Jef Raskin: Neznámý tvůrce Macintoshe ve stínu Steva Jobse

  • Slavný Apple Macintosh byl nápad Jefa Raskina
  • Šikovný inženýr měl vizi jednoduchého počítače pro běžné lidi
  • Nakonec se jeho díla ujal Steve Jobs a všechno dopadlo jinak
Kapitoly článku

Pro počítačové nadšence je jméno Macintosh, či zkráceně Mac, pojmem. Většina by vám přitom tvrdila, že první Macintosh byl dílem Steva Jobse. Ale i když pomineme zásadní podíl týmu inženýrů a programátorů, bez kterého by Jobs Mac nevyvinul, je nutné zmínit, že Jobs nebyl tím, kdo vývoj tohoto počítače zahájil. Šlo v podstatě o pirátský projekt, který Jobs naopak hodně dlouhou dobu sabotoval. Stál za ním pozdější Jobsův oponent Jef Raskin.

Pisatel návodů s talentem na všechno

Když se ve válečných létech, konkrétně 3. března 1943, narodil do židovské rodiny Raskinů synek Jef, nikdo netušil, o jak univerzálně nadané dítě se jedná. To se ukázalo o dvě desítky let později, kdy na univerzitě překypoval energií a zájmem o různé obory, což vyústilo v bakalářský titul z matematiky a fyziky, následovaný v roce 1967 magisterským titulem z informatiky.

Klepněte pro větší obrázek
Jef Raskin s modelem počítače Canon Cat, který vytvořil

Pikantní je, že původně chtěl studovat filozofii. A kdyby jen to. Jef Raskin se intenzivně věnoval hudbě, ba dokonce ji začal i studovat na University of California v San Diegu. Jenže brzy toho nechal a místo vlastního studia se věnoval výuce, kde dokázal skloubit tak rozdílné obory, jako jsou umění, fotografie a počítače.

Jef Raskin

Inženýr a softwarový vývojář, který byl stěžejním tvůrcem legendárního počítače Apple Macintosh.

  • narození: 9. března, 1943
  • úmrtí: 26. února, 2005
  • původ: USA

Když se objevily první mikropočítače, neváhal, zakoupil si stavebnici Altairu, sestavil ji a zděsil si nad úrovní dokumentace k tomuto i dalším tehdejším strojům. Těžko říct, nad čím se vlastně zděsil, protože prakticky žádná dokumentace neexistovala, každopádně jej to motivovalo k založení firmy, který se psaním manuálů zabývala. Raskin mohl těžit ze svého univerzálního talentu, přehledu v oboru, který byl podepřen i důkladným studiem.

Na West Coast Computer Faire, tedy na jednom z prvních veletrhů, věnovaných počítačům, se seznámil se Stevy Jobsem a Wozniakem, přičemž Jobsovi se zalíbil, takže jej pověřil sepsáním manuálu k jejich Basicu, který byl dodáván k Apple II. Manuál byl natolik kvalitní, že v Applu neváhali a Jefa Raskina zaměstnali jakožto zaměstnance číslo 31.

Paradoxní přitom bylo, že jako jediný ve firmě měl dokončené počítačové vzdělání. Sám to komentoval, že kdyby to v Apple tehdy bývali věděli, možná by jej vůbec nevzali. Ostatně, Steve Jobs, který ho postupem času začal přímo nenávidět, se o něm vyjádřil jako o „shithead who sucks“.

Jak přemluvit Steva Jobse

Ačkoliv v Applu zprvu pouze šéfoval oddělení pro tvorbu dokumentace, které dalece překonávalo jakoukoliv tehdejší konkurenci, neměl pocit, že by pouze tímto měl být omezen. Vzhledem ke svému působení na univerzitě věděl o novém pohledu na uživatelské rozhraní, ke kterému dospěli v Xeroxu PARC.

Jenže ve firmě Apple to koncem sedmdesátých let nikoho nezajímalo. Vyvíjen byl Apple III, což v podstatě měl být pouze lehce vylepšený Apple II a Raskin z něj byl přímo nešťastný.

Klepněte pro větší obrázek
Apple II s disketovými mechanikami a monitorem

Díky svému dokumentačnímu oddělení například věděl, že pro profesionální zpracování textu je opravdu potřebné, aby počítač uměl zpracovávat text o 80 znacích na řádek. Trvalo mu hodně sil, než všechny přesvědčil, že něco takového musí umět nejen Apple III, ale bylo by vhodné vyvinout i grafickou kartu, která to naučí i Apple II. Do budoucna pak tento režim další varianty Apple II podporovaly nativně.

Jenže to stále bylo málo. V Applu se rozjížděl velkolepý projekt Apple Lisa, což měl být drahý a velmi výkonný (na svou dobu) počítač s procesorem MC68000, nicméně o jeho operačním systému a softwaru nikdo moc neuvažoval.

Raskin upozorňoval, že je to nesmysl, protože softwarem se přece musí začít. Nebylo by proto od věci, aby se lidé z Apple inspirovali u Xeroxu? Zdejší Xerox Alto byl počítač s grafickým uživatelským rozhraním, s okny, tlačítky a posuvníky, ovládaný myší. Každý, kdo počítačům rozuměl, chápal, že tohle je budoucnost.

Raskin to ale neměl jednoduché, protože se s Jobsem neměli rádi, takže když za ním přišel s návrhem, ať si udělá výlet do Xeroxu, tak s ním vizionář Jobs vyrazil dveře. Raskin tedy přemluvil dalšího z klíčových vývojářů, Billa Atkinsona, ať si o tom s Jobsem ještě promluví, a ten dokázal vykreslit schopnosti Alta Jobsovi tak nadšeně, že v budoucnu oslavovaný velký „otec prvního okenního systému“ zabral. Konečně tedy byla jasná nejen hardwarová konfigurace budoucí Lisy, ale i základní vlastnosti jejího operačního systému.

Kde se zrodil nápad na Macintoshe

Raskin ale stále s takovým konceptem nebyl příliš spokojen. Lisa měla být nesmírně drahou pracovní stanicí, sice velice efektivní, ale pro normální lidi cenově nedostupnou. Raskin tušil, že tento koncept je sice krokem vpřed, ale i velkým rizikem. Věřil, že budoucnost je spíše v levných počítačích, které se bude moci dovolit každý.

Takový Apple II byl sice celkem levný, ale měl pro změnu jinou nepříjemnou vlastnost – abyste z něj udělali smysluplný stroj, museli jste do něj zastrkat různé rozšiřující karty. Raskin ale měl pocit, že něco takového je nesmyslné, protože obyčejný člověk tomu prostě nerozumí. Potřebuje mít počítač, který jen postaví na stůl, spustí, a to bude vše.

Proto začal sepisovat články jako „Computers by the Millions“ z roku 1979, kde se zamýšlí nad budoucími počítači, no a nakonec dal své představy o počítači pro masy dohromady ve spisku The Book of Macintosh. Vysnil si zde počítač pojmenovaný Macintosh, což byla jeho oblíbená jablečná odrůda, který bude snadno ovladatelný, se zabudovaným potřebným softwarem a hlavně levný.

Podařilo se mu přesvědčit vedení Apple, aby mu takovýto projekt dovolilo zahájit a začal dávat dohromady vývojový tým, v němž se ocitly zásadní tvůrci budoucí legendy, jako Bill Atkinson, Andy Hertzfeld, Burrel Smith, Bud Tribble či Joanna Hoffman. Měl skutečně skvělý cit pro lidi a pro svůj tým zajišťoval kreativní atmosféru, aby se jim dobře pracovalo.

Témata článku: Software, Google, Apple, Historie, Počítače, USA, Osobnosti počítačové historie, Google Glass, Steve Jobs, Canon, Náboj, Altair, MacWrite, Slavný Apple, Motorola, Jef Raskin, Xerox Alto, Tehdejší stroj, Textový editor, Apple Lisa, Komerční banka, Největší chyba, Bill Atkinson, Jobs Mac, Hardwarová konfigurace

14 komentářů

Nejnovější komentáře

  • prophet 17. 8. 2017 11:49:41
    Je sice uzasne, ze napisal nejaky clanok o prepojeni hudobneho nastroja s...
  • _ldx 16. 8. 2017 20:34:02
    Jobs otcem prvního okenního systému? :-D Když už otec, tak zmiňovaný...
  • Roman Šrámkuj 16. 8. 2017 15:51:19
    Článek značně manipulativní. Nechci bagatelizovat Raskinovy schopnosti...
Určitě si přečtěte

Země se jenom o vlásek vyhnula věčnému zmrznutí

Země se jenom o vlásek vyhnula věčnému zmrznutí

** Země po většinu doby své existence zmrzlá rozhodně nebyla ** Podle nového výzkumu tomu však unikla jen o vlásek ** Kdyby totiž byla jenom o 15 procent dále od Slunce, tak by prý kompletně celá zamrzla

20.  9.  2017 | Stanislav Mihulka | 9

CCleaner obsahuje softwarovou havěť! Tvůrcům se do kódu dostali hackeři

CCleaner obsahuje softwarovou havěť! Tvůrcům se do kódu dostali hackeři

** Masově oblíbený program pro softwarovou očistu Windows ovládli hackeři ** Narušení se podařilo zavčas odhalit, unikla jen data o počítačích uživatelů ** Je paradoxní, že CCleaner byl slabě zabezpečen, když jej letos koupil Avast

18.  9.  2017 | David Polesný | 46

Hacknutý CCleaner je mnohem zákeřnější, než se zdálo. Update na novou verzi nestačí, proveďte obnovu systému

Hacknutý CCleaner je mnohem zákeřnější, než se zdálo. Update na novou verzi nestačí, proveďte obnovu systému

** Chyba v CCleaneru je závažnější, než se zdálo ** Update na novou verzi nemusí stačit ** Přinášíme detaily

21.  9.  2017 | Stanislav Janů | 61

Noční strana Venuše vydala další tajemství

Noční strana Venuše vydala další tajemství

18.  9.  2017 | Jiří Černý

Americká armáda si pořizuje nové švédské pancéřovky Carl Gustav

Americká armáda si pořizuje nové švédské pancéřovky Carl Gustav

** Pancéřovky Carl Gustav jsou přenosné bezzákluzové protipancéřové zbraně ráže 84 mm se sofistikovanou optikou ** Jejich první verze byla vyrobena již v roce 1946 ** Mj. si je oblíbili i v americké armadě

21.  9.  2017 | Stanislav Mihulka


Aktuální číslo časopisu Computer

Vyplatí se ještě těžit kryptoměny?

Velký test studentských notebooků

Test pěti levných soundbarů

Nejlepší chytré hodinky