Na Machinariu a Botanicule se mi obrovsky líbí, že to jsou skutečně hry, které mají nápad a jsou originální v té současné záplavě průměru i přes to, že mi tento herní žánr příliš nesedí. Mám z toho takový ten pocit, který z her dnes příliš cítit není (čest výjimkám) - jsou dělané s láskou a určitým způsobem se z toho stává druh umění, podobně jako v záplavě průměrných popkorňáků (které pobaví, ale nic ve vás nezanechají) se občas objeví nějaký filmový skvost, který není pro každého, ale jeho kvality se upřít nedají. 
Držím palce do budoucna.