Historie | Osobnosti počítačové historie

Jak zlepšit paměť: výzva pro počítačové pionýry Tauscheka, Wanga a Wrighta

  • Cesta k efektivní počítačové paměti byla zprvu spletitá
  • Musely se střetnout nápady tří mozků, aby se vývoj rozběhl správným směrem
  • Ferritová paměť je zárodkem toho, proč je nyní Asie velkovýrobcem elektroniky

Úspěch bubnové paměti

Bubnová paměť představovala médium, které bylo relativně levné, celkem jednoduché a přitom spolehlivé, tudíž se nelze divit úspěchu této technologie v prvních počítačích.

Velkou výhodou bylo, že hlav bylo na bubnu umístěno vedle sebe více a každá na jiné stopě, takže zápis mohl být prováděn paralelně, což výrazně zjednodušovalo řadič tohoto média.

Nebylo třeba ani speciálního formátování či krokových motorků, protože polohu bubnu elektronika znala díky speciálním synchronizačním značkám, vytvořeným po obvodu media. Stačilo tedy vyčkat, až se buben natočí příslušným směrem, aby byla čtecí hlava nad požadovanými daty, a následně mohla ta být přečtena.

Paradoxní na bubnové paměti je, že šlo o médium, které bylo využíváno jak pro vytvoření operační paměti počítače, tak pro záznam dat. Jinými slovy, šlo o předchůdce jak dnešní RAM, tak pevných disků. Kromě toho si tato paměť uchovává data i po odpojení proudu. Toho se dokonce občas i využívalo z dnešního pohledu exotickým způsobem – bylo možné přenést buben z jednoho počítače do druhého.

130205736
Pro představu: bubnová paměť švédského počítače Besk z padesátých let

Programátoři často využívali specifikum tohoto rotujícího média. Svůj program optimalizovali tak, aby jednotlivé instrukce byly na bubnu uloženy v souladu s rychlostí elektroniky, která data zpracovávala, a otáčením bubnu. Načtena byla první instrukce, a zatímco byla zpracovávána, buben se pochopitelně točil dál. Ve chvíli, kdy počítač potřeboval z paměti načíst další instrukci, umístil ji šikovný programátor na takové místo, na které se mezitím buben otočil. Znamenalo to detailní znalosti a výpočty, ale pro maximální optimalizaci (a tedy nečekání, až buben bude otočen a data načtena) byly tehdejší programátoři ochotni udělat leccos. A uměli to.

V pozdějších bubnových pamětech se uměly hlavy i pohybovat podél několika stop, což opět vedlo k navyšování kapacity, ovšem tyto paměti se většinou už používaly pro uchovávání dat jako dnešní pevné disky.

485458709
Schéma elektromechanického počítače ABC, který využíval bubnové paměti

Bubnové paměti byly velmi oblíbené. Byly použité už v prvním elektromechanickém počítači ABC, v padesátých létech pak v mainframu IBM 650 a samozřejmě mnoha dalších počítačích a minipočítačích v 50 a 60 letech.

An Wang a důležitý patent z Číny

Historie počítačů zná jen nemnoho odborníků z Číny, ale na An Wanga bychom zapomínat neměli. Narodil se v Šanghaji v roce 1920, vystudoval zdejší univerzitu a v roce 1945 emigroval do USA, což byl bezpochyby šťastný životní krok. Zde si na Harvardu vydobyl své PhD, což tak nějak naznačuje jeho nadání.

An Wang

Čínsko-americký inženýr a vynálezce, spoluzakladatel firmy na kalkulátory a minipočítače Wang.

  • narození: 7. února 1920
  • úmrtí: 24. března 1990
  • původ: Čína

Na Harvardu se podílel pod Hovardem Aikenem na konstrukci počítače Mark IV. Zde spolu se svým dalším čínským spolužákem vytvořil první paměť na bázi ferritových (či magnetických) jader, kterou nazval „pulse transfer controlling device”.

Wang si svůj nápad nechal patentovat, nicméně měl v jistém směru smůlu, protože začátkem padesátých let se Harvardova univerzita rozhodla ukončit výzkumné práce na dalších počítačích. Když mu byl patent konečně v roce 1955 udělen, neváhal a odprodal jej za hezký půlmilion firmě IBM. Tyto peníze následně investoval do své firmy, kterou nazval Wang Laboratories.

566099014
An Wang přišel na to, jak využít ferritových jader k uložení informace

V dalších letech se tato firma stala významným výrobcem kalkulátorů a prvních systému pro zpracování textu, následně pronikla i na trh minipočítačů. To je však již historie, která nás v tuto chvíli nezajímá. Wang tedy, jak jsme si řekli, vymyslel koncept, ale vlastní realizaci nijak nepropracoval.

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,