Na dny tohoto týdne z historických událostí připadají výročí například narození Johna Prespera Eckerta, jenž stál u zrodu hned několika průkopnických počítačů, stejně tak ale připomenutí zaslouží Robert Noyce, spoluvynálezce integrovaného obvodu. Nakonec bude řeč o závěti Alfreda Nobela a jeho ceně.
Eckert jedním z otců počítačů
První místo na řádcích aktuálního kalendária významných historických událostí ze světa vědy bude věnováno americkému inženýrovi Johnu Presperu Eckertovi, který se narodil dne 9. dubna v roce 1919. Vstupenku do tohoto pokračování tedy logicky získává datem své smrti, jež jej zastihla 3. června roku 1995.
Uvedeného dubnového dne se Eckert narodil v pensylvánské Philadelphii a do počítačové historie se později zapsal podílem na konstrukci hned několika významných strojů. V některých původních zdrojích se můžete setkat s jeho zažitou přezdívkou „Pres“. Už během studií na střední škole se začal živě zajímat o elektrotechniku, v doplňkových kurzech zde tak získal tolik důležité základy pro své budoucí „povolání“ vynálezce a konstruktéra první kategorie.
Na pensylvánské univerzitě se setkal s několika významnými osobnostmi, později také v akademických kruzích poznal kolegu Johna Mauchlyho. S ním pracoval na známém počítači ENIAC (Electronic Numerical Integrator And Computer), ale jejich zřejmě nejslavnější dílo světlo světa spatřilo světlo světa až v roce 1951. Byl jím počítač UNIVAC, UNIVersal Automatic Computer.
UNIVAC se zapsal do dějin například také díky faktu, že si jej za (byť nemalou sumu) mohl koupit kdokoli, nebyl tedy určen pouze vybrané skupince uživatelů. Sečtení dvou čísel UNIVACu trvalo zhruba pět set mikrosekund. Složitější násobení zabralo něco málo přes dvě milisekundy a nejproblematičtější dělení se vyšplhalo takřka na čtyři milisekundy.
Další informace:
Eckertův životopis na stránkách anglické Wikipedie.
Anglické povídání o UNIVACu v podání serveru Thocp.net.
Integrovaný obvod Roberta Noyce
Ani druhý zástupce tohoto kalendária příliš nevybočí přímo ze světa počítačů, jelikož jím je Američan Robert Noyce. Nejedná se tak o žádného historického matematika nebo fyzika, ale známého spoluvynálezce integrovaného obvodu. Také on si zde místo získává datem své smrti, tedy 3. červnem roku 1990.
Pokud se ale na jeho život podíváme ve správné časové souslednosti, musíme samozřejmě začít narozením dne 12. prosince v roce 1927 v americkém městečku Burligton v Iowě. Nejdůležitějším krokem pro další kariéru se mu stalo působení a zisk doktorátu na známém MIT, Massachusetts Institute of Technology, kde také v roce 1953 získal doktorát. V roce 1959 společně s Jackem Kilbym poprvé představili průlomový integrovaný obvod, výsledný patent byl však o další dva roky později oficiálně udělen právě Kilbymu.
V roce 1968 Robert Noyce společně s Gordonem E. Moorem založili giganta jménem Intel (poté co opustili původní Fairchild Semiconductor). Za celý svůj život Robert Noyce nasbíral celkem šestnáct patentů, z nichž většina měla pochopitelně původ ve zkoumání světa polovodičových technologií.
Další informace:
Robert Noyce na anglických stránkách Wikipedie.
A integrovaný obvod ze stejného zdroje, v českém podání.
Závěť Alfreda Nobela
Na řádcích jednotlivých kalendárií vám kromě jiného průběžně představujeme významné osobnosti, které za svou snahu byly odměněny Nobelovou cenou. K 29. květnu se přitom váže konečné zpravomocnění Nobelovy závěti, stalo se tak v roce 1898, přičemž sám Nobel závěť podepsal již zhruba o tři roky dříve.
Ve zmiňovaném roce 1985 Alfred Nobel do závěti uvedl, že jeho velký majetek má být spravován tak, aby byl věnován na ceny v pěti základních oblastech – literatuře, chemii, fyzice, míru a medicíně. Jedna Nobelova cena může být udělena více osobám, kromě nemalé peněžité odměny laureáti obdrží také medaili a diplom.
Další informace:
Informace o Nobelově ceně na českém serveru Converter.cz.
Anglická verze v podání stránek serveru Nobelprize.org.
