Další z několika průzkumů potvrzuje intenzivnější využívání Internetu ženami než muži.
Jedním se zajímavých paradoxů Internetu je, jak médium, původně téměř ryze mužské a technicky orientované, začínají více využívat jiné skupiny. Některé průzkumy zveřejněné na Živě ukazují, že v „internetově vyspělých“ státech patří nyní k nejaktivnějším skupinám na Internetu důchodci, kteří na něm mj. utrácejí více než mladší generace; nedávno Media Metrix zveřejnil, že v USA poprvé v historii na Internetu převládly ženy (tj. Internet zde užívá více žen než mužů).
Další průzkum od Unileveru, zveřejněný na konci roku, tvrdí, že ženy poprvé v historii dávají přednost Internetu před jakýmikoli jinými zdroji informací, co se týká „zdravovědy“, čili – jak zní otázka v průzkumu – „Jak žít zdravější život“. Dotazníkový průzkum na náhodném vzorku obyvatelstva (tj. nejen u uživatelů Internetu) ukázal, že 52 % žen tvrdí, že považují Internet za nejdůležitější zdroj informací z této oblasti, a až za ním následují knihy či masová média. Průzkum dále ukázal, že Internet je považován za nejdůvěryhodnější zdroj informací a zejména osobních rad, typicky ve velmi „intimních“ problémech. To není nic neobvyklého – právě v radách na otázky, které se obvykle nepropírají v masových sdělovacích prostředcích, které nemají své místo v knihách, protože potřebují „konkrétní odpověď na konkrétní otázku“, je Internet bezkonkurenční.
Internet podle průzkumu dále působí jako „první filtr“, a to s velkou převahou: 61 % mužů a 65 % žen se nejdříve obrátí na Internet pro zjištění prvních zběžných informací a prvního názoru, než jdou k lékaři. (To má jistě důvod i v tom, že lékařské konzultace jsou v USA velmi drahé, zatímco Internet je zdarma). Internet je značně využíván, i co se týká potravy a potravin (recepty atd.): 40 % žen si jde pro tyto informace na Internet, 35 % si je najde v knize.
Tato čísla nehovoří jenom o tom, že v USA je zájem o využívání tohoto typu informací přes Internet, ale také o obrovské nabídce v této oblasti – o tak velké nabídce, že je už pro větší část amerických žen přijatelnější a zajímavější než nabídka z knih, časopisů nebo televize. Pokud zatím ženský živel na českém Internetu prakticky neexistuje (pomineme-li pár prvních výhonků v podobě elektronických časopisů – jenomže nejsou to žádné zdroje informací toho typu, jaký je popsán výše, jsou to pouze jinak zpracované časopisy pro ženy), je to dáno tím, že za vyspělým světem zaostáváme v naprostém nedostatku potřebného obsahu.