Článek láká na omezení odpadu na orbitě, ale přitom jde jen o ekologické dopady orbitálního odpadu, který se vrací do atmosféry.Ono, jestli mě na oběžné dráze vezme po palici kilo hliníku nebo kilo dřeva, je celkem jedno.
nejdriv bych udelal drevenou vesmirnou stanici nastupce iss a potom drevenou lod na mars ,nahradni dily si vypestujou na miste jak je jejich boj a topit pro pohon se bude taky drevem
Dřevo? To je nějaká silvestrovská ptákovina. Není už v Japonsku posledního?Kompozity shoří též a umíme s nimi pracovat i bez startupování.
V těch teplotách shoří naprosto cokoliv. Problém jsou jen velké kompaktní kusy, které shořet nestihnou a doletí až na povrch. Ale s tím už se při návrzích počítá a záměrně se konstruují tak, aby se družice rozpadly na malé části a shořet stihly.Problém můžou být spíš produkty hoření, které v atmosféře můžou dělat problémy. Ale proč si japonci myslí, že jsou problém zrovna oxidy hliníku a že jsou oxidy uhlíku lepší, to vědí snad jen oni sami.
Určitě bych jako materiál pro tyto satelity zvolil nějakou dřevinu, která se ve vesmíru běžně vyskytuje a tím pádem je na toto prostředí adaptovaná B-]. PS: Nekoloval náhodou vtip o nějakém dřevěném sovětském raketoplánu (asi Buran)? Já jen, že se podobné vize pomalu naplňují 😀.
https://en.wikipedia.org/wiki/Buran_... (spacecraft)
Boze ono to neumi ani korektne udelat link ... .
Burana samozřejmě znám, jen jsem si nebyl jistý, jestli ten vtip se týkal přímo jeho nebo sovětských raketoplánů obecně (i když buran byl defacto jediný hotový exemplář).
https://21stoleti.cz/2018/02/23/vedci-vytvoril... ...
O tomto super dřevě už jsem kdysi taky četl, otázka ale je, jestli tento materiál vůbec stále nazývat dřevem, když se podíváte, jakými procesy dřevo prochází. O toaletním papíru taky neřeknete, že je ze dřeva, ačkoli papír se ze dřeva také vyrábí 🙂.
V atmosféře možno likvidovat i normální satelity, není třeba speciální dřevěné. Místo toho se ale po skončení životnosti odtahují na "odpadní orbitu" a to i takové které jsou už desítky let mimo službu. Tam dost možná ještě krouží i Astra 1A
A zkoumal jste proč se některé satelity posílají do atmosféry a některé na hřbitovní orbity? Napovím, že to souvisí s typem orbity a její vzdáleností nad zemí :)Mimochodem ta Astra tam samozřejmě krouží a dokud ji někdo neodveze, tak i kroužit bude. Pravděpodobně už navždy.
Nezkoumal, napadá mě že to souvisí s výškou orbity kdy z těch vysokých je to do atmosféry daleko
Je to tak. Do atmosféry se posílají družice obvykle z nízké oběžné dráhy. To znamená typicky 400 - 1000 km nad povrchem. U těch nejnižších nízkých drah přitom ani není nutný aktivní manévr, družice sama vstoupí do atmosféry v řádu měsíců nebo let. Například objekt vypuštěný z ISS skončí v atmosféře do 6 měsíců. Proti tomu satelity na geostacionární draháze jsou ve výšce 36 000 km (ano, desítky tisíc km), odkud je přirozený sestup do atmosféry v řádu miliónů či miliard let (efektivně nikdy) a k řízenému sestupu by byla zapotřebí raketa jen o málo menší, než jaká ji na tu dráhu vynesla. Jednoduchý přesun na hřbitovní dráhu, která je jen o pár desítek až stovek kilometrů nad geosynchronní je mnohem jednodušší a levnější varianta, protože se dá udělat i s využitím posledních zbytků paliva v družici.Ale nebojte se. Nebude dlouho trvat, než se vesmírná technika dostane do bodu, kdy bude technicky možné na hřbitovní dráhu doletět větší lodí, vyřazené satelity zachytit a buď opravit, nebo zrecyklovat. Pro toho, kdo to bude umět to bude zlatý důl. V nejbližším desetiletí to sice ještě nepřijde, ale myslím si, že se toho oba ještě dožijeme.
Nedávno tu byl projekt MEV-1, který družicím ze hřbitovní dráhy prodlužuje životnost. Tuším že to funguje jako externí pohonná jednotka
Ano, jde o to, že satelity na geostacionární dráze mají vlivem gravitace slunce a nerovnoměrnosti gravitačního pole země tendenci ze své určené polohy driftovat. Ty síly jsou skoro zanedbatelné, ale přesto je nutné polohu satelitu průběžně opravovat. A na to musí mít satelit k dispozici manévrovací motor a zásobu paliva. A protože paliva je omezené množství a spotřebovává se průběžně, má geostacionární satelit předem danou životnost a po vyčerpání většiny paliva se musí odstavit na hřbitovní dráhu i přesto, že jsou všechny ostatní systémy plně funkční. Společnosti které se provozem satelitů zabývají si téhle slabiny jsou vědomy a uvědomují si, že kdyby mohly družici jednoduše dotankovat nebo doplnit o další motor s palivem, mohly by ušetřit obrovské peníze. MEV je jedna z prvních vlaštovek, ale boom teprve nastane, v tomhle se budou točit miliardy.No a další krok budou přímo opravy satelitů na oběžné dráze. S tím jak poroste životnost satelitů, bude stoupat i potřeba je opravovat. A jak bude klesat cena, pustí se někdo i do toho. Od toho už je pak jen krůček k recyklacím. Na hřbitovních drahách jsou miliony dolarů, ke kterým se nikdo nehlásí. Stačí se k nim jen dostat..
Zakladam startup na vyzkoumani metody uchovani svetla v pytli. Druhy startup na uchovani horke vody v mrazaku. Cislo účtu kam posílat prachy dodam za okamzik.
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.