20 % v nejbližších třech letech. Naštěstí právě u DRAM je fabrik poměrně dost a navíc se přechází na vyšší kapacity; proto má zároveň rychle klesat i průměrná cena za megabajt: analytici od Dataquestu říkají, že cena za typický 128 megabitový blok DRAM, která je dnes někde okolo 14 dolarů (600 Kč), klesne za tři roky pod 6 dolarů a za čtyři roky pod čtyři dolary.
Přesto DRAM není v růstu rekordmanem: největší a nejrychleji stoupající zájem je o paměti flash. Jejich nepřekonatelnou výhodou je zachování stavu i při vypnutém přístroji, tj. téměř s nulovou spotřebou energie; flash paměť se dnes používá v mobilech, ale je o ni zájem v prakticky jakémkoli jiném elektronickém přístroji. Pokud se někdy stane, že bude například tak dostupná jako dnešní paměť DRAM, můžeme si dobře představit i notebooky bez pevného disku s ukládáním do flash paměti, popřípadě v budoucnu i stolní počítače, které rozpracovanou práci budou ukládat na místní flash paměť, a dlouhodobě např. na internetová záznamová média. Ze všech současných záznamových médií může mít flash paměť nejlepší budoucnost – pokud se ji ovšem podaří vyrábět levně a ve velkém množství.