Japonská MANA může být 80× výkonnější než sebelepší tranzistorový procesor

Můj názor  |  zobrazit i odpovědi (trvale)  |  řadit od nejstarších Komentáře nyní řadíme od nejnovějších.
Tímto odkazem můžete řazení změnit.
 |  nových názorů: 50

Názory k článku

10. 03. 2021 02:50

Je zaujimave, ze vedci po celom svete sa snazia inovovat, ale v realnom svete sa brutalny rast vykonu seriovo vyrabanych procesorov na par rokov vyrazne spomali.Vyroba hardwaru sucasnou technologiou je velmi lacna a relativne jednoducha. Staci sa pozriet na miliardy vyrobenych spartfonov, ktore obsahuju velmi komplexne chipsety.V korporatnom IT svete uz nie je optimalizacia a brutalny vykon prioritou. Napriklad Kubernetes cluster je mozne postavit na Raspberry Pi a scaling-out stoji zacina na cene $35 USD za kazdy dalsi node.Google spolu s D-Wave spolupracoval na vyvoji a testovani kvantoveho pocitaca, ale velmi skoro s tym prestal.Z pohladu dalsieho vyvoja sme momentalne niekde na urovni 40. - 50. rokov, ked sa hladala vnodna nahrada za velke, drahe a nespolahlive elektronky.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
19. 02. 2021 09:37

Když zchladíme vhodný vodič pod jeho kritickou teplotu,
vytvoříme z něj supravodič, který vede elektrický proud bez odporu,
a tak nedochází k žádným tepelným ztrátám.
--------------------------------------------------------------------------------------------------Před časem jsem četl článek o Supravodivosti, myslím že ve VTM .
Tam psali, že se podařilo objevit Supravodivý Materiál,
který vykazuje Supravodivost při pokojové teplotě +20 stupňů Celsia .
Dokonce tam byl návod, jak si takový materiál vyrobit v domácích podmínkách.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
avatar
03. 02. 2021 10:38

Co mě zarazilo na článku nejvíc je vysvětlení frekvence 1 Ghz. Celý život mám za to že miliarda je 1 000x1 000 000=1 000 000 000.
Ne to haluznumero.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (1)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
20. 01. 2021 19:07

"Tranzistory současných počítačů vyzařují při přepínání teplo"edit2: smazáno, hlavně mi nic nevysvětluj edit: náboj gejtu pro sepnutí je mnohem menší, než ztráty na přechodu!

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (3)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
20. 01. 2021 18:55

Vzpomněl jsem si na článek o Microsoftím data centru pod vodou. Byla tam poznámka o dalším umístění na oběžnou dráhu do mezisatelitní komunikace. No a tam už je míň jak 268 K... a zase blíž k praxi. Chválím autora za článek na velmi odborné téma.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (1)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
20. 01. 2021 16:36

"1 000 000 000 000 000 000 ma­lých vy­zá­ře­ných tep­lí­ček"
Jářku, to už je pěknej hic!

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (1)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
20. 01. 2021 14:17

Tak možná v hlubokém vesmíru by Josephsonův přechod s tunelovým efektem byl použitelný. V normálních podmínkách je to poněkud obtížnější a neekonomické.
Myslím, že tudy cesta nevede.
Kde je třeba takový memristor - prvek pracující se změnou náboje v elektrickém poli (chybějící člen do čtveřice odpor - kondenzátor - cívka - memristor), ideální pro paměti?
Poprvé byl realizován v roce 2008 a pak se po něm zem slehla. A tak je to vždy s novými, převratnými objevy.
https://en.wikipedia.org/wiki/Memristor

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (2)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
20. 01. 2021 11:12

Nemusíme chladit procesor, ale okolí, to je teda výhra :D takže radši zůstanu u chlazení procesoru... to jsou zase kdyby coby...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
20. 01. 2021 08:15

Hmmm, supravodivy experiment, kvantove brany.., to zni skoro jako "prevratna baterie". Tak uvidime, jak se to bude vyvíjet, treba tu za 10 let bude clanek o experimentu v 2.0, ktery bude zase o krucek blize k realnemu nasazani (otazka je, z jake delky)..

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (2)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
20. 01. 2021 07:40

Tak jde o supravodivost 4,2 K, tedy -268,95 °C.
I ty ledničky na takové teploty mají solidní spotřebu.Tyto teploty u zkušebních počítačů (i kvantových) nejsou vyjímkou.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
19. 01. 2021 23:13

a japoradmarne cekam na vyuziti grafenu

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
19. 01. 2021 23:02

Pokud by byl MANA procesor 80x úspornější než běžný CPU (včetně chlazení), znamenalo by to, že s příkonem 1 až 2 Watty vytvoříte tu supravodivost, což je pěkná kravina. Těmi 2W se max. rozsvítí 1 Cree svítivá dioda v čelovce.Autor článku evidentně příliš fabuloval, asi jako v nesouvisejícím a pochybném úvodním výkladu (kde je jasně vidět, co opsal a kde uplatnil svoji fantazii).

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (10)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
19. 01. 2021 22:39

A teď už jen kde vzít to helium, jeho cena se za poslednich 10 let vice nez zdesetinasobila a to zejmena proto, že ho jaksi neni kde brat...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (7)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
19. 01. 2021 21:29

Taky si ještě někdo z vás díky názvu nejprve vybavil českou verzi Soylentu ?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (1)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
19. 01. 2021 21:19

To je jedna z otázek, které jsem si nějak za celou dobu existence Google nestihl vygooglit.
Jaká je minimální nutná cena v podobě energie za nějakou operaci s informací?
Pokud zakóduji kámen jako číslo 1, pak 1+1 můžu vyřešit třeba tak, že ty kameny vezmu, dám k sobě, a přepočítám. A na to přesunutí kamenů spotřebuji dost energie. Není to ale moc dobrý příklad.
Pak vezmu dva elektrony a provedu s nimi totéž. To už umím udělat o dost levněji.
Pořád zjišťujeme, že informace se, teď to podělám, protože se vykašlu na kvantovku, dají zpracovávat (vyrábět z nich jiné informace) laciněji a laciněji. Zakódovat ji mohu třeba do spinů, ale i druhů či energií (atd...) nějaký částic a operace nad tím sice nejsou úplně triviální (pro člověka; jinak jsou z principu vlastně triviálnější a triviálnější...), ale pořád z toho dám dohromady všechny.
Opět kašlu na kvantovku pro zjednodušení, jinak si myslím, že závěr bude podobný.
A jak tak nad tím přemýšlím mozkovým myšlením a čekám, že na něco přijdu, a pak to srovnám s Googlem, tak se to najednou podle článku objevilo.
Zařízení, které dělá informace zadarmo. Jasně, je to v článku zjednodušené. Ale zdravý rozum křičí, že to nejde, protože zákony termodynamiky. Musím pracovat s hmotou/energií, a to vždycky nějakou energii navíc stojí.
Jsem si naprosto jistý, že nejsem první, koho to napadlo, a rozhodně je o tom popsána hromada materiálů. Jenže já nevím, na co se vlastně strejdy Googla zeptat.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (6)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
19. 01. 2021 20:17

400nm WOW. Intel po tom hned skočí a vytaktuje to na 500GHz

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Zasílat názory e-mailem: Zasílat názory Můj názor