Jsme tu s dalším kolem otázek čtenářů Živě.cz a odpovědí celebrit Intelu na vámi kladené otázky. Na vaše dotazy jsme si tentokrát přizvali i Pavla Komárka (PK), Internet Strategy Directora. Samozřejmě i nadále se vašimi dotazy zabývali Predrag Jakšić (PJ), Business Development Manager a František Fait (FF), Account Manager a Martin Korman (MK) Marketing Manager.
Dnes se nejvíce líbily otázky Petra Javůrka z Prahy 4, který získává internetovou kameru Intel Easy PC. Druhý v pořadí Marek Blažíček z Chrastavy za své dotazy obdrží knihu One Digital Day a Michal Klepáč z Frýdku-Místku se může těšit na podložka pod myš Intel. Gratulujeme! Vy, kteří jste nic nevyhráli, jste si mohli alespoň pročíst zajímavé otázky a odpovědi. Teď vzhůru do čtení a nechte se inspirovat pro vymýšlení dalších otázek.
Michal Klepáč: Co bude po překročení 10 000 MHz? Nebude úplně jiná architektura?
PJ: Pravděpodobně 11 GHz J. Intel průběžně pracuje na nových architekturách, protože na jedné technologii výroby nelze zvyšovat výkon do nekonečna. Nejnovější architektura je v procesorech Intel® Pentium® 4 (pro desktopy) a Intel® ItaniumTM (pro servery). Samozřejmě, že toto nejsou poslední změny.
Marek Blažíček: Bude se někdy realizovat tzv. doublepumped technologie i u Intelu (viz fsb 266 u AMD)?
FF: Technologie, kdy se v jednom taktu hodin přenáší data více než jedenkrát není u Intelu ničím novým. Vzpomeňte na specifikaci sběrnice AGP a jejího postupného urychlování na AGP 2x či současné 4x. Již AGP 2x přišla s přenosem dat na náběžné i sestupné hraně hodinového signálu. Současná technologie použitá u FSB procesoru Pentium 4 je již quadpumped, hodiny běží na 100 MHz, zatímco data se přenáší frekvencí 400 MHz. AGP 4x používá stejný trik k zvýšení datového toku.
Karel Skýpala: Kde jsou dotazy čtenářů na firmu Intel zodpovězeny?
Roman Onderka (Živě.cz): Otázky a odpovědi z uplynulých kol soutěže najdete na titulní straně Živě.cz v levém sloupci schované za kliknutím na logo Intel nebo po jednotlivých kolech soutěže ve článcích v informačním kanálu Počítače a Internet nebo v mozaikách jednotlivých informačních kanálů Živě.cz.
Tomáš Janal: Jaký podíl akcií má ve vaší firmě Bill Gatess nebo firma Microsoft?
MK: Na takéto niečo sa musíte spýtať priamo Billa Gatesa (ktorý mimochodom nie je žiadny essesák a má v mene iba jedno S J). Ak jednotlivec, alebo inštitúcia, nevlastní viac ako 5 percent akcií jednej firmy, tak to nikto nemusí vedieť. Ak túto hranicu prekročí, vzniká ohlasovacia povinnosť (voči burze a ďalším finančným inštitúciám, nie Intelu). Ak Vás zaujímajú vlastníci firmy Intel, tak viacej informácií nájdete určite na webe.
Tomáš Janal: Kdy začnete prodávat levněji procesory? Nechci platit za značku, ale za výrobek!
MK: Predávame ich stále, ak chcete, tak to Intel Inside si z našich procesorov môžete zoškrabať.
Tomáš Janal: Vyhraju tuto soutěž? :-)
MK: Citujem klasika (Paľo Habera v jednej zo svojich piesní): „To je vo hviezdach…“
Petr Javůrek: Chtěl jsem se zeptat, jestli se plánují nějaké nové sockety pro procesory?
FF: Jediná změna, která je v plánu, se týká přidání socketu 478 pinů do rodiny procesorů Pentium 4. Bude znamenat současný prodej procesorů Pentium 4 v socketech 423 a 478 s postupným útlumem 423 v příštím roce. Cílem je připravit platformu pro frekvence bezpečně překračující 2 GHz.
Radoslav Sirota: V súčastnej dobe vážne zvažujem kúpu nového počítača, nakoľko súčastná konfigurácia prestáva stačiť mojim nárokom. Problém je, že váham nad tým, aký procesor zvoliť (ostatne komponenty mám už približne vybrané, doska bude záležať na type procesora). Zaznamenal som, najmä v poslednej dobe, zvyšujúcu sa obľúbenosť procesorov AMD najmä vďaka pomeru výkon/cena. Intel na mňa však vždy pôsobil "serióznejšie" a zabehnutejšie, preto som doposiaľ vždy siahol po procesore Intel. Teraz však váham. Predpokladám, že nemôžete porovnávať vaše produkty a produkty konkurencie, bol by som však rád, ak by ste mohli uviesť dôvody, prečo voliť opäť Intel. Budem rád, ak ma presvedčíte (Počítač využívam najmä na vývoj aplikácií pre Win32, tvorbu HTML, databázy, tvorba grafiky a iné. Hry hrám málo, takže nové PC bude určené hlavne na vývoj, t.z. nepotrebujem ten naj výkon).
FF: Předpokládám, že vývojář ocení především stabilitu celého řešení a také platformu, která používá nejnovější technologické trendy. Hlavně proto, že připravované aplikace, ať již se týkají jakékoliv oblasti, budou provozovány na počítačích již instalovaných a hlavně na počítačích, které teprve hledají cestu k zákazníkům. Jak jinak chcete ladit aplikace využívající například SSE2 instrukce, když je Váš systém nebude schopen interpretovat?
Borek Simandl: Kolik vlastní Intel celkem továren a kolik z nich je v Evropě?
MK: Neviem, koľko presne tovární Intel vo svete má, ale v Európe je iba jedna z nich a má označenie FAB24 (čo je vlastne poradové číslo).
Pavel Rybář: Počítá a souhlasí (i když neoficiálně) Intel s přetaktováváním svých procesorů?
PJ: Když si někdo koupí počítač a rozhodne se ho otestovat a případně zničit, je to jeho osobní rozhodnutí a riziko (takže to nedoporučujeme, protože přicházíte o záruku). Když se nějaká firma živí tím, že přetaktovává procesory Intel a prodává je jako rychlejší, tak se jedná o trestný čin (a s tím samozřejmě nesouhlasíme a děláme proti tomu různé kroky). Intel prodává procesory a garantuje jejich funkčnost na udané frekvenci.
FF: Pokud si přetaktujete procesor jako koncový uživatel, je to Vaše záležitost a nesete s tím spojené výhody vyššího výkonu stejně jako rizika nestability či ztráty záruky. Pokud Vám ale prodá přetaktovaný počítač prodejce výpočetní techniky bez Vašeho vědomí, tak se dopouští podvodu. Naštěstí velmi snadno odhalitelného pomocí jednoduché utility.
Martin Havelka: Jakou technologií je možné vyrobit tak malé spoje a tranzistory v CPU? Třeba 0,15 mikronu je už dost málo a o nové 0,02 mikronové technologii nemluvě. Používá se laseru, lisování nebo nějakého způsobu leptání pod mikroskopem?
FF: Stále stará dobrá litografie, i když neustále vylepšovaná. Podívejte se na http://www.intel.com/research/silicon/lithography.htm. Tam najdete zajímavé povídání, které objasní celý proces.
Roman Klíma: Jak dlouho trvá vyrobení jednoho mikročipu (od počátku po konec)?
MK: Výroba jedného procesoru (v závislosti od typu) trvá 2-3 mesiace.
Jozef Macák: Aká je energetická náročnosť vo Wattoch mobilného procesora P3 (1 GHz) a P4 (1,5 GHz)?
FF: Viz specifikace na webu.
Jozef Macák: Bude možné používať DDR pamäte v kombinácii s Procesormi Intel?
FF: Již dnes můžete použít DDR paměti ve spojení s Pentium III, i když čipsety nejsou vyráběny firmou Intel. Nedosáhnete ale téměř žádného nárůstu výkonu, protože limitujícím faktorem bude přenos mezi procesorem a čipsetem. Smysluplné použití bude až u čipsetů pro Pentium 4, které jsou připravovány několika výrobci. Intel představí vlastní čipset pro DDR paměti začátkem roku 2002.
Pavel Hovorka: Chtěl bych se zeptat, jestli se firma Intel angažuje či uvažuje o nějakém programu pro základní a střední školy, který by informoval o možnostech a využití Internetu při výuce a vzdělání?
PK: Intel se ve využití PC na základních a středních školách zaměřuje zejména na jeden z kritických bodů, a tím je nesporně vzdělávání učitelů. Celosvětově program vzdělávání učitelů v oblasti používání výpočetní techniky “Teach to the Future” obsahuje kompletní metodiku výuky, učební materiály a zejména koncepci pyramidového systému vyučování, který umožňuje rychle dosáhnout cíle ve velmi krátkých lhůtách. Intel tento program nabízí i v naší zemi bezplatně. Jelikož běží v celé řadě zemí (v Evropě např. Francie, Velká Británie, Irsko, Německo, Polsko, a další), pevně věříme, že tato nabídka bude využita i u nás.
Vladimír Novotný: Je pravda, že již má Intel procesory několikrát rychlejší, ale uvolňuje je postupně na trh, aby hodně vydělala?
PJ: V laboratořích fungují procesory mnohem rychlejší, než jsou dnes dostupné na trhu. Do prodeje se dostanou ve chvíli, kdy budou plně otestované a budou pro ně existovat odpovídající platformy (čipsety, základní desky, paměti…). Takže důvody jsou technické a ne ekonomické.
Ondřej Adámek: Jaké jsou plány společnosti Intel do budoucna související se stále vzrůstajícím konkurenčním bojem na poli procesorů pro PC?
PJ: Být nejlepší.
Jan Jelínek: Multiprocesing na desktopech - i když máte slušně vybavený počítač dneška, přesto se vám stane, když použijete více aplikací skutečně současně (zpracovávání dat v databázovém programu + rozsáhlý tisk + práce v kancelářském balíku - např.), že procesor prostě nestíhá a my tak jako tak musíme čekat (např. píšu a píšu a textový editor nestačí zobrazovat). Myslíte si, že by nebylo tou správnou cestou místo neustálého zvyšování taktu jednoho procesoru jít cestou "pomalejších", ale více procesorů? Připravujete desky, chipsety, atd. v tomto směru?
FF: Kde berete jistotu, že je to právě procesor, kdo nestíhá? V popsaném prostředí budou značně zatížené i sběrnice. Nicméně cestou mnohoprocesorových „pomalejších“ systémů pro běžné desktopy se ubírat nebudeme, a to z mnoha důvodů. Jednak takovýto systém by byl poněkud nákladný pro běžného uživatele a hlavně režie spojená s rozdělováním zátěže pro mnoho procesorů vyžaduje i složitou architekturu. Pokud se ale bude nadále zvyšovat frekvence procesoru spolu s propustností sběrnic, což se také děje, např. Pentium 4 má trojnásobný FSB přenos oproti Pentium III, tak bude počítač i v jednoprocesorové konfiguraci zvládat více úloh paralelně. Bohuslav Partyk: Kdysi jsem pracoval v oblasti mikrolitografie. V polovině 80. let byla hranice litografických masek někde pod jedním mikrometrem (deep UV lithography), experimentální elektronová litografie šla do menších rozměrů. Jaká technologie se používá dnes v době hradel kolem (resp. pod) 0,1 mikronu? FF: Stále se jedná o litografii, ať již to nazýváme např. již. EUV (Exterme Ultra Violet) litography. Podívejte se na Intel lab web, kde pod výrobními procesy a pak litografií najdete zajímavé povídání o tom, co se právě vyvíjí a testuje.
Jan Tichý: Jak si představujete váš procesor v roce 2050?
PJ: Chytrý, rychlý, malý. Vývoj jde tak rychle, že je těžké udělat si konkrétní představu na pár let dopředu a nemožné na 50 let dopředu. Jak jste si Vy představoval procesory za 50 let v roce 1951? Jestli jste si vůbec představoval… J
