Vybavuji si dokument o mezihvězdných pohonech. Vzpomenuli tam americkou technologii ze 60. let, která pracovala na stejném principu, jen bez té rotace. Dávkovač v raketě periodicky vyhazoval pod sebe malé nálože, které ihned vybuchovaly a tím raketu posouvaly nahoru. Bylo vypočteno, že tímto typem pohonu je možné ve vesmíru za rozumného tahu docílit maximálně teoreticky až 10 % rychlosti světla. To myslím žádný jiný (ani teoretický) koncept samonosného pohonu dodnes nepřekonal.
Názor byl 1× upraven, naposled 24. 8. 2021 19:37
Mluvíte o projektu Orion, Deadalus a odvozených. Ale teoreticky určitě překonané jsou. Třeba jinými fúzními motory, které nevyužívají tenhle brutal force přístup. Nebo motory na antihmotu. Teoreticky je možný i warp pohon, který překonává rychlost světla.
Už si to pomalu vybavuju. Měly to být projekty, které je na současné technologické úrovni lidstva možné reálně postavit.
Z teoretickeho pohledu snad kazdy reakcni pohon muze dosahnout tech 10% protoze ve vysledku jde jen o aplikaci zrychleni (delta-V) po urcitou dobu. nebo ne?
Oprášil jsem v paměti svůj starší nápad - postavit na oběžné dráze veliké dělo a z něj pak střílet požadovaným směrem průzkumné sondy 😁
Aby něco takového dávalo ve vesmírných rychlostech smysl, tak by to dělo muselo být šíleně dlouhé.
aspon mohlo byt neco o tom jak casto jsou vybuchy a jaky je tah, jestli to jede nejak rychle s plynulym tahem nebo jestli bych se v rakete umlatil o steny ze to vzdy skubne nebo to ma vibrace, nebo to je odpruzeny, nebo se plynuly tah bez vibraci zajisti skrtici klapkou spalin na vystupu, nebo jak?
Tah je velmi plynulý, možná lepší než s konvenčním raketovým motorem.
Detonace tam probíhá kontinuálně, rotuje po obvodu. Tah je tedy stálý. Viz video výše, kde to Scott Manley vysvětluje.Motor je mechanicky jednoduchý, ale vyžaduje mnohem preciznější výrobu, mnohem složitější řízení (aby detonační vlna opravdu běžela plynule) a mám velké pochybnosti o regulaci tahu. Sice to má být o 25 % efektivnější než běžný raketový motor s otevřeným cyklem (většina keroloxových motorů), což je fantastické (mohlo by to zvětšit nosnost raket dvoj- až čtyřnásobně při stejném objemu/hmotnosti paliva, pokud si dobře pamatuju, jak ciolkovského rovnice fungují), ale otázkou je, jestli to bude fungovat stabilně nejen několik vteřin, ale několik minut či ještě déle.
To mi připomíná jeden postarší vtip.Při testu zkušebního letadla selhalo vše, co selhat mohlo. Pilot se s neovladatelným strojem řítí k zemi. A najednou vidí, že proti němu letí chlap."Je tímto směrem letiště" ptá se pilot."Netuším, já letím z prachárny."
Názor byl 1× upraven, naposled 20. 8. 2021 17:01
😀😀😀😀
Aspoň náčrtek v MSPaint jak to funguje by nebyl? Je to podobné pulzačnímu motoru z V1, nebo něco na styl projektu Orion?Edit: Podle toho co je zde: https://www.nagoya-u.ac.jp/about-nu/public-relations... ... To vypadá jako několikakomorový systém ve stylu motoru z V1.
Názor byl 1× upraven, naposled 20. 8. 2021 16:10
https://youtu.be/rG_Eh0J_4_s
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.