Je open source zemí klonů?

Podle Steva Ballmera, známého a charismatického CEO Microsoftu je open source software jen klonem komerčního. Má toto odvážné tvrzení opodstatnění? Nebo je pouze další urážkou na adresu neviditelného konkurenta? Možná, že ukazuje na hlubší problém.

Buďto poklidný, nebo pouze starostmi o bezpečnost zmítaný svět moderního IT čas od času zažívá zpestření v podobě slovní války „flame war“ mezi zastánci různých platforem, postupů či technologií. V poslední době tyto bitky nejsou vedeny pouze mezi nadšenci a odborníky, ale jejich projevy vycházejí z úst významných představitelů světa informačních technologií.

CEO Microsoftu, Steve Ballmer, známá a charismatická osobnost IT má ve zvyku urážet konkurenci, v poslední době především open source. Naposledy se tak stalo na partnerské konferenci v Torontu, kde byl otevřený software Ballmerem označen v podstatě za svět klonů komerčních technologií. Komunita tvořící open source podle Ballmera postrádá inovaci a tak napodobuje komerční software.

Reakci open source komunity si lze i bez hledání konkrétních vyjádření snadno představit jako poněkud podrážděnou. Nicméně nad Ballmerovými slovy je vhodné se zamyslet. Jeho prohlášení by se dalo v podstatě dekonstruovat na dvě části:

  • Open source komunita klonuje komerční software
  • Open source komunita postrádá invenci

Pokud spojíme oba body spojkou „protože“ dostaneme se k urážce, jež si klade za cíl jednoznačně poškodit konkurenta. Ballmer toho o softwaru ví jistě hodně, avšak jeho práce výkonného ředitele spočívá mimo jiné v hanění všeho, co by mohlo Microsoft poškodit. Samostatně jsou ale oba body zajímavým tématem k diskuzi.

Kopie nebo jen odvozenina?

Tvrdit, že software s otevřeným kódem není s komerčním nijak spjat, by bylo nošením dříví do lesa. Stačí se přeci podívat na to, jak vypadá pracovní prostředí KDE v Linuxu a dejme tomu desktop Windows 2000. Najdeme zde mnoho styčných bodů pohybujících se na obecné úrovni: okna, záložky, tlačítko „K“ alias tlačítko Start. Prakticky všechny základní kancelářské balíky, respektive jejich aplikace jsou velmi podobné a tvrdit například, že vývojáři vynikajícího groupwarového/poštovního klienta Evolution, který se na platformě Linuxu stal de facto standardem v této oblasti, se neinspirovali konkurenčním Outlookem, by bylo vyslovenou lží. Totéž, co platí pro vzhled a chování jednotlivých aplikací, pak lze říct i o samotných systémech. Ballmer tvrdí že Linux je klon Unixu, to je samozřejmě pravda (jedná se o nejúspěšnější klon Unixu v ne-RISC prostředí). Tuto pravdu ale nelze automaticky generalizovat na vše ostatní ani pojmout ve vztahu k open source softwaru pejorativně.

Svobodný software kopíruje mnoho projevů komerčního proto, aby mu mohl konkurovat. Některé vzorce, jako například rozhraní textového editoru, jsou natolik zažité, že pokud by fungovaly nebo vypadaly významně odlišně, vedlo by to k praktické nemožnosti je používat. Zkusme si například představit, že po usednutí do vozidla každé značky bychom se museli učit s ním zacházet na nejobecnější úrovni (Mercedes by měl volant, BMW místo něj dvě páky, Audi čtyři tlačítka). Konstruktéry těchto vozidel bychom rozhodně nemohli obvinit z nedostatku invence, ale na druhou stranu by se nové a nové učení stalo nepříjemným peklem. Stejně je to i se softwarem.

Kdo vede, je kopírován

To, co platí o klonování komerčního softwaru do svobodného, lze za určitých okolností říct i naopak. Za mnoho problémů současných Windows může i to, že některé jejich části jsou odvozeny z jiných systémů. Totéž by se dalo říct o mnoha jiných produktech na klientské i na serverové úrovni (např. přepínání mezi desktopy). Napodobování je zde dokonce ještě jednodušší, protože zatímco proprietární software může čerpat z dostupných zdrojových kódů volného, svobodný software je vždy znova napsán prakticky na projevy, vzhled a komunikaci proprietálního – což nějakou tu invenci nepochybně vyžaduje.

Co však pravdou je, proprietární software je na mnoha (ne na všech) úrovních vedoucí. Změny prováděné v něm se odráží na opensource produktech častěji než změny opensource produktů na proprietárních. To je však dáno rozšířením a tlakem vyvolaným naprostou převahou komerčních aplikací například v segmentu desktopového prostředí.

Dá se říct, že Ballmer napadá stav, který vlastně vyvolala i jeho firma. Open source prostředí napodobuje komerční, avšak open source tvůrci těžko postrádají invenci, čehož je první paradoxním důkazem. Právě to je ten nepříjemný problém. Problém, který má řešení, avšak toto řešení nelze provést žádnou revolucí. Jediné, co opensource od komerčního softwaru odpoutá, je jeho větší rozšíření. Nicméně aby k němu došlo, musí se mu ještě více přiblížit.

Diskuze (87) Další článek: Nový červ Atak se maskuje „uspáváním“ špiónů

Témata článku: Software, Open source, Audi, Toronto, Source, Bmw, Dali, Určitý nedostatek, Mercedes, Určitý důkaz, Odvozenina, Klon, Evolution, ZDF


Určitě si přečtěte

Otestovali jsme 8 mobilů do 8 000 Kč: rozdíly ve výkonu jsou ohromné

Otestovali jsme 8 mobilů do 8 000 Kč: rozdíly ve výkonu jsou ohromné

** Mobil za 8 000 Kč uspokojí většinu uživatelů ** Klasické foťáky stačí, širokáče ale zklamaly ** Zásadní jsou rozdíly ve výkonu

Časopis Computer | 4

Porovnání deseti cloudových disků: kam a za kolik uložit 100 GB, 1 TB a 10 TB dat?

Porovnání deseti cloudových disků: kam a za kolik uložit 100 GB, 1 TB a 10 TB dat?

** Zjistili jsme, kam do cloudu nejvýhodněji uložíte data ** Vytvořili jsme žebříček cen deseti cloudových úložišť ** Ceny se liší - často i velice výrazně!

Karel Kilián | 102

10 věcí, které nás štvou na Windows 10 a bohužel asi jen tak nepřestanou

10 věcí, které nás štvou na Windows 10 a bohužel asi jen tak nepřestanou

** Windows 10 je na trhu 5 let, ale pořád má velké rezervy ** Ani desátá velká aktualizace, která vyjde na podzim, je nevyřeší ** Štvou nás Windows Update, Store, Nastavení atd.

Lukáš Václavík | 146

Zahodil jsem Windows, přešel na Linux a nezbláznil se z toho

Zahodil jsem Windows, přešel na Linux a nezbláznil se z toho

** Měsíc jsem se nedotkl Windows a byl závislý jen na Linuxu ** Jaká byla pozitiva a negativa přechodu? ** Se kterými aplikacemi jsem (ne)zápasil a které bych doporučil?

Lukáš Václavík | 243

Není jen Flightradar: Našli jsme další aplikace pro sledování letadel, některé ukážou i víc

Není jen Flightradar: Našli jsme další aplikace pro sledování letadel, některé ukážou i víc

** 8 služeb pro sledování leteckého provozu ** Nejznámější je Flightradar24, ale alternativy leckdy prozradí více ** Letadla i v této pohnuté době čile létají a je co pozorovat

Karel Kilián | 13


Aktuální číslo časopisu Computer

Megatest mobilů do 8 000 Kč

Test bezdrátových headsetů

Linux i pro začátečníky

Jak surfovat anonymně