Okolo Javy se dějí velké věci, nejvýznamnější od jejího vzniku.
Velké věci se dějí okolo Javy, velké jako nikdy předtím. Java dospěla na určité rozcestí – je podle všeho dostatečně zralá na to, aby se stala průmyslovou platformou, ale není k tomu zralý její obchodní a licenční model. Zastánců Javy, přesněji řečeno firem, které se setkaly v táboře pod vlajkou jmenující se „Anti-Microsoft liga“, je dost, a největší z nich je IBM – a právě tato firma se vyjádřila, že takto by to dál nešlo. Pro IBM je totiž Sun podobně významným konkurentem jako Microsoft, a nechce jíž z deště pod okap, nechce být zbraní ovládanou někým jiným. IBM se poprvé veřejně vyjádřila, že pokud nebude Java „otevřena“, bude podporovat standardy, které jsou mimo Javu – což zřejmě znamená Linux a vůbec svět Open Software. IBM namítá, že Sun vyvíjí tolik žádaná programovací rozhraní (API) okolo Javy příliš pomalu a nepřijímá podněty od jiných firem – což Sun dokonce částečně přiznává – koneckonců, nemůže popřít, že například finální specifikace Javy coby ISO standardu má zpoždění celý rok!Nyní tedy přichází nový model od Sunu pro Javu. Sun oznámil, že hodlá
poskytovat licence na Javu zdarma a inkasovat autorské honoráře za aplikace. To je vlastně obrat o stoosmdesát stupňů a na klíčové akci pro Javu (Java Expo, New York) vyvolal vášnivé reakce. Nový model je určitě pružnější než starý a snižuje finanční laťku pro vývojáře – ti si nyní mohou vzít kód Javy, dělat s ním co chtějí a neplatit Sunu ani dolar, dokud ovšem nebudou sami inkasovat za aplikace, které v Javě vytvoří a prodají, nebo jej nasadí ve vlastní firmě. Nový model by neměl znamenat zmenšení příjmů pro Sun, ale ani jejich zvětšení – podle Baratze (šéf Javasoftu) by celkový příjem měl zůstat přibližně stejný. Vývojáři se shodují, že jde o pokrok, o situaci mnohem lepší než je současná, nicméně se stejně tak shodují v tom, že to není ještě zdaleka ideální stav.
Hodně důležité na novém modelu je, že vývojáři, kteří vytvoří podstatná rozšíření pro Javu (např. nová API), je nebudou muset poskytovat Sunu bez nároku na jakoukoli odměnu, jako tomu bylo dosud.
Jak reagují velké firmy? Velmi různě: zatímco IBM vcelku souhlasí (jeví se, že firma zřejmě i na nové specifikaci licencování Javy se Sunem spolupracovala), vyjadřuje se Microsoft (ano, Microsoft!), že nový systém se pro něj jeví jako velmi atraktivní, ale na druhé straně třetí gigant, Hewlett-Packard, zřejmě zůstane stranou.
Jak lze předpokládat nejbližší vývoj? Pro desítky středních a větších firem, zuřivě si chránících své tržní výklenky (např. scannery, modemy, CAD software atd.), bude otevření se Javy zřejmě znamenat vážný důvod proto, aby se jí začaly věnovat velice vážně a nikoli jen formálně. Není žádným tajemstvím, že řada firem použila Javu zatím jen jako marketingové šidítko, aby ukázaly novinářům a veřejnosti, jak jsou „in“; reálné produkty ale světlo světa neuzřely. Konečně začíná být Java přijatelnější i pro Microsoft, protože nyní je vlastně už jen na šikovnosti konkrétního výrobce, jak si ji přetvoří k obrazu svému – a víme, že Microsoft právě toto dělá hodně rád.
Zmíněná strategie má ale samozřejmě i svá nebezpečí. Java se otevírá, ale stále ne dostatečně – je to pořád jen kompromis, kde slova „open software“ je vhodné používat jen s velmi malinkými písmeny „o“ a „s“, na rozdíl od opravdového Open Software (General Public Licence). Dále: Java už ani dnes neplní původní sen „napsat jednou, provozovat všude“; čím více se jde do konkrétních specializovaných platforem, tím méně toto pravidlo platí. A s otevřením Javy a hlavně jejích extenzí a API to přestane platit ještě více.
Java už přerostla Sun a stává se nezávislým, velkým organismem. Ale je to skutečně „jen“ programovací jazyk, i když jeden z nejlepších, jaký kdy lidstvo poznalo.
