Koncem září 2007 vyšla nová verze PC-BSD s číslem 1.4. Jedná se o uživatelsky příjemnou distribuci na základě FreeBSD.
Kapitoly článku:
Seznámení s projektem
Koncem září 2007 vyšla nová verze PC-BSD, s číslem 1.4, která se skrývá pod kódovým jménem da Vinci. Jde o relativně mladý projekt, jehož první verze (pod číslem 0.5) se objevila v dubnu 2005. Už pohled na název systému prozrazuje, že se uživatel nesetká na desktopu s další distribucí Linuxu, ale se systémem z rodiny BSD. Nejde o vlastní větev, jako je tomu u FreeBSD, NetBSD, či OpenBSD, ale jedná se o uživatelsky příjemnou a snadnou distribuci vytvořenou na základě FreeBSD.
Autoři změnili způsob, jakým se systém instaluje, a vše tak je mnohem snadnější, než u původního FreeBSD. Orientaci na desktopy běžných uživatelů ukazuje i volba výchozího desktopu, kterým je KDE 3.5.7 (což je patrně nejviditelnější změna proti klasickému FreeBSD, v němž je preferováno Gnome) s velmi decentním designem. 3D desktop, správnější je terminologie akcelerovaný desktop, o nějž se stará manager Compiz, a je akcelerován pomocí OpenGL, je pochopitelně k dispozici. Na své si přijdou ti, kteří chtějí přístup na internet, ti kteří potřebují běžné kancelářské aplikace, ale i vývojáři.
Instalace
Autoři preferují co nejmenší potřebu médií, ale v našich podmínkách je vhodné mít stažená obě CD, protože na druhém jsou potřebné lokalizace a volitelné balíky (ty lze kdykoliv doinstalovat z internetových zdrojů). Osobně bych raději preferoval možnost stáhnout místo dvou CD, jediné, byť poloprázdné, DVD.
V dřívějších verzích PC-BSD jsem se setkal s možností zvolit textovou, nebo grafickou instalaci, v této verzi mi instalátor automaticky naběhl do vkusné a použitelné grafiky (textový režim je nadále k dispozici, ale výchozí volba grafického je snadnější pro začínající uživatele). Prvním krokem je volba jazyka pro instalaci (mj. je zde k dispozici i čeština a slovenština) a klávesnice, kterou budete používat. Jazyk, který si uživatel vybere pro instalaci je použit jako výchozí pro celý desktop.
V dalším kroku si vyberete rozložení místa na disku. Zde si dovolím upozornit na dvě vlastnosti FreeBSD: Systém je potřeba instalovat na primární diskový oddíl, který však nutně nemusí být první, či jediný na pevném disku. Druhý problém je trochu větší. Zavaděč FreeBSD umí pracovat nejvýše do 1024. cylidru, takže dosáhnout neúspěchu při instalaci na třetí primární oddíl, který bude relativně vzadu na disku, není žádný problém. Zavaděč FreeBSD nemá problémy s MS Windows a Linuxem, ale pokud již uživatel má duální systém a oblíbil si Grub, nemusí o něj přijít, více napoví originální dokumentace.
Předposledním krokem je výběr doplňkových balíků a spuštění instalace, která byla na stejném hardware o poznání rychlejší, než u většiny běžných Linuxových distribucí (na testovacím laptopu s procesorem Intel Celeron M 1,46 GHz trvala tato část asi 20 minut).
V části o instalaci bych ještě rád zmínil jak nainstalovat další aplikace. První možností je stažení balíku pbi (například ze zdroje pbiDIR), jeho otevření, při němž se systém zeptá na rootovské heslo, a klasické odklikání tak, jak jste zvyklí ze systému MS Windows, tlačítkem Další. PBI balíky s sebou nesou všechny potřebné knihovny pro aplikaci a tak se snadno stane, že v systému je několik verzí téže knihovny, což sice při dnešních velikostech pevných disků nepředstavuje zásadní problém, ale klasičtí uživatelé Un*xových systémů považují tento způsob za značně nečistý.
Instalace PBI balíku Java 1.5
Program v Javě už běží, Rachota
Pokud chcete instalovat způsobem, jaký je ve světě FreeBSD klasičtější, měl by fungovat nástroj KPorts v grafice, ale bohužel jeho zprovoznění nemusí zvládnout začínající uživatel. Z konzole / terminálu je však instalace velmi jednoduchá. Lze k tomu využít balíků připravených pro FreeBSD, pomocí pkd_add -r jmeno_baliku (například 'pkg_add -r inkscape'), případně lze instalovat ze zdrojových kódů s využitím ports, sekvencí příkazů cd /usr/ports/sekce/balik && make install clean (například 'cd /usr/ports/graphics/gimp', následované 'make install clean'). Předem upozornuji, že druhý způsob instalace je nepoměrně časově náročnější a měli by jej používat pokročilejší uživatelé, protože občas mohou nastat konfliktní situace.
Instalační GUI pro BSD porty
Pokud se po instalaci podíváte na strukturu adresářů (v kořeni, tj. /), uvidíte i adresář Programs, respektive link na tento adresář, který ukazuje do /usr/Programs/, kam se nainstalují, i s potřebnými knihovnami, programy z pbi balíků, není nutné se bát, že si mohou knihovny překážet, každá aplikace má knihovny ve svém adresáři. Systém tímto trochu připomíná způsob, jak se instalují aplikace v Mac OS X (který z BSD vychází).
PC-BSD připomíná Mac OS, tak proč ne prostředí Window Maker?